Za další - spustili jsme některé projekty jako je Zelená úsporám. (..) Já chci připomenout, že do roku 2020 se počítá tady s více než 20 miliardami korun.
Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý. Podle webu novazelenausporam.cz: "Program Nová zelená úsporám je zaměřen na investice do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. V programu bude podporováno například komplexní zateplování rodinných a bytových domů a veřejných budov (školy, školky, domovy seniorů apod.), a také nová výstavba v pasivním energetickém standardu". Program navazuje na starší dotační program Zelená úsporám. Projekt byl ohlášen koncem listopadu 2012. Podle webu lidovky.cz projekt do roku 2020 počítá až s 38 miliardami Kč.
Já jsem jej podpořil před prvním kolem prezidentské volby, strana, kterou vedu, jej podpořila, podpořili jsme ho před druhým kolem prezidentské volby.
Politická strana Národní socialisté-levice 21. století podpořila prezidentskou kandidaturu Miloše Zemana před prvním kolem a následně i v kole druhém. Na svém oficiálním profilu na facebooku předseda Jiří Paroubek 12. Ledna 2013 uvedl: „Národní socialisté jsou jedinou stranou zastoupenou v Poslanecké sněmovně, která vyjádřila již v prvním kole prezidentské volby svou jasnou podporu vítěznému kandidátovi M. Zemanovi...V této své podpoře M. Zemanovi vytrvají národní socialisté pochopitelně i ve druhém kole“.
Výrok Jiřího Paroubka tedy hodnotíme jako pravdivý.
Pokud se nemýlím, tak jsem žádného ministra na žádný resort za těch 10 let nanavrhoval (doporučoval).
Je pravdou, že Václav Klaus komentuje značnou část společenského dění včetně výběru ministrů. Ke konkrétním ministerským postům se vyjadřuje buď negativně (viz jmenování Karolíny Peake), či pozitivně (viz odstoupení Josefa Dobeše, Pavla Dobeše či Alexandra Vondry). Zaznamenali jsme i případ, kdy se zastával konkrétních lidí (viz kauza policejního prezidenta Petra Lessyho), či odmítl jmenovat vládu a ministry - příkladem může být kauza s (ne)jmenováním Davida Ratha a také odmítnutí menšinové vlády ČSSD (2005) a "přeběhlíkové" ODS (2006).
Výrok však hodnotíme jako pravdivý, protože Václav Klaus žádného ministra opravdu přímo nenavrhoval ani nedoporučoval.
Já jenom říkám, že podíváte-li se do eurozóny a do Evropské unie, tak stále ještě Česká republika patří mezi země s tou nižší nezaměstnaností (..).
Ministrova slova potvrzují údaje Eurostatu.
Podle údajů Eurostatu měla ČR v posledním čtvrtletí minulého roku nezaměstnanost ve výši 7,2 %. Ze 17 států eurozóny nižší míru nezaměstnanosti vykazovaly pouze 4 země, a to Lucembursko (5,1 %), Německo (5,4 %), Nizozemí (5,6 %) a Malta (6,9 %). Ze všech států evropské 27 pak byla nižší nezaměstnanost ještě v Rumunsku (6,7 %). Dá se tedy říci, že Česká republika skutečně patří mezi země s nižší mírou nezaměstnanosti.
Je ale třeba dodat, že pracujeme s daty, která jsou jednak neúplná a také již nemusí být zcela aktuální. V celkové statistice Eurostatu totiž chybí údaje za 4. kvartál 2012 u 3 zemí (Řecko, Rakousko a Spojené království).
Jediná politická strana v Parlamentu zastoupená, která má transparentní účet, to znamená, vidíte všechny pohyby na jejím účtu, je strana LIDEM.
Ze všech politických stran, které mají zastoupení v poslanecké sněmovně má pouze strana LIDEM plně transparentní účet s jasně dohledatelnými finančními transakcemi. Strana TOP 09 zpřístupňuje na svých webových stránkách měsíční výpisy z účtu a seznamy dárců, což však za transparentní účet považovat nelze. KSČM, ODS či ČSSD žádný podobný účet nemají, ani své účetnictví nezveřejňují.
V horní komoře parlamentu však zasedají senátoři Strany Zelených a České pirátské strany (Eliška Wagnerová a Libor Michálek), které obě transparentním účetnictvím disponují. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Karolíny Peake jako nepravdivý.
Podobný výrok jsme u Karolíny Peake hodnotili i nedávno, jako pravdivý. Z kontextu minulé debaty totiž bylo zřejmé, že Karolína Peake hovořila o stranách zastoupených v Poslanecké sněmovně. Tentokrát se však diskuze točila kolem politických stran obecně, a jelikož Parlament má dvě komory, zohlednili jsme v tomto výroku i strany, jejichž kandidáti byli zvoleni do Senátu.
Nicméně tento zákon (tzv. Církevní restituce)je nešťastný v tom, že na jednu stranu bere katolické církvi spoustu majetku ve prospěch jiných církví, které nikdy žádný majetek neměly a zároveň neřeší financování církví.
Zákon (.pdf) o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), tedy takzvané církevní restituce se například mimo výše finančních náhrad pro jednotlivé církve zabývá také v §17 příspěvkem na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností, kdy má stát po dobu 17 let vyplácet určitý (výše určena v odst. 2 a 3) příspěvek.
