Přehled ověřených výroků

Současnými členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (dále ÚSTR) jsou Petruška Šustrová, Mgr. Lukáš Jelínek, MUDr. Naděžda Kavalírová, PhDr. Emilie Benešová, PhDr. Jan Bureš, Ph.D. a Mgr. Michal Uhl.

Petruška Šustrová byla Senátem zvolena 30.října 2008 na návrh Poslanecké sněmovny.

Mgr. Lukáš Jelínek, PhDr. Emilie Benešová a Mgr. Michal Uhl byli do Rady zvoleni 5. prosince 2012 na návrh občanských sdružení nebo jiných právnických osob. MUDr. Naděžda Kavalírová byla zvolena na návrh prezidenta Václava Klause.

PhDr. Jan Bureš Ph.D. byl zvolen dle 21.března 2013 na návrh občanských sdružení či jiných právnických osob.

PhDr. Jan Bureš kandidoval za ČSSD v roce 2010 v komunálních volbách a Mgr. Lukáš Jelínek je členem představenstva Masarykovy demokratické akademie, čili think-tanku české demokratické levice.

Dle paragrafu 9 odst. (1) písm. b) Zákona č. 181/2007 Sb. o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů do působnosti Rady náleží jmenovat a odvolávat ředitele a dohlížet na jeho činnost.

Dle jednacího řádu je Rada " schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. K platnosti usnesení Rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů " (čl.5, odst. 3). Hlasování o odvolání ředitele není v jednacím řádu nijak zvláštně upraveno.

Při odvolání ředitele Hermana 10. dubna 2013 měla Rada šest členů, k odvolání tedy stačily čtyři hlasy. Ředitel Herman byl odvolán většinou pěti hlasů.

Na základě dostupných informací o volbě členů Rady ÚSTR a podmínkách odvolání ředitele ÚSTR hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako zavádějící.

Ministr hovoří o změnách, které jeho úřad plánuje: základní odborná příprava má být prodloužena na dobu dvanácti měsíců. Když tedy říká "v minulosti byla devět měsíců", popisuje současný stav.

Dnes přitom (dle webu Policie ČR) nově nastupující policisté, jsou-li poprvé zařazeni k některé ze služeb Policie ČR, absolvují teoretickou přípravu "v rozsahu cca 6 měsíců" a tři měsíce řízené praxe. Výjimkou je cizinecká policie, pro kterou je celková doba základní odborné přípravy delší, pravidlem však zůstává ministrem uvedených devět měsíců.

Úvodem nutno podotknout, že přirozeně nehodnotíme tvrzení o "nevolbě Václava Klause", nýbrž onu faktickou část ohledně propojení kandidátů se sociální demokracií.

V průběhu desetiletého funkčního období prezidenta Klause zamítl Senát 8 jeho nominantů na post ústavního soudce.

Jmenovitě se jednalo o JUDr. Aleše Pejchala (navržen dvakrát), JUDr. Vladimíra Balaše CSc. , prof. JUDr. Václava Pavlíčka CSc. , JUDr. Kláru Veselou-Samkovou, doc. JUDr. Milana Gavlase CSc. , JUDr. Jaroslavu Novotnou, JUDr. Jana Sváčka a doc. JUDr. Zdeňka Koudelku Ph.D.

(Podrobnosti kolem neschálení zmíněných kandidátů jsou přehledně shrnuty v práci Jany Richterové - "Jmenování soudců Ústavního soudu ČR - politika nebo právo?" , 5.3 - Jmenovací proces soudců Ústavního soudu ČR v období tzv. "personální krize".)

Z výše jmenovaných je se sociální demokracií "poměrně blízce spojen" pouze Zdeněk Koudelka, který byl mezi lety 1998 - 2006 poslancem (volební obovod Jihomoravský kraj) právě za ČSSD. Navržen prezidentem Klausem byl v době senátní většiny ČSSD.

Nepřesné vyjádření senátora Kubery proto hodnotíme jako zavádějící.

Nová verze (pdf.) občanského zákoníku z roku 2012 obsahuje přesně 3081 paragrafů, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vzor (.pdf) petičního archu pro prezidentskou volbu 2013 podle Ministerstva vnitra skutečně neobsahuje pokyn uvést místo trvalého pobytu. Na druhou stranu však ministerstvo ve svých pokynech ke zpracování petičního archu na tuto záležitost jasně upozorňuje.

