Leoš Heger
V Královéhradeckém kraji jsou čtyři klíčové bývalé okresní nemocnice a dvě z těch nemocnic hospodaří dobře, dlouhodobě. To je věc, která se táhne deset let. A dvě hospodaří špatně.
Dvě nemocnice v Královéhradeckém kraji skutečně dlouhodobě hospodaří "dobře".
Nemůžeme s jistotou určit, které zařízení Heger myslí jako klíčové. Vzali jsme proto data z nemocnic ve všech bývalých okresních městech v kraji, tj. Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov a samotný Hradec Králové.
Následující tabulka uvádí výsledek hospodaření (v tis. Kč) tak, jak je uveden ve výročních a auditorských zprávách daných zařízení (data pro oblastní nemocnice pocházejí z obchodního rejstříku, data z královéhradecké fakultní nemocnice z webových stránek zařízení; údaje za rok 2012 nejsou k dispozici):
Rok
Jičín
Náchod
Rychnov n. Kněžnou
Trutnov
Hradec Králové
2011
-5097
-7310
-10495
-954
12633
2010
-4144
-25267
1225
6490
542
2009
124
19086
2932
423
17087
2008
-10568
-39185
-16104
312
55254
2007
-4839
-18235
-18061
2349
27955
2006
-11196
-21182
-14782
133
14648
2005
444
-2050
-7771
77
4926
2004
NA
3066
-207
63
38029
2003
-18
-10
-12
7145
Jak tedy vidíme z tabulky, dlouhodobě v černých číslech hospodaří skutečně dvě nemocnice, a to Trutnov a Hradec Králové. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Tomio Okamura
... odchod do důchodu až v sedmdesáti letech (výrok je myšlen tak, že v ČR je odchod do důchodu v 70 letech - pozn. Demagog.cz)
Hranice odchodu věku do důchodu je pohyblivá a může činit více i méně než 70 let. Důchodový věk v České republice se odvíjí podle roku narození (u žen ještě na základě počtu vychovaných dětí). Přesně stanovenou dobu určuje tabulka České správy sociálního zabezpečení. U ročníků mladších než 1977 se pak důchodový věk stanovuje tak, “že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977.” Je tak sice pravda, že u některých ročníků může činit věk odchodu do starobního důchodu i 70 let, může to však být s ohledem na rok narození více i méně. Hodnotíme proto výrok jako zavádějící.
Tomáš Jirsa
Bylo to roku 2000, kdy prezident Václav Havel poslal k Ústavnímu soudu novelu volebního zákona, která posilovala vítěze voleb tak, aby mohl sestavit funkční vládu. Ač novela řádně prošla ústavní většinou obou komor, Ústavní soud novelu zrušil.
Výrok senátora Jirsy je hodnocen jako zavádějící. Přestože popisuje vcelku přesně reálie kolem novely volebního zákona v roce 2000, tak není pravda, že tato úprava prošla v obou komorách ústavní většinou, jak konkrétně tvrdí.
Co se týká zmíněného volebního zákona, tak v roce 2000 byl novelizován tak, že zaváděl některé nové prvky, které měly posilovat silnější strany ve volbách (např. zvýšení počtu volebních obvodů). Tato novela, která prošla zákonodárným procesem, byla prezidentem Havlem (ten nejprve zákon také vetoval) skutečně poslána k Ústavnímu soudu (.pdf - usnesení ÚS), jenž ji v roce 2001 zrušil (ne však celou).
Co se týká hlasování v obou komorách, senátor Jirsa mluví o ústavní většině. Ta je definována jako nejméně třípětinová podpora všech poslanců/přítomných senátorů. V Poslanecké sněmovně je tedy třeba pro ústavní většinu nejméně podpora 120 poslanců a v Senátu se počet mění v závislosti na počtu přítomných.
HlasováníPodpora návrhu novely vol. zákonaPoslanecká sněmovna - 3. čtení Pro 117Senát Pro 40 (ze 79 přítomných) Poslanecká sněmovna - po vetu prezidenta Pro 124
Jak vyplývá s výše přiložené tabulky, ústavní většinou novela volebního zákona prošla pouze v Poslanecké sněmovně, a to až po vetu prezidenta Havla. Klasicky ve třetím čtení nedosáhla podpora ústavní většiny ani zde. Pro doplnění uvádíme, že tento typ zákona automaticky k prosazení ústavní většinu nepotřebuje, senátor Jirsa se na ni ovšem explicitně odvolává.
Miroslav Kalousek
České domácnosti zaplatí za elektriku pořád ještě relativně málo, když se podíváte, kolik se platí v Evropské unii. Němci a Dánové platí několikanásobně více, než platí české domácnosti.
Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o cenách elektřiny v zemích EU jako pravdivý.