Mimo tento příspěvek se tématem financování církví zabývá v §19 s názvem Zrušovací ustanovení, kde zrušuje mj. také Zákon (.doc) č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem a další zákony, které tento později měnily. Např. Ministerstvo kultury zmiňuje, jak financování na základě tohoto zákona funguje. Není tedy pravda, že by tento zákon vůbec neřešil financování církví.
A to, že ze stínové vlády, ze stínových plánů vypadl Zdeněk Škromach, Marie Benešová a na toho třetího si teď nemohu vzpomenout. Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/ Ale Zdeněk, Zdeněk Škromach předtím nebyl ve stínové vládě...
Svoji stínovou vládu pro toto volební období představil Bohuslav Sobotka poprvé v červenci roku 2010. V tomto původním uskupení figuroval Zdeněk Škromach na pozici ministra práce a sociálních věcí.
Zmíněná stínová vláda prošla od té doby řadou změn. Zdeněk Škromach podal demisi na svou funkci ve stínové vládě v březnu roku 2011. Už v květnu do ní byl ovšem znovu jmenován.
Další změna přišla v červnu loňského roku, kdy Zdeňka Škromacha na pozici ministra práce vystřídala Ivana Stráská, kterou 25. dubna letošního roku nahradil Roman Sklenák.
Aktuální složení stínové vlády ČSSD je k dispozici na stranických webových stránkách.
Z kontextu diskuze je patrné, že Jan Mládek měl svým výrokem na mysli složení stínové vlády před poslední změnou. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
My jsme v nejdelší recesi od roku 97.
Sobotkovým slovům odpovídají statistiky OECD i mediální zdroje.
Na základě statistik OECD (data pracují se změnou k předchozímu čtvrtletí) jsme skutečně v nejdelší recesi od 4 čtvrtletí trvající krize roku 1997 (počítáme-li i poslední čtvrtletí roku 1997, kdy ekonomika vykazovala nulový růst). Současná ekonomika je v poklesu rovněž 4. čtvrtletí za sebou, ovšem podle řady mediálních zdrojů (např. Idnes, ČT nebo Novinky) se ve skutečnosti jedná už o pokles 5 kvartálů v řadě, tj. nejdéle v historii ČR. Česko bylo v jeho novodobé historii v recesi podle OECD ještě během 3. kvartálů roku 2008/2009.
Podle jiné metodiky, se kterou pracuje např. ČSÚ (.xls, sezónně očištěná data), která počítá se změnou ke stejnému období předchozího roku, byla ovšem nejdelší historickou recesí právě ta roku 1997, kdy se hospodářství propadalo 5 čtvrtletí v řadě (od 2. kvartálu roku 1997 do 2. kvartálu 1998).
Krize roku 2012 prozatím trvá i s odhadem OECD ohledně posledního kvartálu (ČSÚ ještě data za toto období nezveřejnil) prozatím 4 čtvrtletí. Stejně dlouhá pak byla i recese v roce 2009 (která dokonce při započtení nulového růstu v posledním kvartálu roku 2008 trvala 5 čtvrtletí).
Výrok předsedy Sobotky tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož jeden ze zdrojů potvrzuje jeho slova. Je ovšem třeba mít na paměti, že na základě jiné metodiky se můžeme dobrat k jiným závěrům.
V současné době jeho účinnost (služebního zákona, pozn.) odložena na rok 2015.
Prohlášení vlády se shoduje se Kubiceho tvrzením: "Služební zákon by měl nabýt úplné účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou některých ustanovení, která nabyla účinnosti dnem vyhlášení."
Podle mnou zjištěných údajů byl podíl OZE na české spotřebě energie v roce 2011 již 10,5 % a lze předpokládat, že letos tento ukazatel dosáhne 13 %.
Nejprve je nutné upozornit na existenci dvou metodik v oblasti stanovení výše podílů OZE. První z nich, kterou používá Eurostat (v souladu se Směrnicí 2009/28/ES a dalších nařízení) mluví o podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Druhá (.pdf) používaná Energetickým regulačním úřadem (odkaz na Zákon č. 165/2012 Sb.), pak hovoří o podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny.
Hynek Fajmont ve svém výroku mluví o podílu OZE na české spotřebě energie (metodika Eurostatu) v roce 2011. Zde podle dat Eurostatu byl ve zmíněném roce podíl obnovitelných zdrojů 9,4 %, tedy číslo nižší než udává Hynek Fajmon. S ohledem na tento číselný nesoulad označujeme výrok za zavádějící, neboť (možná neúmyslně viz níže) přidává argumentu europoslance "na váze".
Je však nutné upozornit na možnost toho, že Fajmon pracoval právě s daty ERÚ (.pdf), které hovoří o podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny. Ty pro rok 2011 odpovídají podílu 10,28 % OZE. Tj. téměř číslu, se kterým operuje Fajmon. S ohledem na to, že europoslanec ve výroku mluví o spotřebě energie, však tuto svoji domněnku nemůžeme uplatnit. Musíme tedy pracovat s fakty a výrok hodnotit na základě výše uvedeného (Domněnku o předpokladu dosažení 13% podílu OZE na hrubé spotřebě elektřiny/energie, zde hodnotit nebudeme.).
