Přehled ověřených výroků

Ze zmiňovaného hlasování (3. čtení) lze skutečně vyčíst, že Zbyněk Stanjura hlasoval pro senátní návrh odkladu elektronických vinět (historii celého přijímacího procesu můžete nalézt zde). Hodnotíme proto výrok jako pravdivý.

V Událostech ČT (8:45-56) odpověděl Vladimír Franz na otázku, zda by vyvěsil na Pražském hradě vlajku EU :

"V případě nějakého summitu nebo významné události spojené s Evropskou unii. Jinak je Pražský hrad symbolem české státnosti, či-li běžně ne."

Na základě analýzy volebních programů, výsledků hlasování o přímé volbě prezidenta a vystupování činitelů ČSSD hodnotíme výrok jako zavádějící.

Poslanci ČSSD v r. 1992 přišli s vlastním návrhem Ústavy ČR, ve které byla skutečně zakomponována přímá volbaprezidenta (pdf; str. 38).

Co se týče let následujích, nepodařilo se nám však dohledat o podpoře přímé volby prezidenta ČSSD žádné informace a to v mediálních vyjádřeních ani ve volebních programech strany mezi lety 1996 -1998.

S prvním návrhem na přímou volbu prezidenta přišla Čtyřkoalice v r. 2001. V následném hlasování v Poslanecké sněmovně o zamítnutí tohoto návrhu pak 17 poslanců ČSSD hlasovalo pro zamítnutí a 19 proti zamítnutí, 26 se nepřihlásilo a 12 se zdrželo.

V r. 2002 proběhla dvě hlasování o přímé volbě v Senátu (patnácté a šestnácté), avšak kolik senátorů ČSSD bylo pro nelze ověřit z důvodu nefunkčnosti hlasovacího zařízení po povodních.

V listopadu 2002 pak ještě proběhlo hlasování o návrhu na přímou volbu prezidenta republiky v PS. Mezi navrhovateli byli i poslanci ČSSD. Výsledek hlasování poslanců ČSSD o zamítnutí návrhu dopadl takto: 49 pro zamítnutí, 3 proti zamítnutí, 12 nepřihlášeno, 3 se zdrželi a 3 se omluvili.

V r. 2005 hlasovala ČSSD v PS o návrhu takto: Pro zamítnutí 25, proti zamítnutí 22, nepřihlásilo se 6, zdrželo se 16 a omluven byl 1.

V r. 2008 se při hlasování v senátu 9 zdrželo a 4 byli nepřítomni.

V r. 2010 pak bylo hlasováno o návrhu zákona o přímé volbě, který předložila ČSSD a zde hlasování poslanců strany dopadlo takto: 67 pro návrh, 2 se nepřihlásili a 1 se zdržel.

V r. 2010 tedy ČSSD již v otázce přímé volby prezidenta vystupovala poměrně jednotně.

Střednědobý program ČSSD (.pdf) schválený 26.1. 2002 pak konstatuje.: „ČSSD spatřuje v přímé volbě prezidenta republiky rozšíření účasti občana na správě věcí veřejných, a proto je rozhodnuta o ní vést zásadní diskusi. Odmítáme však přechod na prezidentskou formu vlády a důsledně trváme na zachování principů parlamentní republiky. Vhodným impulzem k rozhodnutí o změně způsobu volby prezidenta by bylo rozhodnutí všech občanů v referendu o této otázce. V r. 2008 např. také předseda ČSSD Jiří Paroubek navrhl řešit situaci přímou volbou prezidenta. Nedá se tedy úspěšně tvrdit, že ČSSD 15 let kontinuálně chtěla přímou volbu prezidenta - hlasování jejích poslanců svědčí proti. Občas však toto téma proniklo, nebo se za něj postavili někteří sociálně-demokratičtí poslanci. Na základě těchto zjištění tedy hodnotíme výrok jako zavádějící.

Evropský soud pro lidská práva ve svém rozsudku (v anglickém jazyce) ze dne 23. září 2008 provedl kratší exkurz do problematiky amnestií například v Portugalsku, Rumunsku či ve Francii. Konkrétně se jedná o část IV. rozsudku (Law, Practice and Legal Opinions in Other States) a články 88-95.

Na základě dat Českého statistického úřadu hodnotíme výrok ministra Schwarzenberga jako pravdivý.

