Já jsem kandidovala do Evropského parlamentu v roce 2004, kdy jsem dostala nabídku vyměnit v podstatě tu jednu stranu mikrofonu za stranu druhou.
Jana Bobošíková úspěšně kandidovala do Evropského parlamentu v roce 2004. Byla zvolena za hnutí NEZÁVISLÍ spolu s Vladimírem Železným.
Například v Rakousku, když se tehdá hlasovalo v referendu, jestli se jaderná elektrárna Zwentendorf otevře nebo ne. Bylo to zamítnuto (...) Poněvadž chtěli tehdejšímu kancléři krajskému a mocnému předsedu odborů ukázat, kdo jsou páni země. Oni byli ti příliš sebejistí a tak to zamítli. Pak se to stalo takový rakouský dogma.
Informace o historickém vývoji jaderné elektrárny Zwentendorf, včetně referenda, o kterém se zmiňuje Karel Schwarzenberg, lze nalézt na oficiálních stránkách (a.j.) elektrárny. Dle těchto informací se referendum uskutečnilo 5. listopadu 1978. 50,47% voličů tehdy volilo proti spuštění jaderné elektrárny. Článek také pojednává o tom, že referendum tehdy povolil kancléř Bruno Kreisky, který se, dle tohoto zdroje, spoléhal na podporu průmyslu a odborů a nepředpokládal, že by se rakouští občané mohli vyslovit proti jaderné elektrárně. V prosinci roku 1978 v návaznosti na výsledek tohoto referenda uzákonila Rakouská národní sněmovna zákaz používání jaderné energie v Rakousku (tzv. Atomsperrgesetz).
Jsme obě dvě země (ČR a SR, pozn.) velmi silně proexportně orientovány.
Česko i Slovensko jsou skutečně silně proexportně orientovány
Česká republika je otevřenou ekonomikou, která skutečně je značně proexportně orientovaná, export tvoří zhruba 80% hrubého domácího produktu a je to také jednou z priorit zahraniční poltiky. Stejně tak i Slovensko je zaměřeno na export a tento poměr na celkovém HDP je zde dokonce ještě vyšší, podle stránek ministerstva vnitra SR dokonce na úrovni 85%.
Mým heslem před volbami do Evropského parlamentu bylo: "Co slíbím, to splním."
Na stránkách Zuzany Roithové se nám podařilo najít pouze heslo z kampaně v roce 2009, které znělo " Splnili jsme, co jsme slíbili!". Volební materiály z roku 2004 se nám v elektronické podobě najít nepodařilo.
Pouze strana LIDEM z parlamentních stran má transparentní účet a několik neparlamentních stran. Jinak žádná strana transparentní účet nemá.
Z kontextu výroku lze usoudit, že Karolína Peake hovořila o stranách zastoupených v Poslanecké sněmovně.
Účet strany LIDEM lze opravdu naleznout na stránkách Raiffeisenbank, kde lze dohledat výdaje i příjmy strany. Z parlamentních stran má k transparentnímu účtu nejblíže TOP 09, která sice nemá veřejně přístupný účet, ale na svých stránkách zveřejňuje výpisy z účtu, na který jí přichází dary. Nemůžeme tam už však vidět, jak s prostředky strana nakládá. Ze zbylých parlamentních (sněmovních) stran ani jedna nic podobného nezveřejňuje. Z neparlamentních stran má například Strana Zelených transparentní účet na stránkách Fio banky a strana KDU-ČSL zase na svých stránkách zveřejňuje účetní uzávěrky.Výrok hodnotíme jako pravdivý, strana LIDEM je skutečně jedinou parlamentní stranou, která má transparentní účet.
Ústavní soud, což by měl pan Schwarzenberg vědět, jasně konstatoval, že nikoli Benešovy dekrety, ale zákony národního shromáždění republiky československé, které prezidentské dekrety recipovaly v roce 1946 (...) že tyto zákony jsou nedílnou součástí českého právního řádu. .
Ústavní zákon 57/1946 Sb. opravdu recipoval prezidentské dekrety a udělil jim sílu ústavního zákona. Ústavní soud České republiky také v řadě případů odmítl návrhy na zrušení Benešových dekretů, z čehož lze usoudit, že je považuje za součást českého právního pořádku.
Např. živnostenský zákon byl novelizován asi 120 krát.
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, byl skutečně novelizován již 121krát. Zákon v úvodu obsahuje seznam všech novelizací. Zatím poslední novela č. 458/2011 Sb. má nabýt platnosti od 1. ledna 2015.
My jsme pořád ještě jedna z nejméně zatěžujících zemí, pokud jde o naše pacienty a Evropu (v otázce zdravotnických poplatků, pozn.).
S odvoláním na analýzu OECD, která srovnává výdaje na zdravotnictví ve vybraných zemích, a která kromě České republiky zahruje většinu členských států EU hodnotíme výrok jako pravdivý.
OECD srovnává různé ukazatele ve zdravotnictví, výrok ministra Herega potvrzuje tabulka Public expenditure on health (Výdaje na zdravotnictví z veřejných rozpočtů), která ukazuje podíl výdajů z veřejných rozpočtů jako procento celkových výdajů. Tento podíl činil v Česku v roce 2010 (poslední dostupné srovnatelné údaje) 83,8%. Vyšší podíl už je jen v Dánsku (85,1%) a v Norsku (85,5%), to ale není součástí EU. Podobně vysoké hodnoty najdeme také ve Velké Británii a ve Švédsku.
Vysoký podíl veřejných výdajů znamená naopak nízké finanční nároky na pacienty, jak potvrzuje i interpretace těchto dat na idnes.cz.
V čele legislativní rady státu je celou dobu Karolína Peake.
V čele Legislativní rady vlády je od 13. prosince 2012 Petr Mlsna. Karolina Peake zastávala tuto pozici před ním od 1. července 2011.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož byl vyřčen 16. prosince, kdy už Karolina Peake nebyla v čele legislativní rady, ale předtím byla v této funkci po celou dobu existence současné vlády.
Za jeho vlády se např. zavedly investiční pobídky (myšlena je vláda Josefa Tošovského - pozn. Demagog.cz), ve kterých pak moje vláda pokračovala.
Ministerstvo financí uvádí v dokumentu Investiční pobídky v ČR, že: “ (...)Poskytování investičních pobídek investorům bylo zahájeno na základě usnesení vlády č. 298 ze dne 29. dubna 1998, a to cestou pilotních projektů do zpracovatelského průmyslu.” Zmíněné vládní usnesení skutečně potvrzuje, že toto opatření bylo přijato vládou Josefa Tošovského na jednání 29. dubna 1998.
Ministerstvo financí také uvádí přehled dalších legislativních opatření, která byla přijata i v době vlády Miloše Zemana. “ Vyvrcholením celé snahy o ucelený systém investičních pobídek bylo schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, který nabyl účinnosti dne 1.května 2000 a jeho následné aktualizace ve znění zákona č. 453/2001 Sb. (...)”.
