Ještě se nestalo, že bych někdy hlasoval proti tomu programu, za který jsem byl zvolen a který dál nějakým způsobem nesu a nesu ten étos toho programu, na rozdíl třeba od té strany, které jsem předsedal, ta to vždycky nedělá.
Výrok Jiřího Paroubka nejsme schopni ověřit. Jak je patrné z jeho poslaneckého profilu, hlasování, jichž se předseda strany LEV 21 účastnil, je nepřeberné množství a není v našich silách je všechny konfrontovat s předvolebním programem (malý a velký - oboje .pdf) ČSSD pro sněmovní volby 2010.
Já jsem v politice v parlamentu 17. rok.
Na základě profilu poslance Kováčika na webu Poslanecké sněmovny ČR hodotíme výrok jako pravdivý. Jak se zde můžeme dočíst, Pavel Kováčik je poslanec od 1.6.1996 a byl znovu zvolen již čtyřikrát.
No my to máme v tom balíčku pojištěneckých zákonů, o kterém jsem mluvil, které by tedy do těch pár týdnů měly být předložené. A je tam opravdu možnost, aby si pojišťovny individuálně dělaly takové plány pro své pojištěnce, které když budou ti pojištěnci dodržovat, tak za ně budou bonifikováni
Výrok ministra Hegera hodnotíme jako neověřitelný, neboť lze sice dohledat mediální vyjádření Hegera v duchu jím připravovaných změn, nicméně samotný návrh zákona není veřejně dostupný a není tedy možné zcela jistě uvést, že toto opatření přináší zmíněné změny.
V kontextu výroku je zřejmé, že Leoš Heger mluví o novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, která je na stránkách Ministerstva zdravotnictví uvedena v sekci připravované legislativy. Nicméně samotný návrh, jak uvádí web, je nyní v meziresortním připomínkovém řízení a není zde veřejně dostupný, tudíž nelze zcela jasně říct, obsahuje-li ministrem zmíněné prvky.
Z veřejných zdrojů lze však vyčíst, že Heger má v plánu bonifikaci pojištěnců, kteří se o své zdraví starají. Viz. server Aktuálně.cz. Konkrétní opatření text popisuje následovně:... "A to zavedení takzvaného dvousložkového pojistného. Hegerův úřad v zákoně počítá s tím, že nově pacienti zaplatí část pojištění své pojišťovně sami."Navrhujeme mechanismus dvousložkového pojištění, které spočívá v tom, že by si pojišťovny mohly vybrat více zdravotního pojistného nebo by ho mohly naopak snížit. Mluvíme o desetinách procenta toho, co dneska platí zaměstnanec. Tím by jasně daly najevo, jestli mají hospodářské problémy, nebo jsou velmi dobré," řekl ministr Heger v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Jeho úřad chce však také v zákoně podle Plíška motivovat lidi k tomu, aby se o své zdraví starali. V praxi by to mohlo například vypadat tak, že ti pacienti, kteří budou chodit pravidelně na preventivní prohlídky, dostanou odměnu. Heger před časem uvedl, že by třeba zaplatili nižší poplatek u lékaře." Novinky, které by měly tento efekt, popisuje také text na webu strany ministra Hegera (TOP09) z 20. prosince 2012.
Velmi hlasitě se deklarovalo, že budou uspořeny dávky (v souvislosti s sKartou, pozn.), teda prostředky nebo peníze, které stát vydává za poštovné, za takzvané poukázečné.
V různých zdrojích, počínaje přímo osobními stránkami exministra Drábka, přes rozhovory s ním i jeho náměstkem (Vladimír Šiška) či zprávy na známých zpravodajských portálech, jmenovitě iDNES.cz a aktuálně.cz, je vždy uvedeno, zmíněno či řečeno, že ministr Drábek počítá s úsporou díky sKartě především v administrativě. Tzn. ušetřené náklady na vyplácení dávek (ono ušetřené poštovné) a menší personální náklady díky větší automatizaci systému.
Výrok s ohledem na výše zmíněná fakta hodnotíme jako pravdivý.
No tak já si myslím, že je potřeba také říct, že v důvodové zprávě bylo, že by se snížilo pravděpodobně kouření asi o dvě procenta u nás, takže to není žádná tragédie.
V důvodové zprávě (pdf.) k navrhované revizi evropské směrnice o tabákových výrobcích jsou detailněji popsané souvislosti a důvody vedoucí k vytvoření daného právního předpisu. Součástí důvodové zprávy je také dokument (pdf.) hodnotící vliv navrhovaných změn a právě v této části se nachází i informace, kterou uvedl ministr Heger. Dokument předpokládá, že konzumace tabákových výrobků se sníží o 2 % během prvních 5 let, po kterých bude nová směrnice v platnosti. Tyto informace jsou uvedeny na straně 59 v odstavci s názvem Indirect Impact.
Na základě těchto údajů hodnotíme tvrzení ministra zdravotnictví jako pravdivé.
Pro bližší uvedení situace uvádíme, že současná směrnice o tabákových výrobcích (2001/37/ES) je z roku 2001. Jak uvádí tisková zpráva Evropské komise, navrhovaná revize spočívá v uložení nových a přísnějších pravidel na výrobu, obchodní úpravu a prodej tabákových výrobků.
