Přehled ověřených výroků

K zatím poslednímu mírnému zvýšení minimální mzdy došlo na základě Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ze dne 6. prosince 2006, které vstoupilo v platnost od 1. ledna 2007. Již sedmým rokem tedy minimální mzda činí 8 000 Kč.

Podle přehledu Eurostatu (.pdf) aktualizovaného 19. 2. 2013 je česká minimální mzda na 16. místě mezi zeměmi EU, vyšší je jak v sousedním Slovensku či Polsku, tak i ve zmiňovaném Turecku, a to jak v nominálních cenách (strana 1), tak i při přepočtu na paritu kupních sil (strana 2).

Při srovnání se sousedními státy však musíme vynechat Rakousko a Německo, které patří mezi 7 evropských zemí, kde institut minimální mzdy není zaveden. Například v Německu je minimální mzda definovaná pouze pro některá odvětví a obvykle závisí na kolektivních smlouvách.

I přesto však výrok hodnotíme jako pravdivý.

Ze seznamů oficiálních stránek projektu Czech POINTU vyplývá, že počet těchto poboček se dostal na číslo 6925. Převyšuje tedy počet obcí, který je podle oficiálních informací Českého statistického úřadu 6 250 (tuto informaci nalezneme v odkazované publikaci na straně 136).

Posl. Horníková byla vykroužkována pouze dvakrát.

Zdeňka Horníková je v Poslanecké sněmovně od r. 1996, vždy volena za ODS v Královéhradeckém (v letech 1996 a 1998 Východočeském) kraji.

Poslanci jsou voleni v krajích. Kromě "vykroužkovaných" získají mandát vždy ti kandidáti, kteří jsou na předních místech kandidátky (dle pořadového čísla). Např.: je-li kandidát na 6. místě kandidátky, když jeho strana získá 5 mandátů, potřebuje ke zvolení preferenčních hlasy.

Dle seznamu zvolených poslanců za ODS v kraji tak můžeme snadno určit, zda pořadové číslo Zdeňky Horníkové na krajské kandidátce bylo v jednotlivých volbách takové, že by bez preferenčních hlasů mandát nezískala.

rok voleb

pořadové číslo

Z. Horníkové

mandátů pro ODS

v kraji (počet zvolených

poslanců za ODS)

1996 39 1998 19 2002532006 1

5

201063

Vidíme, že pouze v letech 2002 a 2006 byla posl. Horníková na "nevoleném" místě na kandidátce. Nikoli tedy třikrát, jak tvrdí Jiří Pospíšil.

Zároveň lze uznat, že 5. či 6. místo bylo "nevolitelné", neboť ODS v samostatném Královéhradeckém kraji získala 5 mandátů pouze při svém historicky nejlepším celostátním výsledku v roce 2006.

Výrok označujeme jako pravdivý, neboť při obou dvou hlasování o novele zákona o zrušení listinných akcií na majitele v roce 2010 hlasovali poslanci ČSSD v drtivé většině souladu se slovy Bohuslava Sobotky.

Pouze poslanec Jan Látka (ČSSD) hlasoval 25. února 2010 pro vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, čímž sice nemusel být principiálně proti návrhu zákona, ale fakticky přispěl vládní koalici svým hlasem k jeho navrácení a v konečném důsledku k jeho konci.

Česká televize: "První vážný pokus o jejich zrušení si přičítají sociální demokraté spolu se Stranou zelených. Ve stejné době, tedy v roce 2009, je chtěli rušit i lidovci.

Sněmovní tisky: heslo akciová společnost / akcie

1. 2009: Návrh ČSSD a Strana Zelených - novela zákona o zrušení listinných akcií na majitele
2. 2009: Návrh KDU-ČSL - novela obchodního zákoníku
3. 2010: Návrh ČSSD - novela zákona o zrušení listinných akcií na majitele
4. 2013: V úterý 19. 2. 2013 proběhne hlasování o vládním návrhu ke zvýšení transparentnosti akciových spol. ve 3. čtení (51. schůze)

Hlasování:

1. 73. schůze, 10. hlasování, 25. února 2010: hlasování o návrhu vrátit předložený návrh navrhovateli k dopracování - 48 proti, 1 pro, 3 se zdrželi
2. Návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru, k 1. čtení ve sněmovně již nedošlo
3. 9. schůze, 137. hlasování, 10. prosince 2010: Všech 36 poslanců za ČSSD, kteří nebyli z hlasování omluveni a byli přihlášeni, hlasovalo proti zamítnutí návrhu
4. Dozvíme sev úterý 19. 2. 2013

Poslední data k vývoji HDP zveřejněná ČSÚ pro třetí čtvrtletí hovoří o poklesu -1,3%. Předběžný odhad ČSÚ pro 4. čtvrtletí uvádí pokles ve srovnání s předchozím čtvrtletím o -0.2%. Tvrdá data k aktuálnímu růstu HDP nejsou k dispozici.

