Já zase musím připomenout, že my máme dvoukomorový parlament, čili je možné sice získat nominaci i z Poslanecké sněmovny podobně jako na Slovensku z Národní rady Slovenské republiky, ale navíc stačí jenom 10 senátorů na podobnou nominaci.
Na základě dohledaných ustanovení z ústav České a Slovenské republiky je výrok hodnocen jako pravdivý.
Ústava ČR v článku 56 bod 5 k navrhování prezidenta republiky uvádí: "Navrhovat kandidáta je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky. Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů."Ústava Slovenské republiky (.pdf) v oddílu Prezident Slovenskej republiky čl. 101 (3) uvádí: "Kandidátov na prezidenta navrhuje najmenej 15 poslancov Národnej rady Slovenskej republiky alebo občania, ktorí majú právo voliť do Národnej rady Slovenskej republiky, a to na základe petície podpísanej najmenej 15 000 občanmi. Návrhy na voľbu sa odovzdávajú predsedovi Národnej rady Slovenskej republiky najneskôr do 21 dní od vyhlásenia volieb."
No, u nás se to za první republiky rozšířilo nesmírně. Bylo skoro pět milionů lidí členy různých družstev.
Souhrnný údaj o počtu členů družstev za První republiky se nám nepodařilo dohledat. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Václav Havel se na zasedání mé vlády, která trvala 4 roky, zastavil jednou. Aby nás pozdravil...
Na oficiálních stránkách Václava Havla najdeme zaznamenány dva případy jeho přítomnosti na zasedání vlády (1998, 2000). Dále o těchto případech existují i záznamy z jednání vlády. Poprvé to bylo 9.12. 1998 a podruhé 04.12.2000 a obě tyto jednání řídli Miloš Zeman. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.
Vždy (po zavedení priamej voľby prezidenta SR, pozn.) bez akýchkoľvek ťažkostí bol vybraný človek, ktorý sa stal prezidentom Slovenskej republiky.
Priama voľba prezidenta Slovenskej republiky bola zavedená po neúspešných pokusoch zvoliť prezidenta v procedúre nepriamej voľby v roku 1998. Prvé voľby prezidenta SR sa konali v roku 1999, kedy v druhom kole zvíťazil kandidát Rudolf Schuster. Odvtedy sa voľby prezidenta republiky na Slovensku konali ešte dva krát, a to v rokoch 2004 a 2009, o víťazovi zatiaľ vždy rozhodlo druhé kolo volieb. História priamych prezidentských volieb na Slovensku je zatiaľ skutočne bez škandálov, pochybení či akýchkoľvek problémov.
V této zemi platí zákon, je to paragraf 61 volebního zákona, podle kterého když někdo kandiduje do Senátu a je nezávislý kandidát, tak si shání tisíc podpisů a neověřují se.
Lubomír Zaorálek hovoří pravdu, neboť se jedná o paragraf 61, odstavec 2, bod d) zákona 247/1995 Sb., v němž stojí: "k přihlášce nezávislého kandidáta se připojí petice podporující jeho kandidaturu, která musí být podepsána alespoň 1 000 oprávněných voličů z volebního obvodu, kde kandidát kandiduje, s uvedením jejich jména, příjmení, rodného čísla a místa, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu; chybí-li některý z uvedených údajů nebo je uveden neúplně nebo nepodepsal-li se volič, podpis se nezapočítává; v záhlaví petice se uvede jméno a příjmení kandidáta, číslo a sídlo volebního obvodu, do kterého kandidát kandiduje, a rok konání voleb,".
Dneska ani ta kritéria (pro vstup do Eurozóny - pozn. Demagog.cz) nesplňujeme.
Kritéria pro přijetí eura (nazývaná též jako Maastrichtská kritéria) jsou následující a jejich plnění či neplnění je převzaté ze společného dokumentu Ministerstva financí ČR a České národní banky (Vyhodnocení Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou) (.pdf):
Schodek veřejených financí v zemi nepřesáhl 3 % HDP
ČR neplní - za uplynulý rok je deficit předpokládán ve výši 5 % HDP (důvodem je započítání v tomto roce celého objemu finančního vyrovnání s církvemi, což odpovídá 59 mld. Kč a 1,5 % HDP).
