V okamžiku, kdy je v důchodovém systému deficit, který se pohybuje běžně kolem 40 miliard korun ročně.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož v roce 2011 sice zmíněný deficit důchodového systému odpovídal přibližně 40 miliardám Kč a je to očekáváno i za rok 2012, avšak v předcházejících letech tomu tak nebylo a nelze tedy říct, že se důchodový deficit pohybuje běžně kolem 40 miliard Kč.
Stav důchodového účtu od roku 2003 do roku 2011:
RokSaldo důchodového účtu v miliardách Kč2003 -17,52004 10,72005 9,02006 2,22007 13,32008 6,02009 -30,52010 -29,32011 -39,5 (Zdroj: ČSSZ)
Svého času byl dobrý zvyk, že jednou za týden se objevil premiér na Hradě a s prezidentem probral závažnější politické téma.
Jak informuje ČTK, bylo v době vlády premiéra Klause běžné, že se s prezidentem Havlem scházeli každý týden. ČTK konkrétně uvádí, že: “Ve volebním období 1992 až 1996 bylo běžné, že se prezident Václav Havel a premiér Václav Klaus (ODS) stýkali jednou týdně, kdy premiér informoval prezidenta o výsledcích zasedání vlády. V prosinci 1997 Havel řekl, že pravidelné schůzky zrušil, neboť Klaus měl stále potřebu jej ‘za něco plísnit’."
Text také informuje o pravidelných schůzkách prezidenta Klause s premiéry Grossem a Topolánkem, ty již však neměly každotýdenní charakter.
Podařilo se nám to vyjednat, tady bych velmi chválil našeho velvyslance v Bruselu, že v budoucnosti to bude možné, neboť náš národní dohled (ČNB - pozn. Demagog.cz) bude zachován i kdyby byla bankovní unie.
Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme jako pravdivý na základě dohledaných zpravodajských článků.
Systém bankovní unie, resp. bankovní dohled nad finančními institucemi Evropskou centrální bankou má platit pro členské země eurozóny. Vstup dalších států je dobrovolný a Česká republika oznámila, že se k tomuto bankovnímu dohledu nepřipojí, ale že její vznik podporuje. Na prosincovém summitu v Bruselu se ČR podařilo vyjednat záruky, že český finanční sektor a české dohledové pravomoci nebudou dotčeny bankovním dohledem.
Maxwellův fond zkrachoval, fond Enron zkrachoval.
V kauze Enronvrcholní manažeři kryli účetní podvody, defraudovali a klamali akcionáře o stavu účetnictví jim svěřeného energetického gigantu. Při krachu této společnosti propadlo v penzijních fondech firmy přes dvě miliardy dolaru.
Mediální magnát Robert Maxwell vytunelovalpenzijní fondysvých zaměstanců ve snaze odvrátit krach svého impéria.
I na Slovensku došlo k úpravám volebního zákona pro volbu prezidenta republiky po prvních volbách.
Na základě dohledané legislativy, která se týká přímé volby prezidenta na Slovensku, je výrok hodnocen jako pravdivý.
Přímá volba prezidenta na Slovensku byla zavedena v roce 1999, hlava státu se volí na základě zákona č. 46/1999o spôsobe voľby prezidenta Slovenskej republiky, o ľudovom hlasovaní o jeho odvolaní a o doplnení niektorých ďalších zákonov (.pdf) .
V 1. přímé volbě byl zvolen Rudolf Schuster (1999), v následujících volbách (2004, 2009) byl zvolen současný prezident Ivan Gašparovič.
Zákon, který přímou volbu upravuje, byl novelizován celkem 4krát a to v letech 2003, 2008 (dvakrát) a 2011. Premiérem zmíněná úprava tohoto zákona v roce 2003 byla spíše technického rázu - 515/2003 Sb. (.pdf - čl. XVIII)
Kompletní znění zmíněné novely: Zákon č. 46/1999 Z. z. o spôsobe voľby prezidenta Slovenskej republiky, o ľudovom hlasovaní o jeho odvolaní a o doplnení niektorých ďalších zákonov sa mení a dopĺňa takto:1. § 8 sa dopĺňa odsekom 5, ktorý znie: „(5) Územný obvod obvodnej volebnej komisie je zhodný s územným obvodom obvodného úradu.”. 2. V § 39 ods. 4 písm. e) sa vypúšťajú slová „v rámci okresu”. 3. Slová „okresná volebná komisia“ vo všetkých tvaroch sa v celom texte zákona nahrádzajú slovami „obvodná volebná komisia“ v príslušnom tvare. 4. Slová „okresný úrad“ vo všetkých tvaroch sa v celom texte zákona nahrádzajú slovami „obvodný úrad“ v prí- slušnom tvare. 5. Slová „v okrese“ sa v celom texte zákona vypúšťajú. 6. Slová „okresná komisia“ vo všetkých tvaroch sa v celom texte zákona nahrádzajú slovami „obvodná komisia“ v príslušnom tvare
Benešovy dekrety už neplatí dvacet let. Přijetím listiny lidských práv a svobod ústavy, přestala platnost Benešových dekretů. Ovšem….tedy od roku 45, nýbrž od okamžiku, kdy tato ústavní listina byla přijata.
