Ale v tom zákoně (navrhovaném, o potravinách, pozn.) je řada dalších věcí, které uvádí povinnost zveřejňovat množství alergenů případně v potravinách, zvětšují se písmenka, budou muset být velikost minimálně 1,2 milimetru, to znamená lepší orientace lidí, informace o výživových údajích, o zemi původu.
V novele zákona o potravinách skutečně je povinnost zveřejňovat přítomnost alergenů v potravinách. I velikost písma je stanovena minimálně na 1,2 mm. Výrok ministra Bendla tedy hodnotíme jako pravdivý.
Dle tiskové zprávy Ministarstva zemědělství k novele zákona o potravinách "v návaznosti na evropský předpis o označování potravin se zavádí povinnost značení potravin o velikosti písma alespoň 1,2 mm a zajištění čitelnosti ".
Ze stejného dokumentu vyplývá i povinnost zveřejňování použitých alergenních látek v potravinách.
Podle důvodové zprávy (doc., strana 79) k novele "informace o přítomnosti alergenů musí být spotřebiteli komunikována vždy, tak aby byl splněn cíl nařízení."
I když zákon v platném znění nestanovuje minimální velikost písma na obalech a podle novely je stanovena na 1,2 mm, s přihlédnutím k praxi miniaturních písmen na obalech se fakticky o zvětšení jedná. Tato změna by měla teoreticky vést také k lepší orientaci lidí vzhledem k zemi původu potraviny i jejích výživových údajích.
Za prvé - my jsme posílili výdaje na dopravní infrastrukturu. V porovnání s loňským rozpočtovým rokem jsme letos přidali 8 miliard korun.
Výdaje na dopravní infrastrukturu pro rok 2013 činí přibližně 33, 7 mld. Kč, což je o 8,5 mld. Kč více než v roce 2012.
Celkové příjmy Ministerstva dopravyCelkové výdaje Ministerstva dopravy Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury 20129 666 346 00038 731 671 00025 160 003 000201317 170 893 00045 844 967 00033 692 947 000rozdíl+ 7 504 547 000+ 7 113 296 000 + 8 532 944 000
Já musím říct, že jak jsem nesouhlasila s politikou ministra Julínka, tak on alespoň tedy navrhl, a chvilku platil, zákon, který měl každoročně lehce navyšovat, tak jak rostou příjmy v zemi za ty státní pojištěnce. A zase to bylo zrušeno.
Zuzana Roithová má na mysli zákon č. 261/2007 Sb., ve kterém je jako navrhovatel uvedená vláda a tedy v podstatě i ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, který byl jejím členem. Dle čl. LXVI § 3c tohoto zákona je výše poplatků za státní pojištěnce upravena takto: „Vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát37), se stanoví pro období kalendářního roku. Vyměřovacím základem je 25 % všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se vyměřovací základ zjišťuje21c). Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru." Tímto byla tedy částka placená za státní pojištěnce navázána na všeobecný vyměřovací základ pro účely důchodového pojištění, který dle § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. nesmí být nižší než v předcházejícím roce. Z toho vyplývá, že by tedy skutečně odvody za státní pojištěnce v případě platnosti tohoto zákona stoupaly, jak tvrdí Zuzana Roithová. Tento zákon nahrazoval úpravu z r. 2006, která navazovala výši částky placenou za státní pojištěnce přímo na výši průměrné měsíční mzdy. Jednalo se o zákon
č. 117/2006 Sb..
Zákon však byl dále změněn předpisem č. 362/2009 Sb., kde je již systém navázání na všeobecný vyměřovací základ důchodového pojištění byl tímto zrušen a nahrazen fixní částkou.
Za prvé chci skutečně připomenout, že bývalý generál byl i ve vládě, ve které vy (oslovuje Bohuslava Sobotku, pozn.) jste seděl jako její 1. místopředseda.
Jelikož byl v OVM řešen post ministra obrany (tedy zejména fakt, že nový ministr obrany není stále vybrán), je nasnadě, že se výrok premiéra Nečase týká ("generál ve vládě") postu ministra obrany ve vládě, ve které byl Bohuslav Sobotka 1. místopředsedou.
Není pravdou, že ve vládě Jiřího Paroubka (ve které byl Bohuslav Sobotka prvním místopředsedou) by zastával bývalý generál místo ministra obrany. Tuto funkci vykonával doktor práv Karel Kühnl. Ani další posty v této vládě nezastával bývalý generál, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
My děláme 41 miliard tržby v potravinářství a naše marže je 0,6 %.
Skupina Agrofert Holding podnikatele Anreje Babiše měla v roce 2012 nekonsolidované tržbyve výši 202 miliard korun. Nepodařilo se nám ovšem nalézt konkrétní rozdělení této částky podle divizí ve firmě (skupina podniká zejména v zemědělství, chemickém průmyslu a potravinářství, předloni vstoupila také do lesnictví a dřevařství).
Andrej Babiš sám k hospodaření v potravinářství uvedl, že výkonnost této části jeho skupiny je horší, než plánovali. Babiš v prosinci minulého roku také odhadoval, že marže v potravinářství nepřekročí jedno procento.
Dopravní podnik má smlouvu s konsorciem několika firem, které samozřejmě všechny jsou zcela neprůhledné, protože buď mají akcie na majitele, anebo končí někde v " ofshorech", takže majitele nedohledáte, jenom poznáte z orgánů, že jsou propojeny. A ty vymáhají odkoupené pohledávky z pokut pro dopravní podnik.
