Přehled ověřených výroků

Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož kromě vyjádření samotného Vladimíra Stehlíka se nám nepodařilo najít další zdroj, který by tato slova potvrdil.

Vyjádření Vladimíra Stehlíka jsme našli v jeho dopise Václavu Klausovi: " O zaměstnání přišlo tehdy zbytečně nejméně 6 000 osob a došlo k dlouhodobému poškození mnoha kladenských rodin, a to i na příbramsku, zaměstnanců Bohemia Art. ... Do dnešního dne nebyly mnoha zaměstnancům doplaceny mzdy a na Kladně nebylo nikomu vyplaceno odstupné ve výši 4 násobku mzdy. ... Z náhrady škody ve výši 1.406.720.157 Kč ( jedná se 69% podíl mé osoby na společnosti Bohemia Art, nikoliv mojí rodiny ) bych rád vyplatil všem bývalým zaměstnancům přibližně 400 miliónů Kč za odstupné ve výši 4 násobného platu a navrhl současnému vlastníkovi Poldi Hütte odkoupení společnosti."

Neověřitelné

Občanská demokratická strana tlačila na svého člena a poslance Romana Pekárka, aby se vzdal svého mandátu a opustil sněmovnu. Předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura poté, co Pekárek složil poslanecký slib, prohlásil: „Požádám ho, aby se vzdal poslaneckého mandátu, aby svým osobním příběhem nezatěžoval ODS a její poslanecký klub“.Podobně reagoval bývalý premiér Petr Nečas, když označil v listopadu nastalou situaci za neudržitelnou. Proti jeho setrvání ve funkci se vyslovili i další představitelé ODS, např. Marek Benda.

Nakonec pod tlakem poslaneckého klubu ODS Pekárek 9. listopadu 2012 pozastavil své členství ve straně. Informace o tom, zda ODS tlačila na Romana Pekárka ještě před nástupem do funkce, však nejsou k dispozici. Výrok Miroslavy Němcové hodnotíme jako neověřitelný.

Neověřitelné

Studie Deutsche Bank z roku 2011 porovnávala pozici jednotlivých členských zemí z různých hledisek na číslech z rozpočtu roku 2009.

Z tohoto srovnání vyplývá, že Nizozemsko přispívá do evropského rozpočtu v absolutních číslech 1 488 mil EUR, což jej řadí na pátou pozici mezi evropskými státy (za Německem, Francií, Itálií a Velkou Británií). Při přepočtu tohoto příspěvku na počet obyvatel se největšími přispěvateli stávají Dánové s 211 eury na hlavu. Na druhém místě jsou Finové (113,8 EUR) a na třetím místě největší čistý plátce a nejlidnatější evropská země Německo (107,3 EUR). Nizozemci jsou s 90 eury na pátém místě (opět za Itálií). Při počtu na velikost ekonomiky pak Nizozemsko přispívá 0,26 % ze svého HDP. Nejvíce přispívají Dánové s 0,53 % HDP. Tato čísla odpovídají čistému porovnání příspěvků do společného rozpočtu a přijatých plateb (především z dotačních programů). Jak je ale vidět z přiloženého dokumentu, výsledky se v závislosti na použité metodě výpočtu výrazně liší.

Dánský portál EU Oplysning (Evropské informační centrum) používá jinou metodiku výpočtu a uvádí pouze absolutní čísla, nejnovější údaje jsou z roku 2011. V tomto roce Nizozemsko přispělo 2 214 miliony EUR (přibližně 132 eur per capita). Pro srovnání, každý Němec přispěl přibližně 110 eury a Dán přibližně 150 eury (při použití údajů o počtu obyvatel z Wikipedie).

Obecně se má za to, že Nizozemsko je jeden z největších čistých plátců do evropského rozpočtu, nemáme ale k dispozici dostatečně relevantní údaje, abychom potvrdili, zda je skutečně největším plátcem na hlavu, toto pořadí navíc záleží na použité metodice a mění se v čase, tento výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný z důvodu absence výročních zpráv před rokem 2002.

Leoš Heger byl ředitelem fakultní nemocnice v Hradci Králové v letech 1996 - 2009. Podle výročních zpráv od roku 2002, které jsou dostupné na webových stránkách, nemocnice v letech 2002 – 2009 vždy hospodařila s mírným přebytkem v řádech milionů korun (výroční zpráva (.pdf) z let 2002-2004; zpráva (.pdf) z let 2005-2007; zpráva (.pdf) z let 2008-2009)

V minulosti stát několikrát poskytoval peníze na oddlužení nemocnic. Například v roce 2008 byly oddlužované nemocnice v Motole a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Podobně byly v roce 2006 zbaveny dluhů nemocnice Bulovka, Thomayerova a nemocnice u svaté Anny v Brně. V roce 2003 stát rozdělil mezi státní nemocnice na 6 miliard korun. Nemocnicím v Motole a na Bulovce byly poskytovány finanční prostředky na splacení dluhů už koncem 90. let.

Pro posledních 10 let je výrok Leoše Hegera pravdivý. Celou dobu jeho působení na postu ředitele hradecké nemocnice však nemůžeme ověřit.

