Přehled ověřených výroků

Senátor Okamura odkazuje k tomu, že kandidáti nemají přístup do základních registrů obyvatel, ve kterých by mohli zkontrolovat údaje poskytnuté občany. Mezi subjekty s přístupem do této evidence, které vyjmenovává např. web Ministerstva vnitra (MV), kandidáti a jejich kampaně nepatří (jde o úřady, občany samotné, nebo zvláštním předpisem oprávněné subjekty). O tom, že nemožnost údaje předem zkontrolovat může umožnit neregistrovaným kandidátům napadnout rozhodnutí MV, napsali např. Marek Antoš pro Respekt, nebo Pavel Uhl pro blog Jiné právo.

Jan Mládek se již v březnu letošního roku vyjádřil, že ČSSD svůj konkrétní plán ohledně změn v oblasti OSVČ představí do letních prázdnin, tedy do konce června. Jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vzor (.pdf) petičního archu pro prezidentskou volbu 2013 podle Ministerstva vnitra skutečně neobsahuje pokyn uvést místo trvalého pobytu. Na druhou stranu však ministerstvo ve svých pokynech ke zpracování petičního archu na tuto záležitost jasně upozorňuje.

Tehdejší ministr Drábek spolu se svým náměstkem Šiškou skutečně slibovali úspory spojené s novým systémem výplaty sociálních dávek – informovala o tom například agentura Mediafax.

Na předpokládaných úsporách trvalo ministerstvo ještě v roszáhlém dokumentu z dubna 2012.

Zda k úsporám skutečně došlo není lehké ověřit. Rozklikávací rozpočet na webu MPSV ani aktuální pokladní plnění (závěrečný účet za rok 2012 ještě není k dispozici) nejsou tak detailní abychom z nich vyčetli přímo náklady na ICT. Úspory tak potvrzuje pouze argumentace MPSV, kterou z pochopitelných důvodů nemůžeme použít jako doklad ministrova tvrzení.

Naopak například čísla, která z ministerstva získal letos v dubnu portál aktuálně.cz ukazují, že k realizaci slibovaných úspor patrně v roce 2012 nedošlo.

Výrok označujeme jako pravdivý, neboť při obou dvou hlasování o novele zákona o zrušení listinných akcií na majitele v roce 2010 hlasovali poslanci ČSSD v drtivé většině souladu se slovy Bohuslava Sobotky.

Pouze poslanec Jan Látka (ČSSD) hlasoval 25. února 2010 pro vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, čímž sice nemusel být principiálně proti návrhu zákona, ale fakticky přispěl vládní koalici svým hlasem k jeho navrácení a v konečném důsledku k jeho konci.

Česká televize: "První vážný pokus o jejich zrušení si přičítají sociální demokraté spolu se Stranou zelených. Ve stejné době, tedy v roce 2009, je chtěli rušit i lidovci.

Sněmovní tisky: heslo akciová společnost / akcie

1. 2009: Návrh ČSSD a Strana Zelených - novela zákona o zrušení listinných akcií na majitele
2. 2009: Návrh KDU-ČSL - novela obchodního zákoníku
3. 2010: Návrh ČSSD - novela zákona o zrušení listinných akcií na majitele
4. 2013: V úterý 19. 2. 2013 proběhne hlasování o vládním návrhu ke zvýšení transparentnosti akciových spol. ve 3. čtení (51. schůze)

Hlasování:

1. 73. schůze, 10. hlasování, 25. února 2010: hlasování o návrhu vrátit předložený návrh navrhovateli k dopracování - 48 proti, 1 pro, 3 se zdrželi
2. Návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru, k 1. čtení ve sněmovně již nedošlo
3. 9. schůze, 137. hlasování, 10. prosince 2010: Všech 36 poslanců za ČSSD, kteří nebyli z hlasování omluveni a byli přihlášeni, hlasovalo proti zamítnutí návrhu
4. Dozvíme sev úterý 19. 2. 2013

Tento výrok je fakticky podobný předchozímu výroku Jaromíra Drábka, nicméně s opačným hodnocením. Na základě údajů v obchodním rejstříku a vyjádření Vítkovice Machinery Group hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Společnost iDTAX, o které je řeč, vznikla 26. května 2009 se sídlem v Ostravě. Až do 27. července 2010 byl jejím jednatelem bývalý I. náměstek ministra Drábka, Vladimír Šiška. Sám bývalý ministr práce a sociálních věcí Drábek byl v této firmě společníkem do 2. listopadu 2009.

100% vlastníkem firmy iDTAX je k dnešnímu dni společnost Vítkovice a.s. , které, mimo jiné, patří 100% podíl společnosti Vítkovice IT Solutions. Že ale nejde o jeden, ale dva odlišné subjekty dokládá například tisková zpráva Vítkovice Machinery Group. Kromě toho by to bylo patrné i z údaju v obchodním rejstříku, kde by se pochopitelně musel změnit název firmy.

