Přehled ověřených výroků

Ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR v květnu 2010 získala ČSSD největší procento hlasů (22,08 %) a tedy i nejvíce poslaneckých mandátů (53). Je proto možné říci, že volby vyhrála.

Tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek však v den voleb složil svoji funkci a Bohuslav Sobotka, který byl pověřen řízením strany, pokus o sestavení vlády nedostal. Václav Klaus pověřil 4. června sestavením vlády Petra Nečase.

Výrok na základě dohledaných informací hodnotíme jako zavádějící.

Je vhodné poznamenat, že v rámci tohoto výroku nelze objektivně hodnotit, zda je v zájmu politické kultury, aby prezident České republiky po volbách pověřil sestavováním vlády předsedu vítězné strany, jelikož se jedná o subjektivní názor Bohuslava Sobotky.

Co se týče porušení této nepsané zvyklosti, lze nalézt v české politice pouze jeden případ, kdy se tak stalo. Tímto případem bylo pověření Petra Nečase (ODS) sestavením vlády ČR v roce 2010, ačkoli vítěznou stranou se ve volbách stala ČSSD.

RokVítěz volebPověřený premiér1996ODSVáclav Klaus (ODS)1998ČSSDMiloš Zeman (ČSSD)2002ČSSDVladimír Špidla (ČSSD)2006ODSMiroslav Topolánek (ODS)2010ČSSDPetr Nečas (ODS) Zdroj: Volby.cz

Strana soukromníků České republiky ve svém dokumentu PROGRAMOVÉ CÍLE 2013 (.pdf - str. 5) v části "Akční program konkrétních kroků a opatření" skutečně navrhuje: "Prosadit: výběr DPH jen z uhrazených faktur a shodně uznání odpočtu taktéž pouze z uhrazených faktur." A dále také: "Prosadit: zákonnou lhůtu pro splatnost faktur 14 dní, ve výjimečných případech, kdy všichni zúčastnění vyjádří písemně souhlas,může být maximálně 30 dní."

Pro kontext: dle současně účinného obchodního zákoníku (§ 340) je doba splatnosti 30 dní (možnost prodloužení do dohodě na 60 atd.). Více o tématu např. zde či zde.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě vyjádření ředitelky odboru nad zdravotním pojištěním, která se k dotazu ohledně rozdílů v cenách sádry vyjádřila následujícím způsobem: "Z veřejného zdravotního pojištění je úhrada za zhotovení sádrové dlahy a cirkulárního sádrového obvazu (...) kalkulována v rozmezí od 70 do 290 bodů. Pacienti v případě, že si zvolí ekonomicky náročnější variantu, tedy odlehčenou sádru, platí rozdíl mezi výší úhrady z veřejného zdravotního pojištění a cenou odlehčené sádry.Při prodeji resp.nákupu ale vstupují do hry také jiné faktory jako je marže, množstevní slevy apod., takže se k výsledné požadované ceně za odlehčenou sádru nemůžeme vyjádřit jinak než pan ministr - dvoj až trojnásobek." Na základě tohoto vyjádření tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Člověk bez příjmů může být pojištěn na náklady státu a využívat stejnou péči jako ostatní občané ČR.

Tomáš Vandas má zřejmě na mysli, že lidé bez příjmů nemají přístup ke zdravotní péči. Na lidi v takové situaci však pamatuje zákon o veřejném zdravotním pojištění.

Člověku, jehož přijmy a životní situace opravňují k pomoci v hmotné nouzi (podmínky upravuje zákon), hradí stát zdravotní pojištění (§7 z. č. 48/1997 Sb.) a je mu prominuta povinnost platit regulační poplatky (§16a). Standardní zdravotní péči (§13) pak získává zcela bezpoplatně.

Pokud pak Vandas narážel na zavedení tzv. nadstandardů, tedy zpoplatněné varianty zdravotní péče, je jeho výrok nepravdivý hned dvojím způsobem: předně, nadstandardy zrušil Ústavní soud ve svém nálezu z 20.června 2013. Dále, nabízení nadstandardní péče bylo zákonem povoleno mj. s tou podmínkou (ve zrušené verzi §13), že všechny nabízené varianty péče "mají stejný terapeutický účinek".

Nikdy tedy nebylo zpochybněno, že osoba využívající standardní péči, a to i člověk bez přijmů, jehož pojistné hradí stát, má mít stejnou naději na vyléčení, jako kdokoli majetnější.

Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o programu Obnova obecního a krajského majetku po živelních pohromách 2013 jako zavádějící. Hašek popisuje správně možnost dotace u krajů, nicméně nadhodnocuje o 10 % možnou výši dotace u obcí.

