Michal Babák
Pan Kysilka, to znamená, člen představenstva České spořitelny, mediálně zdůraznil, že budou pravděpodobně vymáhat tyto náklady, když dojde k zrušení té smlouvy (na sKarty - pozn. Demagog.cz).
Jediné mediálně zdůrazňované tvrzení Pavla Kysilky, který je předsedou představenstva a generálním ředitelem České spořitelně, je jeho vyčíslení dosavadní nákladů, které má zatím Česká spořitelna s Skartami spojeny.
Pavel Kysilka ale v žádném médiu nezdůraznil, jak tvrdí Michal Babák, že bude tyto náklady vymáhat. Představitelé České spořitelny se k projektu Skaret snaží dokonce obecně spíše nevyjadřovat.
Vít Bárta
V roce 2011 došlo k největšímu katapultu těch cen směrem vzhůru (hovoří o pekárenských výrobcích, pozn.).
Informace o nárůstu cen pekárenských výrobků jsou k dispozici na webových stránkách českého statistického úřadu. Ze zde zveřejněných statistik (tab. 8-9.) vyplývá, že k největšímu nárůstu cen v oddělení pekárenských výrobků došlo v roce 2008 a to o 21.3 procentního bodu.
Podotýkáme, že v roce 2008 se na cenách potravin mimo jiné podepsala změna dolní sazby DPH z 5% na 9%.
V roce 2011 (tab. 8-9.) , o kterém hovoří Vít Bárta, došlo k nárůstu cen pekárenských výrobků o 16.7 procentního bodu.
Následující tabulka uvádí indexy spotřebitelských cen pekárenských výrobků v průběhu let 2004 - 2011. (V procentech, 2005=100%)
20042005200620072008200920102011102100107117.9139.2125.1119.3136
Na základě těchto informací hodnotíme výrok Víta Bárty jako nepravdivý.
(Když odskočíte od výše daní, respektive odečtete odlišnou daň DPH, která je opravdu v Německu výrazně nižší než v České republice, odečtete nižší spotřební daň na DPH,) přesto zcela jednoznačně, zcela jednoznačně je o 18 % po odečtu všech rozdílů v daních, to pivo v Německu levnější. (..) Podívejte se na pivní magazín.cz., co se tam o tom píše.
Server pivnimagazin.cz se dané problematice nijak nevěnuje.
O problému však informuje jiný internetový magazín zde. Ani v tomto článku se však neuvádí konkrétní data z nichž by bylo možno odvodit přesnější srovnání. Omezuje se pouze na tvrzení, že konkrétní druhy českého piva jsou v Německu skutečně levnější, než v zemi původu, což potvrzuje i oslovený tiskový mluvčí pivovaru.
Výrok je tedy pravděpodobně založen na cenovém srovnání nákupních košů uskutečněném prostřednictvím nákupu předem definovaných položek v totožném maloobchodním řetězci v České republice a Německu, které vzniká z iniciativy VV (viz první tabulka zde, přičemž původně tabulka obsahovala data za měsíc únor, později však došlo k jejich nahrazení daty za březen). Je proto otázkou, do jaké míry jsou data reprezentativní.
Z únorového srovnání vyplývá, že procentuální rozdíl cen při odečtení DPH a spotřební daně činí po zaokrouhlení 15,7 %, nikoliv 18 %. Podle údajů z března činí rozdíl přibližně 25,4 % (pro bližší postup výpočtu viz článek). Vývoj cen piva monitoruje i Český statistický úřad (.pdf strana 2), nicméně porovnatelná data nejsou v případě Německa k dispozici. Výrok je proto hodnocen jako nepravdivý.
Karolína Peake
Já mám pocit, že jsme tady nedávno ještě měli 29 letého, nebo 30 letého ministra dopravy. Není to tak dlouho, co jsme měli, nevím, jak starého premiéra. 31 letého.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z životopisů daných osob jako zavádějící. Pavel Dobeš, bývalý ministr dopravy, se dostal do funkce už ve věku 29 let. Dále má Karolína Peake na mysli Stanislava Grosse. Ten se stal premiérem ČR až ve věku 34 let, ale i přes tuto odchylku hodnotíme výrok jako pravdivý - Stanislav Gross byl opravdu velmi mladý na pozici premiéra - byť mírně nepřesný.
Miloslav Ransdorf
...a nezaměstnanost za ty tři roky vyrostla z 8,5 % na 21,7 desetin % (v Řecku od roku 2009 do roku 2012 - pozn. Demagog.cz).
Podle portálu Eurostat byla nezaměstnanost v Řecku v lednu 2009 ve výši 8,9 %, v lednu 2012 pak 21,5 %.
S jistou odchylkou údaje odpovídají tvrzení Miroslava Randsdorfa, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Pro doplnění uvádíme roční průměry podle Eurostatu. Ty byly v roce 2009 9,5 % a v roce 2012 24,3 % (jedná se ovšem o sezónně neočištěná data).
Celkem si podle znaleckého posudku policie mohly přijít firmy až na 386 milionů, což je prý o 180 milionů víc než by ministerstvo platilo.
Výrok je hodnocen na základě mediálních informací o znaleckém posudku, který policie v této věci má, jako pravdivý.
