Přehled ověřených výroků

Dle tiskové zprávy Ministerstva financí z 3. ledna 2013 (v sekci Výdaje státního rozpočtu): " Úspora cca 10 mld. Kč proti rozpočtu po změnách se týkala prostředků na podpory v nezaměstnanosti (úspora 3,7 mld. Kč), státní sociální podpory (2,4 mld. Kč), důchodů (0,4 mld. Kč) a ostatních sociálních dávek (3,9 mld. Kč – týká se zejména paragrafu „Nemocenské“) ". Tuto citaci ilustruje také tabulka "Pokladní čerpání výdajů státního rozpočtu", umístěná v závěru zprávy.

Jaromír Drábek tedy úsporu podhodnotil o 2 miliardy, což je pětina skutečné sumy, a výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, byť tím svému argumentu ubral na váze.

Ústava ČR v čl. 50 umožňuje prezidentovi vrátit zákon, který je mu předložen podpisu, zpátky Parlamentu. Pokud prezident zákon vrátí, je třeba aby byl znovu schválen Poslaneckou sněmovnou.

Souhrn projednávání zákona o církevních restitucích pak ukazuje, že prezident sice zákon nepodepsal, ale zároveň jej nevrátil sněmovně. Ve svém stanovisku (.pdf) se Klaus "distancuje se od zpracování tohoto zákona" mj pro "reálná potenciální rizika závažného prolomení naší dosavadní restituční legislativy". Protože však zákon nevrátil, sněmovna jej nemusela znovu projednávat a dva týdny po vyjádření prezidenta došlo k vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Lubomír Voleník byl skutečně mezi lety 1993 - 2002 prezidentem NKÚ a po rozpadu Občanského fóra vstoupil do ODS, jejímž členem byl až do své smrti v roce 2003.

Na základě dohledaných informací ze stenoprotokolů PSP ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pro jasné pochopení výroku nejprve uvádíme, že Bursík mluví o zákoně o podpoře obnovitelných zdrojů energií, konkrétně pak o jeho projednávání za vlády Jana Fischera. Poslankyně Šedivá /ČSSD/, která je zde také zmíněna, předkládala při původním přijímání tohoto legislativního opatření v roce 2005 pozměňovací návrh, který se důsledkem řady faktorů stal již nadále neakceptovatelným, nicméně ten není součástí samotného výroku.

Na 73. schůzi PSP ČR 25. února 2010 při druhém čtení návrhu zákona se poslanec Plašil /ODS/ přihlásil k následujícímu pozměňujícímu návrhu: "„Čl. IIPřechodné ustanovení

Ustanovení § 6 odst. 4 věty druhé zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se při stanovení výkupních cen neužije pro ty zdroje, které mají instalovaný výkon větší než 20 MW včetně a byly uvedeny do provozu do 30. dubna 2011."

(Celý text všech pozměňovacích návrhů - .doc, které byly rozeslány 26. února 2010, jsou dostupné jako sněmovní tisk číslo 968/3).

Jelikož původní vládní návrh (.doc - Čl. II) počítal se stanovováním výkupních cen pro rok 2011 a nespecifikoval žádnou kapacitu, která by měla výjimku, popisuje časové vymezení Bursík přesně.

Poté, při třetím čtení na 75. schůzi PSP ČR 17. března 2010, k tomuto konkrétnímu návrhu vyjádřil tehdejší ministr průmyslu a obchodu Tošovský neutrální stanovisko. Stenoprotokol z jednání: " Poslanec Oldřich Vojíř: (...) tak nyní bychom hlasovali o návrhu B (pozm. návrh poslance Plašila - pozn. Demagog.cz) . Podporuji. (Ministr stanovisko neutrální.)"

Dodejme ještě, že tento pozměňovací návrh byl v následném hlasování zamítnut.

Fakt, že byl účastník debaty náměstek ministra Šolc poradcem exministra Tošovského v době přijímání zmíněné legislativy, potvrdil v OVM i on sám.

Podobný výrok Demagog.cz ověřoval již 7. dubna 2013.

