Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Zatímco nová evropská směrnice (.pdf, en) se zabývá převážně regulací v oblasti označení tabákových výrobků a jejich uvádění na trh, prodej a zahraniční distribuci, aktuální návrh ministerstva zdravotnictví, který byl představen v lednu 2013 upravuje především zákaz kouření v restauracích, omezení prodeje tabákových výrobků, ale také alkoholu.

Výrok Jiřího Paroubka se vztahuje k působení Miroslava Kalouska na postu ministra financí v rámci současné vlády, tedy ok 13. července 2010. Pro lepší možnost sledování trendů všech zmiňovaných makroekonomických ukazatelů uvádíme delší časové období. Pro upřesnění ještě uveďme, že Miroslav Kalousek zastával pozici ministra financí i ve vládě Mirka Topolánka od ledna 2007 do května 2009.

Deficit státního rozpočtu se skutečně během celého sledovaného období pohybuje nad úrovní 100 milionů korun, dokonce v řádu desítek až stovek miliard. Z dostupných dat (všechna data jsou dostupná z odkazu uvedeného pod tabulkou) vyplývá, že takovéto úrovně deficitu státního rozpočtu nebylo dosaženo nikdy od počátku deficitního hospodaření státu v roce 1996.

Při pohledu na index reálné mzdy nezaznamenáváme jasný klesající trend. Mezi lety 2008 a 2011 zaznamenáváme spíše slabý růst, případně stagnaci. K poklesu indexu dochází pouze v roce 2012. Stejně tak standardní ukazatel měřící reálné starobní důchody nevykazuje tendenci k poklesu.

Spíše jako pravdivé lze označit části výroku o produktivitě práce a poklesu stavební produkce a poklesu průmyslu. Tyto trendy lze na základě dat považovat za potvrzené. Pokles průmyslu měřený jako procentuální meziroční pokles tržeb dosáhl hodnoty -15,9 %.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož se Jiří Paroubek dopustil hned několika nepřesností, a to zejména v odkazu na výši deficitu státního rozpočtu, kde výrazně podhodnotil měřítko jeho obvyklé výše a v tvrzení že klesá průměrná mzda. Další nepřesnosti pak byly spíše terminologické, kdy nejsou uváděny přesnější názvy makroekonomických ukazatelů, ze kterých jsou závěry vyvozovány, což může vést k nepřesnostem při snaze o zpětné ověření jejich platnosti.

RokDeficit státního rozpočtu (mld. Kč)Index reálné mzdy (%, meziroční změna)Průměrný starobní důchod/průměrná mzda (%)Souhrnná produktivita práce (%, meziroční změna)Stavební produkce (%, meziroční změna)2005-56,33,041,15,05,22006-97,64,040,86,66,02007-66,44,340,63,77,12008-20,01,440,20,60,02009-192,42,341,6-2,2-0,92010-156,40,741,22,6-7,42011-142,80,542,00,7-3,62012-101,0-0,6data chybí-1,3-7,6(Data: ČSÚ, .xls)

Již strana Věci veřejné měla spíše rezervovaný postoj k fiskálnímu paktu. V rámci nové strany LIDEM pak o odmítavém postoji k fiskálnímu paktu a důrazu na státní suverenitu svědčí například článek k programu nadepsaný Evropské záležitosti ze dne 3. září 2012. V něm je řečeno, že poslanci strany LIDEM hlasovali pro možnost vzniku Evropského stabilizačního mechanismu pro státy platící eurem, ale proti evropské smlouvě o rozpočtové odpvědnosti (též známé jako fiskální pakt) s přihlédnutím k dle strany nereálným cílům paktu. LIDEM vyjadřuje podporu jakýmkoliv iniciativám, které přispějí ke stabilizaci situace v eurozóně, ale s ohledem na českou korunu a tedy samostatnost monetární politiky jsou pro její zachování dokud nebude zřejmé, že přínosy přijetí eura převáží náklady a dopady jeho zavedení.

Výrok Karolíny Peake je nepravdivý, neboť k ústavní většině v Senátu chybí ČSSD čtyři poslanci.

Ústavní většina je definována jako nejméně tři pětiny zákonodárců v dané parlamentní komoře. Z 81 křesel v Senátu je tedy třeba 49 křesel k tomu, aby byla dosažena ústavní většina. Dle záznamu hlasování z poslední schůze Senátu ze dne 31. ledna 2013 ma senátorský klub ČSSD 45 zástupců.

Nepodařilo se nám dohledat požadované informace, nicméně oslovili jsme tiskový odbor ÚOKFK s žádostí o ně, po obdržení jejich vyjádření pro vás hodnocení výroku upravíme.

Data podle Analýzy ÚIV (Ústav pro informace ve vzdělávání) za rok 2010 (. pdf) potvrzující výrok ministra Petra Fialy.

do 25 let26 - 3536 - 4546 - 5556 - 6566 a více let3,2 %19,1 %26,9 %33,8 %15,5 %1,5 %

tzn.

do 35 letnad 46 let22,350,8

• Další data: Statistická ročenka školství 2010 (.pdf)

23. listopadu řekl Tomio Okamura pro server IHNED: “ Pokud by se potvrdilo, že šlo o falešné podpisy neexistujících lidí, pak se nedá nic dělat, skládám zbraně a je po boji”.