Výrok je pronesený v kontextu rozhovoru ohledně odstoupení Borise Šťastného z pozice pražského zastupitele.

Výrok odpovídá tvrzením Bohuslava Svobody a poslance Šťastného v médiích.

Primátor Svoboda v rozhovoru pro Ihned.cz na otázku, zda není odchod Šťastného s Richterem spíše signálem pro to, že se jim v zastupitelstvu nedostávalo dostatek prostoru, odpověděl: "Teď (zastupitelský, pozn.) klub hlasuje ve dvaceti lidech poměrem patnácti šestnácti proti čtyřem, což se opakuje. To je jistě pro Borise Šťastného i Milana Richtera signál, že se síly posunuly jinam. Určitě to mělo vliv na jejich rozhodování. (...) Kdyby nebyla taková převaha, hlasová a lidská, pro variantu politiky, kterou oni nezastávají, pak by se nevzdávali."

V podobném duchu hovoří ve zmiňovaném rozhovoru i sám Šťastný. Na otázku, proč se rozhodl složit mandát, odpověděl: "Dlouhou dobu jsem se (...) pokoušel na tyto věci (údajnou nekompetentnost a nedůslednost zastupitelů, pozn.) poukazovat, bohužel marně. Za stávajícího rozložení hlasů nemám možnost, jak tyto věci změnit. (...) Většina má jiný názor a já odmítám nést osobní politickou odpovědnost za věci, se kterými zásadně nesouhlasím a jsem přesvědčený, že nelze dlouhodobě opouštět hlasování, neboť jsem nucen hlasovat proti návrhům vlastní strany."

Ač to nemůžeme tvrdit s jistotou, z uvedeného vyplývá, že Šťastného vedly k rezignaci spíše vnitřní poměry na zastupitelstvu (především pak jemu nevyhovující rozložení politických sil), nikoliv tlak ze strany primátora. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

V přílohách zákonů o státním rozpočtu pro roky 2012 a 2013 nalezneme výdaje těchto institucí spadajících do oblasti vzdělání a výzkumu: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Akademie věd České republiky, Technologické agentury České republiky a Grantové agentury České republiky. Výdaje jednotlivých institucí naleznete v přehledné tabulce.

Instituce/rok20122013MŠMT137 851 240139 611 693AVČR4 668 406 4 449 192TAČR2 170 2062 556 487GAČR3 023 7943 309 429celkem147 713 646149 926 801Hodnoty v tisících Kč.

Oproti roku 2012 tak výdaje na vzdělání, vědu, výzkum a inovace vzrostly o 2 213 155 000 Kč. Výrok Petra Nečase proto hodnotíme jako pravdivý.

Uváděná politická příslušnost všech aktérů zde sedí - Jiří Šulc i René Budjač jsou opravdu členy ODS a Arno Fišera i Jana Vaňhová jsou členy ČSSD.

Co se týče členství v Regionální radě regionu soudržnosti Severozápad, tak jsou zde uváděná fakta opět pravdivá. Jak je patrno ze zápisu zasedání Regionální rady - např. na zápisu 26. zasedání figuruje jméno Reného Budjaniče a na zápisu 27. zasedání všechna ostatní, kromě Reného Budjaniče, navíc je na konci zápisu podepsán Jiří Šulc jako předseda.

Vzhledem k výše uvedeným faktům pocházejícím přímo z oficiálních stránek ROP Severozápad shledáváme výrok pravdivým.

Novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění (č. 48/1997 Sb.), pod kterou problematika zpoplatnění amalgámových zubních plomb spadá, předložil ministr zdravotnictví Heger poprvé v listopadu roku 2010.

Na jednání dne 6. dubna roku 2011 vláda svým usnesením tento návrh zákona schválila.

Návrh zpoplatnit amalgámové zubní plomby narazil na odpor tehdy koaliční strany VV, která požadovala, aby pojišťovny tento druh plomb hradily i nadále. (Referoval o tom např. server lidovky.cz.)

Na červnovém jednání koaličních špiček (ve formátu K9) zpoplatnění amalgámových plomb z konceptu zdravotnické reformy vypadlo. Karolína Peake (tehdy VV) pro server ihned.cz uvedla následující:

"Plomby z tohoto balíčku v tuto chvíli vypadávají. Jsme rádi, že jsme ubránili nejrozšířenější zubařský zákrok." Celý článek je k nalezení zde.