Pro ověření tohoto výroku jsme kontaktovali Klientské centrum České spořitelny. K 7. dubnu 2013 bylo vydáno "více než 260 000 sKaret" (viz. kopie emailu níže). Odpověď na námi zaslaný dotaz naleznete zde.

S odkazem na toto vyjádření hodnotíme výrok Jaromíra Drábka jako pravdivý.

Ústavní soud zrušil veřejnou službu (veřejně prospěšné práce) v listopadu 2012. Pokud tedy porovnáme listopadový počet nezaměstnaných s čísly z prosince 2012 pak se skutečně jedná o nárůst v řádu desetitisíců.

počet nezaměstnaných míra nezaměstnanosti v %

prosince 2012 545 311 9.4 %
listopad 2012 508 498 8.7 %

Nedá se ovšem jednoznačně určit souvislost mezi rozhodnutím Ústavního soudu a zvýšením počtu nezaměstnaných, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Jan Mládek se již v březnu letošního roku vyjádřil, že ČSSD svůj konkrétní plán ohledně změn v oblasti OSVČ představí do letních prázdnin, tedy do konce června. Jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vzhledem ke skutečnosti, že agentura SANEP na svých webových stránkách zveřejňuje pouze výsledky svých nejnovějších průzkumů, nelze zatím ověřit, zda se preference strany LEV 21, o nichž Jiří Paroubek hovoří, pohybovaly v druhé polovině minulého roku mezi zmíněnými hodnotami. O výsledky průzkumů z tohoto období jsme proto prostřednictvím kontaktního formuláře agentury dne 29. dubna požádaly, a hodnocení tak na základě získaných informací zaktualizujeme.

Z dosud dostupných grafů vyplývají pro určité měsíce tyto hodnoty: červenec 2012 - strana LEV 21 má 3.3% hlasů; (výsledky tohoto průzkumu jsou dostupné na oficiálních stránkách strany ČSSD) listopad 2012 - strana LEV 21 má 3.8% hlasů prosinec 2012 - strana LEV 21 není na grafu znázorněna

Co se týče zmíněné druhé hodnoty, strana LEV 21 by dle průzkumu agentury SANEP opravdu získala 2.9% hlasů. Výsledky tohoto průzkumu, prováděného ve dnech 4.-8. dubna 2013, byly na internetových stránkách agentury publikované 11. dubna 2013, pro pozdější doložení pravdivosti tak raději připojujeme i agenturou SANEP vytvořený graf.

V Německu funguje tzv. systém církevní daně, kdy mohou církve a náboženské společnosti od svých věřících vybírat na svou činnost od členů jejich církve prostředky formou srážky příjmu (podrobněji o tom např. pojednává tento či tento text). Nejedná se ovšem o systém daňové asignace, o kterém hovoří Okamura (a který funguje např. v sousedním Slovensku), kdy může plátce daně prakticky volně odvést část svého příjmu na libovolnou veřejně prospěšnou službu (německá církevní daň se vztahuje pouze na příslušníky dané církve a navíc je pro ně povinná). Hodnotíme proto výrok jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě statistiky Eurostatu (v liště označené "AGGREG95" je potřeba nastavit kategorii "Food", případně jinou požadovanou kategorii, a v liště označené "INDIC_NA" je potřeba zvolit Prices levels indices (EU27=100). Upozorňujeme na skutečnost, že tato statistika zachycuje data z roku 2011, nicméně tiskové oddělení Eurostatu nám ji zaslalo jako nejaktuálnější verzi reflektující vývoj cenových hladin potravin, na základě toho ji tedy považujeme za relevantní.Index cenové hladiny potravin jednotlivých členských zemí je definován vůči průměru cenové hladiny potravin v rámci celé EU, který je roven 100. Statistika uvádí, že index cenové hladiny potravin v Německu je roven 106, 8 , zatímco index cenové hladiny potravin v České republiky je roven 86,9, je tedy nižší o necelých 20 procentuálních bodů, což v praxi znamená, že potraviny v České republice jsou levnější. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.