Tak to není pravda. To není pravda, že nikdo z politické scény nechce dohled nad financováním politických stran. Je to přesně půl na půl. (..) Bohužel, když jsme vedli politická jednání, která jsem já sezvala na půdě Poslanecké sněmovny i se zástupci Senátu, Poslanecké sněmovny, tak se ukázalo, že je to přesně napůl. TOP 09, Věci veřejné a LIDEM chtěli dohledový orgán. ODS, ČSSD a KSČM nechce dohledový orgán.
Výsledek jednání potvrzuje pouze tisková zpráva s vyjádřením samotné Karolíny Peake (LIDEM) a žádné další výstupy z jednání nejsou k dispozici. Hodnotíme výrok proto jako neověřitelný.
Je pravdou, že proběhla celkem dvě setkání (4. a 25. října 2012) se zástupci politických stran k návrhu zákona o dohledu nad financováním politických stran, která uspořádala Peake. Například Jeroným Tejc (ČSSD) se vyjádřil jasně a to, "že si neumí představit, jak by politicky obsazený úřad mohl nezávisle řešit kontrolu financování politických stran." Můžeme proto bezpečně potvrdit pouze to, že LIDEM jsou pro vytvoření dohledového orgánu, zatímco ČSSD se staví proti tomuto návrhu.
..čili s německou ekonomikou, do které jde jedna třetina našeho exportu.
Výrok je pradivý, jelikož do obchodu s Německem jde téměř třetina exportu.
S Německém (pdf. str.59) má česká ekonomika nejužší vazby a podle analýzy české agentury zahraničního obchodu je Německo spolu se Slovenskem hlavním obchodním partnerem, přičemž obchod s prvně jmenovanou zemí představuje téměř třicet procent veškerého obratu zahraničního obchodu.
Já jsem v roce 2004 dělala Sedmičku na Nově, jenom bych ráda připomněla, že to byl pořad, který překračoval i milionovou sledovanost, byl relativně úspěšný a mně tam chodili politici, kteří říkali pořád totéž.
Jana Bobošíková byla moderátorkou diskuzního politického pořadu Sedmička na TV Nova v letech 2001-2004 (web NašiPolitici.cz). Na youtube lze nalézt také upoutávku na tento pořad s Janou Bobošíkovou.
Nepodařilo se nám dohledat data o sledovanosti pořadu v roce 2004 a není reálné dohledat ani vystoupení různých politiků, kteří by "říkali pořád totéž". Z těchto důvodů je výrok hodnocen jako neověřitelný.
(Miloš Zeman hovoří o mezerách v ústavě) Funkční období vlády v demisi není rozumně omezeno. Je-li jmenována vláda, tak musí předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a ta jí do 30 dnů buď vysloví, nebo nevysloví důvěru. Ale je-li ta vláda v demisi, tak pokud se nekonají mimořádné volby, tak prezident republiky má možnost, které zatím nevyužil, nechávat, byť teoreticky, tu vládu v demisi kromobyčejně dlouho, dovedeno ad absurdum až do konání řádných voleb.
Tento problém nejednoznačnosti Ústavy ČR v otázce omezenosti funkčního období vlády v demisi rozebírá např. studie (.pdf) Parlamentního institutu z roku 2006 (str. 11) autorů JUDr. Jindřišky Syllové, CSc a PhDr. Petra Koláře, Ph.D., která vychází z komplexní analýzy (doplněné např. i o historické paralely s Ústavním textem z roku 1920) a interpretace dotčených článků. Text staví na komentářích předních českých odborníků na Ústavní právo (jmenovitě např. Jan Filip, Jan Baxa, Václav Pavlíček a další). Problematiku částečně řeší ústavní novela 319/2009 Sb., která prezidenta zavazuje k rozpuštění Poslanecké sněmovny na její návrh (následně musí dojít k vyhlášení nových voleb - článek 17 odst. 2 Ústavy). Pokud se však sněmovna "sama nerozpustí", možnost uskutečnění stavu popsaného ve výroku zůstává platná.
