Přehled ověřených výroků

Podle informací na webu pražského magistrátu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Eva Vorlíčková je zastupitelkou za klub TOP09 a zároveň je předsedkyní Komise Rady hl. m. Prahy pro OpenCard.

Jediné mediálně zdůrazňované tvrzení Pavla Kysilky, který je předsedou představenstva a generálním ředitelem České spořitelně, je jeho vyčíslení dosavadní nákladů, které má zatím Česká spořitelna s Skartami spojeny.

Pavel Kysilka ale v žádném médiu nezdůraznil, jak tvrdí Michal Babák, že bude tyto náklady vymáhat. Představitelé České spořitelny se k projektu Skaret snaží dokonce obecně spíše nevyjadřovat.

Dle nalezených novinových článků k odchodu poslanců Pohanky, Melčáka a Snítilého, můžeme dojít k závěru, že se jednalo o nečekané události, kdy například v případě odchodu poslance Melčáka o jeho odchodu nevěděla ani manželka, která byla zastižena reportéry v místě svého bydliště ve Zlíně.

Podle výhledu z roku 2011 (.pdf, strana 4) mělo Ministerstvo školství v roce 2013 disponovat s rozpočtem ve výši 108 308 489 000 Kč. Podle zákona o státním rozpočtu na rok 2013 (.pdf, strana 24) je rozpočet Ministerstva školství 140 411 693 000 Kč. Rozdíl tedy nečiní zhruba 20 miliard, ale 32 miliard.

Celkový rozpočet 2013

140 411 693 000 Kč

Předpokládaný rozpočet 2013 v roce 2011

108 308 489 000 Kč

Rozdíl

32 103 204 000 Kč

Považujeme za možné, že Petr Fiala má na mysli objem financí plynoucí pouze ze státní pokladny (bez peněz z evropského rozpočtu a dalších fondů). Jak v jednom z výroků níže podrobněji rozebíráme, tato částka dosahuje 122 659 880 000 Kč.

Prostředky pouze ze státní pokladny122 659 880 000 KčPředpokládaný rozpočet 2013 v roce 2011108 308 489 000 KčRozdíl 14 351 391 000 Kč

Ani v jednom z případů nedosahuje rozdíl "zhruba 20 miliard" a výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako nepravdivý. Skutečný rozpočet je opravdu vyšší než bylo plánováno v roce 2011, rozdíl je ovšem jiný, než Petr Fiala říká.

Výrok hodnotíme na základě informací z Sněmovního tisku 1017/0, část č. 1/8 jako pravdivý. Vládní návrh zákona o potravinách a tabákových výrobcích byl Poslanecké Sněmovně predložen 9. května 2013.

Podle údajů eurostatu klesl HDP České republiky za rok 2012 o 1,3%. Hrubý domácí produkt Polska naopak meziročně vzrostl o 1,9%, Rakouska o 0,8% a Slovenska o 2,0%. Výrok Jiřího Paroubka proto hodnotíme jako pravdivý.

Stát

Růst HDP za rok 2012

Česká republika

- 1,3%

Polsko

+ 1,9%

Slovensko

+ 2,0%

Rakousko

+ 0,8%

Zdroj: eurostat

Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010 slibovaly některé volební průzkumy ČSSD zisk až 30%. Další lehce pod touto hranicí jako například květnový průzkum společnosti SANEP. Skutečný výsledek sociálních demokratů pak byl 22%, což je výrazně míň než v uvedených průzkumech, až do této části je tedy výrok Pavla Kováčika pravdivý.

Zavádějícím ho ale činí tvrzení o tom, že se tento trend opakoval i v krajských volbách u strany Narodní socialisté LEV21, které Jiří Paroubek v současnosti předsedá. V předvolebních průzkumech (tabulka - "Kraje ČR" a zde příslušný kraj a průzkum), které si nechávala dělat Česká televize před krajskými debatami se ani jednou nedostala strana Jiřího Paroubka tak vysoko, aby mohla získat byť jen jednoho zastupitele. Například v Karlovarském kraji se tato strana nedostala ani ze sloupce "ostatní"(pdf.str.7.) a v reálných volbách pak dostala víc hlasů, než strany které skončily v průzkumu nad ní. Konečný výsledekv krajských volbách ale byl pro tuto stranu stejně neúspěchem - Národní socialisté získali v republikovém průměru pouhých 0.5 % hlasů.

Výrok Pavla Kováčika na základě zjištěných informací z předvolebních průzkumů hodnotíme jako zavádějící. Ve volebních výsledcích a preferencích ČSSD při volbách do poslanecké sněmovny rozdíl velký byl. Ovšem při volbách do krajských zastupitelstev byli Národní socialisté LEV21 marginální stranou jak v preferencích tak v konečných výsledcích, v některých případech jí předvolební průzkumy dokonce ubraly.

Považujeme-li za strany dosavadního (myšleno od vzniku samostatné České republiky v roce 1993) establishmentu ty, které v posledních 20 letech získaly premiérský post (ČSSD a ODS), nebo i v širším smyslu všechny parlamentní strany s účastí na vládě, pak je Okamurův výrok bezpochyby pravdivý.

I pouze v případě ČSSD, jako strany dosavadního establishmentu, hovoří výsledky senátních voleb z podzimu 2012 jasně. Soutěžilo se o třetinu (27) senátních křesel, z nichž ČSSD získala celkem 13. To znamená, že posílila svůj senátní klub na 45 členů (včetně 5 bez politické příslušnosti) z celkových 81 senátorů a má tak nyní většinu v horní komoře.

Stanislav Gross byl skutečně členem ČSSD a krátce dokonce premiérem.

Pro rok 2013 vláda schválila celkem 38 996 služebních míst u Policie ČR, tedy necelých 39 tisíc. Co se týče financování, "na služební příjmy policistů pak policie dostane 14,3 miliardy korun. Dohromady s dalšími výdaji, jako je například zdravotní a sociální pojištění, tak tato částka činí 19,3 miliardy korun."

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož vláda skutečně narazila u některých operačních programů na problémy s čerpáním finančních prostředků.

Na tento fakt dokonce upozornil sám premiér Nečas již v březnu roku 2012, kdy konstatoval, že Česká republika má vážné problémy s čerpáním financí z operačních programů v EU. Nejvíce problematické pak měly být následující tři operační programy:

Operační program pro životní prostředí Operační program pro vzdělání a konkurenceschopnost Operační program pro výzkum a vzdělání pro inovace

Toto tvrzení potvrzují také údaje uvedené v měsíční monitorovací zprávě (pdf.) Ministerstva pro místní rozvoj k 4. 1. 2013:

Celková alokace 2007 - 2013: 784,2 mld. Kč certifikované = vyčerpané prostředky: 233,9 mld. Kč (29,8%)