Pohledávky z přepravy Dopravnímu podniku hlavního města Prahy (DPP) vymáhaly dvě společnosti: Tessile ditta, a.s. a FIDENTIA, s.r.o. Společnost Tessile ditta, a.s., IČ 27822117, server Aktuálně.cz označuje za společnost neprůhlednou, tedy společnost s akciemi na majitele (další informace zde). Podle informací na stránkách magistrátu tato společnost vymáhala pohledávky od ledna 2008 do března 2011. Od září 2011 ji pak nahradila společnost FIDENTIA s.r.o., IČ 24255921. Tu, jakožto společnost s ručením omezeným, nelze označit za neprůhlednou, její akcie jsou na majitele. Média se o tuto společnost podle našich informací nezajímají.
Vzhledem k tomu, že v současné době pohledávky z přepravy vymáhá ve prospěch pražského dopravního podniku pouze společnost FIDENTIA, která má průhlednou vlastnickou strukturu, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
(Václav MORAVEC: Pane ministře, z těch víc než 360 tisíc spisů, které policie a žalobci řeší v této republice ročně, tak ta bagatelní trestní, trestná činnost bude vymezena jak? Je to zhruba 100 tisíc trestných činů
Podobný výrok jsme ověřovali již dříve, a znovu musíme konstatovat, že policejní statistiky pojem bagatelní trestní činnost činnost neznají a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný - nemůžeme mít jistotu, co přesně měl Jan Kubice na mysli.
Dřívější emailové vyjádření Dagmar Bednarčíkové, vrchní komisařky, Policejní prezidium České republiky: " Naše statistiky pojem bagatelní trestná činnost neznají. Přesná definice termínu bagatelní trestná činnost neexistuje. Hovoří-li se o snižování administrativy u policie, ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti tak označují trestné činy s horní trestní sazbou tři roky. "
Pro lepší představu uvádíme alespoň nejbližší aproximaci tohoto termínu, kategorii tzv. krádeží prostých (kapesní, mezi zaměstnanci na pracovišti, věcí z automobilů, jízdních kol, domácího zvířectva atd.). Za rok 2012 bylo takovýchto krádeží dle statistiky (.xls) Policie ČR zjištěno 119 367.
Samozřejmě já jsem s písemnými návrhy svých zákonů, to znamená zákon o referendu, zákon o povinnosti hospodařit s péčí řádného hospodáře pro ministry a další veřejné činitele, zákon o zákazu hracích automatů, zákon co se týče, novela zákona o exekutorech a podobně. Já jsem písemně obešel vybrané vlivné senátory, a dokonce i poslance v Poslanecké sněmovně a nenašel jsem většinovou podporu.
Výrok označujeme za neověřitelný, a to s ohledem na absenci jiných dostupných zdrojů nežli samotných prohlášení senátora Okamury (dále taktéž např. zde či zde) referujících o jeho činnosti a snaze o získání podpory pro uvedené návrhy. Dohledat nelze rovněž ani jejich zmíněnou písemnou podobu.
Určitě sociální demokraté taky, taky neměli ve svém programu to, že, že budou proti poplatku za pobyt v nemocnici, respektive, že budou prosazovat zachování tohoto poplatku (..) Ne, nebylo to tam, ne, to je až v tom dnešním programu, ale v tom programu, s kterým šla sociální demokracie do voleb v roce 2010, to tam nebylo, tam byl zrušení těchto poplatků, všech poplatků.
Volební program ČSSD pro volby do Poslanecké sněmovny ČR pro rok 2010 se poměrně jasně vymezoval vůči zdravotnickým poplatkům. V rozsáhlém programovém dokumentu se píše například: „Zachováme charakter zdravotnictví jako veřejné služby a trváme na zrušení poplatků u lékaře a v lékárnách.” (str. 6) nebo „Nejsme proti rozumné motivační spoluúčasti, chceme pouze zrušit její neefektivní a asociální formy. Jsme pro spoluúčast pacientů formou dobrovolného pojištění." (str. 21).
Jednoznačné odmítnutí veškerých poplatků najdeme i v takzvané Oranžové knize pro zdravotnictví.
Ve Volebním manifestu ČSSD ke krajským a senátním volbám v říjnu 2012 je již mírnější formulace „Zrušíme poplatky ve zdravotnictví, s výjimkou časově ohraničeného příspěvku na stravu v nemocnici." (str. 8).
Záměr poslanci ČSSD zopakovali v důvodové zprávě k novele zákona o zrušení povinnosti platit poplatek pro děti do 18 let, předložené 12. dubna 2013.
Na základě výše uvedeného hodoníme výrok jako pravdivý.
Například Ústavní soud dokonce zakázal stáže na ministerstvu soudcům.
Ústavní soud tyto stáže na Ministerstvu spravedlnosti soudcům zakázal (článek č.1) v říjnu 2010 s dokazem na: "...narušení principu kontinuálního výkonu soudcovské funkce a riziko spojené se vznikem střetu zájmů a ohrožení nezávislosti a nestrannosti soudce po návratu do své soudcovské funkce."
O tomto ustanovení už rozhodoval jednou nález Ústavního soudu č. 349/2002 Sb. (rtf. strana 9.) ve kterém se píše mimo jiné: Ke zrušení jsou dále navrhována v ustanovení § 68 odst. 1 citovaného zákona slova „k ministerstvu nebo“ a tatáž slova v § 99 odst. 1 písm. c) tohoto zákona, kterými je umožněno přidělení soudce k Ministerstvu spravedlnosti a stanovuje se dočasné zproštění výkonu funkce soudce v případě tohoto přidělení.
V roce 2010 byla pak možnost stáží zrušena definitivně.
