Není to absolutní právo prezidenta (vyhlásit amnestii, kterou premiér musí podepsat, pozn.). Všichni ústavní právníci, kteří o tom hovoří, snad s výjimkou pana ministra Mlsny, který si zřejmě chce zasloužit svou novou funkci a ministerské křeslo, se shodují na tom, že žádná taková povinnost tady není.
Pro deník Právo se o tomto vyjádřil například:
ústavní právník Jan Wintr:
„Pokud Ústava říká, že za kontrasignovaná rozhodnutí odpovídá vláda, je jasné, že premiér může odepřít kontrasignaci z jakéhokoli důvodu."
ústavní právník Jan Kysela:
"Modernější nahlížení na institut kontrasignace nespočívá v tom, že si předseda vlády ověřuje, jestli je rozhodnutí právně v pořádku, spíš spočívá v tom, že spolurozhoduje. A v závislosti na tom, jak chápeme vztah předsedy vlády a neodpovědné hlavy státu, možná fakticky dokonce rozhoduje."
Pro Hospodářské noviny se vyjádřil ústavní soudce Pavel Rychetský takto:
"Kontrasignace tam je proto, aby vláda mohla mít amnestii nejen připravenou, ale aby také posoudila její dopady. Není v kompetenci prezidenta to posoudit, ani v kompetenci premiéra, to musí udělat armáda úředníků ministerstva spravedlnosti."
Předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna je toho názoru, že úkolem předsedy vlády není amnestii posuzovat či měnit, ale pouze zamezit nesouladu s platnou legislativou.
Právě u něho (Tomia Okamury, pozn.) ten Nejvyšší soud našel obrovskou chybovost, dokonce i do médií říkal ten pan předseda Senátu Vojtěch Šimíček, že tam bylo evidentně desítky podpisů podepsaných jedním člověkem.
Dle informací na serveru Novinky.cz uvedl soudce nejvyššího správního soudu a předseda volebního senátu Vojtěch Šimíček pro deník Právo, že: "u pana Okamury byla chybovost taková, že celé archy byly smyšlené, sepsané jednou rukou". Podobnou informaci udává také ČTK. Na základě těchto zdrojů tedy hodnotíme výrok Pavla Blažka jako pravdivý. Pro úplnost pouze dodáváme, že Tomio Okamura dne 17. prosince uvedl, že ve věci vyřazení z prezidentské volby podá stížnost k Ústavnímu soudu (viz. např. informace ČTK).
Otázka: Ale přesto jste polovinu ministrů odvolal. Miloš ZEMAN: Ale ti ministři byli věkově starší a samozřejmě, když děláte s plným nasazením 16 hodin denně, no, tak, vzhledem už k jejich věku se ti ministři, neuctivě řečeno, opotřebovali, unavili, koneckonců tak jako já na konci svého funkčního období, tak je nahradili mladší a čerstvější síly.
Ministři ve vládě Miloše Zemana byli měněni v průběhu celého volebního období, nicméně ne vždy v dané výměně ministrů nově nastupoval mladší z nich. Konkrétně šlo o případy výměn na ministerstvech financí a zdravotnictví. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.
Na webu Vlády ČR lze dohledat přehled jednotlivých členů kabinetu Miloše Zemana. Během funkčního období vlády proběhly následující výměny ve vládě.
Ministerstvo financíIvo Svoboda; Pavel Mertlík; Jiří RusnokMinisterstvo vnitraVáclav Grulich; Stanislav GrossMinisterstvo spravedlnostiOtakar Motejl; Jaroslav BurešMinisterstvo pro místní rozvojJaromír Císař; Petr LachnitMinisterstvo zdravotnictvíIvan David; Bohumil FišerMinisterstvo dopravyAntonín Peltrám; Jaromír SchlingMinisterstvo obranyVladimír Vetchý; Jaroslav Tvrdík
Vládu opustil také Egon Lánský a Jaroslav Bašta byl na postu ministra bez portfeje nahrazen Karlem Březinou.
Jde-li o věk jednotlivých ministrů, o kterém Miloš Zeman mluví, u některých výměn ministrů nastoupili jako náhrada za dosud působícího ministra lidé starší (resp. v jednom případě nejde mluvit o opotřebení z důvodu vysokého věku a náhradu mladší silou). Šlo o následující výměny (v závorce ročník narození daného ministra):
Pavel Mertlík (1961) - Jiří Rusnok (1960); Ivan David (1952) - Bohumil Fišer (1943).
Pro doplnění informací dodáváme, že ministr financí Ivo Svoboda opustil svůj post nikoli snad kvůli svému věku, ale na základě obvinění v kauze vytunelování podniku Liberta, následně dostal také trest odnětí svobody.
Náš sociální stát je jeden z nejskromnějších v Evropě.
Statistiky Eurostatu potvrzují, že Česko vynakládá na sociální výdaje 18,7 % HPD (nejnovější údaje jsou z roku 2008), zatímco průměr EU činí 26,4 %. Výdaje jsou výrazně pod průměrem EU, český sociální systém tedy můžeme hodnotit jako poměrně skromný a výrok proto pokládáme za pravdivý. OECD potvrzuje výrok Jiřího Dientsbiera také, neuvádí sice průměr EU, ovšem ze sledovaných zemí v rámci Evropské unie je pozorovatelné, že Česká republika vynakládá relativně nízké procento HDP na sociální výdaje (20,6 % v roce 2012).
