Přehled ověřených výroků

Bohuslav Sobotka poskytl zejména v období před hlasováním o Rusnokově vládě množství rozhovorů do různých médií, kde hovořil o parlamentních principech a nutnosti nezávislosti sociální demokracie.

V rozhovoru pro týdeník Euro z 5. srpna napříkad zaznělo:

Euro: Vy se o podpoře kabinetu budete bavit 6. srpna. Budou nakonec ve sněmovně vaši poslanci hlasovat jednotně? A sondujete nálady v regionech, odkud se ozývají hlasy, že by měla Rusnokova vláda dostat šanci?
Sobotka: Předpokládám, že v hlasování budeme jednotní. Usiluju o to. Samozřejmě čtu usnesení, která nám přicházejí z regionů a v řadě míst je strana podobně rozpolcená jako tady ve svém vedení. Některé okresní výbory končí své hlasování půl na půl, jejich stanoviska nejsou jednoznačná. Já ale vidím dvě věci, které nesmíme při svém rozhodování pominout. Zaprvé: my si nepřejeme návrat sto jedničkové většiny bývalé vládní koalice. Zkompromitovali se natolik, že se divím, že vůbec chtějí zpátky. Zadruhé: musíme brát ohled na svou tradici a program, a tedy udržet parlamentní demokracii.

Podobně hovořil v týdeníku Reflex z 1. srpna:

Pokud bychom ignorovali principy parlamentní demokracie, naši demokratickou tradici, tak by se ČSSD velmi snadno mohla stát populistickou levicovou stranou, které je v zásadě jedno, jak se dostane k moci. Z dlouhodobého hlediska by se to sociální demokracii vymstilo. Principy parlamentní demokracie stojí nad zápasem mezi pravicí a levicí.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny ze stejného dne zaznělo mimo jiné:

HN: V jaké části intervalu mezi podporou a nepodporou Rusnokovy vlády se nyní nacházíte?
Sobotka: O mně je známo, že jsem skeptický k podpoře Rusnokovy vlády. To, co se odehrálo v Českých drahách, navíc na těch pomyslných vahách přikládá závaží spíše na misku nepodpory. Situace v ČSSD není jednoduchá ze tří důvodů: Za prvé se nemůžeme dostat do nějakého zásadního neporozumění s našimi voliči, pokud chceme vyhrát příští volby do Poslanecké sněmovny. Za druhé nemůžeme přestat hájit udržení parlamentní demokracie v České republice, parlamentního systému vlády, pokud nechceme zradit svůj charakter a svůj program. A za třetí musíme uhájit samostatnost sociální demokracie.

A podobně silné vyjádření padlo i v rozhovoru pro časopis Týden z 5. srpna:

Týden: Ve sporu o Rusnoka se hraje i o vás. Odejdete z funkce, pokud ČSSD vládu podpoří?
Sobotka: Nejde tu o Sobotku, ale o budoucnost ČSSD. Nehraje se tu o to, jestli bude Rusnokova vláda podporovat sociální spravedlnost, v sázce je demokracie a metody, jimiž budeme prosazovat naše představy.

Zejména poslední citovaný výrok prakticky odpovídá formulaci, kterou použil Miroslav Kalousek, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na základě získaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Počet zaměstnanců DPP činí podle údajů uvedených na internetových stránkách podniku 10 743. (Nutno zmínit, že tato data jsou shromážděna k 31. 12. 2011, což jejich výpovědní hodnotu v tomto případě ovšem nijak výrazně nesnižuje).

Dle § 200 Obchodního zákoníku musí být počet členů dozorčí rady dělitelný třemi. Následně je zde řečeno:

"Dvě třetiny členů dozorčí rady volí valná hromada a jednu třetinu zaměstnanci společnosti, má-li společnost více než 50 zaměstnanců v pracovním poměru..."

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dokumentu Ministerstva zemědělství " Informace o realizaci protipovodňových opatření v České republice za rok 2012 v gesci Ministerstva zemědělství ", jenž byl 23.4.2013 předložen Poslanecké sněmovně, a ve kterém je uvedené následující: v roce 2011 činily investice státu do protipovodňových opatření přibližně 1,2 miliardy Kč, v roce 2012 zhruba 2 miliardy Kč a předpoklad výdajů za rok 2013 potom činí rámcově 2,2 miliardy Kč. Součástí výše uvedených nákladů nejsou zdroje územních rozpočtů a fondů EU. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Miloš Zeman vystoupil z ČSSD v březnu 2007, kdy jedním z důvodů bylo obvinění ze strany Jiřího Paroubka ohledně smlouvy podepsané Zemanem s advokátem Zdeňkem Altnerem: " Smlouva řešila zastupování ČSSD ve sporu s ministerstvem financí ohledně vlastnictví Lidového domu, sídla ČSSD. Altner spor sice v roce 2000 vyhrál, ale následně tvrdil, že mu sociální demokracie nedala peníze sjednané ve smlouvě. Zeman v březnu 2007 vystoupil z ČSSD ". Na Zemana bylo podáno i trestní oznámení, kvůli kauze s Lidovým domem.

