My jsme se dostali do poklesu. Slovensko roste, Rakousko roste, Polsko roste.
Podle údajů eurostatu klesl HDP České republiky za rok 2012 o 1,3%. Hrubý domácí produkt Polska naopak meziročně vzrostl o 1,9%, Rakouska o 0,8% a Slovenska o 2,0%. Výrok Jiřího Paroubka proto hodnotíme jako pravdivý.
Stát
Růst HDP za rok 2012
Česká republika
- 1,3%
Polsko
+ 1,9%
Slovensko
+ 2,0%
Rakousko
+ 0,8%
Zdroj: eurostat
Uvědomme si, že první cizí jazyk mají děti od třetí třídy. V 98,9 % případů je to angličtina.
Výroční zpráva (.pdf, str. 78) České školní inspekce potvrzuje slova ministra Fialy. Výuka cizího jazyka začíná ve třetí třídě a podle výše zmíněné zprávy je v celé ČR angličina jako první cizí jazyk zastoupena v 98,5%. Petr Fiala se tedy od skutečnosti odchýill jen velmi minimálně a výrok hodnotíme jako pravdivý.
Ale především v momentu, kdy především díky panu prezidentovi Václavu Klausovi se podařilo jaksi nabourat celý koncept jednotné 20 procentní DPH, tak jsme s panem prezidentem Klausem velmi rádi zabránili tomu, aby v České republice bylo 20 procentní DPH.
Během koaličního jednání o výši daní v listopadu 2011 se VV postavili proti vyšší daní z příjmu než byla jednotná 17,5 % (která měla platit od ledna 2013).
Šlo o spor s koaliční ODS, která chtěla jednotou sazbu zvyšovat až do výše 20%. "Dlouhodobě říkáme, že by bylo lepší mít jednu sazbu DPH ne ve výši 17,5 procenta, ale 19 nebo 20 procent. To by bylo pro rozpočet a stabilitu důchodového systému mnohem lepší,"uvedl tehdy předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Ministr financí Miroslav Kalousek se tehdy vyjádřil takto: "Vždy jsem si přál jednotnou 19procentní daň s nižší sazbou na noviny, knihy a léky. Co vím, stejný názor má i premiér Nečas. Věci veřejné si vyvzdorovaly jiný výsledek. Pokud by svůj postoj chtěly kdykoliv přehodnotit, samozřejmě se rád vrátím ke své původní myšlence."
Možnost zvýšení jednotné daně až na 20% byla pouze argumentem v koaliční diskuzi, který byl použit proti možnosti vyššího zdanění "bohatých". Nešlo tedy o jasně prosazovaný koncept. Nelze ovšem doložit roli Václava Klause v "nabourání" konceptu, ani případnou "spolupráci" s VV. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Ale v tom zákoně (navrhovaném, o potravinách, pozn.) je řada dalších věcí, které uvádí povinnost zveřejňovat množství alergenů případně v potravinách, zvětšují se písmenka, budou muset být velikost minimálně 1,2 milimetru, to znamená lepší orientace lidí, informace o výživových údajích, o zemi původu.
V novele zákona o potravinách skutečně je povinnost zveřejňovat přítomnost alergenů v potravinách. I velikost písma je stanovena minimálně na 1,2 mm. Výrok ministra Bendla tedy hodnotíme jako pravdivý.
Dle tiskové zprávy Ministarstva zemědělství k novele zákona o potravinách "v návaznosti na evropský předpis o označování potravin se zavádí povinnost značení potravin o velikosti písma alespoň 1,2 mm a zajištění čitelnosti ".
Ze stejného dokumentu vyplývá i povinnost zveřejňování použitých alergenních látek v potravinách.
Podle důvodové zprávy (doc., strana 79) k novele "informace o přítomnosti alergenů musí být spotřebiteli komunikována vždy, tak aby byl splněn cíl nařízení."
I když zákon v platném znění nestanovuje minimální velikost písma na obalech a podle novely je stanovena na 1,2 mm, s přihlédnutím k praxi miniaturních písmen na obalech se fakticky o zvětšení jedná. Tato změna by měla teoreticky vést také k lepší orientaci lidí vzhledem k zemi původu potraviny i jejích výživových údajích.
Za prvé - my jsme posílili výdaje na dopravní infrastrukturu. V porovnání s loňským rozpočtovým rokem jsme letos přidali 8 miliard korun.
Výdaje na dopravní infrastrukturu pro rok 2013 činí přibližně 33, 7 mld. Kč, což je o 8,5 mld. Kč více než v roce 2012.
Celkové příjmy Ministerstva dopravyCelkové výdaje Ministerstva dopravy Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury 20129 666 346 00038 731 671 00025 160 003 000201317 170 893 00045 844 967 00033 692 947 000rozdíl+ 7 504 547 000+ 7 113 296 000 + 8 532 944 000
Ta nezaměstnanost roste prakticky v celé Evropě.
Nejprve je nutné zdůraznit, že v kontextu diskuze (viz předchozí premiérovo vyjádření: "Já chci připomenout, že pořád, v rámci celé Evropské unie se pohybujeme zhruba okolo 7. místa nejnižší nezaměstnanosti.") bude část výroku "v celé Evropě" chápán jako "ve všech státech EU".
Cílem našeho ověřování bude snaha zmapovat vývoj nezaměstnanosti ve sledovaných zemích na základě dále stanovených kritérií. Jako problematické se jeví především slovo "prakticky", které automaticky zařazuje sledovaný výrok do kategorie neověřitelných. Každé takové hodnocení totiž sklouzává do kategorie subjektivity.
