Přehled ověřených výroků

Pravda

Dle informací na Euroskop.cz a zpravodajském serveru Evropského parlamentu nepodpořil 13. března Evropský parlament dlouhodobý rozpočet EU do roku 2020 (tzv. víceletý finanční rámec). Informace o půběhu jednání v Evropském parlamentu lze dohledat také zde (a.j.) a zde (a.j.).

Dle zprávy na serveru EurActiv a stránkách Evropského parlamentu je to poprvé, kdy poslanci o rozpočtu spolurozhodují (tato pravomoc je nově upravena v Lisabonské smlouvě).

Pravda

Dle oficiálního vyjádření (.wmv) ministra Drábka (TOP09) z 3. října 2012 je zřejmý jeho úmysl rezignovat z důvodu obvinění jeho 1. náměstka z podplácení při zadávání veřejných zakázek. Ministr Drábek se rozhodl složit funkci poté, co soud poslal náměstka Šišku do vazby.

"Jak jsem byl informován, stejně jako vy, dnes rozhodl soud o uvalení vazby na mého bývalého 1. náměstka Vladimíra Šišku. Já jsem již v minulých vystoupeních avizoval, že jsem připraven převzít politickou odpovědnost za činy svých podřízených. .... Rozhodnutí soudu je pro mě dostatečným důvodem abych naplnil to, co jsem avizoval. Rozhodl jsem se tedy rezignovat na funkci ministra práce a sociálních věcí a to k 31. říjnu 2012."

Ministr Drábek byl ve funkci od 13. července 2010.

Pravda

Věci veřejné se několikrát omluvily veřejnosti jak za přivedení do politiky určité osobnosti, tak za vyjádření podpory vládě Petra Nečase.

Na základě dohledaných informací jsme zjistili, že se konkrétně Věci veřejné omluvili za Kristýnu Kočí, Karolínu Peake, Radka Johna a Josefa Dobeše.

Vít Bárta se jménem Věcí veřejných omluvil 14. dubna 2011 v pořadu Hyde Park za "neodhalení osobnosti Kristýny Kočí". Dle informací z České televize se také bývalý místopředseda strany Věci veřejné Josef Dobeš omluvil voličům, neboť Kristýna Kočí "byla na kandidátce a byla a je ostudou Věcí veřejných".

Internetové stránky Parlamentní listy přinesly 1. ledna 2013 rozhovor s Vítem Bártou, ve kterém se dotazovaný také omlouvá za Radka Johna, Karolínu Peake i Josefa Dobeše. Konkrétně uvedl, že jeho omluva je i za ně, " protože oni selhali jménem Věcí veřejných, které je přivedly do Poslanecké sněmovny“.

Co se týče omluv za podporu Nečasovy vlády, hned v úvodu tohoto rozhovoru Vít Bárta projevuje lítost za své jednání. Konkrétně uvádí: "Rád bych se omluvil všem občanům České republiky za to, že jsme svým vstupem do koalice vůbec umožnili vznik této vlády v roce 2010. Dnes už má ta vláda sice docela jiné složení, ale byli jsme to my, kdo její existenci umožnili, a za to se chci omluvit.“

Nejvýraznější omluva za podporu Nečasovy vlády byla vyjádřena jménem Víta Bárty na tzv. Velkém sněmu odpůrců vlády, který se konal 21. ledna 2013. Jak uvádí Česká televize, Bárta se přiznal, že přichází s těžkým pocitem toho, že si je vědom odpovědnosti za to, že v roce 2010 umožnil vznik Nečasovy vlády. Uvedl také, že má potřebu omluvit se za ten čin a chce napravit svou chybu.

Pravda

Oldřich Bubeníček, zvolený za KSČM, je hejtmanem v Ústeckém kraji. V Karlovarském kraji působí na postu náměstka pro školství bývalý politruk Václav Sloup, který byl rovněž zvolen za KSČM. Jaroslav Fenyk a Jan Filip - tedy dva ze čtveřice ústavních soudců navrhovaných Milošem Zemanem - jsou bývalí členové KSČ. Jaroslav Fenyk v komunistickém režimu skutečně působil na postu prokurátora.

V minulosti již ústavní soudci prozradili, jakou mají politickou minulost prozradili. Ústavní soud totiž v roce 2010 rozhodl, že občané mají právo znát politickou minulost soudců, a to na všech úrovních české justice.

Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Nepravda

Výrok Jaromíra Drábka hodnotíme jako nepravdivý, neboť udává chybnou definici výpočtu míry ohrožení chudobou.

Dle evropského statistického úřadu Eurostat je míra ohrožení chudobou (angl. at-risk-poverty-rate) definována jako podíl osob s ekvivalizovaným příjmem nižším než 60 procent mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu. Dle této definice se řídí i Český statistický úřad.

Ze statistického hlediska medián představuje odlišnou veličinu než aritmetický průměr, který zmiňuje Jaromír Drábek. Zatímco aritmetický průměr vypočítává součet všech hodnot vydělený jejich počtem, medián udává hodnotu, která se naléza uprostřed seznamu hodnot seřazeného podle velikosti.

Pravda

Výrok Pavla Blažka hodnotíme na základě nalezených dokumentů jako pravdivý. Na webových stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR lze nalézt zákon (.pdf) o obchodních korporacích. Podle § 786 zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2014 (strana 114 ze 120).

Tento zákon je součástí celé koncepce nového občanského zákoníku (.pdf), proto tedy nabude účinnosti, pokud nabude účinnosti celý občanský zákoník, jež podle § 3081 nabývá účinnosti 1. ledna 2014. Pro vysvětlení dodáváme, že tuto podmínku dodává ministr Blažek proto, že se spekuluje o možném oddálení nabytí účinnosti nové úpravy.

