Vladimír Dlouhý
Já jsem na zasedání NERVu již někdy v první polovině roku 2012, plus jsem to snad i napsal někde, také kritizoval to příliš velké sešlápnutí brzdy. Ale aby bylo jasno, myslím té rozpočtové...
Jelikož v první polovině roku 2012 publikoval Vladimír Dlouhý alespoň jeden článek, ve kterém se vyjadřoval proti příliš rychlému snižování rozpočtového schodku ČR, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Vzhledem k tomu, že zápisy ze zasedání Národní ekonomické rady vlády (NERV) nejsou veřejně dostupné, spoléháme při hodnocení tohoto výroku na vyjádření Vladimíra Dlouhého v médiích. V článku ze dne 13. 4. 2012 se Vladimír Dlouhý vyjádřil v reakci na dotaz "Neškrtá vláda v investicích příliš tvrdě a nepodvazuje tím hospodářský růst?" následovně: "Domnívám se, že tak rychle snižovat deficit nemusíme a že při výsledku roku 2011 nám pomalejší tempo ani nezhorší pozici ČR, ani nezvýší v krátké době úroková rozpětí." (Vláda.cz, střední část článku)
V rozhovoru ze dne 2. 5. 2012 s Václavem Moravcem pro Rádio Impuls prohlásil Vladimír Dlouhý velmi obdobně: " Jedna věc jsou ty škrty, kde jsem přesvědčen, že bychom si mohli jako země dovolit náš dluh snižovat pomaleji, i ty deficity." (Vláda.cz, první třetina rozhovoru)
Pavel Bělobrádek
Stejně tak jako se říká o DPH. Neříkám, že snížíme hnedka dolní sazbu DPH, já říkám, že je to náš dlouhodobý cíl a říkáme, že minimálně do roku 2015 bychom chtěli o tomhle uvažovat.
V aktuálním volebním programu KDU-ČSL jsou problematice daně z přidané hodnoty věnovány dva body v sekci Hospodářská politika:
Podle svého programu chce KDU-ČSL skutečně v delším časovém horizontu uvažovat o snížení dolní sazby DPH.
Miroslava Němcová
Já například v těch novinách, o kterých vy mluvíte, tak tam také říkám, že bychom o (sobotní MF Dnes; řeč je o spolupráci s Václavem Klausem - pozn. Demagog.cz) ni stáli, že bychom stáli o to, až bude prezident, nebo exprezident Václav Klaus má svůj institut, který svým založením s lidmi, které kolem sebe soustředil, může potom potencovat tedy ve společnosti tu debatu o tom, co je a co není pravicová politika, kde jsou míry svobody, individuální a tak dále.
Na základě segmentu rozhovoru M. Němcové pro MF Dnes je výrok hodnocen jako pravdivý. K otázce možné spolupráce ODS a Václava Klause se v sobotu 10. srpna vyjádřila následovně:
" Já si nemyslím, že Václav Klaus se má vrátit do vedení ODS.My máme mít zájem, aby všechny mozky spojené s pravicovým uvažováním spolupracovaly, to ano.* Vy jste byla léta jeho spojenkyní. Proč se podle vás nemá vrátit? Už by ODS nepomohl? Dívám se na to tak, že čas předsedů je v době, kdy mají odvést to, co mají odvést. Pan Václav Klaus prošel tou nejlepší možnou kariérou, jakou si lze představit, a završil ji také nejvyšší ústavní funkcí. A myslím, že pak má přijít čas pro nové šéfy a že není možné stavět všechno na jednom člověku. Že bezbranná strana se najednou ocitla bez tatínkovského objetí. * V tom se lišíte od úřadujícího šéfa ODS Martina Kuby, který prohlásil: „Václav Klaus je jedním z nejvýraznějších politiků na pravici, jakékoliv sblížení považuji za velmi dobré.“ Jako by místo vás chtěl Klause. Myslím, že sblížení je podobné tomu, co říkám já. Byli bychom blázni, kdybychom nevyužili možnosti spolupracovat s Václavem Klausem. * A jak má taková spolupráce vypadat? Bude vám Klaus radit, nebo má být na billboardech? Ne, myslím to jinak. Až bude ODS plnit opoziční roli, tak například Institut Václava Klause je platformou, jak se stavět k nápadům levicové vlády a obhajovat pravicovou politiku před socialistickou. Jinak opakuji: buď je ODS dostatečně sebevědomá, že zvládne současný malér, který si zčásti nadrobila sama, nebo potřebuje nějaký dramatický výtah. To by stejně bylo jen dočasné řešení a stranu by dlouhodobě neposunovalo."
