(..) že tady ten toustovací chleba, kde dokonce držíte (Agrofert, pozn.) 80 % podílu na českém trhu (..)
Výrok Víta Bárty hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat relevantní informace ani ve výročních zprávách skupiny Agrofert Holding, a.s., ani na webových stránkách Ministerstva zemědělství.
Ale především v momentu, kdy především díky panu prezidentovi Václavu Klausovi se podařilo jaksi nabourat celý koncept jednotné 20 procentní DPH, tak jsme s panem prezidentem Klausem velmi rádi zabránili tomu, aby v České republice bylo 20 procentní DPH.
Během koaličního jednání o výši daní v listopadu 2011 se VV postavili proti vyšší daní z příjmu než byla jednotná 17,5 % (která měla platit od ledna 2013).
Šlo o spor s koaliční ODS, která chtěla jednotou sazbu zvyšovat až do výše 20%. "Dlouhodobě říkáme, že by bylo lepší mít jednu sazbu DPH ne ve výši 17,5 procenta, ale 19 nebo 20 procent. To by bylo pro rozpočet a stabilitu důchodového systému mnohem lepší,"uvedl tehdy předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Ministr financí Miroslav Kalousek se tehdy vyjádřil takto: "Vždy jsem si přál jednotnou 19procentní daň s nižší sazbou na noviny, knihy a léky. Co vím, stejný názor má i premiér Nečas. Věci veřejné si vyvzdorovaly jiný výsledek. Pokud by svůj postoj chtěly kdykoliv přehodnotit, samozřejmě se rád vrátím ke své původní myšlence."
Možnost zvýšení jednotné daně až na 20% byla pouze argumentem v koaliční diskuzi, který byl použit proti možnosti vyššího zdanění "bohatých". Nešlo tedy o jasně prosazovaný koncept. Nelze ovšem doložit roli Václava Klause v "nabourání" konceptu, ani případnou "spolupráci" s VV. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Co se týká výběrového řízení, tak tam já musím říct naprosto jasně, že to výběrové řízení bylo naprosto transparentní, od prvního dne zadávací dokumentace byla veřejná, celý soutěžní dialog byl veřejný, ta zakázka byla přezkoumaná Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže s pozitivním výsledkem a já jsem hrdý na to, že jsme udělali tak jasné a transparentní výběrové řízení, kterého se zúčastnily tři největší banky v České republice.
Postup při zadávání zakázky k takzvaným sKartám je skutečně velmi podrobně zdokumentován na webu MPSV, včetně Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Bohužel se nyní nedá dohledat, kdy byly jednotlivé dokumenty zveřejněny. Demagog.cz již dříve ověřoval ministrovo prohlášení, že „smlouva od ledna visí na webu“ (byla uzavřena v lednu 2012) a ani tehdy se nám nepodařilo dokázat zda je to pravda. V té době (leden, únor 2012) se totiž média v souvislosti s MPSV věnovala převážně kolapsu systému pro vyplácení dávek.
Jak vyplývá z dokumentu Protokol o otevírání obálek (.pdf) z této veřejné soutěže, tendru se účastnily následující subjekty: Česká spořitelna.; Komerční banka; Československá obchodní banka a Česká pošta.
Vzhledem k tomu, že v současnosti je veškeré dokumentace k zakázce dostupná a poměrně transparentní, hodnotíme výrok jako pravdivý.
...hlavním zdrojem příjmu rakouské Erste je Česká spořitelna a ostatní investice toho tolik nenesou.
Podle tiskové zprávy (.pdf) Erste Group z 28. února tohoto roku byl čistý zisk z České republiky za poslední dva roky nejvyšší z celého segmentu Střední a východní Evropa. Částky vám přinášíme v přiložené tabulce.
Čistý zisk/ztráta k za účetní období
20112012Rakousko296,5340,1Česká republika465,5520,5Rumunsko-31,2313,3Slovensko173,2169,6Maďarsko-566,6-55,1Chorvatsko73,145,7Srbsko5,010,0Ukrajina-23,1-44,3*v mil EUR
Kdy prostě objektivně v Česku máme potraviny o 20 % dražší než v Německu.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě statistiky Eurostatu (v liště označené "AGGREG95" je potřeba nastavit kategorii "Food", případně jinou požadovanou kategorii, a v liště označené "INDIC_NA" je potřeba zvolit Prices levels indices (EU27=100). Upozorňujeme na skutečnost, že tato statistika zachycuje data z roku 2011, nicméně tiskové oddělení Eurostatu nám ji zaslalo jako nejaktuálnější verzi reflektující vývoj cenových hladin potravin, na základě toho ji tedy považujeme za relevantní.Index cenové hladiny potravin jednotlivých členských zemí je definován vůči průměru cenové hladiny potravin v rámci celé EU, který je roven 100. Statistika uvádí, že index cenové hladiny potravin v Německu je roven 106, 8 , zatímco index cenové hladiny potravin v České republiky je roven 86,9, je tedy nižší o necelých 20 procentuálních bodů, což v praxi znamená, že potraviny v České republice jsou levnější. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Z těch 100 tisíc případů je objasněno zhruba 10 %.