Celkový veřejný dluh nepřekročil 60 % HDP
ČR plní - pro rok 2012 je dluh očekáván ve výši 45,5 % HDP.
Průměrná míra inflace po jeden rok nesmí přesáhnout více než o 1,5 % průměr tří členských zemí s nejnižší inflací
ČR neplní - důvodem je zvláště zvýšení snížené sazby DPH od počátku roku.
Dlouhodobé úrokové míry nesmí přesáhnout o více než 2 % sazby tří zemí s nejnižší inflací
ČR plní - i přes obtížně předvídatelný vývoj na finančních trzích.
Dva roky musí země dodržovat dané rozpětí pohybu své měny v mechanismu směnných kurzů (ERM)
ČR prozatím nevstoupila do systému ERM II a tedy nemá stanovenou centrální paritu měny vůči euru, jejíž pohyb by byl po dva roky sledován.
Já mám šestiletou zkušenost, kdy jsem byl předseda horní komory a jakákoliv zahraniční cesta byla doprovázena podnikatelskou misí...
Přemysl Sobotka byl předsedou horní komory v letech 2004-2010. Zápisy ze zahraničních cest senátorů jsou dohledatelné např. skrze jednotlivé výbory. Pro informaci dodáváme přehled zápisů ze zahraničních cest za roky 2004-2006 ze 3 výborů: Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu; Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice; Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ovšem při náhodném výběru některých zápisů nelze korektně konstatovat, zda byly všechny cesty doprovázeny zahraniční misí, neboť některé zprávy se o tomto fenoménu nezmiňují. Výrok tedy kvůli absenci těchto informací hodnotíme jako neověřitelný.
(Miroslav Kalousek: Přečtěte si program TOP 09, pane předsedo. Tam je řečeno, že v souvislosti s penzijní reformou, bude-li to nutné, jsme připraveni zvyšovat DPH, nikoliv zdaňovat výkon a tvořivost.) Ano, ztrojnásobit DPH.
Vývoj DPH za poslední tři roky
(základní a snížená sazba) :
01. 01. 2010 – 31. 12. 2011
20 % 10 %
01. 01. 2012 – 31. 12. 2012
20 % 14 %
01. 01. 2013 - X 21 % 15 %
Vláda Petr Nečase tedy DPH tedy dvakrát zvyšovala, ale rozhodně celkově neztrojnásobila.
(zdroje tabulky - minulé léta, současný stav)
Říkám, že jsem hlasovala proti většině, bylo nás zhruba třetina. (myšleno je hlasování o tzv. Lisabonské smlouvě v Evropském parlamentu - pozn. Demagog.cz)
Na základě informací z portálu Evropského parlamentu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jana Bobošíková podle jmenného záznamu o hlasování (.pdf, str. 75-76) skutečně hlasovala proti přijetí Lisabonské smlouvy. Z celkového shrnutí hlasování můžeme doložit její tvrzení, že hlasovala proti většině. Pro bylo 525 europoslanců, proti 115 a 29 se zdrželo. Skupina 115 nesouhlasících poslanců je dokonce ještě menší než třetinová, oproti skupině hlasující pro (je to zhruba jedna pětina). Jana Bobošíková tedy hlasovala proti ještě větší převaze, než uvádí a vlastně tak ubrala na důrazu ve svém výroku. Nebudeme proto tuto nepřesnost promítat v celkovém hodnocení výroku.
"Za druhé pane Svěráku, jste bohužel nesprávně informován, protože akce Olovo, která byla namířena proti Petře Buzkové nebyla nikdy spojována s mým jménem, a to ani mými odpůrci."
Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako zavádějící.
Nepodařilo se nám dohledat žádné zdroje, které by osobu Miloše Zemana spojovaly přímo s autorstvím pamfletu Olovo. Na druhou stranu však materiál vznikl v okruhu nejbližších poradců Miloše Zemana a jeho jméno ve spojitosti s Olovem (nikoliv jeho autorstvím) média zmiňovala - např. Idnes, který na tuto kauzu upozornil. Aféra se úzce pojí s tehdejším týmem poradců M. Zemana a to konkrétně se jmény Vratislav Šíma a Zdeněk Šarapatka. První jmenovaný byl v kauze i stíhán, ale trestní stíhání bylo zastaveno. Oba jmenovaní byli během vyšetřování kauzy postaveni mimo službu jako poradci M. Zemana