V loňském roce deník aktualne.cz oslovil několik poslanců s dotazem na připravovanou novelu zákona o kouření a ilustroval rozcházející se názory jednotlivých respondentů. Rozdílné názory ilustruje i článek serveru Novinky.cz. Ani z jednoho z článků však nedokážeme rozlišit mezi nározem kuřáků a nekuřáků - takové informace články neuvádí a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný. Pro zajímavost doplňujeme odkaz na starou anketu, která zjišťovala zda poslanci kouří nebo ne a byla realizována v roce 2007 . "MF DNES oslovila prostřednictvím ankety všech 200 poslanců se stejnými otázkami: zda kouří a zda vykážou kuřáky v restauracích do oddělených místností." Z 200 poslancú odpovědělo len 141.S tohoto počtu bylo 107 nekuřákú a 34 kuřákú. Zpřísnění zákona tehdy říkalo ne 31% dotázaných poslanců, 43 procent poslanců bylo za. Aktuálnější obdobnou anketu se nám bohužel dohledat nepodařilo.

Výrok premiéra Petra Nečase hodnotíme na základě dat Českého statistického úřadu jako pravdivý. Podle tabulky založené na datech sebraných během posledního sčítání obyvatelstva je v České republice ekonomicky aktivních cca 5 milionů osob. Pravdivost výroku podporuje i tato tabulka (.pdf), z které jasně vyplývá, že velikost trhu práce v ČR je relativně stabilní a od roku 1993 se pohybuje lehce nad 5 miliony ekonomicky aktivních osob.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o výši daní v EU jako pravdivý.

Podle statistik OECD pro všechny členské země má Česká republika ze zátěží 42,5% skutečně 9. nejvyšší daně v Evropě.

Nejprve je nutné zmínit fakt, že pro výpočet nezaměstnanosti ve vybrané zemi používají jednotlivé (tamější i mezinárodní) instituce zaměřující se na sledovaná data různé metodiky (pro jejich celkový základní přehled viz zde). Níže uvedená data pracují s pojmy "registrované" a "harmonizované" nezaměstnanosti (k jejich charakteristice viz tento dokument (.pdf, ang.)). Výrok místopředsedy ČSSD však potvrzují obě série dostupných údajů (bez ohledu na užitou metodiku).

Nejzásadnější jsou údaje Statistisches Bundesamt (Spolkového statistického úřadu) shrnuté v následující tabulce. Pro výpočet je v tomto případě užita tzv. "registrovaná nezaměstnanost". Její přesná definice v německém případě zní: "Registered unemployed are persons who are temporarily without a job or who perform a job of less than 15 hours per week and who, at the same time, seek a job subject to social insurance contributions and comprising at least 15 hours a week and who are available for placement activities of an employment agency or of a municipal institution responsible for basic security benefits for job-seekers and who have registered as unemployed with such an agency or institution.").

Rok Celkový počet nezaměstnaných Míra nezaměstnanosti

(v %) 2012 2,896,985 6.8 2011 2,975,823 7.1 2010 3,238,421 7.7 2009 3,414,531 8.1 2008 3,258,453 7.8 2007 3,760,076 9.0 2006 4,487,305 10.8 2005 4,860,909 11.7 2004 4,381,281 10.5 2003 4,376,795 10.5 2002 4,061,345 9.8 2001 3,852,564 9.4 2000 3,889,695 9.6 1999 4,100,499 10.5 1998 4,280,630 11.1 1997 4,384,456 11.4 1996 3,965,064 10.4 1995 3,611,921 9.4 1994 3,698,057 9.6 1993 3,419,141 8.9 1992 2,978,570 7.7 1991 2,602,203 -

V další tabulce uvádíme údaje Eurostatu. Ten využívá pro vykazování nezaměstnanosti metodiku tzv. "harmonizované nezaměstnanosti". Ta se ve zkratce značí těmito charakteristikami: nezaměstnaní jsou osoby od 15 do 74 let, které: 1) jsou bez práce během referenčního týdne (tj. nepracují ani jednu a více hodin jako zaměstnanec či OSVČ); 2) jsou schopni nastoupit do práce během následujících dvou týdnů; 3) aktivně hledali práci v posledních čtyřech měsících nebo již práci našli a nastoupí do ní až za následující tři měsíce (viz dokument výše).

Rok Míra nezaměstnanosti (v %) 2012 5,5 2011 5,9 2010 7,1 2009 7,8 2008 7,5 2007 8,7 2006 10,3 2005 11,3 2004 10,5 2003 9,8 2002 8,7 2001 7,9 2000 8 1999 8,6 1998 9,4 1997 9,7 1996 8,9 1995 8,3 1994 8,5