Kauza poslance Oty Chaloupky propukla na jaře roku 2012. Chaloupkův asistent Rostislav Vařejka poslance obvinil, že mu byl nucen ze svého platu odevzdávat 20 tisíc korun. V celé kauze hrály roli také tajné nahrávky z jednání obou osob. O celé záležitosti po-té několikrát jednal sněmovní mandátový a imunitní výbor ve spolupráci s policií, a začátkem června 2012 se poslanecká sněmovna usnesla na zbavení imunity a vydání Chaloupky k trestnímu stíhání. Z přítomných 154 poslanců hlasovalo 12.6. 2012 pro vydání 94 poslanců. Z řad TOP 09 hlasovalo pro vydání 22 poslanců (18 bylo nepřihlášeno a 1 se zdržel) a z řad ODS pouze 3 (25 proti, 11 nepřihlášeno a 12 se zdrželo). Většina přítomných poslanců ODS tedy byla proti. Soud nakonec poslance obvinění zprostil.

Výrok poslance Michala Babáka hodnotíme jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, a to na základě dat České informační agentury životního prostředí a směrnic EU. Ministr sice korektně popisuje stav skládkování v České republice, nicméně v mezinárodním srovnání již jeho výrok přesný není.

Dle posledních dostupných dat České informační agentury životního prostředí (CENIA produkce a nakládání s komunálním odpadem, Tabulka 1) bylo v roce 2011 skládkováním odstraněno 55,4 % komunálního odpadu.

Pokud jde o nakládání s odpadem, podle dat Eurostatu z roku 2010, 38 % jeho celkového objemu směřuje v zemích EU na skládky, v České republice končí na skládkách 68 % odpadu.

V tabulce některé země a jejich nakládání s odpadem (hodnoty jsou uvedeny v %)

SkládkovánímSpalovánímRecyklovánoKompostovánoEU2738222515ČR6816142Slovensko811045Neměcko0384517Polsko731188Bulharsko100000Maďarsko6810184

Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý.

Ve volbách do PSP ČR v roce 1998 skutečně zvítězila ČSSD, jejímž předsedou v té době byl Miloš Zeman, a byl také pověřen prezidentem Václavem Havlem sestavením vlády.

Stejně tak ve volbách v roce 2002 získala největší počet hlasů ČSSD, tentokrát již v čele s Vladimírem Špidlou, který byl také následně požádán o sestavení vlády.

Podle článku 62 Ústavy prezident republiky jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, jakožto i odvolává a přijímá demisi vlády jako celku. Konkrétní proces jmenování vlády upravuje článek 68.

Pokud nedojde ani při třetím pokusu k úspěšnému sestavení vlády a získání důvěry (vláda jmenována na návrh předsedy či předsedkyně Poslanecké sněmovny), postupuje se dle článku 35, kdy prezident republiky v tomto případě může dolní komoru rozpustit. K rozpuštění zákonodárného sboru může rovněž dojít, jak zmiňuje poslanec Filip, podle téhož článku, kdy je o to prezident republiky požádán návrhem (usnesením) Poslanecké sněmovny, se kterým vyslovila souhlas třípětinová (ústavní) většina všech poslanců. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok předsedkyně LIDEM hodnotíme na základě dohledaných informací o institutu spolupracujícího obviněného a jeho využívání jako pravdivý.

Co se týká uvolnění rukou orgánům činným v trestním řízení, bývá tohle konstatování spojováno zejména se jmenováním Pavla Zemana nejvyšším státním zástupcem. Karolína Peake mluví dále mimo jiné o posílení institutu spolupracujícího obviněného. Je pravdou, že tento bod prosadila vláda Petra Nečase, v účinnost vstoupil 1. září 2012. To dokládá shrnutí plnění (.pdf - str. 92) jednotlivých bodů z vládní protikorupční strategie.

Co se týká kauzy Davida Ratha, skutečně v ní jedna z obviněných vystupuje se statutem spolupracující obviněné. Jak informuje Česká televize, "Ivana Salačová - Ředitelka a do loňského léta jednatelka stavební společnosti Fisa ze Slaného. Má statut spolupracující obviněné, který získala díky přiznání a pomoci vyšetřovatelům při rozkrývání korupčních mechanismů". V aktuální kauze kolem Jany Nagyové jde o šéfa Vojenského zpravodajství Milana Kovandu. Česká televize k tomu uvádí: "Ostravský soud nakonec Kovandu propustil na svobodu. "Jmenovaný obviněný se ke svému jednání opakovaně doznal a i sám státní zástupce navrhl jeho propuštění ze zadržení právě s ohledem na tuto skutečnost," informoval mluvčí soudu Alexandr Dadam s tím, že stíhání Kovandy tedy pokračuje na svobodě."

Bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09 skutečně rezignoval poté, co jeho náměstka Šišku obvinila policie z podplácení (následně také ze zneužití pravomoci úřední osoby). Odstoupil z funkce ministra na konci října roku 2012.

Co se týká výzev KSČM - již v květnu 2012 interpelovala tehdejší poslankyně Semelová ministra Drábka ve věci “ neprůhledných aktivit a financování na MPSV a sepětí některých vysokých úředníků s určitými firmami a společnostmi. ” V tomto svém vystoupení narážela právě i na náměstka ministra Šišku. Jaromír Drábek jakékoliv pochyby v rámci této interpelace odmítl. Konkrétně na jeho adresu uvedl, že “ po prověření všech aktivit Vladimíra Šišky musím konstatovat, že podle mých informací, těch, které jsou veřejně dostupné, a těch, které mi byly předloženy, nedošlo k žádnému střetu zájmů. ”

Veřejný apel na rezignaci ministra Drábka vyjádřil také další z tehdejších poslanců KSČM - Miroslav Opálka. Na základě těchto dohledaných informací hodnotíme výrok Marty Semelové jako pravdivý.