Jan Korytář
Zdravotnictvím proteče ročně přes 200 miliard.
Jedním ze základních zdrojů informací o stavu českého zdravotnictví je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
Ústav ve studii Zdravotnictví České republiky 2012 ve statistických údajích (.pdf) ze srpna 2013 uvádí (str.78) následující předběžné údaje o výdajích na zdravotnictví v roce 2012: 1) Objem celkových výdajů na zdravotnictví - 292 737 milionů korun (zahrnuje soukromé i veřejné zdroje), 2) objem veřejných výdajů na zdravotnictví - 246 018 milionů korun.
Roční objem finančních prostředků ve zdravotnictví v České republice podle uvedených údajů pro rok 2012 skutečně přesahuje částku 200 miliard korun. Další ze zdrojů: ČSÚ, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo financí a další.
Jeroným Tejc
My jsme viděli zástupce Rekonstrukce státu, který říká, je potřeba přijmout toto, toto, toto, ale většinu těch zákonů nenapsali, respektive nenapsali téměř žádný.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť čekáme na dodání dokumentů ze strany Rekonstrukce státu, které podloží aktivitu projektu v rámci tvorby jednotlivých návrhů. Prozatím alespoň následující informace:
Hned na úvod podotýkáme, že je velmi problematické stanovit jednoho konkrétního autora zákona, neboť každý zákon je většinou připravovaný kolektivem odborníků ve spolupráci s legislativci, nicméně z daného výroku Jeronýma Tejce vyplývá, že dle něho se zástupci Rekonstrukce státu nepodíleli na samotné tvorbě návrhů zákonů v jejich konkrétní hlasovatelné podobě. Zde pro lepší pochopení kontextu doplňujeme pokračování Tejcova výroku: ..."Ono jedna věc je ztotožnit se s tou obecnou formulací a druhá věc je napsat ten zákon a třetí věc je napsat ho v takové kvalitě a především shodě, abychom, abychom pro něj mohli hlasovat.." Oslovili jsme tedy přímo zástupce Rekonstrukce státu, aby se vyjádřili k Tejcovu výroku a níže uvádíme jejich reakci a později případně doplníme odkazy na konkrétní podoby jejich návrhů zákonů.
Lenka Petráková (Rekonstrukce státu) nám v reakci na výrok Jeronýma Tejce zaslala následující vyjádření (pozn.částečně upraveno). " (...)Upřesňuji formu spolupráce na přípravě novely služebního zákona. Rekonstrukce státu koncem minulého roku především iniciovala a aktivně se podílela na přípravě novely služebního zákona a to formou účasti na expertních kulatých stolech a připomínkováním vznikající novely. Novelu připravují legislativci Parlamentu ČR s přispěním expertů, především z řad Rekonstrukce státu, a dalších dotčených skupin(...)Dovolím si shrnout, že bez expertů z Rekonstrukce státu, by žádná novela služebního zákona pravděpodobně vůbec nevznikla a nebyla v následujících dnech předkládána do 1. čtení. "
Matěj Hollan (Rekonstrukce státu) potom napsal následující: " Dlouhodobě také spolupracujeme s Janem Farským na zákoně o registru smluv, či se zabýváme zákonem o rozšíření pravomocí NKÚ, kde byl Ekologický právní servis v minulém kole (než to zarazil senát) hlavní hybatelem legislativního procesu. " V tomto ohledu jsme kontaktovali Jana Farského, který nám potvrdil vyjádření Matěje Hollana, zde uvádíme jeho reakci: ".. .přesně uvedeno, jsem autorem původního návrhu zákona. Na jeho formulaci se podílely i neziskové organizace, které jsou sdruženy v projektu Rekonstrukce státu. I na poslední verzi mi byly konstruktivními oponenty.. "
Jaké konkrétní návrhy prosazuje projekt Rekonstrukce státu můžete najít na jejich stránkách.
Jan Kohout
Tak azylová politika patří do kompetence ministra vnitra, nikoliv ministra zahraničních věcí. Čili já k tomu mohu dát akorát nějaké doporučení, ale nic s tím neudělám.
