Jiří Dienstbier
Praha sama má větší dluhy, než všechny kraje dohromady.
Ministerstvo financí ČR provádí každým rokem tzv. Monitoring zadluženosti územních rozpočtů. Ze zprávy na stránkách ministerstva z 10.10. 2012, vyplývá, že k 31.12. 2011 (poslední dostupná data) činil celkový dluh krajů 22,3 mld. korun (viz. Tabulka č. 4). Zadluženost hl.m. Prahy činila dle databáze ministerstva ke stejnému datu 26 mld. korun (konkrétně 25, 962 528 mld.). Na základě těchto aktuálně nejdostupnějších dat hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera jako pravdivý.
Tomio Okamura
Ovšem při podrobném prostudování odůvodnění jsme zjistili, že mi byly vyškrtnuty podpisy skutečných lidí z masa, krve a kůže a se skutečnými podpisy, kteří neuvedli místo trvalého bydliště.
V Rozhodnutí o registraci kandidátní listiny nebo o odmítnutí kandidátní listiny (.pdf, 1,9 MB) zveřejněném Ministerstvem vnitra ČR se na straně 49 píše “ V seznamu relevantních záznamů mohl operátor označit záznam za ztotožněný. Pokud byla nalezena tatáž osoba, avšak prokazatelně s jinými údaji, např. jiná adresa nebo adresa v současné době již neaktuální, operátor označil záznam za neztotožněný.” Z toho vyplývá, že pokud byla na archu uvedená jiná adresa, než adresa trvalého bydliště, která je uvedena v Základním registru obyvatel, nemohl být záznam ztotožněn a tedy byl vyřazen. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý
Andrej Babiš
Pekařina na Slovensku je totálně ztrátová. Vykazujeme obrovské ztráty, naše investice nemají ani, ani minimální návratnost.
Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat relevantní informace. V rámci skupiny Agrofert Holding, a.s. působí v pekařském segmentu na Slovensku firma Penam Slovakia, a.s., o jejímž finančním působení a investicích Agrofert Holding ve svých výročních zprávách neinformuje.
Bohuslav Svoboda
(V loňském roce jsme byli v situaci, kdy Pražané měli zhruba milion těchto karet) a zhruba půl milionu občanů, nebo 600 tisícům ta karta docházela.
Výrok Bohuslava Svobody hodnotíme na základě nalezených informací jako nepravdivý.
Tento výrok byl vyřčen v souvislosti s obnovením smlouvy o provozu Opencard na jaře roku 2012. Město Praha se dostalo do situace, kdy převzalo správu kartového centra, licence ke kartám ovšem zůstaly ve vlastnictví společnosti Haguess.
Výměna nebo prodloužení platnosti se nicméně z celkového počtu držitelů (viz předchozí výrok) týkala v roce 2012 pouze okolo 330 000 majitelů (podle DPP), kterým měla platnost karty vypršet v rozmezí 1. srpna 2012 - 31. července 2013.
Miroslav Kalousek
Rakousko, Německo je na tom lepší (s nezaměstnaností, pozn.).
Na základě nejnovějších dat Eurostatu je výrok hodnocen jako pravdivý.
ZeměMíra nezaměstnanosti (Eurostat - leden 2013)Česká republika 7,0% Německo 5,3% Rakousko 4,9%
České potraviny jsou páté nejlevnější v Evropě po Polsku, Bulharsku, Rumunsku, Litvě, a to se berou jenom oficiální ceny podle Eurostatu Evropské unie.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky Eurostatu (v liště označené "AGGREG95" je potřeba nastavit kategorii "Food", případně jinou požadovanou kategorii, a v liště označené "INDIC_NA" je potřeba zvolit Prices levels indices (EU27=100). Podotýkáme však, že při srovnání cen potravin v rámci členských zemí EU se za Českou republikou nachází také Maďarsko, které Andrej Babiš neuvedl a které je dle statistiky na pátém místě, Česká republika je tím pádem šestá. Pořadí jednotlivých zemí se může mírně proměňovat v závislosti na tom, jaké položky jsou do statistiky započítávány(např. nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje etc.). V odkazu na statistiku, která je uvedena výše, si můžete zvolit konkrétní skupinu spotřebitelských produktů a porovnat jejich cenové hladiny napříč členskými zeměmi EU. Níže uvádíme výňatek ze statistiky, kde je index cenové hladiny potravin jednotlivých členských zemí definován vůči průměru cenové hladiny potravin v rámci celé EU, který je roven 100. V tabulce je uvedeno pouze posledních šest zemích s nejnižším indexem, odkaz na celkový přehled všech zemí naleznete zde.
