Přehled ověřených výroků

Novela zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů byla skutečně předložena, jak lze vyčíst z příslušného sněmovního tisku, dne 18. listopadu 2009, a to za Fischerovy vlády ministrem průmyslu a obchodu Vladimírem Tošovským. Návrh zákona byl poté schválen Poslaneckou sněmovnou České republiky ve 3. čtení, které proběhlo 17. března 2010 (2.čtení proběhlo 25. února 2010). Samotný zákon byl vyhlášen 20. května 2010 ve Sbírce zákonů pod číslem 137/2010 Sb.

Co se týče zastavení „solárního boomu“, tak ten je zmiňován především v kontextu novely zákona omezující podporu fotovoltaiky, která byla schválena sněmovnou počátkem listopadu 2010, a tedy za vlády Petra Nečase. O této otázce informují například servery ceskenoviny.cz, server Českého rozhlasu nebo lidovky.cz. Jak je ale vidět například z grafů Energetického regulačního úřadu umístěných na stránkách oze.tbz-info.cz, rostoucí křivka značící počet provozoven slunečních elektráren se již v polovině roku 2010 zmírňuje.

Na základě dat ze sněmovního tisku a z grafů Energetického regulačního úřadu hodnotíme výrok Martina Peciny jako pravdivý.

Jiří Pospíšil ve funkci ministra vnitra skutečně jmenoval do funkce nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který tak vystřídal Renátu Veseckou.

Pavel Zeman v červnu 2012 podal Pospíšilovi návrh na jmenování Lenky Bradáčové vrchní státní zástupkyní v Praze. Tehdejší ministr ji byl svými slovy „připraven jmenovat.“ To už však nestihl, neboť byl na návrh premiéra Nečase nečekaně odvolán kvůli "nezvládnutí rozpočtu ministerstva". Lenku Bradáčovou tedy jmenoval až nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek v červenci 2012.

Jmenování Bradáčové ale Pospíšil jasně veřejně podpořil a jeho odvolání interpretovala opozice i část koaličních poslanců jako pokus zabránit jejímu ustavení do funkce. Tyto okolnosti vyvolaly tlak na nového ministra Blažka. Ten její jmenování odůvodnil tak, že „nenašel žádný důvod, aby mohl říct ne.“ Rovněž byla Lenka Bradáčová navržena nejvyšším státním zástupcem, kterého jmenoval právě Pospíšil.

Na základě těchto informací hodnotíme výrok o „protlačení“ Zemana a Bradáčové Pospíšilem jako pravdivý.

Miroslava Němcová oznámila v úterý 25. června prezidentu Miloši Zemanovi, že má 101 podpisů poslanců, kteří si přejí její jmenování premiérkou. Kromě stovky poslanců ODS, TOP 09 a LIDEM ji podpořil nezařazený poslanec Michal Doktor. Žádná další většina pro podporu jiné vlády takto oznámená ani sestavena nebyla.

Výrok hodnotíme na základě textu Ústavy České republiky jako pravdivý. Ústava v článku 63, odstavci 1, písmenu e), se ke jmenování velvyslanců, vedoucích zastupitelských misí vyjadřuje následovně:

" Prezident republikypověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí. "

Jde však o pravomoc, ke které prezident potřebuje kontrasignaci. Ústava pak ve stejném článku, odstavci 3 uvádí: " (3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády."

Skutečně tak neobsahuje zmínku o úloze ministra zahraničí a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zákaz použití chemických zbraní byl jako odpověď na zkušenost z první světové války zakomponován do Ženevského protokolu, který byl podepsán již v roce 1925. Na zákaz použití dále navázala Úmluva o chemických zbraních (Chemical Weapons Convention) vytvořená v roce 1992, která již směřovala také na zákaz vývoje, výroby a shromažďování s cílem tyto zbraně zničit. Země Summitu G20 se shodly, že v Sýrii byly chemické zbraně použity, což konstituuje porušení mezinárodního práva. Deset ze zemí G20označily režim Bašára Asada za viníka útoku (jmenovitě se jedná o USA, Austrálii, Kanadu, Francii, Itálii, Japonsko, Jižní Koreu, Saúdskou Arábii, Španělsko, Turecko a Británii).

