Přehled ověřených výroků

Pravda

Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý. Podle webu novazelenausporam.cz: "Program Nová zelená úsporám je zaměřen na investice do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. V programu bude podporováno například komplexní zateplování rodinných a bytových domů a veřejných budov (školy, školky, domovy seniorů apod.), a také nová výstavba v pasivním energetickém standardu". Program navazuje na starší dotační program Zelená úsporám. Projekt byl ohlášen koncem listopadu 2012. Podle webu lidovky.cz projekt do roku 2020 počítá až s 38 miliardami Kč.

Pravda

Výrok Jiřího Paroubka Hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. 25. dubna 2013 vydala ČSSD tiskovou zprávu s názvem Nová stínová vláda, podle které je součástí stínové vlády i Jan Mládek, a to za resort financí. O výroku Jana Mládka a reakcích na ně se můžete dočíst na zpravodajských serverech iDnes.cz či Novinky.cz.

Pravda

Volební program ČSSD pro volby do Poslanecké sněmovny ČR pro rok 2010 se poměrně jasně vymezoval vůči zdravotnickým poplatkům. V rozsáhlém programovém dokumentu se píše například: „Zachováme charakter zdravotnictví jako veřejné služby a trváme na zrušení poplatků u lékaře a v lékárnách.” (str. 6) nebo „Nejsme proti rozumné motivační spoluúčasti, chceme pouze zrušit její neefektivní a asociální formy. Jsme pro spoluúčast pacientů formou dobrovolného pojištění." (str. 21).

Jednoznačné odmítnutí veškerých poplatků najdeme i v takzvané Oranžové knize pro zdravotnictví.

Ve Volebním manifestu ČSSD ke krajským a senátním volbám v říjnu 2012 je již mírnější formulace „Zrušíme poplatky ve zdravotnictví, s výjimkou časově ohraničeného příspěvku na stravu v nemocnici." (str. 8).

Záměr poslanci ČSSD zopakovali v důvodové zprávě k novele zákona o zrušení povinnosti platit poplatek pro děti do 18 let, předložené 12. dubna 2013.

Na základě výše uvedeného hodoníme výrok jako pravdivý.

Zavádějící

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako zavádějící, a to na základě informací ze stránek vlády, Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR, stránek Ministerstva práce a sociálních věcí, oficiálních stránek ODS a zpravodajských článků.

Problematika, týkající se karty sociálních systémů, tzv. sKarty, je poněkud složitější, než uvádí Jiří Pospíšil. Tato karta byla zaváděna v souvislosti se sociální reformou vlády již v roce 2011 za bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka.

Karta sociálních systémů byla zmíněna již v návrhu (.doc, str. 21) novely zákona o pomoci v hmotné nouzi předloženého 25. května 2011. Uvádí mj., že " příspěvek se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, " a to využitím platební funkce karty, převodem na účet nebo v hotovosti. V legislativním procesu lze vidět, že tento návrh byl přijat Poslaneckou sněmovnou (žádný poslanec z ODS nehlasoval proti), odmítnut Senátem a následně opět přijat v původní verzi PS (za ODS tři nepřihlášení poslanci a 50 hlasujících pro). Bývalý předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura uvedl, že strana měla hlasovat pro sKarty na základě podmínky dobrovolnosti jejího využití při vyplácení dávek s výjimkou lidí zneužívajících sociální dávky.

Problém nastal následně v souvislosti s dodatkem (resp. přílepkem) k zákonu o sociálně-právní ochraně dětí, kde se mění také vyplácení dávek podpory v nezaměstnanosti, což premiér Petr Nečas označil, za " podfuk " na vládu a koalici. Také on označil dobrovolnost za dohodnutou podmínku. Projekt sKaret se dostal pod kritiku opozice, odborů, ombudsmana i koaličních poslanců.

Již 25. října 2012 byl v Senátu předložen návrh na zrušení těchto karet. Schválen byl usnesením až 31. ledna 2013 a předán 8. února 2013 k projednání do Poslanecké sněmovny. Pro tento návrh hlasovala i část senátorů za ODS.

ODS tedy v podstatě odmítá formu vyplácení dávek pouze prostřednictvím této sKarty (prosazuje dobrovolnost), neodmítá však kartu sociálních systémů jako celek, ačkoliv pro její zrušení hlasovala část senátorů ODS. Že s těmito kartami ODS počítá, ukazuje i tisková zpráva, ve které uvádí 10 priorit pro revizi koaliční smlouvy. Na základě těchto zmíněných důvodů hodnotíme výrok jako zavádějící.

