Petr Nečas
(Martin Bursík je jeden z lidí, kteří stojí za zákonem obnovitelných zdrojů energie z roku 2005. On byl poradcem ministra Ambrozka, který předložil tento neuvěřitelný návrh,) na který s výjimkou ODS skočila celá parlamentní reprezentace.
Konkrétně se jednalo o 41. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, na které v 513. hlasování dne 23. února 2005 rozhodovalo o Vládním návrhu zákona o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie. Bylo přítomno 166 poslanců, 44 bylo proti návrhu (z toho 42 z ODS, dalšími dvěma proti byl po jednom poslanec za KDU-ČSL a KSČM) a 106 pro. Vzhledem k následné specifikaci, jsou uvedená data vztažená pouze z Poslanecké sněmovny.
Jan Mládek
...já jsem na tom sjezdu měl dvě vystoupení a to jádro mého projevu bylo někde úplně jinde...
Nepodařilo se nám najít obě celé zmiňované vystoupení Jana Mládka, tudíž nedokážeme posoudit zmiňované tvrzení.
Jeden projev stínového ministra financí ČSSD je nahraný na serveru Youtube (video - čas 56:00 a dále).
Leoš Heger
My jsme v loňském roce měli k dispozici několik průzkumů různých, které ukazovaly nálady ve smyslu zvýšení ochrany nekuřáků a zkomplikování kouření ve veřejných prostorách, kde se pohybují lidé, včetně restaurací.
Na téma kouření proběhlo v poslední době několik průzkumů. V listopadu roku 2011 provedla agentura Median průzkum pro MF DNES, další provedla agentura Ipsos v květnu loňského roku a poslední agentura SANEP letos v únoru.
MF DNES ve svém deníku ze dne 4. listopadu 2011 informuje (idnes) o tom, že 67 % Čechů by kouření v restauracích, barech či kavárnách zcela zakázalo.
V tiskové zprávě agentury Ipsos (.pdf) z května loňského roku stojí, že 78 % Čechů si přeje zákaz kouření v restauracích a více než polovině Čechů (52 %) kouření v restauracích vadí.
Podle výzkumu agentury SANEP z letošního února 71,7 % domácí populace vadí kouření. Striktní zákaz kouření tabákových výrobků v restauračních zařízeních preferuje 36,7 % domácí populace.
V období zhruba minulého roku jsme tedy našli hned tři podobné průzkumy výrok je tím pádem hodnocen jako pravdivý.
Andrej Babiš
Když nás vyhodili z Aholdu, byl rohlík za 1,50 korun a potom byl za 1,70 korun.
Agrofert přestal dodávat do prodejen společnosti Ahold k 10. říjnu 2012. Není možné dohledat historicky ceny rohlíku v řetězcích společnosti Ahold a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Pro zajímavost dodáváme statistiku ČSÚ, která uvádí cenu rohlíků (.xls) za kilo, nikoli za kus.
Václav Klaus
Ukázalo se, že k žádnému ale sebemenšímu střetu nedošlo, k žádnému přetahování se o nějakou pravomoc nedošlo. (mezi dosluhujícím prezidentem Klausem a jeho nástupcem Zemanem v období mezi prez. volbami a inaugurací nové hlavy státu - pozn. Demagog.cz)
K žádnému sporu o pravomoci mezi stávajícím a nově zvoleným prezidentem ani dojít nemohlo, neboť podle Ústavy ČR (Hlava třetí, Čl. 55): "Prezident republiky se ujímá úřadu složením slibu. Volební období prezidenta republiky trvá pět let a začíná dnem složení slibu."
To znamená, že v období mezi konečným sečtením hlasů a složení slibu (v tomto případě mezi 26. lednem a 8. březnem 2013) zvolený prezident nedisponuje žádnými výkonnými pravomocemi, které stále náleží stávajícímu prezidentovi, dokud nevyprší jeho volební období.
Jedinou a spíše ústavněprávní perličkou je otázka, co s "hluchým" místem prezidentského mandátu. Václavu Klausovi mandát vyprší 7. března 2013 o půlnoci, Miloš Zeman však svůj slib složí až dopoledne 8. března 2013. Několik hodin tak bude Česká republika bez hlavy státu, což by se však pochopitelně nemělo nijak projevit na výkonu moci ve státě.
Ústava ČR pamatuje i na situaci, kdy by republika byla bez hlavy státu celé měsíce, ba i roky (viz Čl. 66).
Vojtěch Filip
A pokud jde o ta, o kontrolu financování politických stran. Nezlobte se na mě, momentálně to je odpovědností kontrolního výboru Poslanecké sněmovny.
