Přehled ověřených výroků

Výrok Milana Štěcha hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo nalézt dokument s daným bodem 9), který by potvrdil toto tvrzení.

V rámci ověřování tohoto výroku jsme důkladně prošli webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí, informační stránky sociální reformy, stránky České spořitelny či informační stránky sKarty. Zmíněný text se "všeobecnými informacemi" nepředstavovala ani důvodová zpráva k Návrhu zákona ve vztahu ke kartě sociálních systému (.doc) či Podmínky České spořitelny, a. s., pro vydání a používání sKarty (.pdf).

Jelikož námi tento dokument s daným bodem 9) nebyl nalezen, nemůžeme tvrzení Milana Štěcha označit jako nepravdivé, avšak zároveň nemůžeme potvrdit ani jeho pravdivost.

Podobný výrok jsme ověřovali již dříve, a znovu musíme konstatovat, že policejní statistiky pojem bagatelní trestní činnost činnost neznají a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný - nemůžeme mít jistotu, co přesně měl Jan Kubice na mysli.

Dřívější emailové vyjádření Dagmar Bednarčíkové, vrchní komisařky, Policejní prezidium České republiky: " Naše statistiky pojem bagatelní trestná činnost neznají. Přesná definice termínu bagatelní trestná činnost neexistuje. Hovoří-li se o snižování administrativy u policie, ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti tak označují trestné činy s horní trestní sazbou tři roky. "

Pro lepší představu uvádíme alespoň nejbližší aproximaci tohoto termínu, kategorii tzv. krádeží prostých (kapesní, mezi zaměstnanci na pracovišti, věcí z automobilů, jízdních kol, domácího zvířectva atd.). Za rok 2012 bylo takovýchto krádeží dle statistiky (.xls) Policie ČR zjištěno 119 367.

Senátor Okamura hovoří o případu série přepadení poštovních doručovatelek, které policie na Znojemsku vyšetřovala v letech 2003 a 2004.

Policie zadržela a soud následně shledal vinnými dvojici mladíku, Tomáše Čepuru a Jaroslava Schindlera. Otázka pádnosti důkazů není součástí hodnocení, neboť není možné dohledat konkrétní spis, který by potvrzoval nebo vyvracel tuto věc.

Tomáš Čepura byl odsouzen za více trestných činů k odnětí svobody v délce šesti let. Soud mu posléze udělený trest o rok zkrátil.

Jaroslav Schindler strávil půl roku ve vazbě a od soudu odešel s tříletou podmínkou.

V únoru roku 2010 podal Jaroslav Schindler žádost o obnovení procesu. Tato jeho žádost byla ovšem zamítnuta.

Senátor Okamura ve svém vyjádření situaci mírně zjednodušuje. I přes to však hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Pokutu od úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) dostalo Ministerstvo financí.Podle webu ouuo.cz: " Úřad ukončil správní řízení s Ministerstvem financí ve věci zveřejněných osobních údajů jednatelů firmy PROMOPRO a uložil pokutu ve výši 80 000 Kč. Rozklad, který podalo MF po uplynutí zákonné lhůty, byl jako opožděný zamítnut a rozhodnutí nabylo dne 29. 7. 2011 právní moci."

Jak uvádi web idnes.cz: "Ministerstvo podle úřadu porušilo zákon, Když zveřejnilo jména, Bydliště a informace o pohybu na bankovních účtech majitelů firmy ProMoPro, aniž by k tomu melo jejich souhlas."

Výrok hodnotíme jako pravdivý protože ke zveřejnění daných informací došlo na pokyn ministra Kalouska, ten se také rozhodl zaplatit pokutu sám - daroval ministerstvu 80 tisíc Kč, což představuje výši uložené pokuty.

Zákonč. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím - aktuální znění, paragraf 11:

(2) Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud:
a) jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí,
b) ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období,nebo
c) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského.

Data podle Analýzy ÚIV (Ústav pro informace ve vzdělávání) za rok 2010 (. pdf) potvrzující výrok ministra Petra Fialy.

do 25 let26 - 3536 - 4546 - 5556 - 6566 a více let3,2 %19,1 %26,9 %33,8 %15,5 %1,5 %

tzn.

do 35 letnad 46 let22,350,8

• Další data: Statistická ročenka školství 2010 (.pdf)

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených v médiích a na webu společnosti IZIP. 10.05.2012 server ceskenoviny.cz uvedl, že se Leoš Heger rozhodl projekt IZIP ukončit. " Terčem kritiky se v minulosti stala hlavně cena projektu a jeho financování. Podle kritiků je projekt nefunkční, protože lékaři EZK nevyužívají. Systém elektronických zdravotních knížek (EZK) společnosti IZIP měl umožnit sdílení informací o léčení pacientů mezi lékaři a usnadnit komunikaci pacienta s lékařem. Projekt podporuje VZP a knížku si mohou zřídit zdarma jen její pojištěnci. ", uvádí dále server. Na webových stránkách společnosti IZIP se potom dočteme následující: " Společnost IZIP je jedním ze zakládajících členů celoevropského projektu epSOS, který umožňuje výměnu zdravotních dat mezi jednotlivými evropskými zeměmi(...) Každá země EU používá více či méně odlišný standard systému ukládání elektronických dat, proto byl vytvořen projekt epSOS. Tento projekt Evropské komise je zaměřen na vytvoření interoperability jednotlivých systémů elektronických zdravotních záznamů v Evropě pro přeshraniční výměnu a zajištění bezpečnější zdravotní péče pacientům i mimo jejich domovský stát. "

