(A z tohoto pohledu bylo velmi dobré, kdyby proběhlo i jednání a rozhodnutí Ústavního soudu), kde je náš návrh skupiny senátorů na zrušení sKaret.
Podle tiskové zprávy ČSSD a informací ČTK byla skutečně předsedou Senátu Milanem Štěchem podána ústavní stížnost (přiloženo její znění), pod níž se podepsalo 51 senátorů Stížností by se mělo dle informací ČTK zabývat celé plénum Ústavního soudu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
My dnes máme školek asi přes pět tisíc.
Výrok Petra Fialy hodnotíme jako neověřitelný, jelikož data o počtu školských zařízení za určitý školní rok jsou Českým statistickým úřadem zveřejňována až po jeho skončení, během prázdnin, nelze tedy zjistit, kolik školek "máme dnes". Poslední dostupná data (.pdf) za školní rok 2011/2012 udávají počet 4931 mateřských škol.
S žádostí o poskytnutí podkladů, ze kterých Petr Fiala vycházel jsme se obrátili na ministerstvo.
Zpráva polského Sejmu jasně říká, pane Moravče, jasně říká tato zpráva polského Sejmu, že vliv Agrofertu na vládu v České republice při prodeji Unipetrolu byl takový, že česká vláda odmítla o 40 % lepší nabídku, než která tam předtím v té doby byla.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací ČTK, které citoval portál Idnes.
Zpráva vyšetřovací komise polského Sejmu, která se zabývala možnou korupcí při prodeji Unipetrolu, podle ČTK uvádí následující: "Vliv Agrofertu musel být obrovský, když dokázal přimět českou vládu k tomu, aby odmítla nabídku, která byla o 40 procent vyšší než nabídka PKN Orlen."
Původní zprávu polského parlamentu se nám dohledat nepodařilo.
Pro úplnost dodáváme, že společnost Agrofert se vůči informacím ve zprávě ohradila. Podle firmy jsou směsí "chybných, nepravdivých či výslovně lživých a manipulativních tvrzení."
Bod, který bych vyzdvihl je, že jsem od začátku říkal, že nebudu podávat odvolání, pakliže to bude odmítnutí na základě falešných lidí s falešnými podpisy. (odvolání proti nezaregistrování MVČR na kandidáta na prezidenta - pozn. Demagog.cz)
23. listopadu řekl Tomio Okamura pro server IHNED: “ Pokud by se potvrdilo, že šlo o falešné podpisy neexistujících lidí, pak se nedá nic dělat, skládám zbraně a je po boji”.
Ministerstvo už předloni připravilo novelu zákona, která je účinná od 1. ledna minulého roku a tam už zjednodušení, pokud jde o likvidace společnosti a některý věci rejstříkový, existují.
Dle serverů lidovky.cz a ohrozeny.podnikatel.cz je od počátku roku 2012, kdy vstoupila novela obchodního zákoníku v platnost, snazší likvidace tzv. prázdných firem, tedy společností, které mají na určité adrese nahlášené sídlo, na této adrese je ale nelze dohledat a nevykazují ani žádnou činnost.
My jsme se dostali do poklesu. Slovensko roste, Rakousko roste, Polsko roste.
Podle údajů eurostatu klesl HDP České republiky za rok 2012 o 1,3%. Hrubý domácí produkt Polska naopak meziročně vzrostl o 1,9%, Rakouska o 0,8% a Slovenska o 2,0%. Výrok Jiřího Paroubka proto hodnotíme jako pravdivý.
Stát
Růst HDP za rok 2012
Česká republika
- 1,3%
Polsko
+ 1,9%
Slovensko
+ 2,0%
Rakousko
+ 0,8%
Zdroj: eurostat
(Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor Dobře, pojďme si tu míru ohrožení chudobou trochu rozebrat. To číslo, které jste uváděl, to je procento lidí, kteří jsou ohroženi.) Ano, to je oficiální statistický údaj, který se sleduje v celé Evropě a my jsme v tomto ohledu na prvním místě v Evropě, tedy nejnižší, máme nejnižší míru ohrožení chudobou ze všech zemí Evropské unie.
Dle oficiálních údajů eurostatu aktualizovaných v říjnu 2012 (data jsou ovšem z roku 2010) je Česká republika skutečně státem s nejnižší mírou ohrožení chudobou ze všech zemí Evropské unie a jako jediná unijní země nepřekročila hranici 10%. Celkový průměr v zemích EU činil přibližně 16,4 %.
Výrok poslance Jaromíra Drábka proto hodnotíme jako pravdivý.
