Přehled ověřených výroků

Výrok Bohuslava Sobotky je hodnocen jako zavádějící, neboť i když počet členů ÚVV ČSSD je skutečně více než zmíněných 160, v tomto konkrétním hlasování se jich vyjádřilo pouze 151.

Celkově je členů Ústředního výkonného výboru ČSSD 194.

Při tomto konkrétním rozhodování hlasovalo celkem pouze 151 členů ústředního výkonného výboru ČSSD tedy méně než uvádí Bohuslav Sobotka. Pro to, aby se stal Sobotka kandidátem na premiéra, bylo pak 86 členů.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webu EPP jako pravdivý a samotné TOP09 jako pravdivý.

TOP 09 je členem Evropské lidové strany (EPP) od 10. února 2011. TOP 09 sice nemá své zástupce přímo na půdě Evropského parlamentu, dva její členové jsou ale ve skupině EPP při Radě Evropy a dva jsou také členy Politického shromáždění EPP,které stanovuje politické priority nebo rozhoduje o přihláškách nových členů.

Že je TOP09 pro evropská strana se můžeme přesvědčit například v jejím programu k letošním volbám - v bodu 9. Zahraniční a obranná politika mimo jiné stojí: "TOP 09 je přesvědčena, že české národní zájmy obhájíme mnohem lépe v těsném partnerství u společného evropského stolu než politikou, která se společné diskusi vzdaluje a má pro ni pouze slova kritiky."

Po volbách 2010 jmenoval prezident Klaus předsedou vlády Petra Nečase, předsedu ODS, jehož strana skončila až na 2. místě.

Po volbách bylo skutečně jasné, že se formuje vláda ODS - TOP 09 - VV, vítězná ČSSD neměla koaliční potenciál k tvorbě vládní koalice. Nicméně je třeba uvést, že Jiří Paroubek na post předsedy ČSSD rezignoval již v den voleb.

Nejprve se zaměříme na porovnání sazeb korporátních daní (daní z příjmů právnických osob) u zmíněných zemí, které nám nastíní následující tabulka, jejíž zdrojem jsou údaje OECD (.xlsx) z letošního roku.

ZeměZákladní či specifická sazba daně z příjmů právnických osobBelgium*33.99 (33.0) %Czech Republic19 %Luxembourg*22,47 (21,0) %Netherlands*25 %Zdroj: OECD 2013

*všechny z uvedených zemích mají v této oblasti různá specifika. Např. výše obratu právnické osoby atd. (viz zdroj dat).

Česká kapitálová informační agentura (ČEKIA) dlouhodobě sleduje počet českých společností s vlastníkem z daňového ráje. Dle údajů této společnosti patří Nizozemí (vůbec nejvyšší počet firem) a Lucembursko (čtvrtá v pořadí) mezi země s nejvyššími podíly sídel českých firem v zahraničí. Belgie mezi tzv. "daňové ráje" vůbec zařazena není.

Důvodem, proč si České firmy vybírají (vybíraly) dvě výše zmíněné země byla původně "daňová optimalizace" (čti: nižší daňové odvody). Dnes však vzhledem k vyššímu tamějšímu zdanění (viz údaje výše) jsou především lepší podmínky pro podnikání a jednoduchá daňová administrativa.

Výrok vzhled k výše uvedenému označujeme jako nepravdivý, neboť i přesto, že dvě z uvedených zemí (Belgie nikoliv) jsou země s nejvyššími podíly sídel českých firem v zahraničí, je příčinnou tohoto stavu nikoliv výše daní (jsou vyšší než v ČR), ale např. jednoduchost daňové administrativy či stabilita právního prostředí.

Výrok podle zjištěných informací hodnotíme jako pravdivý. Je otázkou, zda oficiálním představením tohoto sboru je myšleno také jeho vytvoření, Jan Fischer však opravdu dne 13. prosince 2012 představil svůj poradní sbor 15 lidí jak na svých stránkách, tak např. na facebooku.

V tomto poradním sboru jsou skutečně lidé různých profesí a z různých odborných oblastí. Jejich seznam a konkrétní, podrobné údaje o jednotlivých osobách lze nalézt na stránkách Jana Fischera, pro informaci ale k hodnocení dodáváme stručnou tabulku:

JménoZaměstnáníOblast v poradním týmu MUDr. Martin Jan Stránský, MD, FACP LékařKoordinátor sboruJUDr. Hana MarvanováAdvokátkaPrávní témata, korupceJUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D.Ústavní právníkÚstavní právoprof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.LékařZdravotní péče a vědaIng. Eva AnderováŘeditelka odboru mezinárodních vztahů MF ČRMezinárodní vztahyOndřej Jonáš, Ph.D.Mezinárodní teoretik a ekonomEkonomikagen. Ing. Andor ŠándorOdborník na bezpečnostBezpečnostní problematikaprof. Petr Matějů, Ph.D.SociologVývoj společnosti, vzdělávánídoc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D.HistorikPolitické dějiny a dějiny církvePhDr. Petr Just, Ph.D.PolitologPolitologieBožena JirkůŘeditelka nadace Charty 77 a Konta BARIÉRYSociální péče, nadační činnost, charitativní akceJan PištěkAkademický malířKulturaJaroslav ZemanProjektový manažerStudenti a mládežKarol AnderStudentStudenti a mládežMgr. Marie CimplováAsistentka v časopisu PřítomnostStudenti a mládež

