A mimochodem vaši kolegové novináři dělali někdy v minulém roce anketu i mezi poslanci a to, jaksi ten souhlas s tím bojem proti kouření byl i mezi kuřáky...
V loňském roce deník aktualne.cz oslovil několik poslanců s dotazem na připravovanou novelu zákona o kouření a ilustroval rozcházející se názory jednotlivých respondentů. Rozdílné názory ilustruje i článek serveru Novinky.cz. Ani z jednoho z článků však nedokážeme rozlišit mezi nározem kuřáků a nekuřáků - takové informace články neuvádí a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný. Pro zajímavost doplňujeme odkaz na starou anketu, která zjišťovala zda poslanci kouří nebo ne a byla realizována v roce 2007 . "MF DNES oslovila prostřednictvím ankety všech 200 poslanců se stejnými otázkami: zda kouří a zda vykážou kuřáky v restauracích do oddělených místností." Z 200 poslancú odpovědělo len 141.S tohoto počtu bylo 107 nekuřákú a 34 kuřákú. Zpřísnění zákona tehdy říkalo ne 31% dotázaných poslanců, 43 procent poslanců bylo za. Aktuálnější obdobnou anketu se nám bohužel dohledat nepodařilo.
...byla provedena sociální reforma, která ušetřila 8 miliard korun proti už seškrtanému rozpočtu, to je číslo, které můžete najít ve státním rozpočtu, naplňování státního rozpočtu.
Dle tiskové zprávy Ministerstva financí z 3. ledna 2013 (v sekci Výdaje státního rozpočtu): " Úspora cca 10 mld. Kč proti rozpočtu po změnách se týkala prostředků na podpory v nezaměstnanosti (úspora 3,7 mld. Kč), státní sociální podpory (2,4 mld. Kč), důchodů (0,4 mld. Kč) a ostatních sociálních dávek (3,9 mld. Kč – týká se zejména paragrafu „Nemocenské“) ". Tuto citaci ilustruje také tabulka "Pokladní čerpání výdajů státního rozpočtu", umístěná v závěru zprávy.
Jaromír Drábek tedy úsporu podhodnotil o 2 miliardy, což je pětina skutečné sumy, a výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, byť tím svému argumentu ubral na váze.
.. protože je naprosto zřejmý z tý smlouvy (s Českou spořitelnou o sKartách, pozn.), že nejenom nepojistné dávky, ale i pojistné dávky v budoucnu měly být tímto způsobem vypláceny.
Z kontextu výroku je zřejmé, že Milan Štěch hovoří o stylizaci zmíněného článku, která může vést k domněnce, že přes systém sKaret budou v budoucnosti vypláceny i pojistné dávky.
Podle smlouvy (pdf.) uzavřené s Českou spořitelnou, která je dostupná na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, se do budoucna počítalo s případným rozšířením sKarty o další služby veřejné správy, konkrétně „o možnost použití Karty jako průkazu zdravotního pojištění, pro výplatu důchodů apod“ (sekce 12, odst. 12.1.1 ).
Výplata důchodů spadá mezi pojistné sociální dávky, proto hodnotíme výrok předsedy senátu Milana Štěcha jako pravdivý.
Já bych se rád vrátil k tomu, že je potřeba si uvědomit, že policie nešetří pouze ochranu osobních údajů, ale policie šetří trestními oznámeními další X věcí, co se dělo na ministerstvu práce a sociálních věcí.
Mimo žalobu na sociální karty týkající se ochrany osobních údajů policie aktuálně vyšetřuje podezření z korupce na ministerstvu spojené se zaváděním nových systémů pro vyplácení dávek. Systémy připravované MPSV včetně financování centrálního Úřadu práce prověřuje od listopadu 2012 také NKÚ.
V prostorách Ministerstva práce a sociálních věcí byl 1. října 2012 zadržen dnes již bývalý první náměstek Vladimír Šiška: "...čelí trestnímu oznámení také kvůli zavádění nových informačních systémů pro výplaty dávek. Podal ho Nadační fond (v únoru 2012 - pozn. Demagog.cz) proti korupci s tím, že první náměstek, Drábek a případní další neznámí pachatelé mohli porušit povinnosti při správě cizího majetku, zneužít informace a postavení v obchodním styku či přijmout úplatek."
Poté, co byl Šiška vzat do vazby, aby nemohl případně ovlivňovat svědky, ministr Drábek rezignoval k 31. říjnu 2012. Po několikaměsíčním vyšetřování je v současnosti obviněno z korupce (trestný čin podplácení) nejméně 11 lidí napojených na MPSV, respektive na Vladimíra Šišku.
iDnes.cz: "Šišku si na ministerstvo přivedl právě Drábek. V minulosti spolu podnikali. Byli spoluvlastníky firmy iDTAX, v níž měl Šiška většinu 52 procent prostřednictvím společnosti Cone Advise. Drábek měl 24 procent, které později prodal Šiškově Cone Advise. Tu pak koupila strojírenská společnost Vítkovice, jejíž divize Vítkovice IT Solutions se za působení Šišky v resortu stala jedním ze subdodavatelů nového systému pro výplatu sociálních dávek."
