Takováto čísla, ten rekord těch 585 tisíc nezaměstnaných, to tady nebylo od roku 89 takové to velké číslo nezaměstnaných.
Český statistický úřad nabízí vývoj nezaměstnanosti v České republice až od roku jejího vzniku, tedy od roku 1993. Mezi lety 1993 až 2010 byla nejvyšší absolutní nezaměstnanost v roce 2000, kdy počet nezaměstnaných dosáhl 455 tisíc osob. Další z ledna 2013 (spodní tabulka - pro zobrazení další dat je nutné tabulku posunout) potvrzují slova Bohuslav Sobotky o tom, že v roce 2013 dosáhl absolutní počet nezaměstnaných rekordní hodnoty.
Pro upřesnění upozorňujeme, že v tomto výroku jde o absolutní hodnoty nezaměstnanosti, ne její procentuální výši.
No, já jsem i v době, kdy byl Miloš Zeman premiérem, já jsem prosazoval i v rozhovorech s ním to, aby tady byla jedna banka pod veřejnoprávní kontrolou, minimálně jedna banka kvůli stabilitě úvěrovacího procesu...
Výrok Miloslava Ransdorfa hodnotíme jako pravdivý na základě informací ze stránek Poslanecké sněmovny ČR a Vlády ČR.
Postavení veřejnoprávního subjektu má Česká národní banka. V tomto výroku (jak je patrné ze záznamu diskuse) má ale Miloslav Ransdorf na mysli udržení veřejnoprávní banky pro poskytování komerčních úvěrů. Kompetence veřejnoprávního podniku jsou stanoveny zákonem.
Tento postoj je patrný například ze stenozáznamu Poslanecké sněmovny ČR ze dne 11. února 1999 (tedy za vlády Miloše Zemana, jejíž funkční období bylo 22. července 1998 - 12. července 2002), kdy se tato zabývala bodem nazvaným Harmonogram dalšího postupu privatizace státního podílu v podnicích s významnou účastí státu. Zde Miloslav Ransdorf podal dva návrhy usnesení. Jedním z nich konkrétně vyzývá vládu v rámci privatizace k udržení kontroly nad alespoň jednou bankou. Uvádí:
" Za prvé: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby udržela pod kontrolou státu alespoň jednu banku klíčového významu. Protože jste mě přerušil, nemohl jsem zdůvodnit, proč toto pokládám za zásadní věc. "
Mluvíme-li o právu "nominálním", tak takové právo jistě mají. Ale smysluplné právo, já myslím, že na to nemají. (výrok se týká práva Senátu podat žalobu na prezidenta pro velezradu)
Ústava ČR ve svém čl. 65 jasně stanovuje, že "prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu." Pro úplnost dodáváme, že s účinností od 8. března se toto ústavní ustanovení mění (.pdf), Senát bude nově potřebovat k podání ústavní žaloby souhlas Poslanecké sněmovny.
Politický rozměr výroku o "smysluplnosti" takového práva podle zásad naší metodologie nehodnotíme, zbytek výroku označujeme jako pravdivý.
Když si najdete stenozáznam, který je asi rok starý ze Senátu, já jsem hovořil o tom, aby se pan ministr Drábek podíval na prsty náměstka Šišky.
Výrok předsedy Senátu Milana Štěch hodnotíme na základě stenozáznamu jako pravdivý. V zápisu z 28. schůze Senátu, která se uskutečnila 19. 7. 2012, nalezneme tato slova Milana Štecha: " Včera nebo předevčírem jsem četl v Mladé frontě informace o počínání pana náměstka Šišky. Podívejte se na jeho agendu, podívejte se mu na prsty. "
Když končil ministr Rath a začínal ministr Julínek, tak to zvýšení jednorázové bylo skoro o deset miliard do toho systému.
Ministr Julínek byl ministrem zdravotnictví v první i druhé vládě premiéra Topolánka. Ministrem byl tedy od 4. září 2006 do 8. května 2009. Ministr Rath byl ministrem zdravotnictví ve vládě premiéra Paroubka. Ministrem byl od 4. listopadu 2005 do 16. srpna 2006. Dle pojistného plánu VZP(jakožto dominantní pojišťovny v ČR) na rok 2006 (.pdf - str.19) byl příjem VZP z pojistného za rok 2005 111648342 Kč a dle plánu na rok 2007 (.pdf - str. 21) byl příjem z pojistného za rok 2006 124414170 Kč. Inflace za rok 2006 byla 2,5%, tudíž po diskontaci tvoří rozdíl mezi těmito částkami cca 9,73mld Kč.
Výběr pojistného \ rok20052006rozdílbez diskontace111648342 12441417012765828po diskontaci1116483421213796789731336
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý
...nicméně samozřejmě nejdůležitější v tom druhým pilíři je, že je dobrovolný, což jsme, což jsme vyjednali ještě v koalici.
Výrok hodnotíme podle dohledaných informací ze zpravodajských článků jako pravdivý.
