Počítá se s tím, co je napsáno v bodě devět všeobecných informací k tomuto systému, a tam je zapsáno de facto, když to přečtete, že ty nepojistný dávky jinak ani vyčerpat není možný.
Výrok Milana Štěcha hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo nalézt dokument s daným bodem 9), který by potvrdil toto tvrzení.
V rámci ověřování tohoto výroku jsme důkladně prošli webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí, informační stránky sociální reformy, stránky České spořitelny či informační stránky sKarty. Zmíněný text se "všeobecnými informacemi" nepředstavovala ani důvodová zpráva k Návrhu zákona ve vztahu ke kartě sociálních systému (.doc) či Podmínky České spořitelny, a. s., pro vydání a používání sKarty (.pdf).
Jelikož námi tento dokument s daným bodem 9) nebyl nalezen, nemůžeme tvrzení Milana Štěcha označit jako nepravdivé, avšak zároveň nemůžeme potvrdit ani jeho pravdivost.
Tak to funguje v jiných státech Evropské unie, ty mají na rozdíl od nás tu rozšířenou působnost NKÚ nebo tamních orgánů, těch nejvyšších kontrolních úřadů, které mají možnost do té samosprávy vstoupit.
Pravomoci kontrolovat samosprávné celky jako jsou obce atd., mají například kontrolní instituce v sousedním Polsku, Slovensku a Německu.
Nejvyšší kontrolní úřad Slovenské republiky
Úřad kontroluje hospodaření s prostředky rozpočtů, které dle zákona schvaluje NR SR nebo vláda[1]; majetkem, majetkovými právy, finančními prostředky, závazky a pohledávkami státu, veřejnoprávních institucí, Fondu národního majetku SR, obcí, vyšších územních celků, právnických osob s majetkovou účastí veřejnoprávních institucí...
Dále pak Spolkový účetní dvůr(.pdf - str. 177 - působnost a pravomoci) v Německu kontroluje účetní správnost, hospodárnost a řádnost hospodaření. Dvůr kontroluje veškeré hospodaření spolku včetně podniků a hospodaření se zvláštními prostředky. Kontrolováno je i hospodaření veřejnoprávních subjektů založených spolkem. Kontrola je zaměřena na příjmy, výdaje, závazky, aktiva a pasiva, záměry mající za následek příjmy či výdaje, prozatímní účetní položky příjmů a výdajů a použití prostředků v samostatné správě.
Nejvyšší kontrolní komora v Polsku
Komora v prvé řadě kontroluje (.doc - str.40 - 41) hospodaření orgánů státní správy, Polské národní banky, právnických osob zřízených státem a jiných organizačních jednotek státu... Komora může kontrolovat též hospodaření orgánů územní samosprávy, právnických osob zřízených územní samosprávou a organizačních jednotek územní samosprávy...
Pan Kysilka, to znamená, člen představenstva České spořitelny, mediálně zdůraznil, že budou pravděpodobně vymáhat tyto náklady, když dojde k zrušení té smlouvy (na sKarty - pozn. Demagog.cz).
Jediné mediálně zdůrazňované tvrzení Pavla Kysilky, který je předsedou představenstva a generálním ředitelem České spořitelně, je jeho vyčíslení dosavadní nákladů, které má zatím Česká spořitelna s Skartami spojeny.
Pavel Kysilka ale v žádném médiu nezdůraznil, jak tvrdí Michal Babák, že bude tyto náklady vymáhat. Představitelé České spořitelny se k projektu Skaret snaží dokonce obecně spíše nevyjadřovat.
My jen za loňský rok jsme potravináři a veterináři dali zhruba necelých 50 milionů korun rozdali na pokutách.
Nepodařilo se nám ve veřejně dostupných zdrojích najít statistiky o rozdaných pokutách za rok 2012.
Tak především je potřeba si uvědomit, že u řady operačních programů vláda ví, a ví to už delší dobu, že hrozí, že se nevyčerpají finanční prostředky.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož vláda skutečně narazila u některých operačních programů na problémy s čerpáním finančních prostředků.
Na tento fakt dokonce upozornil sám premiér Nečas již v březnu roku 2012, kdy konstatoval, že Česká republika má vážné problémy s čerpáním financí z operačních programů v EU. Nejvíce problematické pak měly být následující tři operační programy:
Operační program pro životní prostředí Operační program pro vzdělání a konkurenceschopnost Operační program pro výzkum a vzdělání pro inovace
Toto tvrzení potvrzují také údaje uvedené v měsíční monitorovací zprávě (pdf.) Ministerstva pro místní rozvoj k 4. 1. 2013:
Celková alokace 2007 - 2013: 784,2 mld. Kč certifikované = vyčerpané prostředky: 233,9 mld. Kč (29,8%)
My dnes máme školek asi přes pět tisíc.
