Pavel Kohout ve své knížce popisuje, že poslanci by se mohli volit v senátních obvodech přímou volbou – s tím já souhlasím – mohli by být tedy i přímo odvolatelní, ale vždy větším počtem hlasů, než kterým byli zvoleni.
Výrok se nám na základě dostupných informací nepodařilo ověřit. Web novaustava.cz,který prezentuje názory P. Kouhouta, autora zmiňované knihy se zmiňuje o odvolatelnosti poslanců a senátorů. Bližší informace se nám bohužel nepodařilo dohledat.
Viz první prezident (NKÚ - pozn. Demagog.cz) pan Voleník byl členem ODS...
Lubomír Voleník byl skutečně mezi lety 1993 - 2002 prezidentem NKÚ a po rozpadu Občanského fóra vstoupil do ODS, jejímž členem byl až do své smrti v roce 2003.
...v tuto chvíli je potřeba přede vším se na to dívat očima těch, kteří už sKartu mají a je jich přes čtvrt milionu.
Podobný výrok Demagog.cz ověřoval již 7. dubna 2013.
Pro ověření tohoto výroku jsme kontaktovali Klientské centrum České spořitelny. K 7. dubnu 2013 bylo vydáno "více než 260 000 sKaret" (viz. kopie emailu níže). Odpověď na námi zaslaný dotaz naleznete zde.
S odkazem na toto vyjádření hodnotíme výrok Jaromíra Drábka jako pravdivý.
Teď jsme právě měli v Senátu rozšíření pravomocí NKÚ na obce, kraje a podniky se stáním nebo obecním podílem. Ze senátorského Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí pro to hlasovali dva. Ani jeden z nich z KDU-ČSL.
Na základě hlasování č. 19 a 22 v Senátu ČR z 30. 1. 2013 hodnotíme výrok jako pravdivý.
Karolína Peake má zřejmě na mysli hlasování č. 19 a 22 z 30. ledna. 2013, kdy se v Senátu skutečně hlasovalo o dvou zákonech souvisejících s pravomocemi Nejvyššího kontrolního úřadu. Z Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí skutečně hlasovali pro dva senátoři a to Libor Michálek a Tomio Okamura. Při hlasování o návrhu 400/8 (.pdf) byli oba pro schválení a při hlasování o návrhu 15/9 (.pdf) hlasovali proti zamítnutí. Oba dva jsou bezpartajní a nejsou tedy členy KDU-ČSL.
V Čechách je 1768 pekařských míst a podíl Agrofertu na pekařině je 17 %, podíl na moukách 12 %.
Nelze dohledat dostupná data, která by tvrzení Andreje Babiše potvrzovala nebo vyvracela. Jeho výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
Nicméně, že rozhodnutí Ústavního soudu (o zrušení veřejně prospěšných prací, pozn.) mělo dopad na zvýšení registrovaných na úřadech práce, kteří tedy proto, že mohou být registrováni, brát podporu a dělat načerno, že ty lidi známe každý ve svém okolí, to znamená, že jsou jich tisíce, možná desetitisíce, o tom nelze pochybovat.
Ústavní soud zrušil veřejnou službu (veřejně prospěšné práce) v listopadu 2012. Pokud tedy porovnáme listopadový počet nezaměstnaných s čísly z prosince 2012 pak se skutečně jedná o nárůst v řádu desetitisíců.
počet nezaměstnaných míra nezaměstnanosti v %
prosince 2012 545 311 9.4 % listopad 2012 508 498 8.7 %
Nedá se ovšem jednoznačně určit souvislost mezi rozhodnutím Ústavního soudu a zvýšením počtu nezaměstnaných, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Pro mě byl výsledek voleb do Senátu velkým zklamáním v tom, že si lidé navolili Senát opět tak, že většinu má strana dosavadního establishmentu, jejíž členové byli například Stanislav Gross a další, a tím pádem, když má většinu jedna strana v Senátu (..)
Považujeme-li za strany dosavadního (myšleno od vzniku samostatné České republiky v roce 1993) establishmentu ty, které v posledních 20 letech získaly premiérský post (ČSSD a ODS), nebo i v širším smyslu všechny parlamentní strany s účastí na vládě, pak je Okamurův výrok bezpochyby pravdivý.
