Přehled ověřených výroků

Nepodařilo se nám ve veřejně dostupných zdrojích najít statistiky o rozdaných pokutách za rok 2012.

Podle bleskového průzkumu agentury Median, který proběhl téměř bezprostředně po vyhlášení amnestie, tedy 3. - 4. ledna, nesouhlasí s rozsahem amnestie více než 80% občanů. Nepodařilo se nám však dohledat žádný průzkum, který by určoval politickou příslušnost respondentů.

V médiích se však objevilo značné množství prohlášení různých představitelů ODS, například neúspěšného prezidentského kandidáta Přemysla Sobotky v MF Dnes, místopředsedy strany Jiřího Pospíšila na idnes.cz,předsedy poslaneckého klubu Marka Bendy v Událostech, komentářích ("Ne všichni i v ODS jsou nadšeni z toho, že amnestie je v tomhle rozsahu a přišla hlavně v tomhle čase, kdy strašně ovlivnila prezidentské volby.“), ministra dopravy Zbyňka Stanjury v Interveiw ČT ("Bezesporu, nás to poškodilo jako politickou stranu. A poškodilo to našeho kandidáta.“) nebo dokonce samotného premiéra a předsedy ODS pro agenturu Mediafax. Svůj nesouhlas s amnestií dalo veřejně najevo také oblastní sdružení ODS Praha-západ.

Na konci roku 2010 prohrálo Ministerstvo financí (Česká republika) mezinárodní arbitráž s ČSOB a Miroslav Kalousek jako ministr financí byl nucen zaplatit pohledávku ČSOB ve výši 1,6 miliardy korun spolu s úroky. Výrok hodnotíme tedy jako nepravdivý.

Okolnosti arbitráže: Stát zažaloval ČSOB kvůli tomu, že podle něj bývalá banka IPB měla v době prodeje do rukou ČSOB podstatně větší hodnotu, než se dosud vědělo, a chtěl proto tuto sumu zpět. ČSOB zase požadovala po státu zaplatit 1,6 miliardy korun jako dluh firmy J.Ring Jaroslava Roušala vůči IPB, který ČSOB zdědila. Obě žaloby řešila jedna arbitráž.
zdroj: ČT24

Je pravdou, že v porovnání s rokem 2010 se podařilo v roce 2011 snížit deficitzdravotních pojišťoven o 1.7 miliardy. V roce 2011 také hospodaření tohoto odvětví státního rozpočtu ovlivnilo plošné zvýšení platů lékařu, na které musel ministr Leoš Heger vyčlenit dvě miliardy korun. Ovšem ke zvýšení dolní sazby DPH došlo až v roce 2012.

Z kontextu celé diskuze však vyplývá, že Leoš Heger hovoří hlavně o hospodaření v roce 2012. Z tohoto roku ale nejsou data o hospodaření zdravotních pojišťoven dostupná a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Čtveřici (ihned.cz) Milošem Zemanem navržených kandidátů na post ústavního soudce ocenil mimo jiné předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, Jan Kudrna či Jaroslav Bureš (pro novinky.cz)

Josef Baxa: "Každý z nich reprezentuje určitou hodnotu a kvalitu a určitě budou posílením ÚS"

Ve stejném duchu se pro novinky.cz vyjádřil Jan Kudrna, odborník na ústavní právo z Univerzity Karlovy v Praze :

"Skvělá volba. Prezident měl rozhodně šťastnou ruku, jak erudované lidi navrhl."

Jaroslav Bureš, předseda Vrchního soudu v Praze uvedl, že zná dva z navrhovaných - Jaroslava Fenyka a Jana Filipa. Pro server novinky.cz okomentoval pouze druhého z nich, o kterém prohlásil

"Ten na Ústavní soud patří".
Ná základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok prezidenta Zemana jako pravdivý .

V politickém programu (2. odstavec - "Snížení závislosti zemědělců na obchodních řetězcích") strany Věci veřejné je uvedeno následující :

"Zemědělci závisí na vůli zpracovatelů a hlavně obchodních řetězců. Ty nastavují nepřijatelně nízké ceny, čímž se snižuje kvalita prodávané produkce."

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Za posledních 15 let, které jsou ve výroku zmíněny, opravdu dle měření například amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration, NOAA) nedošlo k růstu průměrné teploty. Je však důležité podotknout, že ač se teplota nezvýšila, těchto 15 let patřilo k nejteplejším od doby počátku systematického měření teplot. Vědci však například v článku britského listu The Daily Telegraph argumentují, že variabilita vývoje globální teploty nemusí nutně znamenat popření dlouhodobého trendu růstu teplot.