Za problematiku mezinárodní migrace a mezinárodní ochrany v České republice zodpovídá Ministerstvo vnitra. A to jak na úrovni legislativně - koncepční, analytické, tak i realizační. V rámci ministerstva za tuto oblast zodpovídá odbor azylové a migrační politiky.
Petr Mlsna
Doporučení té komise do doby, dokud nejsou schválená Evropskou radou, jsou skutečně pouze doporučeními. A tato kondicionalita, že by snad měl být přijat zákon o státních úřednících, jako podmínka pro čerpání, čerpání peněz, je skutečně pouze, pouze neformální, není, není vymahatelná, není zakotvena v žádných evropských, evropských předpisech a dokumentech.
Evropská unie dlouhodobě kritizuje Českou republiku za neschopnost přijmout služební zákon o státní správě. V sérii doporučení z 29. května 2013, které každoročně vydává Evropská komise pro všechny členské státy, se v bodě č. 15 jasně píše o nutnosti přijmout zákon o úřednících. Komise však už 30. 5 uvedla, že pracovala se starým návrhem zákona a „kritiku zákona, kterou umístila na svém webu, zpracovali její úředníci a neschválili ji komisaři. Materiál tak nereprezentuje oficiální stanovisko Komise a sloužil jako souhrn podkladů pro vypracování doporučení pro Česko“.Přijetí služebního zákona je však do budoucna nutnou podmínkou pro čerpání financí ze strukturálních fondů EU. Zavedení zákona bylo také jednou z podmínek vstupu ČR do EU.
Série doporučení vydávaná Evropskou komisí závazná nejsou, avšak povinnost přijmout služební zákon pro ČR závazná je. Výrok ministra bez portfeje Petra Mlsny proto hodnotíme jako zavádějící.
Pavel Bém
...pro který vznikla (ODS - pozn. Demagog.cz) shodou okolností a který není ničím jiným, on je vlastně strašně jednoduchý, on je triviální, já jsem ho na začátku našeho rozhovoru řekl, prostě malý levný stát, bez dluhů, nízké daně, chránit občanské svobody.
Výrok hodnotíme na základě programu ODS z roku 1995 a Poděbradských artikul ů z roku 1998 jako pravdivý.
Program strany např. uvádí: "Daňový systém chceme trvale udržet jednoduchý, jednoznačný a zachovávající rovný přístup ke všem. Usilujeme o snižování daňového zatížení i dalších povinných zatížení," nebo
"naší politikou je tuto vyrovnanost trvale udržovat, nepodléhat populistickým tlakům a nezadlužovat se na úkor generací našich dětí."
Ve stejném duchu se vyjadřují i Poděbradské artikuly
jejichž části se nazývají právě Levný stát, Nezadlužená budoucnost, Soukromí je nedotknutelné a Solidarita zodpovědných.
Miloš Zeman
V minulosti vždy prezident navrhoval určitá jména velvyslanců, já jsem navrhoval pouze dvě, moji předchůdci jich navrhovali daleko víc.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat žádné relevantní zdroje o počtu velvyslanců navrhovaných předchozími prezidenty. Kontaktovali jsme v této věci Ministerstvo zahraničních věcí ČR a na základě jeho vyjádření hodnocení případně upravíme.
Miloš Zeman skutečně zatím navrhl dvě osobnosti, které by se dle něj měli stát velvyslanci, jedná se o Livii Klausovou a Vladimíra Remka.
Miroslav Toman
..bavíme se o částkách pro včelaře, to už také proběhlo vládou, 65 milionů korun a co se týká povodní, tak tam už vláda po povodních, jak už bylo zmiňováno, odsouhlasila pro zemědělství řádově 735 milionů korun.
Vláda 24. července 2013 schválila celkem až 735 mil. Kč na odstraňování škod na zemědělském majetku a z toho až 50 mil. pro chovatele ryb. Dotace pro včelaře by se v rámci tříletého programu měly pohybovat v částkách přes 60 mil. Kč ročně.