V březnu 2013 podala trestní oznámení na neznámého pachatele, kvůli systému na výplatu dávek, také KDU-ČSL. Jak uvádí web České televize, ... "lidovci podali trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli systému na výplatu sociálních dávek. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška zneužilo ministerstvo práce a sociálních věcí na jeho financování až miliardu korun z evropských fondů."
Václav Moravec: Promiňte, to ale není pravda. Nadpoloviční většina senátorského klubu Občanské demokratické strany v roce 2005 hlasovala pro ten zákon. Ano, pod vlivem tehdejšího senátora za ODS pana Moldána, se kterým jsme se později rozešli. Nicméně poslanci ODS pro to nehlasoval vůbec nikdo, ani jeden hlas z poslaneckého klubu ODS.
Z celkových 37 senátorů za ODS, hlasovalo dne 31. března 2005 na 4. schůzi Senátu pro daný zákon 18 (tedy necelá polovina) senátorů z této strany. Senátor Moldán poté (v roce 2010) vystoupil z ODS a kandidoval za stranu TOP 09. Při hlasování v Poslanecké sněmovně (konkrétně se jedná o 41. schůzi PSP ČR) č. 513 o daném návrhu nebyl žádný z poslanců ODS pro návrh a 42 jejích poslanců bylo proti (celkový počet ze 166 přítomných proti byl 44).
Ale ten člověk (Mládek, který urážel živnostníky, pozn.) je tam dál v tom širším vedení, které představuje stínová vláda.
Výrok Jiřího Paroubka Hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. 25. dubna 2013 vydala ČSSD tiskovou zprávu s názvem Nová stínová vláda, podle které je součástí stínové vlády i Jan Mládek, a to za resort financí. O výroku Jana Mládka a reakcích na ně se můžete dočíst na zpravodajských serverech iDnes.cz či Novinky.cz.
Já, když jsem analyzoval spolu s dalšími přáteli stav České republiky za uplynulých 20 let, která je, tento stav je provázen chronickou nestabilitou koaličních vlád, pořád je ta 101, 100, 99, (..).
My jsme založili teďka privatizační fond s bývalým zaměstnancem Penty s Jožo Janovem.
Podle serveru Motejlek.com Jozef Janov, bývalý vrcholný funkcionář skupiny Penta, opravdu spolu s Andrejem Babišem zakládá investiční fond.
Já, když se dneska podívám na úroveň té minimální mzdy, která je u nás, tak musím tedy souhlasit s panem předsedou, že ta minimální mzda je nižší pouze v pobaltských státech, v Rumunsku a v Bulharsku.
Na základě veřejně dostupných dat (poslední aktualizace: 19. 2. 2013; grafické vyjádření viz zde) poskytovaných Eurostatem hodnotíme výrok jako zavádějící. Ze srovnání úrovně minimální mzdy v jednotlivých členských státech EU, Chorvatsku, Turecku a USA vyplývá, že minimální mzda v České republice je pátá nejnižší ze všech hodnocených zemí. Nižší úroveň minimální mzdy je uzákoněna pouze Rumunsku, Bulharsku, Litvě a Lotyšsku. Ludmila Müllerová však hovořila o pobaltských státech, kam se vedle zmiňované Litvy a Lotyšska řadí také Estonsko, kde v roce 2013 došlo k navýšení (ang.) minimální mzdy. Stav uváděný ministryní Müllerovou tedy platil pouze do konce roku 2012, ale současnému stavu již neodpovídá.
Ten návod je prosím vás úplně jednoduchý, můžeme se podívat i do zahraničí, můj návrh je, aby soudci pravidelně například jednou za 5 let veřejně obhajovali mandát.
Chápání výroku senátora Okamury se může různit. Pokud "mandátem" myslel soudcovský mandát obecně, toto nemůžeme potvrdit, protože se nám nepodařilo najít zemi, kde by soudci byli jmenováni jen na dobu určitou a poté museli znovu obhajovat že jsou pro soudcovskou funkci způsobilí.
Pokud je však mandátem myšleno přidělení k určitému soudu, pak toto funguje například u Nejvyššího soudu státu Wisconsin, USA, kde se soudci ucházejí o desetiletý mandát v obecných volbách.
Na dobu určitou jsou také jmenování soudci specializovaných soudů, například Evropského soudu pro lidská práva (9 let), některých specializovaných amerických soudů nebo třeba českého Ústavního soudu.
V některých zemích navíc existuje institut tzv. laických soudců, kteří jsou jmenováni na dobu určitou. Tento institut najdeme například v Německu.
