My jsme zvýšili počet kontrol za poslední zhruba rok a půl opravdu významně, o 30% v průměru.
Na základě informací ze Souhrnných zpráv SZPI, informací získaných přímo od SZPI a nejednoznačného tvrzení hodnotíme výrok jako zavádějící.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce každoročně publikuje na svých stránkách (v sekci Činnost SZPI – Souhrnné zprávy) podrobnou zprávu o svých činnostech za uplynulý rok a právě v těchto dokumentech (většinou v sekci 2.1 Kontrolní činnost – Celkové přehledy výsledků kontroly) jsou také uvedeny počty provedených vstupů inspektory SZPI. Petr Bendl uvedl, že počet těchto kontrol se od roku 2012 zvýšil průměrně o 30 %, není ale jasné, vůči jakému datu toto procento vztahuje.
Počet kontrol SZPI za určitý rok, či jeho části, je následující: 2003200420052006200720082009201020112012 201319966 23076 23645257372967232459 3480637536 (od 1. července roku 2010: 17905)3587170195* 12971 (do 20. května 2013)
* SZPI nás informovala, že v roce 2012 bylo provedeno v rámci tzv. metanolové kauzy zhruba 35 tisíc mimořádných kontrol lihovin, které se do běžných statistik nepromítly. Tedy: v roce 2012 byl celkový počet vstupů do provozoven (tzv. kontrol) 35 136 - tento údaj je k nalezení ve výroční zprávě z roku 2012 a dále SZPI uskutečnila dalších 35 059 mimořádných kontrol lihovin v souvislosti s řešením tzv. metanolové kauzy.
Pro lepší představu jsme nejprve porovnali počet kontrol za poslední rok a půl (za rok 2012 až první polovinu roku 2013) s průměrným počtem kontrol od založení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (od roku 2003, zákonem č. 146/2002 Sb. (.pdf)), navýšení kontrol v tomto případě ale činilo až 184 %. Při porovnání počtu kontrol za poslední rok a půl s předcházejícím stejně dlouhým obdobím (od druhé poloviny roku 2010 do konce roku 2011), se počet kontrol zvýšil o 54 %. V ani jednom z nejlogičtěji znějících případů se tak procentuální vzrůst nepohybuje okolo zmiňovaných 30 %; na druhou stranu je možné, že v jednu danou chvíli, ovšem Petrem Bendlem blíže nijak nespecifikovaným obdobím, rozdíl hodnot opravdu činil 30 %.
Tak podívejte se, členů vlády je 14 nebo 15. Většinu mají strany TOP 09 a ODS. My jsme za stranu LIDEM dva ministři plus předseda Legislativní rady vlády.
Výrok hodnotíme na základě informací oficiálního webu vlada.cz o aktuálním složení vlády České republiky jako zavádějící.
Počet členů vlády ČR je šestnáct plus premiér, dohromady tedy 17 členů vlády. Vzhledem k tomu, že Karolína Peake je sama členkou vlády a nejaktuálnější rozšíření počtu členů proběhlo kvůli požadavkům strany LIDEM, je tato nepřesnost již výrazná.
Zbytek výroku je již pravdivý, strany ODS a TOP09 mají dohromady 11 vládních postů, z toho 6 ministrů má ODS a 5 TOP09, což dohromady představuje většinu.
Členové vlády za stranu LIDEM jsou Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj a Karolína Peaka jako místopředsedkyně vlády. Předseda Legislativní rady vlády a ministr bez portfeje Petr Mlsna vystupuje jako nestranník ale de facto jedná se o nominanta strany LIDEM.
Zbytek ministrů jsou nestraníci, které do vlády nominoval premiér, ale nejsou spojováni s žádnou jednou konkrétní politickou stranou (ministr školství Petr Fiala, ministr vnitra Jan Kubice a ministr obrany Vlastimil Picek).
Bod, který bych vyzdvihl je, že jsem od začátku říkal, že nebudu podávat odvolání, pakliže to bude odmítnutí na základě falešných lidí s falešnými podpisy. (odvolání proti nezaregistrování MVČR na kandidáta na prezidenta - pozn. Demagog.cz)
23. listopadu řekl Tomio Okamura pro server IHNED: “ Pokud by se potvrdilo, že šlo o falešné podpisy neexistujících lidí, pak se nedá nic dělat, skládám zbraně a je po boji”.
Pan ministr Drábek přijal svoji odpovědnost (za pochybení při zadávání zakázek na MPSV, pozn.), rezignoval.
Dle oficiálního vyjádření (.wmv) ministra Drábka (TOP09) z 3. října 2012 je zřejmý jeho úmysl rezignovat z důvodu obvinění jeho 1. náměstka z podplácení při zadávání veřejných zakázek. Ministr Drábek se rozhodl složit funkci poté, co soud poslal náměstka Šišku do vazby.