Listina základních práv a svobod byla přijata v roce 1991 ústavním zákonem 23/1991 Sb (.pdf). § 6 odst. 1,říká, že " Zákony a jiné právní předpisy musí být uvedeny do souladu s Listinou základních práv a svobod nejpozději do 31. prosince 1991. Tímto dnem pozbývají účinnosti ustanovení, která s Listinou základních práv a svobod nejsou v souladu. "
Podle této argumentace pozbyly Benešovy dekrety účinnosti k 31. 12. 1991.
Benešovy dekrety jsou tzv. obsoletní předpis (zastaralý), byly přijaty platným způsobem, platily, nikdo je nezrušil, ale v současnosti se podle nich již nepostupuje, pozbyly účinnost.
Ústavní soud ve svém nálezu z 8. března 1995 k uvedenému konstatuje: „Na základě všech uvedených zjištění a úvah dospěl proto Ústavní soud k závěru, že dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. byl v době svého vydání nejen legálním, ale také legitimním aktem. Vzhledem k tomu, že tento normativní akt již splnil svůj účel a po dobu více než čtyř desetiletí již nezakládá právní vztahy, a nemá tedy již nadále konstitutivní charakter, nelze dnes, za uvedené situace, zkoumat jeho rozpor s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle článku 10 Ústavy [čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky], neboť takový postup by postrádal jakoukoli právní funkci. Opačný postup by ostatně zpochybnil princip právní jistoty, jenž je jednou ze základních náležitostí současných demokratických právních systémů.“
Karel Schwarzenberg tedy ve svém výroku zaměňuje platnost a účinnost a i když se patrně jedná pouze o špatnou formulaci, výrok je hodnocen jako zavádějící.
Už jsem mnohokrát říkal, že si dovedu představit společnou obrannou politiku EU.
O důležitosti a pozitivním vztahu k jednotné evropské obranné a zahraniční politice se Miloš Zeman vyjádřil například v rozhovoru pro E15 v říjnu 2012, kde konkrétně uvedl: “ To, že jsem eurofederalista, znamená, že jsem pro jednotnou zahraniční a obrannou politiku EU. ” Stejně tak učinil i v prezidentské debatě v listopadu 2012 pořádané na Institutu ekonomických studií sdružením Evropské hodnoty. Další debata, kde svůj názor prezentoval, byla konána Informačním centrem o NATO a CEVRO Institutem. Dále uvádíme také článek na iDnes.cz z prosince roku 2011 a odkaz na stránky SPOZ, kde jsou rovněž uvedeny přepisy dalších rozhovorů v médiích.
jako prezident musím ocenit jeho snahu pomáhat českému průmyslu v pronikání do zahraničí. Jeho cesty některé byly velmi dobře připravené, zejména například poslední do Turecka. (myšlen je Václav Klaus v pozici prezidenta)
S Václavem Klausem cestovalo do Turecka i šedesát českých podnikatelů z oblasti energetiky, životního prostředí, dopravy nebo těžby surovin.
"Proto jsme zde, proto jsme sem přijeli, máme zájem diverzifikovat náš export. A Turecko považujeme za prioritního, naprosto strategického partnera," uvedl na této cestě prezident.
Výrok hodnotíme tedy jako pravdivý
Zvyšujeme o téměř 4 % výdaje na školství (v letošním roce oproti loňskému, pozn.).
Zákon o stáním rozpočtu na rok 2012 uvádí výdaje na kapitolu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (.pdf) ve výši 137 851 240 000 Kč, schválený rozpočet na rok letošní (.pdf) pak na stejnou kapitolu vyčleňuje 140 411 693 000 Kč. Meziročně tak jde o nárůst o necelá 2% (1,85%), výrok Petra Nečase je tak nepravdivý.
Jsem dlouhodobým odpůrcem druhého pilíře.
Na základě dohledaných mediálních vystoupení Miloše Zemana k důchodové reformě je jeho výrok hodnocen jako pravdivý.
8. března 2011 se vyjádřil Miloš Zeman v rozhovoru pro Týden.cz, že: " Důchodovou reformu pokládám za třetí největších tunel v dějinách české ekonomiky. První tunel byla privatizace podniků, potom banky a toto je v podstatě tunel na budoucí úspory na stáří."
24. března 2011 vystoupil Miloš Zeman v pořadu České televize Máte slovo (video - např. 7:00), kde byl k důchodové reformě velmi kritický.