Nejprve srovnáme celková průměrná data za poslední dva roky. Z údajů vyplývá, že pro sedm zemí EU (Estonsko, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Rakousko a Velkou Británii) úplné údaje za rok 2012 nejsou k dispozici. Celkem tedy sledujeme 20 zemí, z nichž patnáctka vykazuje nárůst celkové průměrné nezaměstnanosti vzhledem k předchozímu roku. Ve čtyřech dalších případech pak nezaměstnanost klesala a u jednoho státu stagnovala.
Dále je možné porovnat tzv. očištěná data (zbavená sezónních vlivů) nezaměstnanosti v jednotlivých kvartálech minulého roku. Abychom se, stejně jako v předchozím případe, vyhnuli opětovnému vyřazení zemí, u kterých údaje za 4. čtvrtletí nejsou kompletní, porovnáme údaje za 1. a 3. kvartál roku 2012. Z nich vyplývá, že 18 z 27 sledovaných zemí ve třetím kvartálu vzhledem k začátku roku vykazuje nárůst, 8 z 27 pokles a jedna země stagnaci.
Vidíme tedy, že trend růstu či poklesu nezaměstnanosti není v jednotlivých zemích EU zcela jednoznačný a díky často chybějícím údajům i obtížně určitelný. Obecně však počty Evropanů bez práce rostou. Posouzení, zda je tomu tak "prakticky v celé Evropě", je vzhledem k nejasnému významu tohoto slovního spojení nutné (v kontextu předložených dat) nechat na čtenáři (více o tomto výroku na našem blogu).
...co hlavně sněmovna již odhlasovala, doporučen o odstoupení od smlouvy, respektive zrušení sKaret na základě Kateřiny Klasnové, odhlasovala usnesení, který v tuto chvíli samozřejmě pan premiér si to pravděpodobně uvědomuje, že sněmovna, respektive vláda je podřízená sněmovně.
Poslanecká sněmovna se skutečně nedávno vyjádřila k projektu tzv. s-Karet negativně.
V usnesení (.doc) dolní komory č. 1 598 poslanci žádají vládu, aby jednak připravila legislativní návrhy, které by zamezily používání s-Karet a rovněž požadují zastavení distribuce těchto karet.
Český právní řád pak nezná pojem podřízenosti vlády sněmovně, dá se pouze hovořit o vládní odpovědnosti, a to na základě čl. 68, odst. 1) Ústavy ČR. Rovněž není jasné, zda toto znamená, že usnesení zákonodárného sboru jsou pro exekutivu skutečně závazná (zvlášť, když jsou formulována v podobě, kdy parlament vládu "žádá", jako v tomto případě). Kateřina Klasnová sice tvrdí, že tomu tak je, v minulosti ovšem premiér usnesení sněmovny nerespektoval, když např. odmítl v roce 2011 odvolat z postu ministra Alexandra Vondru.
Vzhledem k výše uvedenému hodnotíme pouze první část výroku. Ta odpovídá veřejně dostupným zdrojům a výrok je tedy pravdivý.
Dopravní podnik je stoprocentní dceřiná společnosti hlavního města Prahy.
Jak uvádí Dopravní podnik hlavního města Prahy na svých webových stránkách, opravdu je stoprocentně vlastněn hlavním městem Prahou.
V roce 2011 byl rozpočtový výhled pro oblast školství na rok 2013 zhruba o 20 miliard nižší, než je ta skutečnost letošního roku.
Podle výhledu z roku 2011 (.pdf, strana 4) mělo Ministerstvo školství v roce 2013 disponovat s rozpočtem ve výši 108 308 489 000 Kč. Podle zákona o státním rozpočtu na rok 2013 (.pdf, strana 24) je rozpočet Ministerstva školství 140 411 693 000 Kč. Rozdíl tedy nečiní zhruba 20 miliard, ale 32 miliard.
Celkový rozpočet 2013
140 411 693 000 Kč
Předpokládaný rozpočet 2013 v roce 2011
108 308 489 000 Kč
Rozdíl
32 103 204 000 Kč
Považujeme za možné, že Petr Fiala má na mysli objem financí plynoucí pouze ze státní pokladny (bez peněz z evropského rozpočtu a dalších fondů). Jak v jednom z výroků níže podrobněji rozebíráme, tato částka dosahuje 122 659 880 000 Kč.
Prostředky pouze ze státní pokladny122 659 880 000 KčPředpokládaný rozpočet 2013 v roce 2011108 308 489 000 KčRozdíl 14 351 391 000 Kč
Ani v jednom z případů nedosahuje rozdíl "zhruba 20 miliard" a výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako nepravdivý. Skutečný rozpočet je opravdu vyšší než bylo plánováno v roce 2011, rozdíl je ovšem jiný, než Petr Fiala říká.
My jsme samozřejmě vědomi toho, že ekonomická situace dnes je jiná než byla v roce 2002 nebo možná její výhled je také jiný, takže já bych řekl, že ten náš návrh je dokonce méně finančně náročnější a zatím si stojím, než ten návrh z dílny ministerstva vnitra, protože my jsme například z toho původního návrhu zrušili výsluhy.
Z dostupných zdrojů se výrok zatím nedá označit jako pravdivý ani jako nepravdivý.
Návrh zákona, který byl předán ministrovi ve studiu, zatím není k dispozici ani na webu ČSSD ani na osobních stránkách Jeronýma Tejce (jsou momentálně v rekonstrukci).
Jak uvedl Tejc pro Českou pozici, má ČSSD v plánu návrh představit pravděpodobně v následujících několika dnech.
O tom, že ČSSD pracuje na alternativním návhru, se zmínil už na začátku dubna Lidovým novinám.
Soudit však můžeme například z programových východisek ČSSD před krajskými a senátními volbami v roce 2012. V dokumentu nazvaném Politika bezpečnosti najdeme například sekci Změníme způsob odměňování, stanovíme limit pro výsluhy.