"Jak jsem byl informován, stejně jako vy, dnes rozhodl soud o uvalení vazby na mého bývalého 1. náměstka Vladimíra Šišku. Já jsem již v minulých vystoupeních avizoval, že jsem připraven převzít politickou odpovědnost za činy svých podřízených. .... Rozhodnutí soudu je pro mě dostatečným důvodem abych naplnil to, co jsem avizoval. Rozhodl jsem se tedy rezignovat na funkci ministra práce a sociálních věcí a to k 31. říjnu 2012."
Ministr Drábek byl ve funkci od 13. července 2010.
60 % lidí nejde ani k volbám.
Výrok hodnotíme na základě informací z webu volby.cz jako zavádějící, neboť volební účast/resp. neúčast v této výši neplatí pro všechny volby, které se v ČR konají.
Volební účast v prezidentských volbách 2013 byla v 1.kole 61% a ve 2.kole 59%.
Účast ve volbách do do Poslanecké Sněmovny také překračovala ve výroku uvedenou 40% účast.
Volby do PS
1996
1998
2002
2006
2010
Účast v %
76
74
58
64
62
Výjimkou, která potvrzuje výrok Okamury jsou senátní volby a krajské volby, které jsou dlouhodobě typické svou nízkou účastí.
Volby do Senátu
2000
20022004
20082010
2012
1.kolo
35
42
33
2428
39
44342.kolo
30
20
213218
29
2418
Krajské volby
200020042008
40
36
Volby do Evropského parlamentu měly v roce 2004 účast jen 28% a v roce 2009 také 28%. Výrok Tomia Okamury je tedy platný pro volby senátní, krajské a volby do Evropského parlamentu. V případě voleb do PS a prezidentské volby jeho výrok neplatí. Dopouští se tak značné generalizace a jeho výrok je tak hodnocen jako zavádějící.
Německo, dokonce Německo rostlo v posledních 3 letech výtečným způsobem 3,7 procenta, 3 procenta, téměř i procento loni.
Dle dat na Eurostatu byl reálný růst Německa (jeho HDP):
Roky
2010 2011 2012 Růst HDP ( v %) 4,2 3 0,7
Vzhledem k tomu, že pro rok 2010 Jiří Paroubek uvedl konkrétní hodnotu 3,7%, která neodpovídá skutečnému růstu, hodnotíme výrok jako zavádějící.
...já jsem na tom sjezdu měl dvě vystoupení a to jádro mého projevu bylo někde úplně jinde...
Nepodařilo se nám najít obě celé zmiňované vystoupení Jana Mládka, tudíž nedokážeme posoudit zmiňované tvrzení.
Jeden projev stínového ministra financí ČSSD je nahraný na serveru Youtube (video - čas 56:00 a dále).
(Já jenom říkám, že podíváte-li se do eurozóny a do Evropské unie, tak stále ještě Česká republika patří mezi země s tou nižší nezaměstnaností) a ta nezaměstnanost se zvyšuje všude.
Výrok hodnotíme na základě meziročního srovnání nezaměstnanosti ke konci roku 2012 v zemích EU podle Eurostatu.
Z 27 členských zemí v 7 zemích meziročně nezaměstnanost klesla (vyjádřeno v procentních bodech): Dánsko-0,1Německo-0,4Estonsko-2,3Lotyšsko-1,2Litva-2,0Rumunsko-0,4Finsko-0,1
V Maďarsku a na Maltě zůstala míra nezaměstnanosti meziročně stejná.
Pro úplnost dodáváme, že data Eurostatu nejsou úplná o údaje 3 zemí, a to Řecka, Rakouska a Spojeného království.
Celkově se tedy v 1/3 zemí Evropské unie nezaměstnanost nezvyšuje (tj. meziročně se snížila nebo zůstala konstatní), o třech zemích nejsou dostupné aktuální údaje. Na základě těchto údajů tedy nelze tvrdit, že by se "nezaměstnanost zvyšovala všude", a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Pane Babiši, tady je váš Penam. Tady je váš Penam, který je o 21 procent v Německu levnější, než v Čechách.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož pekárenské firmy Penam, a.s. ani Penam Slovakia, a.s., které jsou součástí společnosti Agrofert, nejsou činné na německém trhu a není tedy jasné, ceny kterých produktů by měly být porovnávány.
Společnost Agrofert se totiž teprve chystá zakoupit německý řetězec pekáren Lieken, a proto není zatím možné srovnávat ceny produktů této společnosti a Penamu.
A teprve minulý týden nebo předminulý týden mně vláda uložila, abych připravil sloučení těchto dvou orgánů (Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce, pozn.) do jednoho kontrolního orgánu Potravinové inspekce, kteří by kontrolovali veškeré potraviny.
Na stránkách vlády ČR je na programu jednání z 2. května 2013 usnesení číslo 306 (.pdf), které v bodě II podbodě 2 ukládá: "provést sjednocení Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy do jednoho dozorového orgánu, spadajícího do kompetence Ministerstva zemědělství".
Vzhledem k danému usnesení vlády, které bylo 2. května, a datu vysílání debaty, které bylo 12. května, hodnotíme výrok ministra Bendla jako pravdivý.
