...když se podíváte například do zákona, tak tam nikde není napsáno, že klient je povinen tu sKartu převzít, to znamená, ta karta je skutečně dobrovolná, co se týká převzetí, je tam široká škála toho, jak s těmi finančními prostředky nakládat, je tam jasná ochrana proti exekuci.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, byť chystaná úprava zákona navrhuje zavedení povinného převzetí sKarty Nicméně v platném právním řádu není přímé převzetí sKarty zavedeno.
Proti exekuci by měly být dávky připsané na účet sKarty chráněny stejně jako před zavedením karet, tj. měly by exekuci podléhat pouze zčásti (zejm. dle § 279 a § 299 Obč. soudního řádu). Obavy, že účet sKarty bude možné, jako je tomu u jiných účtů, obstavit, pak definitivně vyvrací novela Obč. soudního řádu, která obstavení účtu sKarty (nový § 303, odst. 3) zakazuje.
Současná zákonná úprava povinnost kartu převzít neobsahuje, přestože zákon o státní soc. podpoře říká že dávka se vyplácí "prostřednictvím karty sociálních systémů". Odsud pramení již dřívější tvrzení poslance Drábka (ČT) či premiéra Nečase (Aktuálně) o dobrovolnosti používání karty.
Pro informaci dodáváme, že zároveň je Ministerstvem práce a sociálních věcí připravena novela (.docx) zákona o Úřadu práce ČR, která povinnost kartu převzít zavádí (Čl. I, b.3), a to s lhůtou 6 měsíců po výzvě (např. Čl IV, b.2), byť neuvádí sankci za porušení této povinnosti. Převzetí karty, jejíž využití předpokládá už zákon o státní sociální podpoře, je tedy dobrovolné zřejmě pouze dočasně.
Občanský zákoník je platný dva roky a má být účinný v roce 2014.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, ačkoli Nový občanský zákoník (NOZ) skutečně nabývá účinnosti k 1. lednu 2014, jeho platnost je v současné době teprve jeden rok.
Právní předpisy nabývají platnosti v den svého vyhlášení ve Sbírce zákonů, v případě NOZ tomu bylo dne 22. března 2012. NOZ tedy ještě není platný dva roky.
Tady se pořád mluvilo, jako kdyby Senát, Senát od roku 2010, kdy je teda středolevicový, odmítal panu bývalému prezidentovi Klausovi návrhy, ale pokud se nepletu, tak byly pouze dvě jména, dvě jména.
Že Senát je od r. 2010 "středolevicový", chápeme pouze tak, že v něm senátoři navržení ČSSD mají většinu. Potvrdit to můžeme ze souhrnných výsledků senátních voleb v r. 2010 (Lidovky.cz) a 2012 (Aktuálně.cz).
Kolik kandidátů na pozici ústavního soudce Senát projednal, zjistíme vyhledáním v databázi senátních tisků. Pro funkční období 2010-2012 a 2012-2014 najdeme až do nástupu prezidenta Zemana opravdu pouze dva návrhy, a to Jana Sváčka a Zdeňka Koudelky. Oba byli v tajném hlasování odmítnuti.
...pan poslanec TOP 09 Václav Kubata, tady v tom figuruje, který byl již až do roku 2009 marketingový ředitel České spořitelny. A potom působil i chvíli v Rakousku v managementu Erste Bank...
Výrok Michala Babáka hodnotíme na základě dohledaných informací jako zavádějící, neboť pravdivá je pouze část výroku, ve které se hovoří o pozici marketingového ředitele. Na osobních stránkách poslance Václava Kubaty nalezneme jeho životopis včetně pracovních zkušeností. Dozvíme se tak, že pan Kubata pracoval jako ředitel úseku marketingu v České spořitelně a.s. v letech 2001 až 2009. O práci v Rakousku pro ERSTE se však tento životopis nezmiňuje. Jelikož se nám nepovedlo najít ani žádné informace o tomto pracovním poměru, považujeme tuto část výroku za nepravdivou.
Počkejte, co se, co se týká tady toho, tak jsme deklarovali, že dáme speciální programové body do konce června tohoto, tohoto roku.
Jan Mládek se již v březnu letošního roku vyjádřil, že ČSSD svůj konkrétní plán ohledně změn v oblasti OSVČ představí do letních prázdnin, tedy do konce června. Jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Nám půjčují na desetileté dluhopisy pod dvě procenta, což je údaj z ledna 2013, a Polsko a Slovensko mají dvakrát větší úroky. My máme 1,9, jsme srovnatelní (z našich sousedů, pozn.) s Rakouskem, které má také 1,9. A lépe už jsou na tom jenom Němci, ti mají 1,5.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Podle statistiky Evropské centrální banky (harmonizované dlouhodobé úroky pro účely srovnání, data za leden 2013) je situace následující: Zeměúrok v %Česká republiky1,96Slovensko3,93Polsko3,91Rakousko1,92Německo1,51
Výnos z českých dluhopisů je tedy opravdu pod 2 %, u slovenských i polských je zhruba dvojnásobný, rakouské jsou zhruba na stejné úrovni a lépe je na tom z našich sousedů opravdu jenom Německo.