Michal Hašek ve svém výroku mluví o financování té obecní a krajské infrastruktury, která byla poškozena povodněmi a má být obnovena s pomocí dotací státu. Jak vyplývá z Krizového materiálu pro obce - Povodně 2013, státní finance na obnovu obecní a krajské infrastruktury mohou být skutečně využity a to formou dotací.

Tento manuál (.pdf) na straně 24 doslova uvádí:

"Kam se obrátit, pokud potřebujeme v obci opravit poškozený most, komunikaci či veřejné prostranství? Využijte program Obnova obecního a krajskéhomajetku po živelních pohromách 2013. Podpora se poskytuje formou dotace do výše 90 % celkových uznatelných nákladů akce v případě obcí a až 50 % u krajů." Na základě výše popsaných informací je tedy výrok hodnocen jako zavádějící, neboť hejtman Hašek nadhodnocuje možnost zisku výše dotací na obnovu infrastruktury u obcí.

Miroslav Kalousek byl ministrem financí ve druhé vládě Mirka Topolánka od 9. ledna 2007 do 8. května 2009 a ve vládě Petra Nečase od 13. července 2010 do 10. července 2013 (období vládnutí v demisi je v případě obou vlád započítáno). Místopředseda TOP 09 byl tedy ministrem financí cca pět a půl roku.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webu ústavního soudu a médií jako pravdivý. Ústavní soud již 28. ledna 2013 po vypršení funkčního období Jiřího Muchy zasedal v neúplném složení 12 soudců z Ústavou daných 15 soudců.

Deník aktualne.cz k tomu tehdy uvádí: "Kvůli chybějícím soudcům a nárůstu počtu stížností se prodlužuje rozhodování Ústavního soudu a počet nevyřešených spisů dosáhl historického maxima."

Českénoviny.cz ještě doplňují: "Letos skončí ještě dalších sedm soudců včetně předsedy soudu Pavla Rychetského a místopředsedy Pavla Holländera." Dalšími jsou Miloslav Výborný, Vojen Güttler, Dagmar Lastovecká, Jan Musil a Jiří Nikodým. Všichni výše uvedený byli jmenován do funkce v průběhu roku 2003, tedy v roce 2013 jim končí funkční období

Výrok Karolíny Peake hodnotíme jako pravdivý, jelikož ČSSD a ODS mají dohromady velmi výraznou většinu a tak vždy záleží právě na jejich hlasech, jestli návrh Senátem projde nebo nikoli.

Rozšíření pravomocí NKÚ bylo 9. května 2011 navrženo vládou prostřednictvím dvou právních norem. Jde o 1) ústavní novelu a 2) o novelu zákona č. 166/1993 o NKÚ. Oba návrhy sněmovna schválila 7. prosince 2012 (viz. popis legislativního procesu příslušné novely zákona a ústavní novely).

Ústavní novelu Senát dle výše uvedeného záznamu na stránkách Poslanecké sněmovny na své schůzi 30. ledna 2013 neprojednal nebo k němu nepřijal usnesení. Na stránkách Senátu je pak uvedeno, že Senát tisk 30. ledna 2013 projednal, ale nepřijal k němu usnesení. Návrh na schválení novely Ústavy byl zamítnut čtyřmi hlasy senátorů ČSSD, pěti hlasy ODS, čtyřmi hlasy z Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a Nezávislí a jedním hlasem z Klubu Starostové a Ostravak). Zbylí senátoři ČSSD buď hlasovali pro nebo se zdrželi hlasování.

Novelu zákona o NKÚ Senát také projednával. Informace o hlasování o novele zákona uvádíme níže:

Záznam ze senátního hlasování je dostupný zde. Pro schválení návrhu bylo potřeba 38 hlasů. Pro návrh hlasovalo celkem 19 senátorů (15 z ČSSD, 4 ze Senátorského klubu SPOZ+Severočech+KSČM), proti bylo celkem 15 (4 z ČSSD, 7 z ODS, 3 z Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a Nezávislí a 1 ze Senátorského klubu SPOZ+Severočech+KSČM). Vysoký byl počet senátorů, kteří se zdrželi. Z celkem čtyřiceti senátorů se zdrželo 23 z ČSSD, 7 z ODS, 4 z Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a Nezávislí, 4 z Klubu Starostové a Ostravak a 2 nezařazení senátoři.

Dá se tedy sice říct, že spíš než že návrh neprošel hlasy ČSSD a ODS v Senátu, tak spíše neprošel jejich nehlasováním. Nicméně vzhledem k jejich výrazné většině hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle měsíční zprávy Energetického regulačního úřadu k 31.12.2012 jsou instalované výkony obnovitelných zdrojů energie (OZE) následující (MW):

slunečnívětrnávodnícelkem OZEinstalovaný výkon celkem2 085,96262,961 069,203418,1220 519,52

Celkový podíl OZE na instalovaném výkonu tedy dosahuje 16,65%, což je výrazně víc, než uvádí Petr Nečas a jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.