Přehled ověřených výroků

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Podle statistiky Evropské centrální banky (harmonizované dlouhodobé úroky pro účely srovnání, data za leden 2013) je situace následující: Zeměúrok v %Česká republiky1,96Slovensko3,93Polsko3,91Rakousko1,92Německo1,51

Výnos z českých dluhopisů je tedy opravdu pod 2 %, u slovenských i polských je zhruba dvojnásobný, rakouské jsou zhruba na stejné úrovni a lépe je na tom z našich sousedů opravdu jenom Německo.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky Eurostatu (v liště označené "AGGREG95" je potřeba nastavit kategorii "Food", případně jinou požadovanou kategorii, a v liště označené "INDIC_NA" je potřeba zvolit Prices levels indices (EU27=100). Podotýkáme však, že při srovnání cen potravin v rámci členských zemí EU se za Českou republikou nachází také Maďarsko, které Andrej Babiš neuvedl a které je dle statistiky na pátém místě, Česká republika je tím pádem šestá. Pořadí jednotlivých zemí se může mírně proměňovat v závislosti na tom, jaké položky jsou do statistiky započítávány(např. nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje etc.). V odkazu na statistiku, která je uvedena výše, si můžete zvolit konkrétní skupinu spotřebitelských produktů a porovnat jejich cenové hladiny napříč členskými zeměmi EU. Níže uvádíme výňatek ze statistiky, kde je index cenové hladiny potravin jednotlivých členských zemí definován vůči průměru cenové hladiny potravin v rámci celé EU, který je roven 100. V tabulce je uvedeno pouze posledních šest zemích s nejnižším indexem, odkaz na celkový přehled všech zemí naleznete zde.

Polsko63,2Bulharsko68,8Rumunsko70,1Litva77,7Maďarsko85,0Česká republika85,9 ("index Comparative price level indices 2009, EU27=100")

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Skupina Agrofert Holding podnikatele Anreje Babiše měla v roce 2012 nekonsolidované tržbyve výši 202 miliard korun. Nepodařilo se nám ovšem nalézt konkrétní rozdělení této částky podle divizí ve firmě (skupina podniká zejména v zemědělství, chemickém průmyslu a potravinářství, předloni vstoupila také do lesnictví a dřevařství).

Andrej Babiš sám k hospodaření v potravinářství uvedl, že výkonnost této části jeho skupiny je horší, než plánovali. Babiš v prosinci minulého roku také odhadoval, že marže v potravinářství nepřekročí jedno procento.

Pomineme-li jistou expresivnost ve výroku Lubomíra Zaorálka, lze pozorovat, že vládní návrh zmíněného zákona a poslanecká iniciativa Pavla Suchánka jsou velmi rozdílné a do jisté míry míří v základní filozofii návrhu zákona i proti sobě. Výrok tak lze pokládat za pravdivý.

Lubomír Zaorálek mluví o návrhu zákona o opatření ke zvýšení transparentnosti akciových společností, který je aktuálně projednáván Sněmovnou jako tisk 715. Vládní návrh zákona (.pdf) řeší např. změnu formy tzv. anonymních akcií a v roce 2014 by již měly být tyto akcie převedeny na konkrétní jméno majitele. Vládní návrh požaduje změnu směrem k prokázání majetkové struktury akcií k 30. červnu 2014.

Pozměňovací návrh (.doc - kompletní znění) poslance Suchánka /ODS/ však obsahuje opatření, že by stávající anonymní akcie nemusely být převedeny směrem k jasnému majiteli, ale vztahovalo by se to až na akcie nové, vydané po nabytí platnosti zákona.

Konkrétní návrh poslance Suchánka zní: "§ 2Vydané listinné akcie na majitele
Listinné akcie na majitele platně vydané před účinností zákona nadále platně existují."

Jak vyplývá z porovnání základních ustanovení ve vládním návrhu zákona a v pozměňovacím návrhu poslance Suchánka, vládní návrh je přísnější, poslanecká iniciativa v tomto případě spíše konzervuje současný platný stav. Pro doplnění uvádíme, že argumenty poslance Suchánka ohledně jeho návrhu se týkají především negativních administrativních dopadů, pokud bude přijat vládní návrh, který naopak je postaven na snaze o větší transparentnost.

Výrok lze na základě dat z účetních uzávěrek České pošty hodnotit jako pravdivý. Zmiňované výnosy z aliančních smluv jsou v účetních uzáverkách kategorizovány jako výnosy z obstaravatelské činnosti. Přiložená tabulka předkládá vývoj těchto výnosů v čase. Pro rok 2012 prozatím nebyla účetní uzávěrka zveřejněna, avšak podle tiskové zprávy České pošty ze 3. dubna 2013 se výnosy z obstaravatelské činnosti v roce 2012 zvýšily o 299 milionů korun.