Jiří Pospíšil
Zkrátka a dobře, je zde jasně řečeno panem prezidentem, že připouští, že v příští vládě bude nějakým způsobem zainteresovaná KSČM a jak je vidno, byl by rád, kdyby za 4 roky byla už přímo aktivním hráčem.
Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě vyjádření prezidenta Zemana pro Haló noviny.
Miloš Zeman se 16. srpna v rozhovoru pro Haló noviny (celý rozhovor na webu Hrad.cz) vyjádřil k případném zapojení KSČM na budoucí vládě následovně:
" Je to strana (myšlena KSČM - pozn. Demagog.cz) , která by podle Vás mohla být ve vládě?
Domnívám se, že KSČM by měla projít jakousi čtyřletou mezifází, v níž by tolerovala menšinovou vládu sociální demokracie. Ale je to samozřejmě můj osobní názor. Tím se nevměšuji do věcí KSČM či ČSSD. Jak se tyto strany rozhodnou, tak bude." Prezident tedy skutečně naznačuje, že on osobně by přímou účast KSČM na budoucím vládním uspořádání uvítal za 4 roky. Nicméně je třeba podotknout, že se jedná spíše o interpretaci výroku prezidenta ze strany Jiřího Pospíšila, v hodnocení se zaměřujeme na samotný fakt, že Miloš Zeman připouští účast (byť nepřímou) KSČM na možné tvorbě vlády po předčasných volbách.
Jiří Dienstbier
Řekové nebyli schopni vybírat skoro žádné daně a to byl ten problém rozvratu veřejných financí.
Řecko patří mezi stát s největšími daňovými úniky v EU. Jen za rok 2009 (.pdf) neodvedly osoby samostatně výdělečné částku okolo 28 milionů eur (!). Dlouhodobá ignorace problému řeckou vládou přirozeně vedla k nedostatečnému příjmu do státní pokladny.
Uznávaný ekonom Aleš Chmelař dokonce tvrdí, že: „Kdyby Řecko dokázalo vybrat všechny své daně, už dávno by hospodařilo s primárním přebytkem a už léta by svůj dluh snižovalo. Ze země, která je obecně považována za nesolventní, by byl normální stát s kapacitou své závazky bez problémů a bez nadměrných škrtů platit.“
Já jsem prosadil ještě, coby ministr, nový obchodní zákoník, který velmi zjednodušuje zakládání s.r.o..
Jiří Pospíšil hovoří o Zákoně o obchodních korporací, který se mu podařilo v Nečasově vládě prosadit, a který od 1. ledna 2014 zčásti nahradí dosavadní obchodní zákoník. Tento zákon schválila Poslanecká sněmovna v prosinci 2011 a Senát v lednu 2012.
Změny, které nový zákon přináší, se týkají mimo jiné společností s ručeným omezeným (s.r.o). Dosud byla stanovena minimální výše vkladu na 200 000 Kč, ale díky tomuto zákonu postačí k jejich založení základní kapitál ve výši 1 Kč (§ 142 ZOK). Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Bohuslav Sobotka
Sociální demokracie nepochybně rozdělena není. My jsme schválili náš program, se kterým jdeme do voleb, jednomyslně. Jsme jednomyslně pro vedení strany schválili podobu kandidátních listin.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo najít data, ze kterých by vyplývalo, jak straníci ČSSD hlasovali při schvalování volebního programu či kandidátních listin.
Jan Kohout
Je to jak v prohlášení našem, které bylo přijato na závěr tohoto setkání ve Vilnijusu, se mluví o potřebě zintenzivnit humanitární pomoc (pro Sýrii, pozn.), je to v prohlášení i G20, respektive 11 členů G20, které bylo přijato po jednání v Petrohradě.