Michal Babák ve svém výroku mluví o kauze, která se týká pořizování nových systémů pro výplatu sociálních dávek. Jak vyplývá z informací webu České televize, Idnes či Aktuálně.cz, policie skutečně disponuje posudkem, který Babák popisuje. Konkrétně např. Aktuálně.cz uvádí: "Kvůli korupci při rozdělování zakázky už policie stíhá dvanáct lidí, včetně Šišky a zástupců firem (Fujitsu Technology, Vítkovice IT Solutions, Digi Trade, Skill a Techniserv), které systémy ministerstvu dodaly. Celkem si podle znaleckého posudku policie mohly firmy přijít na 386,12 milionu korun. Což je podle posudku o 180 milionů korun více, než by ministerstvo platilo, kdyby nechalo běžet vše při starém a do dávek vůbec nesahalo."
Jaromír Drábek
...když se podíváte například do zákona, tak tam nikde není napsáno, že klient je povinen tu sKartu převzít, to znamená, ta karta je skutečně dobrovolná, co se týká převzetí, je tam široká škála toho, jak s těmi finančními prostředky nakládat, je tam jasná ochrana proti exekuci.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, byť chystaná úprava zákona navrhuje zavedení povinného převzetí sKarty Nicméně v platném právním řádu není přímé převzetí sKarty zavedeno.
Proti exekuci by měly být dávky připsané na účet sKarty chráněny stejně jako před zavedením karet, tj. měly by exekuci podléhat pouze zčásti (zejm. dle § 279 a § 299 Obč. soudního řádu). Obavy, že účet sKarty bude možné, jako je tomu u jiných účtů, obstavit, pak definitivně vyvrací novela Obč. soudního řádu, která obstavení účtu sKarty (nový § 303, odst. 3) zakazuje.
Současná zákonná úprava povinnost kartu převzít neobsahuje, přestože zákon o státní soc. podpoře říká že dávka se vyplácí "prostřednictvím karty sociálních systémů". Odsud pramení již dřívější tvrzení poslance Drábka (ČT) či premiéra Nečase (Aktuálně) o dobrovolnosti používání karty.
Pro informaci dodáváme, že zároveň je Ministerstvem práce a sociálních věcí připravena novela (.docx) zákona o Úřadu práce ČR, která povinnost kartu převzít zavádí (Čl. I, b.3), a to s lhůtou 6 měsíců po výzvě (např. Čl IV, b.2), byť neuvádí sankci za porušení této povinnosti. Převzetí karty, jejíž využití předpokládá už zákon o státní sociální podpoře, je tedy dobrovolné zřejmě pouze dočasně.
Tomio Okamura
První bod mého volebního programu (volební program do senátních voleb - pozn. Demagog.cz), který všichni dostali do schránek, je pokusit se uzákonit hmotnou a trestní odpovědnost pro všechny politiky, úředníky zodpovědné za rozdělování peněz, soudce a státní zástupce. Druhý bod jsou majetková přiznání, a to i zpětně, abychom mohli všechny, co si tady nakradli a mají nelegální majetky, postihnout.
Volební program Tomia Okamury (dostupný na jeho webových stránkách) do Senátu ČR skutečně obsahuje oba zmíněné body. 1. bodem je zmíněná trestní a hmotná odpovědnost politiků a exekutivy. Co se týče majetkových přiznání, tak ty senátor Okamura ve svém volebním programu uváděl na 4. místě a to za propagací Zlínského kraje a zdravotnictvím zdarma.
Milan Štěch
Tady se pořád mluvilo, jako kdyby Senát, Senát od roku 2010, kdy je teda středolevicový, odmítal panu bývalému prezidentovi Klausovi návrhy, ale pokud se nepletu, tak byly pouze dvě jména, dvě jména.
Že Senát je od r. 2010 "středolevicový", chápeme pouze tak, že v něm senátoři navržení ČSSD mají většinu. Potvrdit to můžeme ze souhrnných výsledků senátních voleb v r. 2010 (Lidovky.cz) a 2012 (Aktuálně.cz).
Kolik kandidátů na pozici ústavního soudce Senát projednal, zjistíme vyhledáním v databázi senátních tisků. Pro funkční období 2010-2012 a 2012-2014 najdeme až do nástupu prezidenta Zemana opravdu pouze dva návrhy, a to Jana Sváčka a Zdeňka Koudelky. Oba byli v tajném hlasování odmítnuti.
Počítá to (míra ohrožení chudobou - pozn. Demagog.cz) podle jednotné evropské metodiky, tak jak je to ve všech jiných zemích a za toho, kdo je ohrožený chudobou, se považuje ten, kdo má svůj osobní příjem menší než 60 procent průměrného příjmu v té zemi.
Výrok Jaromíra Drábka hodnotíme jako nepravdivý, neboť udává chybnou definici výpočtu míry ohrožení chudobou.
Dle evropského statistického úřadu Eurostat je míra ohrožení chudobou (angl. at-risk-poverty-rate) definována jako podíl osob s ekvivalizovaným příjmem nižším než 60 procent mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu. Dle této definice se řídí i Český statistický úřad.
Ze statistického hlediska medián představuje odlišnou veličinu než aritmetický průměr, který zmiňuje Jaromír Drábek. Zatímco aritmetický průměr vypočítává součet všech hodnot vydělený jejich počtem, medián udává hodnotu, která se naléza uprostřed seznamu hodnot seřazeného podle velikosti.