Minulý rok Kostelec vykázal ztrátu 105 milionů korun.
Výroční zpráva společnosti Kostelecké uzeniny a.s. za rok 2012 prozatím není k dispozici. Ve výroční zprávě (.pdf, str 26) pro rok 2011 vykázala tato společnost ztrátu ve výši 327 milionů korun.
27. února letošního roku informoval deník E15 o ztrátě společnosti Kostelecké uzeniny za minulý rok ve výši 102,4 milionu korun.
Ačkoliv Andrej Babiš uvádí ztrátu společnosti Kostelecké uzeniny a.s. mírně vyšší, jedná se dle našeho názoru v kontextu celého výroku o zanedbatelnou odchylku a výrok hodnotíme jako pravdivý.
... odchod do důchodu až v sedmdesáti letech (výrok je myšlen tak, že v ČR je odchod do důchodu v 70 letech - pozn. Demagog.cz)
Hranice odchodu věku do důchodu je pohyblivá a může činit více i méně než 70 let. Důchodový věk v České republice se odvíjí podle roku narození (u žen ještě na základě počtu vychovaných dětí). Přesně stanovenou dobu určuje tabulka České správy sociálního zabezpečení. U ročníků mladších než 1977 se pak důchodový věk stanovuje tak, “že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977.” Je tak sice pravda, že u některých ročníků může činit věk odchodu do starobního důchodu i 70 let, může to však být s ohledem na rok narození více i méně. Hodnotíme proto výrok jako zavádějící.
Bylo to roku 2000, kdy prezident Václav Havel poslal k Ústavnímu soudu novelu volebního zákona, která posilovala vítěze voleb tak, aby mohl sestavit funkční vládu. Ač novela řádně prošla ústavní většinou obou komor, Ústavní soud novelu zrušil.
Výrok senátora Jirsy je hodnocen jako zavádějící. Přestože popisuje vcelku přesně reálie kolem novely volebního zákona v roce 2000, tak není pravda, že tato úprava prošla v obou komorách ústavní většinou, jak konkrétně tvrdí.
Co se týká zmíněného volebního zákona, tak v roce 2000 byl novelizován tak, že zaváděl některé nové prvky, které měly posilovat silnější strany ve volbách (např. zvýšení počtu volebních obvodů). Tato novela, která prošla zákonodárným procesem, byla prezidentem Havlem (ten nejprve zákon také vetoval) skutečně poslána k Ústavnímu soudu (.pdf - usnesení ÚS), jenž ji v roce 2001 zrušil (ne však celou).
Co se týká hlasování v obou komorách, senátor Jirsa mluví o ústavní většině. Ta je definována jako nejméně třípětinová podpora všech poslanců/přítomných senátorů. V Poslanecké sněmovně je tedy třeba pro ústavní většinu nejméně podpora 120 poslanců a v Senátu se počet mění v závislosti na počtu přítomných.
HlasováníPodpora návrhu novely vol. zákonaPoslanecká sněmovna - 3. čtení Pro 117Senát Pro 40 (ze 79 přítomných) Poslanecká sněmovna - po vetu prezidenta Pro 124
Jak vyplývá s výše přiložené tabulky, ústavní většinou novela volebního zákona prošla pouze v Poslanecké sněmovně, a to až po vetu prezidenta Havla. Klasicky ve třetím čtení nedosáhla podpora ústavní většiny ani zde. Pro doplnění uvádíme, že tento typ zákona automaticky k prosazení ústavní většinu nepotřebuje, senátor Jirsa se na ni ovšem explicitně odvolává.
My jsme od začátku jasně hovořili o tom, že ten projekt je špatně připraven. My jsme v tom viděli, že tam je snaha nahrávat jedné finanční instituci.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací získaných z oficiálních pramenů ČSSD a z mediálních výstupů.
Zavedení karet sociálních systémů, tzv. sKaret bylo umožněno přijetím zákona č. 364/2011 (.pdf), kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti MPSV, který tuto reformu implementoval. Zmíněný zákon byl přijat 6. 11. 2011.
Již v době do tohoto data ČSSD vyvíjela kroky proti zavedení systému sKaret. Například podala stížnost Úřadu na ochranu hospodářské soutěže dne 23. 9. 2011, o čemž referovaly i zpravodajské servery, např. ceskatelevize.cz, lidovky.cz nebo iDNES.cz.
Během roku 2012 (v červenci) se sKarty začaly reálně distribuovat. V průběhu tohoto roku ČSSD vytrvale projekt sociálních karet kritizovala na svém webu, ale také v médiích, např. tyden.cz, iHNed.cz atd.
Na základě zjištěných informací proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