Rok

Výnosy z obstaravatelské činnosti (mld. Kč; zaokrouhleno)

20112,4720102,52

20092,6120082,5120072,5920062,37

20052,17

20042,17

Data 2010-2011 (.pdf str. 101); 2008-2009 (.pdf str. 112); 2006-2007 (.pdf str. 72); 2004-2005 (.pdf str. 74).

Podle informací České televize vlastnila Babišova společnost Penam, která je součástí holdingu Agrofert, ke konci minulého roku 12 pekárenských výrobních jednotek, 4 mlýny a síť více než čtyřicítky prodejen pečiva, což ji řadí na 2. místo největších pekárenských skupin v Česku.

Jedničkou na českém trhu je společnost United Bakeries. Plánovaná fúze s Penamem, která by pro Babiše znamenala ovládnutí přibližně třetiny trhu v této oblasti, se ovšem nakonec neuskutečnila.

Přesto můžeme označit skutečně podílu Penamu na trhu pekárenských skupin jako "značný". Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Velikost a množství skladovacích prostor obilí se nám dohledat nepodařilo.

Jan Bureš v rozhovoru pro Český rozhlas (audio v textu - čas 05:30) z 21. 3. 2013 (kdy byl zvolen do Rady ÚSTR) prohlásil, že se musí se situací v Ústavu pro studium totalitních režimů nejprve více seznámit, než se rozhodne, zda-li bude pro, či proti odvolání Daniela Hermana z pozice ředitele ÚSTR.

Jiný zdroj, který by potvrzoval tvrzení senátora Jirsy, se nám nepodařilo dohledat.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož platba za státní pojištěnce byla poprvé zvýšena již v roce 1996, tedy dva roky před nástupem Zuzany Roithové do funkce ministryně zdravotnictví ČR. Navýšení platby za státní pojištěnce v roce 1998 bylo původně iniciováno vládním návrhem zákona, který byl také po vrácení Senátem ČR s pozměňovacími návrhy přijat.

Výše pojistného činí, dle zákona č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, 13,5% z vyměřovacího základu za rozhodné období. Podle vývoje vyměřovacího základu osob, za které je plátcem pojistného stát, který lze vidět v následující tabulce, je patrné, že první zvýšení přišlo již v období od 1. ledna 1996 do 30. června 1996.

ObdobíVyměřovací základ (Kč)Výše pojistného (Kč)1. 1. 1993 - 31. 12. 1993

1694228,71. 1. 1994 - 31. 12. 19951430193,11. 1. 1996 - 30. 6. 19961630220,01. 7. 1996 - 31. 12. 19972000270,01. 1. 1998 - 30. 6. 19982120286,21. 7. 1998 - 30. 6. 20012900391,5

Návrh novely zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, který je ve výroku zmiňován, byl sněmovně předložen vládou dne 24. října 1997, přičemž Zuzana Roithová byla zástupcem navrhovatele. Senát ČR tento zákon následně vrátil sněmovně s pozměňovacími návrhy. Návrh zákona je v pozměněné podobě poté sněmovnou přijat a 5. června 1998 je vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 127/1998 Sb.

Zuzana Roithová nám zaslala podrobný rozbor změn plateb za pojištěnce a osvětlení jejího postoje. Za zaslané zdroje mnohokrát děkujeme, a byť formálně hodnocení zůstává stejné (platby za pojištěnce se, byť mírně, navýšily již dříve), její vyjádření podává další informace a osvětluje její postoj, proto ho ke komentáři přikládáme.

Senátor Okamura odkazuje k tomu, že kandidáti nemají přístup do základních registrů obyvatel, ve kterých by mohli zkontrolovat údaje poskytnuté občany. Mezi subjekty s přístupem do této evidence, které vyjmenovává např. web Ministerstva vnitra (MV), kandidáti a jejich kampaně nepatří (jde o úřady, občany samotné, nebo zvláštním předpisem oprávněné subjekty). O tom, že nemožnost údaje předem zkontrolovat může umožnit neregistrovaným kandidátům napadnout rozhodnutí MV, napsali např. Marek Antoš pro Respekt, nebo Pavel Uhl pro blog Jiné právo.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Lubomír Voleník skutečně zastával funkci prezidenta NKÚ a to v letech 1993 - 2003. Současně lze také potvrdit fakt, že Lubomír Voleník byl členem ODS, do které vstoupil po rozpadu Občanského fóra, v němž se angažoval.