Podstatným rozdílem, mezi systémem zdravotního pojištění v Německu a v ČR je, že v Německu je tzn. dvojí - zákonného a soukromého. Od určité výše příjmů je možno si v Německu vybrat, zda-li člověk bude přispívat odvodem ze mzdy do zákonného systému, či se mu více vyplatí soukromé. Podstatným rysem soukromého pojištění je, že zde je legální zohledňovat rizikovost pojištěnce, tudíž už rovnou může pojištěnec dostat slevu, je-li například nekuřák. Nicméně většina lidí je ve státním pojištění. Odvod do něj činí 15,5% z příjmu pojištěnce, přičemž 7,3% platí zaměstnavatel a 8,2% zaměstnanec. Tyto peníze putují do centrálního fondu - "GKV" - ze kterého jsou potom vypláceny pojišťovnám. Klíčovým faktem je, že pojišťovny ve státním systému nesmí odmítnout pojištěnce kvůli jeho větší rizikovosti. Tudíž na centrální úrovni není tvořena motivace pro lidi, aby se chovali ohleduplněji ke svému zdraví. Tento úkol spočívá na pojišťovnách, které mají možnost své pojištěnce motivovat různými bonusy či slevami. Odvody to stáního systému GKV (ze kterého jsou placeny příspěvky pojišťovnám) jsou tedy dány procentuálním odvodem ze mzdy (stejně jako v ČR) avšak rozdíl spočívá v tom, že pojišťovny mají možnost motivovat své pojištěnce k zodpovědnějšímu chování. A jelikož je v Německu na trhu opravdu hodně pojišťoven a lidé mají možnost si mezi nimi vybírat podle toho, co která nabízí - některé nabízejí slevy (dostanete nějaké peníze zpět), dotace na pobyty, proplácení nadstandardu atd.

Chováte-li se tedy zodpovědně, tak si můžete na trhu najít takovou pojišťovnu, která Vás za to odmění, tudíž výrok hodnotíme jako pravdivý.

Zdroje:

• Bundesministerium für Gesundheit - reforma 2011 - aktualizace popisů systému (německy)
• Bundesministerium für Gesundheit - způsob financování zákonného systému (německy)
• krankenkassen direkt - porovnávání nabídek pojišťoven (německy)
• Česká správa sociálního zabezpečení - popis systému v Německu (česky)
• Alliance for health reform (.pdf) - podrobnější popis systému v Německu (anglicky)

Výrok ověřujeme jako tvrzení o produktivitě práce. Ta se zpravidla měří jako poměr HDP dle kupní síly k celkovému počtu hodin práce v ekonomice. Eurostat sbírá údaje o produktivitě práce v jednotlivých evropských zemích. Zatím jsou k dispozici do r. 2011, i tak ovšem jednoznačně podporují tvrzení ministra Kalouska:

(hodnoty představují podíl z průměru EU v %)

2001 2003 2005 2007 2009 2011 Průměr EU 100 100 100 100 100 100 Česko 67,9 71,2 73,1 76,3 75,9 74,1 Německo 106,2 107,9 108,6 108,4 104,3 106,6

Přestože se česká ekonomika co do produktivity postupně spíše přibližuje evropskému průměru, na německé úrovni skutečně zatím není.

Výrok ministra Hegera hodnotíme jako neověřitelný, neboť lze sice dohledat mediální vyjádření Hegera v duchu jím připravovaných změn, nicméně samotný návrh zákona není veřejně dostupný a není tedy možné zcela jistě uvést, že toto opatření přináší zmíněné změny.

V kontextu výroku je zřejmé, že Leoš Heger mluví o novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, která je na stránkách Ministerstva zdravotnictví uvedena v sekci připravované legislativy. Nicméně samotný návrh, jak uvádí web, je nyní v meziresortním připomínkovém řízení a není zde veřejně dostupný, tudíž nelze zcela jasně říct, obsahuje-li ministrem zmíněné prvky.

Z veřejných zdrojů lze však vyčíst, že Heger má v plánu bonifikaci pojištěnců, kteří se o své zdraví starají. Viz. server Aktuálně.cz. Konkrétní opatření text popisuje následovně:... "A to zavedení takzvaného dvousložkového pojistného. Hegerův úřad v zákoně počítá s tím, že nově pacienti zaplatí část pojištění své pojišťovně sami."Navrhujeme mechanismus dvousložkového pojištění, které spočívá v tom, že by si pojišťovny mohly vybrat více zdravotního pojistného nebo by ho mohly naopak snížit. Mluvíme o desetinách procenta toho, co dneska platí zaměstnanec. Tím by jasně daly najevo, jestli mají hospodářské problémy, nebo jsou velmi dobré," řekl ministr Heger v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Jeho úřad chce však také v zákoně podle Plíška motivovat lidi k tomu, aby se o své zdraví starali.

V praxi by to mohlo například vypadat tak, že ti pacienti, kteří budou chodit pravidelně na preventivní prohlídky, dostanou odměnu. Heger před časem uvedl, že by třeba zaplatili nižší poplatek u lékaře." Novinky, které by měly tento efekt, popisuje také text na webu strany ministra Hegera (TOP09) z 20. prosince 2012.