Zmíněná "předchozí doba" nejspíše odkazuje na válku v Iráku, která byla podpořena zprávami o existenci zbraní hromadného ničení v držení režimu Saddáma Husajna. Tato zpráva (Iraq dossier) byla připravena britskou rozvědkou a prezentována premiérem Tony Blairem jako důkaz, na jehož základě koalice v čele s USA provedla útoky na Irák i bez podpory rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Později se ukázalo, že Irák žádné zbraně hromadného ničení nevlastnil, protože jejich arzenál byl zničen v 90. letechv době sankcí OSN.

Výrok se odkazuje na bleskový průzkum veřejného mínění společnosti SANEP, který odhalil, že v souhrnu 52,8 % dotázaných podporuje jmenování Jiřího Rusnoka premiérem úřednické vlády. Také v souhrnu 53,1 % dotázaných souhlasí s tím, že toto rozhodnutí o jmenování Jiřího Rusnoka prezidentem Milošem Zemanem není v rozporu s přáním voličů. Je tedy pravdivým tvrzením, že nadpoloviční většina dotázaných podporuje jmenování Jiřího Rusnoka novým premiérem, toto rozhodnutí by ovšem podle průzkumu mělo být také spojeno se snahou o co nejrychlejší vypsání předčasných voleb.

Podobné tvrzení zaznělo od místopředsedkyně TOP 09 Heleny Langšádlové v Otázkách Václava Moravce z 23. června 2013, které jsme také ověřovali.

Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý na základě naší analýzy. Ta se zabývá historií hlasování o důvěře vlády počínaje první vládou Václava Klause, která získala důvěru 14. července 1992.

Jediné hlasování o důvěře nově jmenované vlády v letech 1989 - 1992 proběhlo v ČNR po volbách v červnu 1990. Tehdy sestavoval vládu Petr Pithart na základě usnesení předsednictva ČNR, které je podepsáno mj. tehdejší předsedkyní ČNR Dagmar Burešovou. Programové prohlášení této vlády pak bylo schváleno na schůzi 3. července 1990, čímž byla vládě vyslovena důvěra. Je tedy zřejmé, že i při tomto hlasování o důvěře Česká národní rada měla svoji předsedkyni.

Pokles rozpočtu Ministerstva vnitra činil v době Johnova působení na ministerstvu cca 8,4 mld. Korun.

Radek John byl ministrem (vlada.cz) mezi červencem 2010 a dubnem 2011. Jako změnu rozpočtu "za něj" tedy považujeme rozdíl mezi zákonem o státním rozpočtu na rok 2010 a tím na rok 2011 (skutečné plnění státního rozpočtu nebereme v potaz, jelikož John neměl na toto plnění vliv po celé rozpočtové období). Není sice zřejmé, zda Pecina hovoří o rozpočtu Ministerstva vnitra jako celku, nebo pouze o Policii ČR, můžeme však ověřit obě hodnoty.

Rozpočty na rok 2010 a 2011 (ukazatele kapitoly 314) uvádějí následující hodnoty výdajů (v milionech Korun):

2010 2011 rozdíl Policie ČR 34 565 28 606 5 959 Ministerstvo vnitra 61 270 52 877 8 393

Ministerstvu vnitra tedy v době, kdy Radek John byl ministrem, opravdu poklesl rozpočet o přibližně 8,5 miliardy.

Procedura jmenování velvyslanců v ČR je dle webu ministerstva zahraničí následující: " Velvyslanec je vybírán obvykle z profesionálních diplomatů personální radou Ministerstva zahraničních věcí ČR. (...) Ve zdůvodněných případech bývá jmenována osobnost, která není profesním diplomatem."

Nikde se nám ovšem nepodařilo nalézt konkrétní poměr mezi kariérními a politicky jmenovanými diplomaty, a to ani u nás, ani nikde jinde ve světě. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Skutečně se nám nepodařilo dohledat, že by Václav Klaus na veřejnosti označil Petra Nečase jako slabého politika. Vládu jako takovou však označoval za slabou opakovaně, například již v prosinci 2011, nebo po skončení svého mandátu při přednášce na VŠE, kde vládu označil jako bezzubou a rozpačitou, vládní koalici jako slabou a křehkou.

Petra Nečase však jako slabého lídra označil například prezidentův poradce Jiří Payne.