Pravda

Za dobu existence samostatné České republiky nebyla KDU-ČSL přítomna v následujících vládách:

Miloš Zeman (17. července 1998 - 15. července 2002) - vláda menšinového kabinetu ČSSD, jejíž vznik byl umožněn tzv. Opoziční smlouvou s ODS.

Mirek Topolánek I (16. srpna 2006 - 11. října 2006) - vláda ODS a nestraníků, která však nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně.

Jan Fischer (8. května 2009 - 13. července 2010) - úřednický kabinet, do kterého byli vybráni zástupci ODS, ČSSD a Strany zelených. V hlasování o důvěře jej podpořilo několik poslanců KDU-ČSL, byli to ti, kteří posléze ze strany odešli do nově vznikající TOP 09.

Petr Nečas (13. července 2010 až doposud) - koaliční vláda současného premiéra se neopírá o poslance KDU-ČSL, jelikož nejsou přítomni v Poslanecké sněmovně.

V čase existence ČSFR je nutné rozlišovat dvě úrovně vlád - federální a národní. Události těsně předcházející volbám v roce 1990 (obvinění předsedy ČSL Bartončíka Janem Rumlem (Občanské fórum) z vazeb na StB, známé též jako "aféra Bartončík") a následný neúspěch strany v těchto volbách, vedly k nedelegování žádných svých zástupců do vlády na federální úrovni jako protestu proti postupu zástupců Občanského fóra. V případě národní vlády však strana aktivní byla a jejími zástupci ve vládě Petra Pitharta byli Antonín Baudyš (místopředseda) a Ludvík Motyčka (ministr stavebnictví až do zrušení tohoto úřadu).

Petr Nečas

V loňském roce se dosáhlo rekordní výše exportu.

Otázky Václava Moravce, 17. února 2013
Pravda

Dle předběžných údajů přeshraniční statistiky ČSÚ, zveřejněných 6. února 2013, vzrostl vývoz ve srovnání s předchozím rokem o 6,4%. Vývoj vývozu dle dat ČSÚ od roku 1996 zachycuje následující tabulka:

Rok

Vývoz (v mil. Kč; běžné ceny, sezónně očištěná data)

1996601 811

1997

707 796

1998

834 042

1999

900 660

2000

1 125 625

2001

1 270 222

2002

1 255 896

2003

1 369 564

2004

1 717 706

2005

1 865 843

2006

2 149 357

2007

2 485 167

2008

2 471 627

2009

2 145 913

2010

2 528 809

2011

2 873 870

2012

3 069 391

V roce 2012 vývoz skutečně dosáhl rekordní výše, a proto hodnotíme výrok Petra Nečase jako pravdivý.

Pravda

V nedělních OVM přišla řeč také na důvěru obyvatel v Poslaneckou sněmovnu, Zaorálek na to reagoval výrokem směrem k americkému Kongresu. Neohodnotíme tedy jeho pobyt v USA, ale důvěru v jím zmíněné těleso.

Dle průzkumů společnosti Gallup se důvěra v práci amerického Kongresu před volbami pohybovala i na hodnotách kolem 12 %. Položenou otázkou v průzkumu bylo, zda respondent schvaluje či neschvaluje způsob, jakým Kongres odvádí svoji práci (Do you approve or disapprove of the way Congress is handling its job?). Krátce po volbách, které proběhly na počátku listopadu (společně byl volen prezident, senátoři a členové Sněmovny reprezentantů) se důvěra respondentů zvýšila na přibližně 18 %. Od května 2012 do července byla důvěra stabilní s mírným růstem, propad však přišel v srpnu (na přibližně 11 %) a poté se zvyšoval až na 21 % na přelomu října a listopadu.

Pravda

Výrok označujeme jako pravdivý, neboť při obou dvou hlasování o novele zákona o zrušení listinných akcií na majitele v roce 2010 hlasovali poslanci ČSSD v drtivé většině souladu se slovy Bohuslava Sobotky.

Pouze poslanec Jan Látka (ČSSD) hlasoval 25. února 2010 pro vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, čímž sice nemusel být principiálně proti návrhu zákona, ale fakticky přispěl vládní koalici svým hlasem k jeho navrácení a v konečném důsledku k jeho konci.

Česká televize: "První vážný pokus o jejich zrušení si přičítají sociální demokraté spolu se Stranou zelených. Ve stejné době, tedy v roce 2009, je chtěli rušit i lidovci.

Sněmovní tisky: heslo akciová společnost / akcie

  1. 2009: Návrh ČSSD a Strana Zelených - novela zákona o zrušení listinných akcií na majitele
  2. 2009: Návrh KDU-ČSL - novela obchodního zákoníku
  3. 2010: Návrh ČSSD - novela zákona o zrušení listinných akcií na majitele
  4. 2013: V úterý 19. 2. 2013 proběhne hlasování o vládním návrhu ke zvýšení transparentnosti akciových spol. ve 3. čtení (51. schůze)

Hlasování:

  1. 73. schůze, 10. hlasování, 25. února 2010: hlasování o návrhu vrátit předložený návrh navrhovateli k dopracování - 48 proti, 1 pro, 3 se zdrželi
  2. Návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru, k 1. čtení ve sněmovně již nedošlo
  3. 9. schůze, 137. hlasování, 10. prosince 2010: Všech 36 poslanců za ČSSD, kteří nebyli z hlasování omluveni a byli přihlášeni, hlasovalo proti zamítnutí návrhu
  4. Dozvíme sev úterý 19. 2. 2013