Jan Mládek
Česko je poměrně liberální ke švarcsystému a nezaměstnanost je tu 8,1 procenta. Slovensko už míň a má nezaměstnanost 14,8 nebo Polsko 14,2. Nemluví ta čísla jasně? Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/ No, tak to by, to by mluvila, kdybyste se nepodívala do minulosti a zjistila byste, že ty země historicky dlouhodobě měly tu nezaměstnanost vyšší než, než české země.
Výrok hodnotíme na základě veřejně dostupných informací z webu Eurostat jako pravdivý. Stránka nabízí přehledně zpracovanou tabulku nezaměstnanosti pro evropskou sedmadvacítku od roku 2003 po rok 2012. Z ní pro Vás Demagog.cz vytáhl data pro Polsko, Českou a Slovenskou republiku.
Nezaměstnanost v %
2003
20042005
2006
20072008
2009
2010
2011
2012
Polsko19.7
19
17.8
13.9
9.6
7.1
8.2
9.9
10.6
Slovensko
17.6
18.2
16.3
13.4
11.1
9.5
12
14.4
14.7
Česká republika
7.8
8.3
7.9
7.2
5.3
4.4
6.7
7.3
Ve sledovaném období měly obě země vyšší procento nezaměstnanosti než ČR, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jaromír Drábek
...když se podíváte například do zákona, tak tam nikde není napsáno, že klient je povinen tu sKartu převzít, to znamená, ta karta je skutečně dobrovolná, co se týká převzetí, je tam široká škála toho, jak s těmi finančními prostředky nakládat, je tam jasná ochrana proti exekuci.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, byť chystaná úprava zákona navrhuje zavedení povinného převzetí sKarty Nicméně v platném právním řádu není přímé převzetí sKarty zavedeno.
Proti exekuci by měly být dávky připsané na účet sKarty chráněny stejně jako před zavedením karet, tj. měly by exekuci podléhat pouze zčásti (zejm. dle § 279 a § 299 Obč. soudního řádu). Obavy, že účet sKarty bude možné, jako je tomu u jiných účtů, obstavit, pak definitivně vyvrací novela Obč. soudního řádu, která obstavení účtu sKarty (nový § 303, odst. 3) zakazuje.
Současná zákonná úprava povinnost kartu převzít neobsahuje, přestože zákon o státní soc. podpoře říká že dávka se vyplácí "prostřednictvím karty sociálních systémů". Odsud pramení již dřívější tvrzení poslance Drábka (ČT) či premiéra Nečase (Aktuálně) o dobrovolnosti používání karty.
Pro informaci dodáváme, že zároveň je Ministerstvem práce a sociálních věcí připravena novela (.docx) zákona o Úřadu práce ČR, která povinnost kartu převzít zavádí (Čl. I, b.3), a to s lhůtou 6 měsíců po výzvě (např. Čl IV, b.2), byť neuvádí sankci za porušení této povinnosti. Převzetí karty, jejíž využití předpokládá už zákon o státní sociální podpoře, je tedy dobrovolné zřejmě pouze dočasně.
Petr Nečas
Mimochodem za sociálnědemokratických vlád jsme se pohybovali až na 17. místě, to znamená, měli jsme tehdy jednu z nejvyšších nezaměstnaností v rámci Evropské unie.
Data Eurostatu ukazují, že ani v ročních průměrech, ani v hodnotách za čtvrtletí se nezaměstnanost v ČR nedostala za 15. místo v EU.
Výrok Petra Nečase ověřujeme s pomocí údajů Eurostatu, který shrnuje sezónně očištěné hodnoty nezaměstanosti za čtvrtletí, stejně jako celoroční průměry pro všechny země EU, které pro ČR odpovídají údajům ČSÚ (.pdf). Srovnatelnost mezi zeměmi zajišťuje jednotná forma sběru dat (více na webu Eurostat, angl.).
Užíváme přitom data za období, kdy ČR byla v EU (dle premiérova "v rámci Evropské unie") a ve vládě byli zástupci ČSSD, tedy od vstupu do EU v květnu 2004 do nástupu Topolánkovy vlády v srpnu 2006.
Pro přehlednost neuvádíme všechny údaje v tomto hodnocení, najdete je však v souhrnné tabulce zde (.xls). Níže uvádíme pořadí ČR mezi tehdejší evropskou pětadvacítkou. V případě shody hodnot ČR s jinou zemí je zobrazeno nejhorší možné pořadí Česka.
