Nicméně vláda se zodpovídá Poslanecké sněmovně. O předčasných volbách rozhoduje Poslanecká sněmovna, nikoliv prezident republiky.
Z Ústavy ČR vyvodíme toto:
Nejprve by musela Poslanecká sněmovna vyslovit nedůvěru vládě. Až poté nastupuje pravomoc prezidenta, který ji Poslaneckou sněmovnu může rozpustit a poté se do 60 dnů od toho rozhodnutí konají předčasné volby.
Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže
a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny, b) Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry, c) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné, d) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi. (2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců. (3) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.
Viděl jste, že pan Michálek už je v Senátu. (..) a jsem rád, že jsme se spolupodíleli na jeho možnosti být v Parlamentu.
Výrok Pavla Bělobrádka je pravdivý.
Libor Michálek je senátorem bez politické příslušnosti zvolen ve volebním obvodu č. 27 na funkční období 2012-2018. Jeho kandidaturu podpořilo uskupení KDU-ČSL, Strany zelených a Pirátů.
Deník SME mě srovnal s Vladimírem Mečiarem, protože já jsem byl jediný český politik, který v době, kdy tedy Mečiar na Slovensku vládnul, měl odvahu ho kritizovat pro autoritativní způsob řízení státu.
Zeman odkazuje na komentář Petra Morvaye v deníku SME, podle kterého “ poměry v Česku nikdy nebyly tak blízko k poměrům na mečiarovském Slovensku jako za Zemanovy vlády v letech 1998 až 2002”. Morvay poukazuje na pokusy omezit význam parlamentní opozice a kompromitovat politické soupeře a značné množství korupčních afér.
Bohužel se nám nepodařilo dohledat jakékoli vyjádření, ať již Zemana, či jiného z českých politiků v období Mečiarovy vlády, které by slovenského premiéra kritizovalo pro autoritářství. Nemůžeme tak Zemanovo tvrzení plně ověřit.
...jsem byl na seznamu státní bezpečnosti, jako nepřátelská osoba.
K přítomnosti jména Miloše Zemana na seznamu StB jako nepřátelské osoby; dle vyhledávání v archivních pomůckách Archivu bezpečnostních složek byl status Miloše Zemana v rámci záznamů StB (tedy druh svazku) zprvu „Prověřovaná osoba“ (PO), následně svazek převeden na „Signální svazek“ (S).
„Svazek prověření signálu (neboli signální svazek) zavádí se na prověření signálních poznatků o protistátní činnosti osoby (projevování zájmu o skutečnosti představující státní tajemství, mimoslužební návštěvy zastupitelských úřadů kapitalistických států, podezřelý styk, nebo dopisování s osobami v kapitalistických státech a tak pod.), získaných agenturou, vyšetřováním, hlášením různých úřadů, občanů a podobně, za účelem potvrzení jejich pravdivosti. Lhůta k prověření těchto signálů se stanoví na dobu 6 měsíců od zavedení svazku, kterou může ve zvláštních případech prodloužit náčelník součásti (u VKR náčelník operativního odboru) o dva až tři měsíce.Potvrdí-li se signál o protistátní činnosti, převádí se tento svazek na jiný druh operativního svazku.Neprověří-li se signál a nejeví-li se nutnost dalšího prověřování, svazek se ruší. Jestliže však materiály dle svého obsahu nelze zničit, je možno podle charakteru získaných poznatků o osobě, svazek prověření signálu převést na pozorovací nebo uložit do operativního archivu.“ (Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Policie ČR)
Prověřovaná osoba je pak druh osobního svazku. Osobní svazky se dělí na prověřované osoby a nepřátelské osoby. Z logiky věci pak vyplývá, že prověřovaná osoba není totéž co osoba nepřátelská.
Pozn.: Záznam Miloše Zemana je dohledatelný zde, po zadání příjmení (Zeman), jména (Miloš) a data narození (28.09.1944) . Ve výsledném záznamu pak kliknout v kolonce „Kniha“ na „zobrazit“. V kolonce „Druh svazku“ jsou zkratky charakterizující statut zapsaného, vysvětlivky zde.