Od 1. ledna 2013 došlo k reorganizaci systému policejních škol v tom smyslu, že původně šest samostatných institucí (vyšší policejní školy v Praze, Brně, Jihlavě, Holešově a školské účelové zařízení v Praze - Ruzyni) bylo administrativně sloučeno na tři vyšší policejní školy (v Praze s odloučeným pracovištěm v Jihlavě, Opatovicích s odloučeným pracovištěm v Praze Ruzyni, Holešově s odloučeným pracovištěm v Brně).

Problematickou částí výroku je však odhad výše úspor. Konkrétní analýzu dopadů tohoto opatření se nepodařilo dohledat. Podle vyjádření tiskové mluvčí ministerstva vnitra z 24. července 2012 byl odhad úspor vyčíslen zhruba na 144 milionů korun. Nicméně v září 2012, tedy období přijetí nové koncepce vládou, byla ministerstvem vnitra výše úspor odhadována na 115 milionů korun ročně.

Jelikož poslední dostupné odhady finančního dopadu těchto úsporných opatření uvádějí znatelně nižší částku, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Dvě nemocnice v Královéhradeckém kraji skutečně dlouhodobě hospodaří "dobře".

Nemůžeme s jistotou určit, které zařízení Heger myslí jako klíčové. Vzali jsme proto data z nemocnic ve všech bývalých okresních městech v kraji, tj. Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov a samotný Hradec Králové.

Následující tabulka uvádí výsledek hospodaření (v tis. Kč) tak, jak je uveden ve výročních a auditorských zprávách daných zařízení (data pro oblastní nemocnice pocházejí z obchodního rejstříku, data z královéhradecké fakultní nemocnice z webových stránek zařízení; údaje za rok 2012 nejsou k dispozici):

Rok

Jičín

Náchod

Rychnov n. Kněžnou

Trutnov

Hradec Králové

2011

-5097

-7310

-10495

-954

12633

2010

-4144

-25267

1225

6490

542

2009

124

19086

2932

423

17087

2008

-10568

-39185

-16104

312

55254

2007

-4839

-18235

-18061

2349

27955

2006

-11196

-21182

-14782

133

14648

2005

444

-2050

-7771

77

4926

2004

NA

3066

-207

63

38029

2003

-18

-10

NA

-12

7145

Jak tedy vidíme z tabulky, dlouhodobě v černých číslech hospodaří skutečně dvě nemocnice, a to Trutnov a Hradec Králové. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Tomia Okamury hodnotíme na základě informací z Poslanecké sněmovny a zpravodajských článků jako zavádějící. Vlasta Parkanová je opravdu v současné době poslankyní (od 29. května 2010) zvolenou za kandidátku TOP 09, kauza ohledně letounů CASA však stále není uzavřena a její role je stále předmětem vyšetřování. Nákup nových armádních dopravních letounů CASA byl podepsán dne 7. května 2009 za bývalé vlády Mirka Topolánka. Česká republika za tyto letouny zaplatila celkem 3,6 miliardy Kč. Na základě vypracovaného znaleckého posudku od firmy American Appraisal měla být zakázka předražena celkem o 658 milionů Kč. Do uvedeného údaje tři čtvrtě miliardy, který uvádí Tomio Okamura, tedy chybí ještě 92 milionů. Podle kritiků této analýzy není možné objektivně cenu této zakázky odhadnout, a to z důvodu neúplných informací (kvůli utajení) a neobvyklosti zakázky. Společnost Omnipol také vyzvala k zveřejnění úplného znění této analýzy. Vlasta Parkanová je, jako bývalá ministryně obrany, v souvislosti s nákupem letadel CASA obviněna z trestných činů " zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku ". Obviněn byl také bývalý šéf resortní sekce vyzbrojování Jiří Staněk. Ačkoliv Poslanecká sněmovna Vlastu Parkanovou dne 11. července 2012 vydala k trestnímu stíhání, nelze na základě tohoto kroku definitivně určit míru přímého či nepřímého zavinění poslankyně Parkanové. Vlasta Parkanová čelí sice obvinění, ale doposud nebyl vydán pravomocný rozsudek a vyšetřování této kauzy není stále u konce. Část výroku s vyjádřením o přímé demokracii pod faktické výroky nespadá, jde o spekulaci senátora Okamury, a není proto součástí našeho hodnocení.