Neověřitelné

Výrok Miroslava Pocheho není možné ověřit, protože hlasování o odvolání radních na pražském magistrátě bylo tajné. Tuto skutečnost dokládá stenozápis ze zasedání (.pdf - str. 13).

Neověřitelné

Výrok Miloše Zemana hodnotíme jako neověřitelný, neboť životopis Jana Fencla, ani jiná informace, která by popisovala jeho úspěšné zemědělské podnikání, není veřejně dostupná.

Ministrem zemědělství ve vládě Miloše Zemana byl Jan Fencl a ministrem průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.

Miroslav Grégr má ve svém životopise na webu Vlády ČR skutečně uvedeny značné zkušenosti ze sektoru průmyslu. Konkrétně: "Miroslav Grégr vystudoval strojní inženýrství na Českém vysokém učení v Praze a poté pracoval na různých technických a hospodářských pozicích ve strojírenském průmyslu. V roce 1962 byl jmenován generálním ředitelem podniku na výrobu vysokozdvižných vozíků Desta Děčín. V 60. letech se aktivně podílel na reformních aktivitách v hospodářské oblasti, za což byl po okupaci Československa krátce vězněn a až do pádu komunistického režimu různě perzekvován. V roce 1996 byl zvolen poslancem za sociálnědemokratickou stranu. V roce 1991 byl po obhájení habilitační práce jmenován docentem — obor strojírenská technologie. Miroslav Grégr byl také zakladatelem a prvním prezidentem Svazu průmyslu České republiky."Jan Fencl na webu Vlády ČR nemá svůj životopis vystaven. Jeho profil je dostupný pouze na české Wikipedii, kde se k jeho zemědělské zkušenosti uvádí: " V roce 1964 vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Poté působil na různých funkcích v Agropodniku. V letech 1990 a 1991 byl prvním prezidentem Českomoravské agrární unie."

Veřejně byl Fencl také ve své době nařknut, že z funkce ministra zemědělství získává výhody pro svůj vlastní statek.

Neověřitelné

Boris Šťastný je poslancem, není již členem klubu ODS (.pdf) v Zastupitelstvu hlavního města Prahy (zde jeho rezignační projev).

Bohužel však nebylo možné dohledat, kolik přednesl Boris Šťastný návrhů v rámci zasedání regionální rady a kolik jich bylo, či nebylo schváleno.

Neověřitelné

Vázaný mandát byl používán například v meziválečném Československu. V širším smyslu lze chápat tak, že existuje nějaká písemná smlouva mezi poslanci a politickými stranami, za něž byli zvoleni. Pokud by hlasovali v rozporu s usnesením vlastní strany, ke kterému se zavázali, mohlo by dojít k řešení prostřednictvím soudu.

Karolína Peake slova poslance Michala Babáka vzápětí popřela na svých webových stránkách. Žádné bližší informace jsme nenašli ani v archivu jejich stránek, ani ve zpravodajství z dubna 2012. Jedná se tedy o tvrzení proti tvrzení a výrok musíme hodnotit jako neověřitelný.

V samostatné České republice funguje spíše volný mandát, který je založen pouze na svědomí každého poslance. Je tedy možné během volebního období změnit poslanecký klub. Více najdete např. zde.

Neověřitelné

Vývoj sazeb DPH

RokZákladní sazbaSnížená sazba199323 %5 %199522 %5 %200419 %5 %200819 %9 %201020 %10 %201220 %14 %201321 %15 %Zdroj: podnikatel.cz

Vývoj HDP (ang.) a spotřeby domácností v ČR (meziroční procentuální růst)

RokHDPSpotřeba domácností20033,775,2320044,743,3720056,753,1120067,024,3920075,744,1920083,102,822009-4,510,2220102,490,9420111,890,472012-1,32-2,63Zdroj: Světová banka

Z výše uvedených poznatků vyplývá, že vývoj jednotlivých indikátorů v podstatě potvrzuje informace obsažené ve výroku. Na druhou stranu je třeba podotknout, že zmíněné indikátory jsou velmi komplexní a jejich vývoj není svázán výhradně s nastavením míry nepřímého zdanění v ČR. Vzhledem k tomu, že nejsme schopni reálně posoudit míru závislosti mezi těmito dvěma proměnnými, hodnotíme výrok jako neověřitelný. Navíc je také otázkou, nakolik je růst ovlivněn také vnějšími vlivy, které Sobotka pomíjí.

Neověřitelné

25. července 2012 bylo na jednání vlády vydáno usnesení č. 569, kterým byli příslušní ministři pověřeni " vypracovat návrh zákona o pravidlech pro výběr odborníků do funkcí ředitelů a členů dozorčích rad státních podniků a členů orgánů obchodních společností s majetkovou účastí státu a územních samosprávných celků a po projednání v připomínkovém řízení předložit tento návrh zákona vládě do 30. září 2012 ".

Toto pověření přípouští i samo Ministerstvo financí na svých stránkách, avšak další zmínku o tomto problému se nám nepodařilo dohledat ani v záznamech z jednání vlády ani v Knihovně připravované legislativy.