Pravda

Výrok Jana Kubiceho hodnotíme na základě stránek Poslanecké sněmovny, věstníku EU a zpravodajských článků jako pravdivý.

Jan Kubice hovoří o novele zákona o poštovních službách z roku 2011, která byla podepsána prezidentem 12. června 2012 a účinnosti nabývá 1. ledna 2013. Tato novela ruší monopol České pošty na doručování zásilek do hmotnosti 50 g a ceny 18 Kč. Tato novela vznikla na základě tzv. třetí poštovní směrnice (.pdf) Evropské unie z roku 2008. Ta volá po otevírání poštovního trhu soutěži.

Touto novelou je v České republice vzniká úplně liberalizovaný poštovní trh, který byl otevírán postupně po jednotlivých segmentech. Zmíněná oblast byla poslední, která zbývala do úplné liberalizace. Ostatní oblasti byly už předmětem úprav před lety.

Historii postupné liberalizace stručně představuje například tento článek. Od devadesátých let první soukromí přepravci vstupují na trh s doručováním balíků a volnou živností se stalo provozování poštovních služeb v dubnu 2005. V souvislosti s omezováním monopolu České pošty můžeme zmínit rok 2000, kdy vstupuje v platnost poštovní zákon a omezuje monopol na zásilky do 350 g a 27 Kč. Další omezování přišlo v letech 2004 a 2006 (100 g a 19 Kč, resp. 50 g a 18 Kč).

Nepravda

Posle údajů Českého statistického úřadu byla cena za kilogram rohlíku - v březnu 2011 27,73 Kč (.pdf) - v květnu 2011 32,49 Kč (.xls) Jednoduchou trojčlenkou dojdeme k závěru, že od března stoupla cena kilogramu rohlíku o 17,17%. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Zavádějící

Nejprve je nutné upozornit na existenci dvou metodik v oblasti stanovení výše podílů OZE. První z nich, kterou používá Eurostat (v souladu se Směrnicí 2009/28/ES a dalších nařízení) mluví o podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Druhá (.pdf) používaná Energetickým regulačním úřadem (odkaz na Zákon č. 165/2012 Sb.), pak hovoří o podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny.

Hynek Fajmont ve svém výroku mluví o podílu OZE na české spotřebě energie (metodika Eurostatu) v roce 2011. Zde podle dat Eurostatu byl ve zmíněném roce podíl obnovitelných zdrojů 9,4 %, tedy číslo nižší než udává Hynek Fajmon. S ohledem na tento číselný nesoulad označujeme výrok za zavádějící, neboť (možná neúmyslně viz níže) přidává argumentu europoslance "na váze".

Je však nutné upozornit na možnost toho, že Fajmon pracoval právě s daty ERÚ (.pdf), které hovoří o podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny. Ty pro rok 2011 odpovídají podílu 10,28 % OZE. Tj. téměř číslu, se kterým operuje Fajmon. S ohledem na to, že europoslanec ve výroku mluví o spotřebě energie, však tuto svoji domněnku nemůžeme uplatnit. Musíme tedy pracovat s fakty a výrok hodnotit na základě výše uvedeného (Domněnku o předpokladu dosažení 13% podílu OZE na hrubé spotřebě elektřiny/energie, zde hodnotit nebudeme.).

Pravda

Podle portálu Eurostat byla nezaměstnanost v Řecku v lednu 2009 ve výši 8,9 %, v lednu 2012 pak 21,5 %.

S jistou odchylkou údaje odpovídají tvrzení Miroslava Randsdorfa, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Pro doplnění uvádíme roční průměry podle Eurostatu. Ty byly v roce 2009 9,5 % a v roce 2012 24,3 % (jedná se ovšem o sezónně neočištěná data).

Neověřitelné

Výrok Michala Babáka hodnotíme z důvodu nedoložitelných tvrzení, týkajících se průběhu aktuálního vyšetřování, „transformování“ společnosti iDTAX či anonymity akcií, jako neověřitelný. Že se jedná o značně rozporuplný výrok dokládá i tisková zpráva ze dne 9. května 2013, v níž Vítkovice Machinery Group podala na Michala Babáka, kvůli mimo jiné výše pronesenému výroku, žalobu na ochranu dobré pověsti právnické osoby.

Firma iDTAX Česká republika s.r.o, na základě informací z výpisu (.pdf) z

obchodního rejstříku, skutečně byla dne 26. května 2009 spoluzaložena

Jaromírem Drábkem a jako její společník je bývalý ministr uveden až do 2. listopadu 2009. Vzhledem k nejasnému významu „přetransformace“ však dál není zcela možné určit, jaký proces měl Michal Babák na mysli. Jednoznačné ovšem je, že Společnost iDTAX byla 24. ledna 2011 prodána akciové společnosti Vítkovice, pod kterou Vítkovice Solution IT také spadá. Jak jsme ale byli upozorněni, z veřejných zdrojů není možné zjistit bližší informace o možných interních postupech probíhajících ve společnostech zaintegrovaných do Vítkovice Holding.