Politické strany jsou dle zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (§18) povinny Poslanecké sněmovně (kontrolnímu výboru) předložit výroční zprávy o svém financování za uplynulý rok. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Za další registrační pokladny. Například v italské ekonomice jsou zavedeny masově a přesto ona patří mezi ty, které jsou nejproslulejší obrovským množstvím daňových úniků.
V Itálii jsou registrační pokladny povinné, zároveň se Itálie již několik let potýká s problémem rozsáhlých daňových úniků - z toho důvodu hodnotíme výrok Petra Nečase jako pravdivý.
O povinnosti zavedení registračních pokladen v Itálii se zmiňuje např. článek z roku 2004 Registrační pokladny boj se šedou ekonomikou nevyhrají nebo publikace z roku 2008 (.pdf, str. 3, anglicky).
Podle článku z prosince 2012 představovaly daňové úniky v roce 2010 (i v předchozích letech Berlusconiho vlády) každoročně minimálně 130 miliard eur. Podle portálu E15 " vyhýbání se řádnému placení daní patří mezi chronické problémy Itálie. A to již po generace ". Dle stejného zdroje daňové úniky v Itálii stojí ročně 162 miliard dolarů. (Více na serveru E15)
Kdybychom byli v televizi, tak vám ukážu mapu, která ukazuje celou Evropu bez Albánie, České republiky a Holandska a v celém tom zbytku už je v restauracích kouření zakázáno.
Kouření v restauracích je - alespoň částečně - stále povoleno v řadě zemí Evropy.
Podle informací, které přinesl server Ihned (který vychází z dat WHO a z anglické Wikipedie) řada evropských států kouření z restaurací ještě zcela nevytlačila - např. Ruská federace, Bělorusko, Rumunsko či Bulharsko, ale také řada států západní Evropy (Francie, Itálie nebo Portugalsko).
Pro doplnění udáváme, že metodika WHO, potažmo Hospodářských novin, je v tomto ohledu velmi striktní (pokud tedy určitý stát povoluje výjimky, např. kouření u restaurací do určité rozlohy nebo hermeticky oddělené kuřácké prostory, je přesto označen jako kuřáctví tolerující).
Jiří Pospíšil
Občanský zákoník je zákon, který má tři tisíce paragrafů.
Nová verze (pdf.) občanského zákoníku z roku 2012 obsahuje přesně 3081 paragrafů, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Petr Bendl
My jsme zvýšili počet kontrol za poslední zhruba rok a půl opravdu významně, o 30% v průměru.
Na základě informací ze Souhrnných zpráv SZPI, informací získaných přímo od SZPI a nejednoznačného tvrzení hodnotíme výrok jako zavádějící.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce každoročně publikuje na svých stránkách (v sekci Činnost SZPI – Souhrnné zprávy) podrobnou zprávu o svých činnostech za uplynulý rok a právě v těchto dokumentech (většinou v sekci 2.1 Kontrolní činnost – Celkové přehledy výsledků kontroly) jsou také uvedeny počty provedených vstupů inspektory SZPI. Petr Bendl uvedl, že počet těchto kontrol se od roku 2012 zvýšil průměrně o 30 %, není ale jasné, vůči jakému datu toto procento vztahuje.
Počet kontrol SZPI za určitý rok, či jeho části, je následující: 2003200420052006200720082009201020112012 201319966 23076 23645257372967232459 3480637536 (od 1. července roku 2010: 17905)3587170195* 12971 (do 20. května 2013)
* SZPI nás informovala, že v roce 2012 bylo provedeno v rámci tzv. metanolové kauzy zhruba 35 tisíc mimořádných kontrol lihovin, které se do běžných statistik nepromítly. Tedy: v roce 2012 byl celkový počet vstupů do provozoven (tzv. kontrol) 35 136 - tento údaj je k nalezení ve výroční zprávě z roku 2012 a dále SZPI uskutečnila dalších 35 059 mimořádných kontrol lihovin v souvislosti s řešením tzv. metanolové kauzy.
Pro lepší představu jsme nejprve porovnali počet kontrol za poslední rok a půl (za rok 2012 až první polovinu roku 2013) s průměrným počtem kontrol od založení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (od roku 2003, zákonem č. 146/2002 Sb. (.pdf)), navýšení kontrol v tomto případě ale činilo až 184 %. Při porovnání počtu kontrol za poslední rok a půl s předcházejícím stejně dlouhým obdobím (od druhé poloviny roku 2010 do konce roku 2011), se počet kontrol zvýšil o 54 %. V ani jednom z nejlogičtěji znějících případů se tak procentuální vzrůst nepohybuje okolo zmiňovaných 30 %; na druhou stranu je možné, že v jednu danou chvíli, ovšem Petrem Bendlem blíže nijak nespecifikovaným obdobím, rozdíl hodnot opravdu činil 30 %.
