Přehled ověřených výroků

Výrok je na základě informací ze stránek Nejvyššího správního soudu, ministerstva vnitra a médií hodnocen jako pravdivý.

Žádná česká vláda doposud nenavrhla rozpuštění KSČM k Nejvyššímu správnímu soudu. NSS na svých stránkách takový návrh týkající se KSČM neeviduje a ačkoliv se o této možnosti již dříve v roce 2009 jednalo na základě podnětu ze Senátu, kdy speciální komise nalezla 76 důvodů pro zrušení KSČM. Tento návrh nakonec odmítlo ministerstvo vnitra.

O možném návrhu na zrušení KSČM se pak hovořilo také v roce 2011, kdy mělo ministerstvo vnitra na žádost vlády návrh vypracovat a ministerstvo zveřejnilo k této problematice vyžádané odborné analýzy. Z tohoto roku (2012) je pak zpráva, která uvádí, že ministerstvo vnitra spolu s ministerstvem spravedlnosti nevidí prostor pro právní kroky vůči KSČM. Tato zpráva také měla předložit seznam dalších možných opatření.

Volební účast v krajských volbách 2012 byla přesně 36.89 % a ČSSD vyhrála v devíti krajích a KSČM ve dvou. Tyto dvě strany tedy získaly většinu z 13 krajů a celkem 387 mandátů z celkových 675.

Údaje České daňové správy a ministerstva financí ukazují, že k poklesu sazeb daní ani výše mandatorních výdajů nedošlo.

Pokud bereme v potaz pouze sazby daně (nikoli úlevy) a pomineme sjednocení sazby DPH, v rámci kterého sice došlo ke snížení sazby u některých položek, nicméně ke snížení sazeb DPH jako celku nedošlo, je první část výroku pravdivá. Nepodařilo se nám (zejména mezi veřejnými údaji České daňové správy vč. jejích aktualit) nalézt jediné snížení sazby v daňovém systému ČR v posledních letech.

Srovnáme-li výši mandatorních výdajů tedy zejména výdajů na dávky důchodového a nemocenského pojištění, jiné sociální dávky a dluhovou službu za roky 2010 a 2011, došlo k růstu absolutních hodnot i podílu na příjmech státního rozpočtu. Státní závěrečný účet (SZÚ, příjmy, .pdf, str. 1; mand. výdaje, .pdf, str. 70) za rok 2011 uvádí:

rokpříjmy rozpočtu

(mld. Kč)

mandatorní výdaje

(mld. Kč)

v %

20101000,4628,162,820111012,8

652,764,4

Samotné sociální mandatorní výdaje (SZÚ, .pdf, str. 9) bez obsluhy dluhu zaznamenaly podobný růst, přičemž výdaje na dávky mimo důchodové pojištění přinejlepším stagnují.

Pokladní plnění rozpočtu ke třetímu čtvrtletí roku 2012 ve srovnání s rokem 2011, ukazuje se u celkových mandatorních výdajů (bod 3.1) meziroční růst pouze o cca 5,3 mld. korun, ovšem plánované plnění (bod 1.1) má převýšit hodnoty roku 2011 o celých 38 mld. Prosazená snížení mandatorních výdajů, zejm. omezení valorizace penzí zákonem 314/2012 Sb. (informovala např. ČT) se mohou projevit v budoucnosti.

Výrok je na základě dvou návrhů zákona o obecném referendu, které předkládala vláda Miloše Zemana, hodnocen jako pravdivý.

Vláda Miloše Zemana předložila do sněmovny návrh zákona o obecném referendu 29. 8. 2000, tento návrh však neprošel Poslaneckou sněmovnou. Další návrh tohoto zákona předkládala vláda do Poslanecké sněmovny 11. září 2001. Tento návrh prošel do Senátu, kde byl však zablokován. Miloš Zeman v obou případech ve 3. čtení těchto návrhů hlasoval aktivně pro tento zákon.

Karla Schwarzenberga volilo v druhém kole prezidentské volby 2 241 171 voličů. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Heinz Fischer je současným rakouským spolkovým prezidentem a v letech 1990 - 2002 zastával funkci předsedy dolní komory parlamentu. Vystudoval práva.

Níže uvádíme počty hlasů v prezidentských volbách, které si v letech 2004 a 2010 připsal a na základě nichž zvítězil Heinz Fischer, a počty hlasů pro Rakouskou stranu lidovou v parlamentních volbách od roku 1945. Data byla čerpána z Evropské volební databáze, v případě voleb do roku 1986, pak ze stránek wikipedia.org.