A vyjádřil se k tomu ombudsman, že to není úplně v pořádku, ale když si pročtete i ústavu, tak tam také narazíte, že by zrovna neměly používat osobní údaje komerční subjekty.
Vyjádření Michala Babáka označujeme na základě informací ze stránek veřejného ochránce práv a Listiny základních práv a svobod jako pravdivý. Výrok Michala Babáka byl vyřčen v souvislosti s kartou sociálních systémů a shromažďováním a zpracováváním osobních údajů Českou spořitelnou, tedy komerční akciovou společností. Ombudsman Pavel Varvařovský své výhrady ke kartě sociálních systémů skutečně vyjádřil již několikrát. Ve svém podrobném stanovisku (.pdf, str. 4) z 22. května 2012 se odkazuje v souvislosti s prací s těmito osobními údaji na rozpor s požadavky na ochranu práva na soukromí, konkrétně na právo na " informační sebeurčení ", vyjádřeného článkem č. 10, odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku České republiky. Tento odstavec zní: " Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. " O svých výhradách informoval ombudsman rovněž Poslaneckou sněmovnu ve své zprávě (.pdf, str. 8) o činnosti a veřejnost tiskovou zprávou z 8. srpna 2012. Celkem má ombudsman Pavel Varvařovský sedm výhrad ke kartě sociálních systémů:
Michal Babák svým odkazem na ústavu s největší pravděpodobností myslí výše popsanou pasáž Listiny základních práv a svobod. Explicitně se zde ovšem o použití osobních údajů komerčními subjekty nehovoří, nicméně z logiky tohoto bodu vyplývá, že se týká případného zneužití osobních údajů i ze strany komerčních subjektů.
Tak příprava legislativního vymezení sKaret probíhala poměrně dlouhou dobu, já chci jenom připomenout, že se o tom diskutovalo několik měsíců, jak při zpracování paragrafového znění, tak ale potom i v Poslanecké sněmovně...
Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný, jelikož se podařilo dohledat pouze projednávání zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a Senátu ČR.
Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, na jejímž základě především byla sKarta zavedena, byla v PSP ČR v prvním a druhém čtení řádně prodiskutována. V rámci prvního čtení se jí zabýval i Výbor pro sociální politiku. Ve třetím čtení byl pak návrh schválen a postoupen Senátu.
V Senátu byl tento návrh posouzen Ústavně-právním výborem a Výborem pro zdravotnictví a sociální politiku a po dalším projednání byl návrh Senátem zamítnut.Celý legislativní proces trval od 25. 5. 2011 do 6. 12. 2011, tedy skutečně několik měsíců.
Lze tedy konstatovat, že návrh zákona byl v obou komorách parlamentu řádně prodiskutován, avšak o přípravě legislativního vymezení sKaret se nepodařilo nalézt žádné informace.
Pekařina na Slovensku je totálně ztrátová. Vykazujeme obrovské ztráty, naše investice nemají ani, ani minimální návratnost.
Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat relevantní informace. V rámci skupiny Agrofert Holding, a.s. působí v pekařském segmentu na Slovensku firma Penam Slovakia, a.s., o jejímž finančním působení a investicích Agrofert Holding ve svých výročních zprávách neinformuje.
Kdybychom byli v televizi, tak vám ukážu mapu, která ukazuje celou Evropu bez Albánie, České republiky a Holandska a v celém tom zbytku už je v restauracích kouření zakázáno.
Kouření v restauracích je - alespoň částečně - stále povoleno v řadě zemí Evropy.
Podle informací, které přinesl server Ihned (který vychází z dat WHO a z anglické Wikipedie) řada evropských států kouření z restaurací ještě zcela nevytlačila - např. Ruská federace, Bělorusko, Rumunsko či Bulharsko, ale také řada států západní Evropy (Francie, Itálie nebo Portugalsko).
Pro doplnění udáváme, že metodika WHO, potažmo Hospodářských novin, je v tomto ohledu velmi striktní (pokud tedy určitý stát povoluje výjimky, např. kouření u restaurací do určité rozlohy nebo hermeticky oddělené kuřácké prostory, je přesto označen jako kuřáctví tolerující).
V roce 2011 došlo k největšímu katapultu těch cen směrem vzhůru (hovoří o pekárenských výrobcích, pozn.).
Informace o nárůstu cen pekárenských výrobků jsou k dispozici na webových stránkách českého statistického úřadu. Ze zde zveřejněných statistik (tab. 8-9.) vyplývá, že k největšímu nárůstu cen v oddělení pekárenských výrobků došlo v roce 2008 a to o 21.3 procentního bodu.
Podotýkáme, že v roce 2008 se na cenách potravin mimo jiné podepsala změna dolní sazby DPH z 5% na 9%.
V roce 2011 (tab. 8-9.) , o kterém hovoří Vít Bárta, došlo k nárůstu cen pekárenských výrobků o 16.7 procentního bodu.
Následující tabulka uvádí indexy spotřebitelských cen pekárenských výrobků v průběhu let 2004 - 2011. (V procentech, 2005=100%)
20042005200620072008200920102011102100107117.9139.2125.1119.3136
Na základě těchto informací hodnotíme výrok Víta Bárty jako nepravdivý.