I pouze v případě ČSSD, jako strany dosavadního establishmentu, hovoří výsledky senátních voleb z podzimu 2012 jasně. Soutěžilo se o třetinu (27) senátních křesel, z nichž ČSSD získala celkem 13. To znamená, že posílila svůj senátní klub na 45 členů (včetně 5 bez politické příslušnosti) z celkových 81 senátorů a má tak nyní většinu v horní komoře.
Stanislav Gross byl skutečně členem ČSSD a krátce dokonce premiérem.
Za současné situace tě technických problémů, které ty informační mají, samozřejmě připouštím, že ty úřady (práce, pozn.) jsou poddimenzované zhruba o 300 až o 500 lidí se blíží poddimenzovanost.
Poddimenzovanost úřadů práce přiznala v interpelacích i ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová. Nepodařilo se nám však najít vyjádření nebo studii potvrzující počet pracovníků, kteří na úřadech chybí a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Ne, já se tady ještě vrátím k tomu jednomu peněžnímu ústavu. Ten zvítězil v řádném výběrovém řízení, přestože o tom rozhodoval ÚOHS, nebyly shledány žádné problémy.
Výrok Ludmily Müllerové je pravdivý, neboť výběrové řízení na provozovatele sKaret proběhlo, a to za řádných podmínek, jak tomu konstatuje i zpráva ÚOHS.
Oznámení o vyhlášení obchodní veřejné soutěže na provozovatele sKaret bylo vypsáno dne 30. června 2011 a lze jej v současnosti nalézt na webu Ministerstva práce a sociálních věcí.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se zabýval problematikou veřejné zakázky na tzv. sociální karty. Své původní rozhodnutí o zrušení možnosti uzavřít smlouvu na základny veřejných zakázek ze dne 27. září 2011 (č. j. ÚOHS-S451/2011/VZ-15224/2011/520/EMa), které se ale bohužel nepodařilo v původním znění dohledat, však antimonopolní úřad zrušil rozhodnutím (.pdf) ze dne 9. prosince 2011 a uznal, že ministerstvo při svém postupu nepochybilo.
My se snažíme v těch nových zákonech, které upravují užívání sKarty, vyjít právě těmto osobám vstříc. Vyjít i vstříc tím, že nebudou muset díky čipu, který tam je zabudován, aby v budoucnu nemuseli právě docházet na úřad práce, aby se mohli připojit vzdáleně z počítače ze svého domova, aby mohli vybírat přes svůj účet v daleko větším množství bankomatů, aby mohly jim být složenky zasílány poštou. To všechno dříve, pravda, v tom původně zamýšleném projektu nebylo.
Nový návrh zákona o kartě sociálních systémů, jenž lze nalézt na webových stránkách Hospodářské komory České republiky (v sekci Související soubory – Materiál), upravuje původní smlouvu (Smlouva o provozování karty sociálních systémů se všemi přílohami na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky) mimo jiné i v uvedených bodech Ludmily Müllerové, a její výrok je tak na základě dohledaných informací hodnocen jako pravdivý.
Jak uvádí server Aktuálně.cz, novela by umožňovala využívat i jiné virtuální účty než ty od České spořitelny, a to v případě, kdy by lidé nevyužívali platební funkci sKarty, a nechávali by si tak zasílat dávky rovnou na účet v jiné bance. S touto možností používat účty v jiných bankách úzce souvisí i možnost používání většího množství bankomatů a užívání sKarty vzdáleně přes počítač. Dle stávající smlouvy je možné, aby oprávněná osoba používala i jiné bankomaty než přímo povinné bankomaty České spořitelny, tato možnost je ale považována za nadstandardní zpoplatněnou službu (blíže v části Smlouvy 4.6 Vytvoření sítě Povinných bankomatů - respektive 4.6.7.) Co se týče možnosti zasílání složenek poštou, ve druhé části návrhu smlouvy (Změna zákona o státní sociální podpoře, článek III.) se uvádí, že poštovní poukázky jsou jednou z variant, jak se dají dávky vyplácet.
Souhrnné informace o nové podobě zákona potvrzující slova Ludmily Mullerové lze nalézt také na stránkách České asociace paraplegiků. Nový návrh má dle informací z Aktuálně.cz zohledňovat výsledek dohody politiků s vedením spořitelny, výhrady ombudsmana, ochránců soukromí a z praxe. Informace o stávající sKartě jsou poskytnuty na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (v sekci sKarta).