Mezi hlavní témata jednání na neformálním zasedání ministrů zahraničích věcí Evropské unie, která se uskutečnila ve dnech 6. září 2013 a 7. září 2013 v litevském Vilniusu, a které se vedle Jana Kohouta zúčastnil také americký ministr zahraničních věcí John Karry, patřila mimo jiné i syrská otázka. Jak informuje například oficiální webová stránka litevského předsednictví Rady Evropské unie, v konečném prohlášení političky Catherine Ashton shrnující dojednané stanovisko všech 28 států Evropské unie se skutečně hovoří o posílení potřebné humanitární pomoci vůči Sýrii v rámci snahy vyřešit sílící konflikt diplomatickou, a ne vojenskou, cestou. Konkrétně se uvádí, že "The EU will uphold its commitment, as the largest donor, to provide aid and assistance to those in need due to the Syrian conflict. It will maintain its readiness to help the recovery, rehabilitation and transition in Syria, in accordance with the needs of the Syrian people" ("Evropská unie jako největší dárce dodrží své závazky poskytnout pomoc a asistenci těm, kteří se kvůli syrskému konfliktu octli v nouzi. V souladu s potřebami syrského obyvatelstva Evropská unie zůstane připravena pomoct při obnově země, její rehabilitaci a během přechodného období."). Více informací o zasedání poskytují stránky Ministerstva zahraničních věcí České republiky.
Co se týče summitu ekonomicky silných zemí G20 v Petrohradu, konající se 5. a 6. září 2013, tak i zde se řešila především syrská krize. Ačkoliv diskuze týkající se humanitární pomoci byla spíše okrajová, jak blíže uvádí například server World Bulletin, 11 členů G20 se domluvilo na zintezivnění humanitní pomoci (důraz je tak například kladen na spolupráci s OSN, mimořádnou lékařskou asistenci v případě napadení obyvatelstva chemickými zbraněmi nebo na spolupráci s nevládními organizacemi).
Na základě údajů z informačních serverů litevského předsednictví Rady Evropské unie a worldbulletin.net hodnotíme výrok Jana Kohouta jako pravdivý.
Ale podíváte-li se na politický příběh pana Kalouska, tak on se přece před několika lety domluvil jako předseda lidovců na vládě, kde měla být zastoupena taky KSČM.
Podle dostupných informací byl Miroslav Kalousek, tehdy ještě jako předseda KDU-ČSL, po volbách v roce 2006 ochoten vstoupit do menšinové vlády s ČSSD za tolerance KSČM. Nejednalo by se však o explicitně uzavřenou vládní koalici s komunisty, nýbrž pouze o koalici legislativní, na úrovni Poslanecké sněmovny, při níž by komunisté umožnili vzniknout takovéto vládě a poté by zřejmě podporovali její legislativní návrhy (nedošlo by tak k sepsání koaliční smlouvy s KSČM a jejím zastoupení v exekutivních funkcích).
Proti takovémuto řešení se vzedmula vlna odporu uvnitř KDU-ČSL, především na krajské úrovni. Následně po jednání celostátního výboru lidovců předseda Miroslav Kalousek na svou funkci rezignoval. Podle jeho slov nikoliv z důvodů vnitrostranického tlaku, nýbrž z důvodu plánu Mirka Topolánka vytvořit velkou koalici s ČSSD.
Výrok Jiřího Pospíšila proto hodnotíme jako zavádějící.
...například v Německu, kdy liberálové nebo neoliberálové se třesou o to, zda se dostanou do parlamentu, třeba v Bavorsku se teď FDP vůbec nedostala, dostala 3 %, naopak CDU nebo CSU jsou schopny vyhrávat tyto volby.
V regionálních volbách v Bavorsku konaných 15. 9. 2013 jasně zvítězila konzervativní strana CSU se 47,7 %, zatímco liberální strana FDP skutečně získala pouhá 3,3 % hlasů a tedy odchází z parlamentu.
Server aktuálně.cz dnes uvedl, že ve výsledcích předvolebního průzkumu do celostátních voleb, které uveřejnila německá televize ZDF, se strana FDP pohybuje okolo 5,5 % a tedy balancuje na hranici zvolení.