Jak uvádí veřejná databáze zahraničního obchodu ČSÚ, celkový objem exportu ČR v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 byl 2 869 miliard CZK. Export do zemí evropské sedmadvacítky tvořil 2 380 miliard, což je 83% celkového objemu.

Pokud se podíváme na nejaktuálnější údaje za období od 1. ledna do 30. září 2012, činil celkový objem exportu 2 122 786 milionu korun, do zemí EU činil 1 771 617 milionů, čili 83%.

Výrok byl pronesen v kontextu toho, že tito odstoupivší poslanci získávají posty (Aktuálně.cz) v některých státních podnicích. Jde o bývalé poslance ODS Šnajdra, Tluchoře a Fuksu. Právě Ivan Fuksa zastával post náměstka ministra financí za ministrů Kalouska a Janoty (2007 - 2010).

Článek Mladé fronty DNES shrnuje dění kolem aféry Olovo. Vyplývá z něj, že dvěma podezřelými byli dva Zemanovi poradci - Zdeněk Šarapatka a Vratislav Šíma. Šarapatku obvinil sám Zeman, obviněný Šarapatka pak ale vypovídal proti Vratislavu Šímovi. Premiér Miloš Zeman zároveň oznámil, že až do ukončení policejního vyšetřování operace Olovo postavil oba své poradce mimo službu. (Radio Praha, 25.8. 2000) Trestní stíhání bylo nicméně zastaveno, jelikož dotčené jednání nebylo natolik závažné, aby se dalo kvalifikovat jako trestný čin. (iDnes.cz, 14.6.2001)

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

V původním návrhu (.pdf) zákona o volbě prezidenta republiky v roce 2013 se opravdu zmiňované věci (tedy finanční limit na volební kampaň, volební účet, vedení účetnictví a sankce za překročení) nenachází. Ty byly předmětem až pozměňovacích návrhů (.pdf) dodaných po jednání (.doc) ústavně právního výboru ke druhému čtení. Ve třetím čtení byl pak zákon schválen 171 poslanci. V platné verzi zákona (.pdf) můžeme nalézt v paragrafech:

• volební účet - §24
• vedení účetnictví - §36
• finanční limit na volební kampaň - §37
• sankce za překročení limitu - §90a (vložen za §90, v dokumentu str. 30)

O informaci, že tento zákon byl schválen jako kompromis mezi vládními stranami i ČSSD informovaly média, o roli ČSSD informoval např. i Bohuslav Sobotka nebo Novinky.cz. Podle ČTK se návrhům sociální demokracie např. vládní ODS nebránila, návrh finančních stropů zmiňovala již v únoru také např. strana Věci veřejné.

Že se výše zmíněné podobné návrhy snažila prosadit sociální demokracie můžeme odvodit také například ze slov poslance Jana Chvojky, který v prvním čtení tohoto zákona jménem sociální demokracie označil za nejzásadnější výhradu otázku řešení financování a limitů. Také zmínil svou představu tohoto stropu ve výši 20 mil. Kč, podle zpravodajství pak ČSSD uvažovala o 15 mil. Kč (v platném znění je to však jak uvádí Lubomír Zaorálek 40 mil. Kč v případě účasti v prvním kole, 50 mil. Kč v případě účasti v obou kolech volby).

Na základě dohledaných informací o pozici ODS v Liberci, potažmo v Libereckém kraji, hodnotíme výrok jako pravdivý.

V současné době ODS skutečně není na radnici v Liberci (tedy v radě města) zastoupena.

Co se týká krajské úrovně, ODS v Libereckém kraji v minulém volebním období nevládla, kraj spravovala vítězná ČSSD spolu se stranou SOS.

Ústav pro studium totalitních režimů uvádí, že počet vynesených rozsudků smrti v období 1948-1989 se může v různých pramenech lišit: “Můžeme se tak mimo jiné setkat s číslem 248 (Liška, O. a kol.: Vykonané tresty smrti. Československo 1918–1989. Praha, ÚDV 2000) nebo také s číslem 262, respektive 227 (Rázek, A.: Seznamy popravených: Vykonané tresty smrti z politických důvodů od 25. 2. 1948 do 29. 12. 1989. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu [online], 14. 11. 2005 [cit. 30. 6. 2008]).”

Milošem Zemanem zmíněných 230 vynesených rozsudků zapadá do tohoto rozpětí a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.