Vezměme si takové kauzy jako třeba IZIP, kde vytekly dvě miliardy úplně zbytečně z peněz, které měly sloužit zdravotnictví.
Celý projekt elektronických zdravotních knížek IZIP stál Českou republiku dvě miliardy korun. Po jeho zastavení tedy můžeme brát tyto peníze jako promarněné. Ministerstvo zdravotnictví také podalo trestní oznámení v této kauze - škoda je prý 450 miliónů Kč.
Máme, když porovnám podobné teritoria v Evropě, příliš malé kraje.
Za "podobná teritoria" považujeme evropské země s podobnou územní rozlohou a Slovensko (vycházíme z údajů europa.eu a pro Srbsko worldstat). Pokud budeme za správní dělení ekvivalentní krajům považovat nejvyšší úroveň dělení v dané zemi, které má vlastní samosprávu (pro zjednodušení souhrnné údaje o správním dělení z Wikimedia), získáme následující přehled:
Země
Rozloha (čtver. km)
Počet obyvatel (mil.)
Počet regionů
Průměrná rozloha regionu (čtver. km)
Průměrný počet obyvatel regionu (tis.)
Irsko
70 000
4,5
34
2058
132
Lotyšsko
65 000
2,3
26
2500
88
Srbsko
88 361
7,3
29
3046
251
Maďarsko
93 000
10
20
4650
500
Portugalsko
92 072
10,6
18
5115
588
ČR
78 866
10,5
14
5633
750
Slovensko
48 845
5,4
8
6105
675
Litva
3,3
6500
330
Rakousko
83 870
8,3
9
9318
922
Kraje ČR tedy svou průměrnou rozlohou i průměrným počtem obyvatel patří spíše mezi rozsáhlejší území této úrovně.
Pokud bychom vzali v potaz evropskou úroveň správního dělení NUTS 3, ke které české kraje patří, stačí zběžný pohled na mapu regionů NUTS 3 v Evropě, kde se naše kraje rozhodně nejeví neúměrně malé (k zalidnění NUTS 3 nemáme veškreré údaje, ovšem hustota zalidnění českých krajů se nejeví nižší, nežli u stejně velkých jednotek NUTS 3 jinde). Podobně je tomu u dělení NUTS 2.
Vláda zadala analýzu ministerstvu vnitra a i ministerstvo vnitra nedoporučilo podat návrh na rozpuštění komunistické strany.
Analýza ministerstva vnitra skutečně rozpuštění KSČM nedoporučila, informoval o tom např. server iDnes (celé odůvodnění můžete nalézt zde (.pdf)). Analýza byla zpracována na základě usnesení (.pdf) vlády z července 2011. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ten systém je nastaven nespravedlivě, že na jednu stranu je tady rovná daň a ona ani není rovná, ona naopak je takzvaně degresivní. Ti, kteří mají vyšší příjem, naopak platí nižší procentní sazbu než ti, se základním příjmem. To je právě dáno tou podivnou konstrukcí superhrubé mzdy, ale je to tak prostě fakticky. A na druhé straně tedy paradoxně ti, kteří mají vyšší daň při nižších příjmech, tak se jim ještě zvyšují nepřímé spotřební daně, jako je například daň z přidané hodnoty.
Součástí daňové reformy účinné od roku 2008 bylo mimo jiné zavedení tzv. superhrubé mzdy a zastropování odvodů na sociální a zdravotní pojištění.
Koncept superhrubé mzdy je založený na tom, že daň z příjmů se vypočítává z hrubé mzdy zvýšené o odvody na zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem. Protože byl zároveň stanoven strop pro tyto odvody, dochází u vysokopříjmových skupin k mírné degresi, kdy je tzv. efektivní sazba daně (poměr hrubé mzdy a skutečně odvedené daně) nižší než u nízkopříjmových skupin.
Superhrubá mzda byla zrušena v rámci daňové reformy, novela počítá s účinností od roku 2015.