Server Ekolist.cz s odvoláním na data Evropského energetického portálu (statistika Electricity households) zveřejnil statistiku cen elektřiny v jednotlivých zemích. Z tohoto přehledu je patrné, že ceny v České republice jsou 9. nejnižší v EU, šlo by tedy mluvit o "relativně nízkých cenách".
Co se týká srovnání České republiky s Německem a Dánskem, je patrné, že v obou zemích jsou ceny elektrické energie pro domácnosti skutečně vyšší.
ZeměCena elektrické energie pro domácnosti (MWh/Euro)Česká republika 148,70 Německo 259,83 Dánsko 302,17
Ministr Kalousek správně uvádí, že v kontextu celé EU jsou ceny elektřiny pro domácnosti v České republice relativně nízké, v případě Dánska a Německa jsou ceny pro domácnosti skutečně velmi výrazně vyšší. Je ovšem otázkou, zda je zcela vhodné srovnání ČR se zmíněnými zeměmi v této oblasti, neboť mají výrazně odlišnou kupní sílu či příjmy domácností.
Karolína Peake
Už je i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o tom, že pokud smlouva obsahuje obchodní tajemství, pak smlouva jako taková obchodním tajemstvím není a musí být zveřejněna.
Karolína Peake má zřejmě na mysli rozhodnutí (.pdf) Nejvyššího správního soudu ze dne 9.12.2004, týkající se zveřejnění smlouvy o dílo - stavbu dálnice D47. Pro upřesnění podotýkáme, že celý výrok se týká smluv, v rámci kterých se čerpají veřejné finance.
V daném rozhodnutí najdeme pasáže, které potvrzují slova Karolíny Peake: 1. Za obchodní tajemství je možné podle § 17 odst. 1 obchodního zákoníku považovat jen skutečnosti. Skutečností je podle něj jednotlivý určitý fakt, který existuje vdaném okamžiku a je objektivně popsatelný, tj. nelze jej subjektivně vykládat jinak. Skutečností je tak např. fakt, že strany uzavřely písemnou smlouvu, ale skutečností již nemůže být tato smlouva jako celek. Smlouva tedy opravdu nemůže být jako celek považována za obchodní tajemství. Je třeba však mírně upřesnit povinnost zveřejnění - taková smlouva musí být zveřejněna v případě, že je o její zveřejnění požádáno. Povinné automatické zveřejňování smluv v našem právním řádu není zavedeno, je obsaženo v dosud neprojednaném návrhu (.pdf) poslance Farského.
Pavel Kováčik
To přece pan předseda ví sám dobře, jak dopadl naposledy z funkce předsedy sociální demokracie a ostatně i teď v těch krajských volbách dostávali Národní socialisté daleko větší preference, než byl potom skutečný výsledek.
Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010 slibovaly některé volební průzkumy ČSSD zisk až 30%. Další lehce pod touto hranicí jako například květnový průzkum společnosti SANEP. Skutečný výsledek sociálních demokratů pak byl 22%, což je výrazně míň než v uvedených průzkumech, až do této části je tedy výrok Pavla Kováčika pravdivý.
Zavádějícím ho ale činí tvrzení o tom, že se tento trend opakoval i v krajských volbách u strany Narodní socialisté LEV21, které Jiří Paroubek v současnosti předsedá. V předvolebních průzkumech (tabulka - "Kraje ČR" a zde příslušný kraj a průzkum), které si nechávala dělat Česká televize před krajskými debatami se ani jednou nedostala strana Jiřího Paroubka tak vysoko, aby mohla získat byť jen jednoho zastupitele. Například v Karlovarském kraji se tato strana nedostala ani ze sloupce "ostatní"(pdf.str.7.) a v reálných volbách pak dostala víc hlasů, než strany které skončily v průzkumu nad ní. Konečný výsledekv krajských volbách ale byl pro tuto stranu stejně neúspěchem - Národní socialisté získali v republikovém průměru pouhých 0.5 % hlasů.
Výrok Pavla Kováčika na základě zjištěných informací z předvolebních průzkumů hodnotíme jako zavádějící. Ve volebních výsledcích a preferencích ČSSD při volbách do poslanecké sněmovny rozdíl velký byl. Ovšem při volbách do krajských zastupitelstev byli Národní socialisté LEV21 marginální stranou jak v preferencích tak v konečných výsledcích, v některých případech jí předvolební průzkumy dokonce ubraly.
Nicméně tento zákon (tzv. Církevní restituce) je nešťastný v tom, že na jednu stranu bere katolické církvi spoustu majetku ve prospěch jiných církví, které nikdy žádný majetek neměly...
Zákon (.pdf) o majetkovém vyrovnání s církvemi a náb. společnostmi v §15 jmenuje řadu subjektů, kterým je určena finanční náhrada, přičemž 20 % z celkové částky je určeno jiným subjektům, než Římskokatolické církvi.
V důvodové zprávě (.pdf) zákona se mj. dočteme (str. 26): “ menší církve a náboženské společnosti by v případě naturální restituce nedostaly v podstatě žádný majetek, neboť historicky neměly v českých zemích takové postavení jako římskokatolická církev ”.