V minulém období jsme měli pouze plat českého poslance na úrovni předsedy výboru a náhrady, no, a pak se udělal prostě, protože byla velká nerovnost mezi těmi poslanci v rámci Evropské unie, nejméně, tuším, měli Lotyši a nejvíc měli Italové, kteří měli 13 tisíc eur, tak se udělal kompromis a nakonec tedy je to v řádu tedy 7 tisíc eur a po zdanění je to o něco méně, ale prostě je to v zásadě prostředek toho rozpětí, které bylo původně mezi těmi, tou nízkou úrovní Lotyšů a tím, co měli Italové.
Miloslav Ransdorf se vyjadřuje ke změně v platech europoslanců, která proběhla v červenci 2009, a na základě dostupných informací je tento výrok hodnocen jako pravdivý.
Jak uvádí oficiální stránky Evropského parlamentu (na stránce zcela dole - Platy a příspěvky), od července 2009 vstoupil v platnost jednotný statut, na základě kterého pobírají europoslanci stejný hrubý měsíční plat (7 956 euro). Zpravodajský server iDnes.cz uvádí, že vzhledem ke skutečnosti stejného spotřebního koše pro všechny europoslance bylo sjednocení platů nezbytné.
Na stránkách (v sekci FAQ - How much does a Member of the European Parliament earn?) evropského centra lze zjistit, že mzdy (z roku 2003/2004) europoslanců z Lotyšska byly, vedle mezd europoslanců ze Slovenska (888 euro) a Maďarska (761 euro), jedny z nejnižších (1 075 euro). Nejvyšší mzdy měli naopak poslanci z Itálie (12 007 euro). Ačkoliv se tyto konkrétní hodnoty mezd liší od těch uvedených Miloslavem Ransdorfem, jednoduchým početním úkonem lze doložit, že nový jednotný plat se dá pokládat za zprůměrňované mzdy všech evropských politiků, a tak tento výrok hodnotíme jako pravdivý.
Pro bližší přiblížení situace uvádíme, že do roku 2009 byli europoslanci jedinými zaměstnanci společných evropských institucí, jejichž platy se odvíjely od národních parlamentů. Nyní jsou hrazeny z rozpočtu Evropského parlamentu, odvádí se z nich daň EU a také příspěvek na úrazové pojištění. Po těchto odvodech plat činí 6 200 euro. Členské státy mohou plat podrobit rovněž vnitrostátnímu zdanění. Dle oficiálních stránek (na stránce zcela dole - Platy a příspěvky) Evropského parlamentu však také existuje několik výjimek: poslanci EP, kteří byli poslanci již před volbami roku 2009 a ti, kteří se rozhodli pro zachování předchozího vnitrostátního systému pro plat, odchodné a důchod, mají mzdy původní. Vedle svých platů dostávají všichni europoslanci od Evropského parlamentu ještě příspěvky určené na pokrytí výdajů, které jim vzniknou při plnění parlamentních povinností - příspěvky na všeobecné výdaje, cestovní výdaje, roční příspěvek na cestovní výdaje a denní příspěvky.
Za 15 let nedošlo k sebemenšímu růstu globálních teplot.
Za posledních 15 let, které jsou ve výroku zmíněny, opravdu dle měření například amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration, NOAA) nedošlo k růstu průměrné teploty. Je však důležité podotknout, že ač se teplota nezvýšila, těchto 15 let patřilo k nejteplejším od doby počátku systematického měření teplot. Vědci však například v článku britského listu The Daily Telegraph argumentují, že variabilita vývoje globální teploty nemusí nutně znamenat popření dlouhodobého trendu růstu teplot.
No tak já si myslím, že je potřeba také říct, že v důvodové zprávě bylo, že by se snížilo pravděpodobně kouření asi o dvě procenta u nás, takže to není žádná tragédie.
V důvodové zprávě (pdf.) k navrhované revizi evropské směrnice o tabákových výrobcích jsou detailněji popsané souvislosti a důvody vedoucí k vytvoření daného právního předpisu. Součástí důvodové zprávy je také dokument (pdf.) hodnotící vliv navrhovaných změn a právě v této části se nachází i informace, kterou uvedl ministr Heger. Dokument předpokládá, že konzumace tabákových výrobků se sníží o 2 % během prvních 5 let, po kterých bude nová směrnice v platnosti. Tyto informace jsou uvedeny na straně 59 v odstavci s názvem Indirect Impact.
Na základě těchto údajů hodnotíme tvrzení ministra zdravotnictví jako pravdivé.
Pro bližší uvedení situace uvádíme, že současná směrnice o tabákových výrobcích (2001/37/ES) je z roku 2001. Jak uvádí tisková zpráva Evropské komise, navrhovaná revize spočívá v uložení nových a přísnějších pravidel na výrobu, obchodní úpravu a prodej tabákových výrobků.