Na základě výše uvedeného výrok hodnotíme jako pravdivý, i když degrese je způsobena spíše zastropováním odvodů na pojistné, než superhrubou mzdou.
Já jsem říkal, že by vlajka Evropské unie na Pražském hradě, který je symbolem české státnosti, vlála při význačných příležitostech spojených s Evropskou unií.
V Událostech ČT (8:45-56) odpověděl Vladimír Franz na otázku, zda by vyvěsil na Pražském hradě vlajku EU :
"V případě nějakého summitu nebo významné události spojené s Evropskou unii. Jinak je Pražský hrad symbolem české státnosti, či-li běžně ne."
Vím, že kancelář prezidenta republiky, pokud se nemýlím, má rozpočet v řádu stovek milionů korun, asi.
Celkový přehled výdajů státního rozpočtu (.pdf - na rok 2012) uvádí v kapitole Kancelář prezidenta republiky výši 334 238 000 Kč, výrok Jany Bobošíkové je tak pravdivý.
Soudci musí podle ústavy prokázat i morální bezúhonnost, tady existují jakési parametry, které musí být dodrženy. To nemůžou být lidé, kteří byli trestáni, nesmí to být lidé, kteří pracují v politice, kteří pracují v různých dozorčích radách různých firem.
Ústava ČR, Hlava čtvrtá, Článek 82, článek 3 přímo uvádí:
"(3) Funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě; zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi je výkon soudcovské funkce neslučitelný."
Článek 84 Ústavy ČR, odst. 3:
"(3) Soudcem Ústavního soudu může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolání."
V zákoně o soudech a soudcích § 74 (strana 25) čteme:
"(1)Funkce soudce a přísedícíhoje veřejnou funkcí. (2) Funkce soudce není slučitelná s funkcemi a činnostmi, o nichž to stanoví zákon."
Zákon o střetu zájmů § 4 (strana 3) pak uvádí:
"(1) Veřejný funkcionářuvedený v § 2 odst. 1 písm. c) a i) nesmí a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, b) být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář."
BIS také není orgánem činným v trestním řízení, ale jejím zákonným úkolem je také chránit ekonomické zájmy státu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem faktu, že úkolem BIS je zabezpečovat informace v oblastech, které jsou jí vymezeny § 5 zákona č. 153/1994 Sb. (.pdf), nikoli konkrétně zasahovat do trestního řízení. Zároveň do její působnosti spadá ochrana ekonomických zájmů státu.
Tam v tom návrhu vlastně je, že by ministr jmenoval pouze krajské státní zástupce, okresní státní zástupce už by jmenoval nejvyšší státní zástupce na návrh krajských státních zástupců. A do náměstků by ministerstvo vůbec nemluvilo.
Podle návrhu věcného záměru zákona by ministr jmenoval i okresní státní zástupce.
Ministr odkazuje k navrhované změně zákona o státním zastupitelství, která v této chvíli (22. ledna) nemá podobu návrhu zákona v Poslanecké sněmovně. V hodnocení tedy vycházíme z návrhu (.doc) věcného záměru zákona, aktuálnímu k 22. října 2012.
V návrhu je pak uvedeno: "Krajské státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce."
"Okresní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh krajského státního zástupce [...]"
"Náměstky krajských státních zástupců a okresních státních zástupců jmenuje a odvolává nejvyšší státní zástupce na návrh vedoucího státního zástupce, o jehož náměstka se jedná."
Ministr Blažek tedy návrh popisuje pouze zčásti pravdivě: okresní státní zástupce by stále jmenoval on či jeho nástupce.
Bankovní rada ČNB má 7 členů, je to na 6 let, ze svého středu vybírá guvernéra.
Zmíněnou část organizace ČNB řídí §6 zákona o ČNB. Dle odst. 1, je rada opravdu sedmičlenná, odst. 5 potvrzuje období 6 let.
Guvernéra však nevybírá rada, nýbrž jmenuje prezident ČR (dle odst. 2. Tato nominace je ostatně často medializována (vizte lidovky či HN).