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podstatným rozdílem, mezi systémem zdravotního pojištění v Německu a v ČR je, že v Německu je tzn. dvojí - zákonného a soukromého. Od určité výše příjmů je možno si v Německu vybrat, zda-li člověk bude přispívat odvodem ze mzdy do zákonného systému, či se mu více vyplatí soukromé. Podstatným rysem soukromého pojištění je, že zde je legální zohledňovat rizikovost pojištěnce, tudíž už rovnou může pojištěnec dostat slevu, je-li například nekuřák. Nicméně většina lidí je ve státním pojištění. Odvod do něj činí 15,5% z příjmu pojištěnce, přičemž 7,3% platí zaměstnavatel a 8,2% zaměstnanec. Tyto peníze putují do centrálního fondu - "GKV" - ze kterého jsou potom vypláceny pojišťovnám. Klíčovým faktem je, že pojišťovny ve státním systému nesmí odmítnout pojištěnce kvůli jeho větší rizikovosti. Tudíž na centrální úrovni není tvořena motivace pro lidi, aby se chovali ohleduplněji ke svému zdraví. Tento úkol spočívá na pojišťovnách, které mají možnost své pojištěnce motivovat různými bonusy či slevami. Odvody to stáního systému GKV (ze kterého jsou placeny příspěvky pojišťovnám) jsou tedy dány procentuálním odvodem ze mzdy (stejně jako v ČR) avšak rozdíl spočívá v tom, že pojišťovny mají možnost motivovat své pojištěnce k zodpovědnějšímu chování. A jelikož je v Německu na trhu opravdu hodně pojišťoven a lidé mají možnost si mezi nimi vybírat podle toho, co která nabízí - některé nabízejí slevy (dostanete nějaké peníze zpět), dotace na pobyty, proplácení nadstandardu atd.

Chováte-li se tedy zodpovědně, tak si můžete na trhu najít takovou pojišťovnu, která Vás za to odmění, tudíž výrok hodnotíme jako pravdivý.

Zdroje:

• Bundesministerium für Gesundheit - reforma 2011 - aktualizace popisů systému (německy)
• Bundesministerium für Gesundheit - způsob financování zákonného systému (německy)
• krankenkassen direkt - porovnávání nabídek pojišťoven (německy)
• Česká správa sociálního zabezpečení - popis systému v Německu (česky)
• Alliance for health reform (.pdf) - podrobnější popis systému v Německu (anglicky)

Výrok ověřujeme jako tvrzení o produktivitě práce. Ta se zpravidla měří jako poměr HDP dle kupní síly k celkovému počtu hodin práce v ekonomice. Eurostat sbírá údaje o produktivitě práce v jednotlivých evropských zemích. Zatím jsou k dispozici do r. 2011, i tak ovšem jednoznačně podporují tvrzení ministra Kalouska:

(hodnoty představují podíl z průměru EU v %)

2001 2003 2005 2007 2009 2011 Průměr EU 100 100 100 100 100 100 Česko 67,9 71,2 73,1 76,3 75,9 74,1 Německo 106,2 107,9 108,6 108,4 104,3 106,6

Přestože se česká ekonomika co do produktivity postupně spíše přibližuje evropskému průměru, na německé úrovni skutečně zatím není.

Věci veřejné se několikrát omluvily veřejnosti jak za přivedení do politiky určité osobnosti, tak za vyjádření podpory vládě Petra Nečase.

Na základě dohledaných informací jsme zjistili, že se konkrétně Věci veřejné omluvili za Kristýnu Kočí, Karolínu Peake, Radka Johna a Josefa Dobeše.

Vít Bárta se jménem Věcí veřejných omluvil 14. dubna 2011 v pořadu Hyde Park za "neodhalení osobnosti Kristýny Kočí". Dle informací z České televize se také bývalý místopředseda strany Věci veřejné Josef Dobeš omluvil voličům, neboť Kristýna Kočí "byla na kandidátce a byla a je ostudou Věcí veřejných".

Internetové stránky Parlamentní listy přinesly 1. ledna 2013 rozhovor s Vítem Bártou, ve kterém se dotazovaný také omlouvá za Radka Johna, Karolínu Peake i Josefa Dobeše. Konkrétně uvedl, že jeho omluva je i za ně, " protože oni selhali jménem Věcí veřejných, které je přivedly do Poslanecké sněmovny“.

Co se týče omluv za podporu Nečasovy vlády, hned v úvodu tohoto rozhovoru Vít Bárta projevuje lítost za své jednání. Konkrétně uvádí: "Rád bych se omluvil všem občanům České republiky za to, že jsme svým vstupem do koalice vůbec umožnili vznik této vlády v roce 2010. Dnes už má ta vláda sice docela jiné složení, ale byli jsme to my, kdo její existenci umožnili, a za to se chci omluvit.“

Nejvýraznější omluva za podporu Nečasovy vlády byla vyjádřena jménem Víta Bárty na tzv. Velkém sněmu odpůrců vlády, který se konal 21. ledna 2013. Jak uvádí Česká televize, Bárta se přiznal, že přichází s těžkým pocitem toho, že si je vědom odpovědnosti za to, že v roce 2010 umožnil vznik Nečasovy vlády. Uvedl také, že má potřebu omluvit se za ten čin a chce napravit svou chybu.