Česká národní banka predikuje pro rok 2013 meziroční růst reálného HDP ve výši -0.3%.

Ministerstvo financí ve své predikci (.pdf) z ledna 2013 uvádí růst HDP pro letošní rok o 0.1%.

Evropská komise ve své zprávě (Aj.) z 1. února 2013 přisuzuje České republice stagnaci, tedy 0.0% pro rok 2013, leč v podrobném dokumentu (.pdf, Aj.), zaměřeném na hospodářství České republiky hovoří o oživení zahraniční poptávky v druhé polovině roku 2013.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný vzhledem k nedostupnosti dat o reálných výdajích MPSV za rok 2012.

Rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí pro rok 2012 (.pdf) přiznával na dávky pomoci v hmotné nouzi 5,56 mld. Kč (viz Specifické ukazatele - výdaje). Nicméně závěrečný účet, případně výroční zpráva nebo jiný dokument, který by uváděl prostředky reálně poskytnuté na dávky pomoci v hmotné nouzi v roce 2012, .

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Důvodová zpráva je běžně přístupná na stránkách Knihovny připravované legislativy (po načtení stránek je nutné kliknout na Hledání, poté doplnit například Předkladatele jako MPSV a po vypsání výsledků hledání je návrh zákona již viditelný, důvodová zpráva je k nalezení v sekci Přílohy). Konkrétně se jedná o Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, a další související zákony, ve vztahu ke kartě sociálních systémů, s číslem jednacím (OVA) 305/13. V rámci výše zmíněných stránek je součástí návrhu zákona i důvodová zpráva. Datum poslední úpravy je sice 8. března, nicméně pokud klikneme na pole "přílohy", je zřejmé, že v knihovně připravované legislativy je dokumene veřejně dostupný již od 28. března.

Strana Věci Veřejné podala na podnikatele Andreje Babiše trestní oznámení v prosinci 2011 za údajné spáchání trestného činu pomluvy, poškozování cizích práv a křivé obvinění. Babiš ve velkém rozhovoru v listopadu 2011 na adresu VV prohlásil: „Ta strana přitom vznikla proto, aby rozkrádala nejdříve městské části, a dnes v tom pokračuje na státní úrovni.“V další části rozhovoru označuje VV "za stranu založenou pražskými kmotry."Radek John se proti těmto a dalším výrokům ohradil slovy: „Věci veřejné byly v opozici na Praze 1 a naopak se krádežím snažily zabránit. Nepřipravily tento stát o jedinou korunu z veřejných peněz(…)Takováto vyjádření je třeba likvidovat v zárodku."

Trestní oznámení na Babiše podala středočeská krajská rada VV a podepsali jej také poslanci Kateřina Klasnová a Radim Vysloužil. Výrok hodnotíme jako nepravdivý - trestní oznámení podáno bylo, navíc nikoli ústy Radka Johna, nýbrž středočeskou krajskou radou VV.

Finanční analytický útvar (FAÚ) je organizační složkou Ministerstva financí, u které finanční instituce plní svou oznamovací povinnost. Byl zřízen vyhláškou Ministerstva financí č. 183/1996 Sb. na základě zákona č. 253/2008 Sb. (tzv. zákon proti praní špinavých peněz), nicméně FAÚ není orgánem činným v trestním řízení, ale může podat trestní oznámení. Charakteristika FAÚ a jeho činností je dostupná na webu MF nebo také ve Výroční zprávě 2011 (.pdf, str.4): " FAÚ je součástí celosvětové sítě Finančních zpravodajských jednotek, jejichž úkolem je zajistit uplatňování opatření proti praní peněz a financování terorismu vnitrostátně i v rámci mezinárodní spolupráce." Zaměřuje se na analytické a kontrolní činnosti a ve spolupráci se složkami státní správy doporučují opatření proti finanční kriminalitě v ČR. Na základě zjištěných údajů hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Z veřejně dostupného zdroje se nám nepodařilo dohledat informace ohledně množství peněz, které MPSV zaplatilo v roce 2012 společnosti OKsystem s.r.o. Proto jsme tázali přímo firmu OKsystem, od které jsme obdrželi následující číslo: 171,8 mil. Kč bez DPH (tj. 206,1 mil. Kč včetně DPH) Viz. screenshot mailu.

Výrok hodnotíme s ohledem na informace poskytnuté firmou OKsystem s.r.o. jako nepravdivý, neboť čísla se naprosto neshodují.