Zákon tedy přiznává menším církvím a náb. spol. právo na náhradu, kterou by nezískaly při “naturální restituci”, tedy pokud by byl přímo nahrazován ztracený majetek. Žádný majetek tím ale Římskokatolické církvi nebere. Ta je stále osobou oprávněnou žádat o svůj neprávem odebraný (apod., dle §5 zákona) majetek. Menší církve a náb. spol. získávají pouze finanční náhradu, přičemž i důvodová zpráva zákona (např. na str. 21-22) uvádí i jiné důvody pro tuto náhradu, než je náprava křivd, jako je nutnost financovat platy duchovních.
Bohuslav Svoboda
Podle informací, který mám, byla ta cena podpory, že to firma Haguess dodává, domluvená ještě za pana náměstka Březiny za pět milionů měsíčně. Paní radní jí v jednání s firmou Haguess dohodla na podporu 2,4 milionů měsíčně.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož podle údajů uvedených v příloze č. 5 (str. 41, .pdf) smlouvy podepsané 2. ledna 2009 činila tato měsíční pohledávka 6 627 308 Kč bez DPH, nikoli 5 000 000 Kč, nově dohodnutá cena měsíčního provozu Opencard realizovaného společností Haguess skutečně činí 2 385 185 Kč bez DPH, což je uvedeno v příloze č. 2 (str. 23, .pdf) smlouvy podepsané 6. dubna 2012.
Jan Mládek
Ty firmy, všechny tyhle ty obory fungují v oligopolním prostředí, dosahují mimořádných zisků a ten zisk odvádí do zahraničí.
Neplatí to pro všechny, dokonce ani pro některé z největších společností.
Mládek hovoří o velkých energetických, finančních a bankovních společnostech, když zdůvodňuje návrh ČSSD zavést zvýšenou sazbu korporátní daně pro velké firmy.
Podíly společností na energetickém trhu shrnuly (byť již v r. 2012) např. Lidovky, srovnatelné údaje uvádí Ihned či přímo skupina ČEZ. Najdeme však samozřejmě i podniky, které nejen krátkodobě mimořádných zisků nedosahují, např. petrochemický Unipetrol (Ihned).
Zvláště v energetickém sektoru s velkým podílem polostátního ČEZu je pak zřejmé, že podstatná část zisku ani nemůže odejít do zahraničí, jelikož se jako dividenda vyplácí státu (Ihned). Když naopak zahraniční skupina Erste vlastní většinu akcii České spořitelny, největší české banky (dle počtu klientů, jak sama uvádí), můžeme podle výroční zprávy (.pdf, r. 2012) banky zjistit, že Erste s cca 99 % akcií (str. 48) by mohla zisk ČS prostřednictvím dividendy odvést, dividenda však ze zisku banky představuje pouze 27 % v r. 2011, 33 % v r. 2012 (str. 68).
Že některé firmy odpovídají Mládkovu výroku, je zřejmé. Jeho tvrzení ovšem nemusíme ověřovat pro každou společnost, abychom viděli, že příliš zobecňuje a tudíž zavádí.
Zuzana Roithová
A to je poměrně výrazná svým způsobem překvapení tedy pro všechny asi, že máme od roku 2007 pořád těch necelých 35 miliard a nerostou ani výdaje na léky na recept i ty, co jsou mimo recept.
Dle aplikace Data presentation system na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, která umožňuje vytváření vlastních tabulek, se tržby lékáren od roku 2007 od zdravotních pojišťoven za léčiva (tedy za léčiva na recept; indikátor 4911) pohybovaly (s výjimkou roku 2009, kdy tržby překročily zmiňovaných 35 miliard o 185,429 milionů korun) pod hranicí 35 miliard Kč (viz. níže uvedená tabulka).
Tržby od ZP za léčiva (v tis. Kč)
rok ČR
2007 32 219 244 2008
31 231 356 2009
35 185 429
33 752 703
33 987 000
Tržby lékáren za volně prodejná léčiva (tedy léky "mimo recept"; indikátor 4914) v letech 2007-2009 rostly (viz. následující tabulka).
Tržby za volný prodej (v tis. Kč) rok ČR
6 637 591
7 392 259
7 764 682
7 482 923
7 663 780
S ohledem na skutečnost, že tržby lékáren za léky na recept v roce 2010 překročily hranici 35 miliard, kterou zmiňuje Zuzana Roithová a skutečnost, že tržby za volný prodej v letech 2007-2009 rostly, hodnotíme její výrok jako zavádějící.
Doplňujeme dokument ÚZIS, který nám Zuzana Roithová zaslala jako podklady pro své argumenty. Ukazuje, že výdaje na léky na recept skutečně dlouhodobě spíše stagnují. Nezmiňuje se však o lécích "mimo recept".