Miloš Zeman popisuje správně to, že vládne-li vláda v demisi a prezident teoreticky nejmenuje nového premiéra (ovšem reálně je třeba brát ohled i na politickou situaci), může tato vláda podle Ústavy vládnout fakticky až do termínu řádných voleb.
Při schvalování vlády nezkušeností, řekněme, jsem podepsal, co bylo ve vládním programu - zákon o veřejné službě.
Programové prohlášení vlády ze dne 4. srpna 2010 se výslovně o veřejné službě, tedy povinnosti vykonávat veřejnou službu (není definována) v případě, že je člověk více než dva měsíce nepřetržitě vedený v evidenci uchazečů o zaměstnání, výslovně nezmiňuje. Klade si pouze za cíl zpřísnit “ podmínky v oblasti podpory v nezaměstnanosti, která bude vázána na aktivitu nezaměstnaného” (.pdf - str. 7) Nicméně vzhledem k tomu, že na webu není dostupná žádná verze Programového prohlášení, ze které by bylo zřejmé, kdo jej podepisoval, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Vláda je zcela odpovědná za rozhodnutí prezidenta, které podléhá kontrasignaci
Jiří Dienstbier jinými slovy popisuje to, co přesně definuje Ústava České republiky (Článek 63). "(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda."
My jsme přeci jako pravicová strana a strana koalice podpořili Karla Schwarzenberga výroky grémia. A myslím, že jsme to udělali legitimně jako zodpovědný koaliční partner. Byl to jasný výrok.
Grémium ODS po prvním kole voleb vydalo stanovisko k podpoře kandidatury Karla Schwarzenberga jako pravicového kandidáta.
Těsně před druhým kolem voleb byl však také hojně citovaný výrok premiéra Nečase v rozhovoru pro Hospodářské noviny, kde prohlásil: "...nyní to se skřípěním zubů prázdnou obálkou neskončí. Budu volit Karla Schwarzenberga."
Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý.
Když byla jmenovaná, tak říkala, že nebude dělat nějaký velký změny na ministerstvu. A sotva tam došla, v ten den, jak byla jmenována ministryní, tak už propustila 1. náměstka a další čelní členy ministerstva... (myšlena je Karolína Peake v pozici ministryně obrany - pozn. Demagog.cz)
Karolína Peake ještě 6.12. pro ihned.cz uvedla: "Nemám ráda, když přijde nový ministr a všechno personálně vykostí." Jmenována byla ve středu 12.12. a hned pár hodin poté provedla změny na ministerstvu - odvolala prvního náměstka Vlastimila Picka, šéfa sekce vyzbrojování Pavla Bulanta a ředitele kabinetu ministra Františka Šulce.
Já vás malinko jenom opravím v jednom detailu. On tam (Zdeněk Koudelka jako stážista na ministerstvu spravedlnosti, pozn.) nebyl vyslán Nejvyšším státním zastupitelstvím, ale byl přeložen se souhlasem Pavla Zemana.
Nepodařilo se nám dohledat žádné informace o působení Zdeňka Koudelky na Ministerstvu spravedlnosti. Dle životopisu (posl. úprava 12. ledna 2013) je stále státním zástupcem Nejvyššího státního zastupitelství (dle webu instituce jako člen analytického a legislativního odboru), krom toho má působit pouze na Justiční akademii v Kroměříži.
V rámci Visegrádské čtyřky máme nejvyšší pozitivní saldo obchodní bilance.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Podle webu finnančninoviny.cz má Česká republika skutečně nejvyšší saldo obchodní bilance v rámci Visegrádské čtyřky. Data pochází z období 07/2011 - 07/2012 a český server zpracování převzal z periodika The Economist.
StátObchodní bilance
Česká republika
14,4
Maďarsko
9,1
Slovensko4,8
Polsko
-17