Viděl jste, že pan Michálek už je v Senátu. (..) a jsem rád, že jsme se spolupodíleli na jeho možnosti být v Parlamentu.
Výrok Pavla Bělobrádka je pravdivý.
Libor Michálek je senátorem bez politické příslušnosti zvolen ve volebním obvodu č. 27 na funkční období 2012-2018. Jeho kandidaturu podpořilo uskupení KDU-ČSL, Strany zelených a Pirátů.
Ale je-li to prezident, který komunikuje s Poslaneckou sněmovnou, tak by před rozpravou na toto téma měl požádat o slovo a podle ústavy jemu je toto slovo přednostně uděleno
Článek 64 Ústavy ČR stanovuje, že “ prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.” Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.
Nezamestnanosť stúpala aj v dobe, keď zákonník práce bol zmenený vládou I. Radičovej.
Zákonník práce sa počas Radičovej vlády menil v júli 2011, platiť začal v septembri 2011.
Podľa údajov Úradu práce, sociálnych vecí a rodiny je pravda, že v čase po septembri 2011 rástla nezamestnanosť na Slovensku. Nárast nezamestnanosti v danom období uvádza aj Štatistický úrad SR. Výrok je teda pravdivý.
My jsme zastavili víceméně všechno, co je drahé a rozvojové a necháváme jenom ty věci, které jsou nejdůležitější pro pacienty alespoň v těch novinkách.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se bohužel nepodařilo dohledat informace o tom, které služby v rámci zdravotnictví budou pro příští rok pozastaveny a které ponechány.
...v této zemi se zavádí něco, o čemž zaprvé pochybují pojišťovny a některé do toho ani nejdou, za druhé polovina vlastně politické garnitury prohlašuje, že ho zruší za dva roky... (2. pilíř - pozn. Demagog.cz)
Na základě dohledaných informací o postojích jak pojišťoven, tak i politické opozice, je výrok hodnocen jako pravdivý.
Zavedení tzv. 2 pilíře v rámci penzijní reformy prosadila vláda Petra Nečase. Pochybnosti pojišťoven lze ilustrovat např. na výrocích dnes již bývalého prezidenta Asociace penzijních fondů ČR Jiřího Rusnoka, který svůj odchod zdůvodnil také rozhodnutím jeho zaměstnavatele, pojišťovny ING, se tzv. 2. pilíře nezúčastnit. O tomto informoval např. Český rozhlas, servery Lidovky.cz a Novinky.cz či Týden.cz (obojí ČTK). Další fond, který se 2. pilíře nebude účastnit, je AEGON.
Opoziční ČSSD skutečně prostřednictvím svých vysokých představitelů uvádí, že má v plánu tento nově vytvářený pilíř zrušit. Pro Hospodářské noviny o tom mluvil stínový ministr financí strany Jan Mládek, pro stejný tisk se obdobně vyjádřil i expremiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla (v současnosti Mluvčí stínové vlády pro evropské záležitosti), ve stejném duchu pak své vyjádření uvedl pro časopis Týden i 1. místopředseda strany Michal Hašek.
Samotný předseda ČSSD Bohuslav Sobotka (.pdf) zaslal penzijním fondům v ČR dopis, v němž je informoval, že: " Vzhledem k tomu, že ČSSD podobu vládní důchodové reformy nepodpořila a nepodílela se na žádné politické dohodě o její další budoucnosti, vyhrazuje si plné právo zrušit nebo upravit příslušné zákony, pokud k tomu získá mandát od voličů v příštích volbách do Poslanecké Sněmovny...ČSSD si zejména legitimně vyhrazuje právo zrušit po příštích volbách do Poslanecké sněmovny tzv. druhý pilíř..."
(Miloš Zeman hovoří o mezerách v ústavě) Funkční období vlády v demisi není rozumně omezeno. Je-li jmenována vláda, tak musí předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a ta jí do 30 dnů buď vysloví, nebo nevysloví důvěru. Ale je-li ta vláda v demisi, tak pokud se nekonají mimořádné volby, tak prezident republiky má možnost, které zatím nevyužil, nechávat, byť teoreticky, tu vládu v demisi kromobyčejně dlouho, dovedeno ad absurdum až do konání řádných voleb.
Tento problém nejednoznačnosti Ústavy ČR v otázce omezenosti funkčního období vlády v demisi rozebírá např. studie (.pdf) Parlamentního institutu z roku 2006 (str. 11) autorů JUDr. Jindřišky Syllové, CSc a PhDr. Petra Koláře, Ph.D., která vychází z komplexní analýzy (doplněné např. i o historické paralely s Ústavním textem z roku 1920) a interpretace dotčených článků. Text staví na komentářích předních českých odborníků na Ústavní právo (jmenovitě např. Jan Filip, Jan Baxa, Václav Pavlíček a další). Problematiku částečně řeší ústavní novela 319/2009 Sb., která prezidenta zavazuje k rozpuštění Poslanecké sněmovny na její návrh (následně musí dojít k vyhlášení nových voleb - článek 17 odst. 2 Ústavy). Pokud se však sněmovna "sama nerozpustí", možnost uskutečnění stavu popsaného ve výroku zůstává platná.
Miloš Zeman popisuje správně to, že vládne-li vláda v demisi a prezident teoreticky nejmenuje nového premiéra (ovšem reálně je třeba brát ohled i na politickou situaci), může tato vláda podle Ústavy vládnout fakticky až do termínu řádných voleb.