...plynule narůstala mzda státním zaměstnancům a poslanci a senátoři asi 6 let mají zmražené mzdy.
Průměrná mzda státních zaměstnanců (ve veřejném sektoru - viz. graf ČSÚ) rostla plynule od roku 2005 do konce roku 2009 od začátku roku 2010 naopak plynule klesá.
Platy ústavních činitelů jsou mzdy zmraženy mimořádným ustanovením v zákoně, které zní:"Pro určení platu, popřípadě i některých náhrad výdajů se v letech 2008 až 2010 použije platová základna ve výši dosažené k 31. prosinci 2007." V dalších letech se pak plat ústavních činitelů nezvyšoval díky zdanění náhrad a plošnému snížení jejich platů o 5 %.
Tato opatření opatření působí dohromady pouze čtyři roky a ne šest, jak zmiňuje Přemysl Sobotka.
Já bych chtěla říci, že vy sice říkáte politička, fajn, vážím si toho, ale já se neživím politikou. Já pracuji jako manažerka a každý den jdu do práce, pracuju jako marketingová manažerka našich rodinných firem.
Na oficiálních stránkách strany Suverenita je možné nalézt strukturovaný životopis Jany Bobošíkové. V současnosti zastává Jana Bobošíková pozici marketingové ředitelky distribuční společnosti.
Na základě těchto informací hodnotíme její výrok jako pravdivý.
Volební zákony musí být schváleny oběma komorami Parlamentu České republiky. Tam není možné, aby Poslanecká sněmovna a její většina přehlasovaly Senát.
Dle článku 40 Ústavy České republiky musí být zákon o volbách schválen oběma komorami Parlamentu České republiky. Na rozdíl od běžných zákonů zde tedy Poslanecká sněmovna nemůže Senát přehlasovat.
...to, co my namítáme a to, co my kritizujeme, je, že Petr Nečas, ač nemusel, podepsal onen souhlas a pokud by jej nepodepsal, tak by žádná amnestie, alespoň ne v takovém rozsahu, nemohla být vyhlášena.
Je pravdou, že Petr Nečas rozhodně nemusel podepsat tento dokument automaticky - předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský o tom pro Hospodářské noviny řekl: "...A tady musím říci, že není nejmenších pochyb, že u amnestie není institut kontrasignace formální akt. Není možné o něm hovořit tak, že když to chtěl prezident, tak to musí premiér podepsat."
A amnestie nemohla být vyhlášena bez jeho podpisu - o tomto hovoří Ústava, citujeme:
Čl. 63 (1) Prezident republiky dále
...
j) má právo udělovat amnestii.
(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
Už jsem mnohokrát říkal, že si dovedu představit společnou obrannou politiku EU.
O důležitosti a pozitivním vztahu k jednotné evropské obranné a zahraniční politice se Miloš Zeman vyjádřil například v rozhovoru pro E15 v říjnu 2012, kde konkrétně uvedl: “ To, že jsem eurofederalista, znamená, že jsem pro jednotnou zahraniční a obrannou politiku EU. ” Stejně tak učinil i v prezidentské debatě v listopadu 2012 pořádané na Institutu ekonomických studií sdružením Evropské hodnoty. Další debata, kde svůj názor prezentoval, byla konána Informačním centrem o NATO a CEVRO Institutem. Dále uvádíme také článek na iDnes.cz z prosince roku 2011 a odkaz na stránky SPOZ, kde jsou rovněž uvedeny přepisy dalších rozhovorů v médiích.
To jsou, to jsou budovy (nově vybudované věznice ve Vyšních Lhotách na Ostravsku a v Poštorné u Břeclavi, pozn.), které jsme převzali od Ministerstva vnitra jako bývalé utečenecké nebo běženecké budovy, nebo tábory, chcete-li.
Na základě dostupných informací hodnotíme výrok ministra Blažka jako pravdivý.
Areál ve Vyšních Lhotách i v Poštorné byl převzat od Ministerstva vnitra ČR. Oba objekty spadaly pod Správu uprchlických zařízení MV.
Vyšní Lhoty fungovaly jako přijímací středisko pro žadatele o udělení mezinárodní ochrany, Poštorná jako zařízení pro zajištění cizinců.