Polsko63,2Bulharsko68,8Rumunsko70,1Litva77,7Maďarsko85,0Česká republika85,9 ("index Comparative price level indices 2009, EU27=100")
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Petr Nečas
V průměru jenom 7 % u nás zaměstnaných lidí má částečný pracovní úvazek, kdežto průměr Evropské unie je přes 20 %.
Podle posledních dostupných údajů Eurostatu (.pdf) za třetí čtvtletí 2012 činí podíl částečných úvazků v České republice dokonce jen 5,8% na celkové zaměstnanosti, zatímco průměr EU je 19,8%. Česká republika tak má po Bulharsku a Slovensku třetí nejnižší podíl částečných úvazků v EU.
Výrok premiéra tedy hodnotíme jako nepravdivý, protože mírně nadhodnocuje jak čísla pro Česko, tak pro EU.
Pro zajímavost uvádíme další podrobnosti. Mírně lepší situace je u částečných úvazků pro ženy (strana 3), kdy 9,4% zaměstnaných žen pracuje na částečný úvazek. V celé EU však na částečný úvazek pracuje téměř jedna třetina žen a napříkad v Německu či Rakousku se tento podíl blíží k téměř polovině pracujících žen.
Podíly částečných úvazků u mužů jsou celkově podstatně nižší (strana 2), ale i tady Česká republika dosahuje sotva třetiny průměru EU.
Lubomír Zaorálek
Dneska jsme svědky třeba toho, že tady je předkládán zákon o transparentnosti akciových společností a najednou se objeví návrh pana Pavla Suchánka, který de facto ten návrh vytuneluje.
Pomineme-li jistou expresivnost ve výroku Lubomíra Zaorálka, lze pozorovat, že vládní návrh zmíněného zákona a poslanecká iniciativa Pavla Suchánka jsou velmi rozdílné a do jisté míry míří v základní filozofii návrhu zákona i proti sobě. Výrok tak lze pokládat za pravdivý.
Lubomír Zaorálek mluví o návrhu zákona o opatření ke zvýšení transparentnosti akciových společností, který je aktuálně projednáván Sněmovnou jako tisk 715. Vládní návrh zákona (.pdf) řeší např. změnu formy tzv. anonymních akcií a v roce 2014 by již měly být tyto akcie převedeny na konkrétní jméno majitele. Vládní návrh požaduje změnu směrem k prokázání majetkové struktury akcií k 30. červnu 2014.
Pozměňovací návrh (.doc - kompletní znění) poslance Suchánka /ODS/ však obsahuje opatření, že by stávající anonymní akcie nemusely být převedeny směrem k jasnému majiteli, ale vztahovalo by se to až na akcie nové, vydané po nabytí platnosti zákona.
Konkrétní návrh poslance Suchánka zní: "§ 2Vydané listinné akcie na majitele Listinné akcie na majitele platně vydané před účinností zákona nadále platně existují."
Jak vyplývá z porovnání základních ustanovení ve vládním návrhu zákona a v pozměňovacím návrhu poslance Suchánka, vládní návrh je přísnější, poslanecká iniciativa v tomto případě spíše konzervuje současný platný stav. Pro doplnění uvádíme, že argumenty poslance Suchánka ohledně jeho návrhu se týkají především negativních administrativních dopadů, pokud bude přijat vládní návrh, který naopak je postaven na snaze o větší transparentnost.
České zákony mi umožňují jako nestraníkovi bez stranické příslušnost se veřejně zapojit pouze ve dvou funkcích – na senátora a na prezidenta – pouze tam si můžu sesbírat podpisy lidí.
Zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (.pdf - HLAVA III, str. 17/18) umožňuje kandidovat nezávislým kandidátům také do obecních zastupitelstev po sesbírání dostatečného počtu podpisů občanů s trvalým bydlištěm v obci. Hranice podpisů se určuje podle výše počtu obyvatel obce.
Pavel Kováčik
(..) co se týká Ryby domácí, už ten prvotní nápad nebyl úplně nejšťastnější. Sami rybníkáři ho kritizovali.
Dle dohledaných reakcí rybníkáři vyjadřovali, že kampaň má smysl, ale zároveň nechtěli posuzovat efektivitu vynaložených prostředků. Trend zvýšené spotřeby domácích sladkovodních ryb je přisuzován zmíněné kampani ze strany šéfkuchařů. Pomoc kampaně je viděna v medializaci výlovů rybníků a též v pořadech o vaření. Stížnosti rybníkářů dle časopisu Media & Marketing směřovali spíše na preferenci ryb z dovozu ze strany některých řetězců.