Na základě Jednacího řádu Senátu ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle § 119a Zákona o jednacím řádu Senátu Senát projednává řadu otázek souvisejících se závazky plynoucími z členství České republiky v Evropské unii i dokumenty postoupené Senátu přímo orgány Evropské unie. V současné době Senát skutečně projednává řadu návrhů spojených s evropskou legislativou.

§ 119 Jednacího řádu Senátu také upravuje možnosti, kdy je nutný předchozí souhlas Senátu s některými rozhodnutími činěnými v orgánech Evropské unie.

Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě dostupných údajů z databáze OECD, Informačního centra Vlády ČR, Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR), Index Mundi a Medical Tribune CZ.

O přebytku nemocničních lůžek v nemocnicích informuje Informační centrum vlády, když uvádí, že " podle všech dostupných dat jsme nad průměrem EU (menší počet lůžek má drtivá většina západních států). " Tento výrok potvrzuje publikace (.pdf, ang.) organizace OECD z roku 2013. Data použitá pro srovnání jsou z roku 2011 a uvádí počet 6,8 lůžek na 1000 obyvatel. Vyšší počet lůžek na 1000 obyvatel mají podle tohoto zdroje ze zemí Evropy pouze Německo, Rakousko a Maďarsko. Průměr OECD je v tomto roce 4,8 lůžek na 1000 obyvatel.

Pro doplnění uvádíme aktuálnější data ohledně nemocničních lůžek v České republice z roku 2012 podle ÚZIS ČR. V publikaci (.pdf) Síť zdravotnických zařízení uvádí na str. 14 informaci, že na 10 000 obyvatel připadá v průměru 76,4 lůžek (tedy 7,64 na 1000 obyvatel). Z toho 5,59 lůžek na 1000 obyvatel je v nemocnicích. Podle zpravodajského portálu Medical Tribune CZ poklesl počet nemocničních lůžek mezi lety 2011 a 2012 o 1883 ks. Dlouhodobě lze pozorovat trend poklesu počtu nemocničních lůžek jak v ČR, tak v Evropské unii nebo mezi státy OECD.

V tomto výroku předpokládáme, že Andrej Babiš hovoří o veřejných zakázkách. Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož jsme nedohledali přehled veřejných zakázek bez výběrového řízení.

Podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o veřejných zakázkách") má zadavatel veřejné zakázky povinnost tuto zakázku zadat v zadávacím řízení podle tohoto zákona, avšak z této zásady existují mnohé výjimky. Za nejpodstatnější z nich je považována výjimka stanovená ustanovením § 18 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách, která vyjímá z působnosti zákona zakázky malého rozsahu, přičemž takovou zakázkou "se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty." (§ 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách). Zákon však v § 18 a 19 stanoví mnohé další výjimky.

Podle statistiky veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj (přehledné tabulky dostupné v Deníku veřejné správy) byly v roce 2012 zahájeny veřejné zakázky (v režimu zákona o veřejných zakázkách, tj. bez veřejných zakázek malého rozsahu) v celkové předběžné ceně 294 074 mil. Kč a v roce 2011 v celkové předběžné ceně 269 420 mil. Kč.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť prezident Zeman skutečně žádal souhlas Senátu se jmenováním celkem devíti soudců Ústavního soudu, z nichž Senát vyslovil souhlas se sedmi.

Senátoři hlasovali o ústavních soudcích 25. dubna, 20. června a 21. srpna a podpořili konkrétně Miladu Tomkovou, Jana Filipa, Jaroslava Fenyka, Vladimíra Sládečka, Kateřinu Šimáčkovou, Ludvíka Davida a Pavla Rychetského. Souhlas naopak nevyslovili se jmenováním Miloslava Výborného a Jana Sváčka.

Výrok hodnotíme na základě informací z médií lidovky.cz a ceskatelevize.cz jako pravdivý. Slovenský premiér Robert Fico se skutečně pro MF Dnes vyjádřil pozitivně o možnosti Lívie Klausové jako velvyslankyně na Slovensku. Doslovne uvedl: " Takže to, co tady řeknu, je můj subjektivní názor. A ten je, že návrh na paní Livii Klausovou já osobněvnímám jako projev respektu a úcty keSlovenskérepublice. Dokonce bych řekl, že ti, co přišli s tímto návrhem, projevili velký cit pro české a slovenské vztahy".