Prezidentské volby, počet hlasů pro Heinze Fischera:

2004 - 2 166 690

2010 - 2 508 373

Parlamentní volby, počty hlasů pro Rakouskou stranu lidovou:

1945

1 602 227

19702 051 012

19941 281 846

1949

1 846 581

19711 964 713

19951 370 510

1953

1 781 777

19751 981 291

19991 243 672

19561 999 986

19791 981 739

20022 076 833

19591 928 043

19832 097 808

20061 616 493

19622 024 501

19862 003 663

2008

1 298 512

19662 191 109

1990

1 508 600

Jelikož Heinz Fischer v roce 2010 skutečně dosáhl vyššího počtu hlasů, nežli kdy dosáhla Rakouská strana lidová, hodnotíme výrok Karla Schwarzenberga na základě výše uvedených zdrojů jako pravdivý.

Podle encyklopedie Iuridictum bylo od roku 1945 uděleno 23 amnestií (včetně té zatím poslední z roku 2013) a uvádí také 22 amnestií z let 1918-1945, pravděpodobně se však nejedná o úplný výčet. Nepodařilo se nám tedy ověřil, zda amnestií skutečně bylo 49, jak tvrdí ministr Blažek.

Ministerstvo spravedlnosti dalo k dispozici plné znění všech amenstií v letech 1945-2002. V tomtu dokumentu (.rtf) si můžeme ověřit, že aboliční část, tedy zastavení probíhajícího řízení, obsahovala většina amnestií v tomto období. Abolici však neobsahovaly amenstie prezidenta Novotného z let 1962 (str 34) a 1965 (str 36).

Nepodařilo se nám bohužel dohledat plné znění amnestií v letech 1918, přesto však na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok Miroslava Kalouska označujeme na základě údajů z volebního serveru Českého statistického úřadu volby.cz za pravdivý.

Podle výsledků prezidentských voleb dostal Miloš Zeman ve druhém kole prezidentských voleb 2 717 405 hlasů. ČSÚ pak evidovalo celkově 8 434 941 oprávněných voličů. Výpočtem pak můžeme zjistit, že Miloš Zeman ve druhém kole získal hlasy 32,22% všech voličů.

Co se týče volební účasti, ta byla ve druhém kole 59,11%, tedy 40,89% oprávněných voličů se k volbám nedostavilo. S mírným zaokrouhlením se jedná opravdu o 41%.

Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme na základě informací z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci a stránek Vězeňské služby České republiky jako pravdivý.

Ve studii (.pdf, str. 77) výše zmíněného Institutu z roku 2011 můžeme nalézt informaci, že " poznatky naznačují, že od nepodmíněného trestu odnětí svobody nelze vždy očekávat, že naplňují účel trestu a trestání. I v ČR dochází k tomu, že vězení jsou přeplněna, odstrašující účinek nepodmíněného trestuodnětí svobody je nedostatečný a k nápravě a resocializaci uvězněných pachatelů nedochází. " Na straně 78, bod 10.3 pak uvádí, že ve srovnání se zeměmi západní Evropy se zdá být trestní a sankční politika přísná a represivní.

Podle týdenního statistického hlášení (.pdf) Vězeňské služby České republiky byl ke dni 4. ledna 2013 celkový stav naplněnosti věznic 82,52 %. V těchto tabulkách lze nalézt i sedm věznic (Bělušice, Heřmanice, Kuřim, Mírov, Oráčov, Plzeň a Valdice), jejichž naplněnost je nad 100 %. Tento celkový stav je nicméně důsledek poslední amnestie z 1. ledna 2013. Ke dni 31. prosince 2012 byla totiž celková naplněnost (.pdf) věznic ve výši 106,26 % a přeplněnost (celkový stav nad 100 %) je dlouhodobým problémem (viz např. měsíční statistické údaje v pdf za rok 2012, statistickou ročenku 2011 (.pdf, str. 35), 2010 (.pdf, str. 27), 2009 (.pdf, str. 28), a 2008 (.pdf, str. 29). Až podle statistické ročenky za rok 2007 (.pdf, str. 50) byl tento stav pod 100 %, konkrétně 98,187 %.

Přehled nobelistů od roku 1969, i s relativně podrobných popisem jejich hlavního přínosu, nabízí dokument (.pdf; s.j.) zpracovaný Ekonomickým ústavem Slovenské akademie věd. Ačkoliv je dokument velmi podrobný, bohužel se autoři u všech laureátů nevyjádřili k jejich přináležitosti k určité ekonomické škole, a proto nelze výrok Miloše Zemana potvrdit ani vyvrátit. Na oficiálních stránkách Nobelovy ceny také nelze dohledat podrobnější informace o jednotlivých laureátech.