Strana Věci veřejné se na svých oficiálních stránkách, v sekci Co VV prosadily ve vládě, hlásí k úspěšnému prosazení dobrovolného druhého důchodového pilíře, významnou roli Věcí veřejných v této věci ale také potvrzují zprávy ze serveru Hospodářských novin, České televize nebo serveru Česká pozice.
Od začátku roku 2013 se tedy lidé mohou rozhodnout, zda místo 28 % budou na sociální pojištění odvádět o 3 % méně, nebo místo toho posílat tuto částku společně s dalšími 2 % do soukromých fondů. Tato varianta byla, dle informací idnes.cz, vedle strany Věci veřejné, také preferována levicovou opozicí, odbory a premiérem vlády, Petrem Nečasem.
Pokud sociální demokracie považovala před pěti lety vznik ÚSTR a výběr první rady za zpolitizovaný (připomeňme, že v ní nezasedl žádný aktivní člen jakékoliv strany)...
Jak lze soudit z chronologie na webu Ústavu pro studium totalitních režimů, z medailonků jednotlivých bývalých a současných členů a z informací dostupných na internetu, v první Radě ÚSTR opravdu nebyl nikdo aktivním členem jakékoli politické strany. Ivan Dejmal byl členem Strany Zelených, kvůli nominaci do ÚSTR ale svoje členství pozastavil.
Sociální demokracie se skutečně vyjadřovala proti ÚSTR a označila jej za zpolitizovanou instituci. Pro ilustraci uvádíme slova Davida Ratha, pronesená ve sněmovně 2. května 2007: " Tedy je smutné, že Občanská demokratická strana se poučila z těch nejtemnějších stránek české historie a snaží se z historie udělat svoji služku a snaží se, aby historie byla vykládána tak, jak se to hodí ODS (..) My odmítáme vytvoření politického ústavu marxismu-leninismu pro pana Langera... "
O něco později, v roce 2010, dokonce Jiří Paroubek nařknul ÚSTR z podílení se na volební kampani ODS: " Ukazuje se stále více, že Ústav pro studium totalitních režimů řídí osobně pan (Ivan) Langer, šéf kampaně ODS. "
Tak především je potřeba si uvědomit, že u řady operačních programů vláda ví, a ví to už delší dobu, že hrozí, že se nevyčerpají finanční prostředky.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož vláda skutečně narazila u některých operačních programů na problémy s čerpáním finančních prostředků.
Na tento fakt dokonce upozornil sám premiér Nečas již v březnu roku 2012, kdy konstatoval, že Česká republika má vážné problémy s čerpáním financí z operačních programů v EU. Nejvíce problematické pak měly být následující tři operační programy:
Operační program pro životní prostředí Operační program pro vzdělání a konkurenceschopnost Operační program pro výzkum a vzdělání pro inovace
Toto tvrzení potvrzují také údaje uvedené v měsíční monitorovací zprávě (pdf.) Ministerstva pro místní rozvoj k 4. 1. 2013:
Celková alokace 2007 - 2013: 784,2 mld. Kč certifikované = vyčerpané prostředky: 233,9 mld. Kč (29,8%)
...v roce 2012 se snížila míra ohrožení chudobou z čísla 9,8 v roce 2011 na číslo 9,72 v roce 2012.
Podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2012 ohroženo příjmovou chudobou 9,72% všech obyvatel České republiky. Oproti roku 2011, kdy činila míra ohrožení chudobou 9,8%, tedy došlo k mírnému zlepšení.
Výrok poslance Jaromíra Drábka hodnotíme jako pravdivý.
A vyjádřil se k tomu ombudsman, že to není úplně v pořádku, ale když si pročtete i ústavu, tak tam také narazíte, že by zrovna neměly používat osobní údaje komerční subjekty.
Vyjádření Michala Babáka označujeme na základě informací ze stránek veřejného ochránce práv a Listiny základních práv a svobod jako pravdivý. Výrok Michala Babáka byl vyřčen v souvislosti s kartou sociálních systémů a shromažďováním a zpracováváním osobních údajů Českou spořitelnou, tedy komerční akciovou společností. Ombudsman Pavel Varvařovský své výhrady ke kartě sociálních systémů skutečně vyjádřil již několikrát. Ve svém podrobném stanovisku (.pdf, str. 4) z 22. května 2012 se odkazuje v souvislosti s prací s těmito osobními údaji na rozpor s požadavky na ochranu práva na soukromí, konkrétně na právo na " informační sebeurčení ", vyjádřeného článkem č. 10, odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku České republiky. Tento odstavec zní: " Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. " O svých výhradách informoval ombudsman rovněž Poslaneckou sněmovnu ve své zprávě (.pdf, str. 8) o činnosti a veřejnost tiskovou zprávou z 8. srpna 2012. Celkem má ombudsman Pavel Varvařovský sedm výhrad ke kartě sociálních systémů:
Michal Babák svým odkazem na ústavu s největší pravděpodobností myslí výše popsanou pasáž Listiny základních práv a svobod. Explicitně se zde ovšem o použití osobních údajů komerčními subjekty nehovoří, nicméně z logiky tohoto bodu vyplývá, že se týká případného zneužití osobních údajů i ze strany komerčních subjektů.