Výrok Petra Fialy hodnotíme jako neověřitelný, jelikož data o počtu školských zařízení za určitý školní rok jsou Českým statistickým úřadem zveřejňována až po jeho skončení, během prázdnin, nelze tedy zjistit, kolik školek "máme dnes". Poslední dostupná data (.pdf) za školní rok 2011/2012 udávají počet 4931 mateřských škol.
S žádostí o poskytnutí podkladů, ze kterých Petr Fiala vycházel jsme se obrátili na ministerstvo.
...v roce 2012 se snížila míra ohrožení chudobou z čísla 9,8 v roce 2011 na číslo 9,72 v roce 2012.
Podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2012 ohroženo příjmovou chudobou 9,72% všech obyvatel České republiky. Oproti roku 2011, kdy činila míra ohrožení chudobou 9,8%, tedy došlo k mírnému zlepšení.
Výrok poslance Jaromíra Drábka hodnotíme jako pravdivý.
Na druhou stranu nesouhlasím s tím, že jaksi neklesá kuřáctví, naopak klesá v České republice.
Na základě vyjádření Zuzany Roithové přehodnocujeme výrok na neověřitelný, ukázalo se, že není jednotný pohled na to, co představuje "kuřáctví".
Zuzana Roithová měla podle svého vyjádření na mysli spotřebu cigaret na jednoho obyvatele - podrobněji v jejím vyjádření (.doc).
Naše původní hodnocení pravuje s počtem kůřáků:
Podíl kuřáků v ČR se dlouhodobě pohybuje kolem třetiny dospělé populace a nezdá se, že by se na tom něco v posledních letech změnilo. To potvrzuje i zpráva Státního zdravotního ústavu.
Vývoj prevalence kuřáctví - zpráva 2011 (. pdf - str. 43): "...v období let 1997 - 2011 nedochází k výraznějším změnám a mírné snížení podílu pravidelných kuřáků v roce 2011 se pohybuje v rozmezí statistické chyby a nelze je ještě považovat za pozitivní trend. V posledních letech se podíl kuřáků (včetně příležitostných) pohybuje v populaci 15 - 64 let v rozmezí 28 - 32 %..." Navíc platí, že více kouří mladší lidé než starší (nejvíce věková skupina 15 - 24 let, str. 18) a muži více než ženy - 26,9 % ku 21,3 % za rok 2011 (str. 16).
Naopak, zvolením prorektora Jana Bureše, dalšího levicového stranického kandidáta, byl plán zřejmě dokonán. Ihned druhý den po volbě, aniž by se nový radní podrobněji seznámil s činností ÚSTR i ředitele Hermana, prohlásil, že je pro jeho odvolání.
Jan Bureš v rozhovoru pro Český rozhlas (audio v textu - čas 05:30) z 21. 3. 2013 (kdy byl zvolen do Rady ÚSTR) prohlásil, že se musí se situací v Ústavu pro studium totalitních režimů nejprve více seznámit, než se rozhodne, zda-li bude pro, či proti odvolání Daniela Hermana z pozice ředitele ÚSTR.
Jiný zdroj, který by potvrzoval tvrzení senátora Jirsy, se nám nepodařilo dohledat.
Já jsem normalizační komunismus nehájil. Řekl jsem, že myšlenka, na kterou se komunisté odkazují, to znamená myšlenka komun, kterou v 19. Století prosazovali ve Francii komunardi - mimochodem v komunách žili i naši slovanští předkové, šlo o takzvané občiny – byla zneužita gaunery a kariéristy a to byl potom ten problém. (výrok se točí kolem blogu Tomia Okamury, který byl zveřejněn na webu idnes)
Na svém blogu Tomio vážně odkazuje na myšlenku francouzských komun, které dle jeho slov: “ ...budovali takzvaní komunardi v revoluční Paříži v 19.století”. Dále zde píše, že: “Komunismus v jejich pojetí spočíval ve svobodném federálním sdružení obecních komun, společenství svobodných a rovnoprávných lidí, kde už tehdy měli hlasovací právo všichni. Komun, v nichž žijí dodnes američtí indiáni, kde společně hospodaří a dělí se skutečně podle potřeb. A to pěkných pár tisíc let bez ohledu na Marxe. ”