Rok / kvartál
pořadí ČR v EU
2004Q2 15 2004Q3 14 2004Q4 14 2004
14 2005Q1 13 2005Q2 14 2005Q3 15 2005Q4 15 2005 14 2006Q1 15 2006Q2 13 2006Q3 15 2006 14
ČR tedy v uvedeném období nebyla níže než na 15. místě. V případě jednoho údaje - prvního čtvrtletí roku 2006 - nás od 17. místa dělí cca 0,3 %, zpravidla jsou však rozdíly podstatnější.
Zároveň vidíme, že Česko se s nezaměstnaností mezi 7 a 8,5 % pohybuje spíše ve středu "pole", nežli mezi zeměmi s nejvyšší nezaměstnaností. Premiérův výrok je proto v obou částech nepravdivý.
Ty firmy, všechny tyhle ty obory fungují v oligopolním prostředí, dosahují mimořádných zisků a ten zisk odvádí do zahraničí.
Neplatí to pro všechny, dokonce ani pro některé z největších společností.
Mládek hovoří o velkých energetických, finančních a bankovních společnostech, když zdůvodňuje návrh ČSSD zavést zvýšenou sazbu korporátní daně pro velké firmy.
Podíly společností na energetickém trhu shrnuly (byť již v r. 2012) např. Lidovky, srovnatelné údaje uvádí Ihned či přímo skupina ČEZ. Najdeme však samozřejmě i podniky, které nejen krátkodobě mimořádných zisků nedosahují, např. petrochemický Unipetrol (Ihned).
Zvláště v energetickém sektoru s velkým podílem polostátního ČEZu je pak zřejmé, že podstatná část zisku ani nemůže odejít do zahraničí, jelikož se jako dividenda vyplácí státu (Ihned). Když naopak zahraniční skupina Erste vlastní většinu akcii České spořitelny, největší české banky (dle počtu klientů, jak sama uvádí), můžeme podle výroční zprávy (.pdf, r. 2012) banky zjistit, že Erste s cca 99 % akcií (str. 48) by mohla zisk ČS prostřednictvím dividendy odvést, dividenda však ze zisku banky představuje pouze 27 % v r. 2011, 33 % v r. 2012 (str. 68).
Že některé firmy odpovídají Mládkovu výroku, je zřejmé. Jeho tvrzení ovšem nemusíme ověřovat pro každou společnost, abychom viděli, že příliš zobecňuje a tudíž zavádí.
Tak příprava legislativního vymezení sKaret probíhala poměrně dlouhou dobu, já chci jenom připomenout, že se o tom diskutovalo několik měsíců, jak při zpracování paragrafového znění, tak ale potom i v Poslanecké sněmovně...
Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný, jelikož se podařilo dohledat pouze projednávání zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a Senátu ČR.
Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, na jejímž základě především byla sKarta zavedena, byla v PSP ČR v prvním a druhém čtení řádně prodiskutována. V rámci prvního čtení se jí zabýval i Výbor pro sociální politiku. Ve třetím čtení byl pak návrh schválen a postoupen Senátu.
V Senátu byl tento návrh posouzen Ústavně-právním výborem a Výborem pro zdravotnictví a sociální politiku a po dalším projednání byl návrh Senátem zamítnut.Celý legislativní proces trval od 25. 5. 2011 do 6. 12. 2011, tedy skutečně několik měsíců.
Lze tedy konstatovat, že návrh zákona byl v obou komorách parlamentu řádně prodiskutován, avšak o přípravě legislativního vymezení sKaret se nepodařilo nalézt žádné informace.
Václav Moravec: Promiňte, to ale není pravda. Nadpoloviční většina senátorského klubu Občanské demokratické strany v roce 2005 hlasovala pro ten zákon. Ano, pod vlivem tehdejšího senátora za ODS pana Moldána, se kterým jsme se později rozešli. Nicméně poslanci ODS pro to nehlasoval vůbec nikdo, ani jeden hlas z poslaneckého klubu ODS.
Z celkových 37 senátorů za ODS, hlasovalo dne 31. března 2005 na 4. schůzi Senátu pro daný zákon 18 (tedy necelá polovina) senátorů z této strany. Senátor Moldán poté (v roce 2010) vystoupil z ODS a kandidoval za stranu TOP 09. Při hlasování v Poslanecké sněmovně (konkrétně se jedná o 41. schůzi PSP ČR) č. 513 o daném návrhu nebyl žádný z poslanců ODS pro návrh a 42 jejích poslanců bylo proti (celkový počet ze 166 přítomných proti byl 44).
Lubomír Zaorálek
Tři čtyři místopředsedové, když to i srovnáte se situací v jiných parlamentech, tak to prostě není žádná nehoráznost.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, mnoho zemí má skutečně podobný počet místopředsedů, či funkcí analogických.