Server Demagog.cz k tomuto výroku kontaktoval přímo Ministerstvo zemědělství. Jeho odpověď zveřejňujeme v plném znění: "1/ Vláda ČR schválila v rámci usnesení č. 548 ze dne 24. července 2013 posílení výdajů kapitoly MZe v roce 2013 a v následujících letech, a to o 2 113 mil. Kč na odstraňování a kompenzace povodňových škod, a to
a) na státním vodohospodářském majetku v programu č. 129 270 Odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku II do výše 1 350 mil. Kč,
b) na zemědělském majetku do výše 735 mil. Kč, z toho do výše 50 mil. Kč na rybách,
c) na lesním majetku do výše 28 mil. Kč.
Pokud se týká výplaty peněz na úhradu škod způsobených na zemědělském majetku, v současnosti je program zaslán ke schválení Evropské komisi, po obdržení souhlasného stanoviska EK bude program předložen k podpisu ministrovi zemědělství a neprodleně pak bude přistoupeno k administraci.
2/ Dotace včelařů směřují z různých zdrojů. Například 1D – národní dotace nebo na základě včelařského programu. Český včelařský program byl schválený 17. 7. v EU, na jeho základě pak bylo schváleno, že v rámci tříletého programu bude ročně uvolněno přes 60 mil. Kč. Peníze by se měly začít vyplácet koncem roku."
Miroslav Kalousek
Strana práv občanů Zemanovci není ani zastoupena v Poslanecké sněmovně.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI skutečně není zastoupena v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Ve volbách do PSP ČR v roce 2010 získala pouze 4,33%, přičemž pro zastoupení v poslanecké sněmovně je nutné získat alespoň 5% hlasů jako politická strana či hnutí, 10% jako dvoučlenná koalice, 15% jako trojčlenná koalice či 20% jako čtyř a vícečlenná koalice.
Martin Pecina
Měli bychom vytvořit zvláštní fond, do kterého v dobách přebytků na důchodovém účtu, a jsou takové, tak ve kterém by se ty peníze shromažďovaly. To je běžná metoda například na atomovém účtu, když už uvedu takový příklad, tak se shromažďujou peníze z prodeje elektřiny z jaderných elektráren, které se někdy v dálné budoucnosti využijí na dekontaminaci toho území nebo těch reaktorů a likvidaci jaderného paliva, čili úplně stejný princip.
Účet o kterém mluví Martin Pecina se nazývá "jaderný" a slouží k financování ukládání radioaktivních odpadů - tuto činnost zajišťuje Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
Na jaderný účet připívají všichni původci radioaktivních odpadů ve výši podle vyhlášky č. 416/2002 Sb. Energetická společnost ČEZ např. platí 50 Kč za každou MWh vyrobenou v jaderných elektrárnách. Obce, na jejichž katastru leží úložiště radioaktivních odpadů, obdrží z účtu 1,5 mil. Kč ročně.
Každý vlastník povolení pro provoz jaderného zařízení – kromě odvádění příspěvků na jaderný účet – vytváří podle atomového zákona finanční rezervu na likvidaci tohoto zařízení. Finanční prostředky se shromažďují během celého provozu a jednou z povinností SÚRAO je toto pravidelné „spoření“ kontrolovat.
Z povodňové daně zůstalo necelých 400 milionů.
Ministr mluví o prostředcích, získaných z tzv. povodňové daně, tj. dočasného snížení daňové slevy na poplatníka v roce 2011. V červenci 2011 jeho úřad zveřejnil odhad příjmu z povodňové daně a plán rozdělení těchto prostředků na nápravu povodňových škod. Celkové příjmy byly odhadnuty na 4 mld. korun a na roky 2012 a 2013 byl plánován výdej cca čtvrtiny. Bohužel jsme již nedohledali ani konečný údaj o dodatečných příjmech z povodňové daně, ani přehled výdajů, který by ukázal "zůstatek". Ve vyjádření z února 2012 ministerstvo financí odkazuje na jednotlivé kapitoly státního závěrečného účtu, ve kterém ale vyčíslení příjmů ze snížení slevy na poplatníka nenajdeme.