Stejně jako v předchozím výroku, ani tady nemůžeme hodnotit jinak než neověřitelné, vzhledem k nejasnosti pojmu bagatelní trestná činnost, o které ministr mluví (podrobnosti viz předchozí výrok).
Pro lepší představu však znovu navážeme na pravděpodobně nejbližší kategorii trestných činů, kterou jsme použili i u minulého výroku: Pokud zvolíme za bagatelní trestné činy kategorii prostých krádeží jakožto nejbližší kategorie, dle statistiky (.xls) Policie ČR bylo ze 119 367 zjištěných trestných činů za rok 2012 objasněno 23 678 a poté dodatečně dalších 2 714, což znamená, že objasněnost v této kategorii za minulý rok dosahuje 22,11 %.
Zároveň bychom chtěli odkázat i na dřívější vyjádření Jana Kubiceho v Otázkách Václava Moravce ze dne 25. března 2012, kde v odpovědi na stejnou otázku ohledně míry objasněnosti bagatelních trestných činů, udává hodnotu 20 %.
(Dneska ráno jsem ho četl, protože jsem se k tomu materiálu dostal až včera v pozdních hodinách.) Není běžně přístupný. (Důvodová zpráva k novému návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí, týkající se sKaret, pozn.)
Důvodová zpráva je běžně přístupná na stránkách Knihovny připravované legislativy (po načtení stránek je nutné kliknout na Hledání, poté doplnit například Předkladatele jako MPSV a po vypsání výsledků hledání je návrh zákona již viditelný, důvodová zpráva je k nalezení v sekci Přílohy). Konkrétně se jedná o Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, a další související zákony, ve vztahu ke kartě sociálních systémů, s číslem jednacím (OVA) 305/13. V rámci výše zmíněných stránek je součástí návrhu zákona i důvodová zpráva. Datum poslední úpravy je sice 8. března, nicméně pokud klikneme na pole "přílohy", je zřejmé, že v knihovně připravované legislativy je dokumene veřejně dostupný již od 28. března.
Z těch 585 tisíc lidí je 42 % dlouhodobě nezaměstnaných.
Dle nejnovějších statistik (soubor "stat-2013-01.zip" a následně soubor "2.Nez 2011_2013.xls") Ministerstva práce a sociálních věcí bylo v ČR je konci ledna 585,8 tis. nezaměstnaných osob. Poměr dlouhodobě nezaměstnaných vůči všem nezaměstnaným za leden nelze dohledat, nejaktuálnější data Českého statistického úřadu za poslední čtvrtletí roku 2012 hovoří ale o Bohuslavem Sobotkou zmiňovaných 42%, přesněji o 42,7%. Bohuslav Sobotka vychází z nejaktuálnějších dostupných údajů, proto hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.
Věci veřejné asi před rokem ústy Radka Johna oznámily, že dají trestné oznámení na mou osobu, protože jsem řekl pravdu, protože Věci veřejné jsou kmotrovská zločinecká organizace založená kmotrami Janouškem a Hrdličkou. (..) No a to trestné oznámení, div se světě, není.
Strana Věci Veřejné podala na podnikatele Andreje Babiše trestní oznámení v prosinci 2011 za údajné spáchání trestného činu pomluvy, poškozování cizích práv a křivé obvinění. Babiš ve velkém rozhovoru v listopadu 2011 na adresu VV prohlásil: „Ta strana přitom vznikla proto, aby rozkrádala nejdříve městské části, a dnes v tom pokračuje na státní úrovni.“V další části rozhovoru označuje VV "za stranu založenou pražskými kmotry."Radek John se proti těmto a dalším výrokům ohradil slovy: „Věci veřejné byly v opozici na Praze 1 a naopak se krádežím snažily zabránit. Nepřipravily tento stát o jedinou korunu z veřejných peněz(…)Takováto vyjádření je třeba likvidovat v zárodku."
Trestní oznámení na Babiše podala středočeská krajská rada VV a podepsali jej také poslanci Kateřina Klasnová a Radim Vysloužil. Výrok hodnotíme jako nepravdivý - trestní oznámení podáno bylo, navíc nikoli ústy Radka Johna, nýbrž středočeskou krajskou radou VV.
Já jsem byl nedávno, vlastně ještě před volbami americkými, jsem byl v Kongresu Spojených států, kde jsem zjistil, že důvěra v Kongres je 12%.
V nedělních OVM přišla řeč také na důvěru obyvatel v Poslaneckou sněmovnu, Zaorálek na to reagoval výrokem směrem k americkému Kongresu. Neohodnotíme tedy jeho pobyt v USA, ale důvěru v jím zmíněné těleso.
Dle průzkumů společnosti Gallup se důvěra v práci amerického Kongresu před volbami pohybovala i na hodnotách kolem 12 %. Položenou otázkou v průzkumu bylo, zda respondent schvaluje či neschvaluje způsob, jakým Kongres odvádí svoji práci (Do you approve or disapprove of the way Congress is handling its job?). Krátce po volbách, které proběhly na počátku listopadu (společně byl volen prezident, senátoři a členové Sněmovny reprezentantů) se důvěra respondentů zvýšila na přibližně 18 %. Od května 2012 do července byla důvěra stabilní s mírným růstem, propad však přišel v srpnu (na přibližně 11 %) a poté se zvyšoval až na 21 % na přelomu října a listopadu.