Národná rada Slovenskej republiky má momentálně 4 místopředsedy. Podle sekce who is who na stránkách Národního shromáždění má Slovinsko aktuálně 3 místopředsedy, německý Bundestag má nyní 5 místopředsedů a litevský Seimas má aktuálně dokonce 7 místopředsedů.
V některých zemích se pak systém vedení dolních komor parlamentu odlišuje, Národní rada Rakouska má např. 3 předsedy.
Záleží tedy, s jakými zeměmi srovnáváme, avšak počet tří až čtyř místopředsedů, či funkcí podobných skutečně není neobvyklý.
Karolína Peake
Jediná politická strana v Parlamentu zastoupená, která má transparentní účet, to znamená, vidíte všechny pohyby na jejím účtu, je strana LIDEM.
Ze všech politických stran, které mají zastoupení v poslanecké sněmovně má pouze strana LIDEM plně transparentní účet s jasně dohledatelnými finančními transakcemi. Strana TOP 09 zpřístupňuje na svých webových stránkách měsíční výpisy z účtu a seznamy dárců, což však za transparentní účet považovat nelze. KSČM, ODS či ČSSD žádný podobný účet nemají, ani své účetnictví nezveřejňují.
V horní komoře parlamentu však zasedají senátoři Strany Zelených a České pirátské strany (Eliška Wagnerová a Libor Michálek), které obě transparentním účetnictvím disponují. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Karolíny Peake jako nepravdivý.
Podobný výrok jsme u Karolíny Peake hodnotili i nedávno, jako pravdivý. Z kontextu minulé debaty totiž bylo zřejmé, že Karolína Peake hovořila o stranách zastoupených v Poslanecké sněmovně. Tentokrát se však diskuze točila kolem politických stran obecně, a jelikož Parlament má dvě komory, zohlednili jsme v tomto výroku i strany, jejichž kandidáti byli zvoleni do Senátu.
Miloš Zeman
Chtěl bych velice ocenit, že odborná veřejnost, jak jsem měl možnost sledovat, tento výběr rovněž ocenila.
Čtveřici (ihned.cz) Milošem Zemanem navržených kandidátů na post ústavního soudce ocenil mimo jiné předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, Jan Kudrna či Jaroslav Bureš (pro novinky.cz)
Josef Baxa: "Každý z nich reprezentuje určitou hodnotu a kvalitu a určitě budou posílením ÚS"
Ve stejném duchu se pro novinky.cz vyjádřil Jan Kudrna, odborník na ústavní právo z Univerzity Karlovy v Praze :
"Skvělá volba. Prezident měl rozhodně šťastnou ruku, jak erudované lidi navrhl."
Jaroslav Bureš, předseda Vrchního soudu v Praze uvedl, že zná dva z navrhovaných - Jaroslava Fenyka a Jana Filipa. Pro server novinky.cz okomentoval pouze druhého z nich, o kterém prohlásil
"Ten na Ústavní soud patří". Ná základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok prezidenta Zemana jako pravdivý .
Michal Babák
...co hlavně sněmovna již odhlasovala, doporučen o odstoupení od smlouvy, respektive zrušení sKaret na základě Kateřiny Klasnové, odhlasovala usnesení, který v tuto chvíli samozřejmě pan premiér si to pravděpodobně uvědomuje, že sněmovna, respektive vláda je podřízená sněmovně.
Poslanecká sněmovna se skutečně nedávno vyjádřila k projektu tzv. s-Karet negativně.
V usnesení (.doc) dolní komory č. 1 598 poslanci žádají vládu, aby jednak připravila legislativní návrhy, které by zamezily používání s-Karet a rovněž požadují zastavení distribuce těchto karet.
Český právní řád pak nezná pojem podřízenosti vlády sněmovně, dá se pouze hovořit o vládní odpovědnosti, a to na základě čl. 68, odst. 1) Ústavy ČR. Rovněž není jasné, zda toto znamená, že usnesení zákonodárného sboru jsou pro exekutivu skutečně závazná (zvlášť, když jsou formulována v podobě, kdy parlament vládu "žádá", jako v tomto případě). Kateřina Klasnová sice tvrdí, že tomu tak je, v minulosti ovšem premiér usnesení sněmovny nerespektoval, když např. odmítl v roce 2011 odvolat z postu ministra Alexandra Vondru.
Vzhledem k výše uvedenému hodnotíme pouze první část výroku. Ta odpovídá veřejně dostupným zdrojům a výrok je tedy pravdivý.