Co se dále týče anonymních akcií Vítkovic, i tato část tvrzení je složitě ověřitelná z důvodu nejasné definice "anonymních akcií“, a jakékoliv jednoznačné odůvodnění je tak lehce vyvratitelné. Na základě informací (.pdf) z obchodního rejstříku jsou akci Vítkovice a.s. „na majitele“, vlastníci akcií tedy nejsou zcela evidentní. Vítkovice Machinery Group se k této věci vyjádřila prostřednictvím tiskové zprávy explicitně věnované redakcím. Uvádí v ní, že Vítkovice a.s. nemá anonymní akcie, neboť je od roku 2003 vlastněna společností Vítkovice Holding, a.s. a akcionáři této společnosti jsou známi: VTK Group (s 50 %), Ing. Jan Světlík (s 45 %) a skupina KKCG Industry (s 5 %). Nutné je ale podotknout, že bez přístupu k informacím z Centrálního depozitáře cenných papírů není možné doložit vlastnickou strukturu společnosti. Ve veřejně dostupných službách možnost nástroje pro tento účel není.

Poslední část výroku týkající se společnosti iDTAX a její roli v subdodavatelském řetězci je již poněkud jasnější. Jak Michal Babák správně uvádí, firma iDTAX měla České spořitelně dodávat subdodávky pro elektronické účtenky, neboť, jak uvedl například server eurozprávy.cz, iDTAX byla jediná firma v České republice, která se této oblasti na trhu věnovala. Vztah mezi společnostmi iDTAX, Vítkovice Solution IT a jejich rolemi v provozování aplikací na výplatu sociálních dávek pro ministerstvo práce a sociálních věcí blíže objasňuje další tisková zpráva Vítkovice Machinery Group.

Po přiblížení jednotlivých částí tvrzení je ale závěrem nutné upozornit, že hlavní argument Michala Babáka o spojitosti aktuálně vyšetřovaných kauz s firmou iDTAX, je opět nejednoznačný. Tisková zpráva od Vítkovice IT Solutions ze dne 1. března 2013 spojitost s kauzami vyvrací, zpravodajské servery lidovky.cz či idnes.cz informující o právě probíhajícím vyšetřování také ve svých článcích o

propojení mezi společnostmi iDTAX a dalšími subjekty explicitně nepíší. Jak tyto servery uvádí, právě se prošetřující kauzy se týkají především korupce

a mezi obžalovanými jsou nejvyšší jednatelé společnosti Fujitsu

Technology a členové managementu firem Vítkovice IT Solutions, Digi

Trade, Skill a Techniserv. Ačkoliv tedy Vítkovice IT Solutions

spolupracovaly s Českou spořitelnou, nelze říci, že by se vyšetřování, tak jak je prezentováno médii, jednoznačně týkala společnosti iDTAX. Bližší informace o vyšetřování však nejsou veřejně dostupná, a proto nedisponujeme informacemi, které mohl Jan Babák v této věci případně mít.

Pro přiblížení souvislostí ještě dodáváme, že vztah mezi Jaromírem Drábkem, projektem sKaret a firmou iDTAX musel bývalý ministr práce a sociálních věcí v minulosti vysvětlovat například v televizním pořadu Hyde Park. Bližší informace na toto téma přinesly například zpravodajské servery cn.cz nebo již zmiňované

eurozpravy.cz.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací získaných z oficiálních pramenů ČSSD a z mediálních výstupů.

Zavedení karet sociálních systémů, tzv. sKaret bylo umožněno přijetím zákona č. 364/2011 (.pdf), kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti MPSV, který tuto reformu implementoval. Zmíněný zákon byl přijat 6. 11. 2011.

Již v době do tohoto data ČSSD vyvíjela kroky proti zavedení systému sKaret. Například podala stížnost Úřadu na ochranu hospodářské soutěže dne 23. 9. 2011, o čemž referovaly i zpravodajské servery, např. ceskatelevize.cz, lidovky.cz nebo iDNES.cz.

Během roku 2012 (v červenci) se sKarty začaly reálně distribuovat. V průběhu tohoto roku ČSSD vytrvale projekt sociálních karet kritizovala na svém webu, ale také v médiích, např. tyden.cz, iHNed.cz atd.

Na základě zjištěných informací proto hodnotíme výrok jako pravdivý.