Nikdy jsem nezakrýval, že můj pohled na svět je od jeho (Václava Havla) pohledu diametrálně, zásadním způsobem odlišný a to bych řekl skoro absolutně ve všem. Ale to jsem nikdy nezakrýval, to jsem nezakrýval ani v mnoha projevech, které jsem udělal při jeho pohřbu a po jeho smrti. Myslím, že v tomto názoru jsem zcela zcela konzistentní a myšlenka, že jsem obrátil najednou, to prostě není pravda.
Výrok hodnotíme na základě dohledaných projevů Václava Klause jako pravdivý.
Václav Klaus dlouhodobě poukazuje na rozdíly ve vnímání světa mezi ním a Václavem Havlem, jak tomu naposledy učinil v rozhovoru pro polský týdeník Do Rzeczy v únoru letošního roku.
V tomto rozhovoru k Václavu Havlovi doslova uvedl: "Václav Havel (a jeho specifická ideologie, pro kterou nemám lepší název než havlismus) byl absolutně jiný svět. Trh nazýval hokynářstvím, místo demokracie chtěl elitářskou postdemokracii, místo konzervatismu a tradičních hodnot prosazoval modernistické boření existujícího lidského řádu. Byla to spíše ozvěna francouzského jakobínství než britský konzervativní princip klasického liberalismu. Bylo to extrémní levičáctví. Tyto věty jsou jen stručným naznačením zásadních rozdílů mezi námi dvěma, není to vážné pojednání o Václavu Havlovi."
V projevech pronesených v souvislosti s úmrtím Václava Havla (Prohlášení prezidenta republiky k úmrtí prezidenta Václava Havla ze dne18. prosince 2011, projev na smutečním shromáždění ze dne 21. prosince 2011, projev při smuteční mši ve svatovítské katedrále ze dne 23. prosince 2011) tak neučinil, alespoň ne v takové míře, nicméně vzhledem ke specifičnosti této události je to zcela pochopitelné.
V projevu z 18. prosince 2012 hovoří Klaus o " občasných polemikách" mezi ním a jeho předchůdcem, v obou zbývajících projevech u příležitosti úmrtí Václava Havla pak Klaus o rozdílech mezi nimi již nemluvil vůbec.
Napjaté vztahy, resp. názorové rozdíly mezi oběma polistopadovými prezidenty jsou veřejně dostatečně známy a Václav Klaus se také odlišností svých postojů netajil a to ani po úmrtí Václava Havla.
(Václav MORAVEC: Pane ministře, z těch víc než 360 tisíc spisů, které policie a žalobci řeší v této republice ročně, tak ta bagatelní trestní, trestná činnost bude vymezena jak? Je to zhruba 100 tisíc trestných činů
Podobný výrok jsme ověřovali již dříve, a znovu musíme konstatovat, že policejní statistiky pojem bagatelní trestní činnost činnost neznají a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný - nemůžeme mít jistotu, co přesně měl Jan Kubice na mysli.
Dřívější emailové vyjádření Dagmar Bednarčíkové, vrchní komisařky, Policejní prezidium České republiky: " Naše statistiky pojem bagatelní trestná činnost neznají. Přesná definice termínu bagatelní trestná činnost neexistuje. Hovoří-li se o snižování administrativy u policie, ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti tak označují trestné činy s horní trestní sazbou tři roky. "
Pro lepší představu uvádíme alespoň nejbližší aproximaci tohoto termínu, kategorii tzv. krádeží prostých (kapesní, mezi zaměstnanci na pracovišti, věcí z automobilů, jízdních kol, domácího zvířectva atd.). Za rok 2012 bylo takovýchto krádeží dle statistiky (.xls) Policie ČR zjištěno 119 367.
A to je poměrně výrazná svým způsobem překvapení tedy pro všechny asi, že máme od roku 2007 pořád těch necelých 35 miliard a nerostou ani výdaje na léky na recept i ty, co jsou mimo recept.
Dle aplikace Data presentation system na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, která umožňuje vytváření vlastních tabulek, se tržby lékáren od roku 2007 od zdravotních pojišťoven za léčiva (tedy za léčiva na recept; indikátor 4911) pohybovaly (s výjimkou roku 2009, kdy tržby překročily zmiňovaných 35 miliard o 185,429 milionů korun) pod hranicí 35 miliard Kč (viz. níže uvedená tabulka).
Tržby od ZP za léčiva (v tis. Kč)
rok ČR
2007 32 219 244 2008
31 231 356 2009
35 185 429
2010
33 752 703
2011
33 987 000
Tržby lékáren za volně prodejná léčiva (tedy léky "mimo recept"; indikátor 4914) v letech 2007-2009 rostly (viz. následující tabulka).
Tržby za volný prodej (v tis. Kč) rok ČR
2007
6 637 591
2008
7 392 259
2009
7 764 682
7 482 923
7 663 780
S ohledem na skutečnost, že tržby lékáren za léky na recept v roce 2010 překročily hranici 35 miliard, kterou zmiňuje Zuzana Roithová a skutečnost, že tržby za volný prodej v letech 2007-2009 rostly, hodnotíme její výrok jako zavádějící.
Doplňujeme dokument ÚZIS, který nám Zuzana Roithová zaslala jako podklady pro své argumenty. Ukazuje, že výdaje na léky na recept skutečně dlouhodobě spíše stagnují. Nezmiňuje se však o lécích "mimo recept".
...a nezaměstnanost za ty tři roky vyrostla z 8,5 % na 21,7 desetin % (v Řecku od roku 2009 do roku 2012 - pozn. Demagog.cz).
Podle portálu Eurostat byla nezaměstnanost v Řecku v lednu 2009 ve výši 8,9 %, v lednu 2012 pak 21,5 %.
S jistou odchylkou údaje odpovídají tvrzení Miroslava Randsdorfa, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Pro doplnění uvádíme roční průměry podle Eurostatu. Ty byly v roce 2009 9,5 % a v roce 2012 24,3 % (jedná se ovšem o sezónně neočištěná data).
Počítá se s tím, co je napsáno v bodě devět všeobecných informací k tomuto systému, a tam je zapsáno de facto, když to přečtete, že ty nepojistný dávky jinak ani vyčerpat není možný.
Výrok Milana Štěcha hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo nalézt dokument s daným bodem 9), který by potvrdil toto tvrzení.
V rámci ověřování tohoto výroku jsme důkladně prošli webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí, informační stránky sociální reformy, stránky České spořitelny či informační stránky sKarty. Zmíněný text se "všeobecnými informacemi" nepředstavovala ani důvodová zpráva k Návrhu zákona ve vztahu ke kartě sociálních systému (.doc) či Podmínky České spořitelny, a. s., pro vydání a používání sKarty (.pdf).
Jelikož námi tento dokument s daným bodem 9) nebyl nalezen, nemůžeme tvrzení Milana Štěcha označit jako nepravdivé, avšak zároveň nemůžeme potvrdit ani jeho pravdivost.
My jsme projednali a projednáváme tento návrh strategie, která vlastně v novodobé historii České republiky tady na stole nikdy nebyla. To chci ještě podotknout, že takový materiál, který by měl odvahu podívat se na pár let dopředu a říci, kudy máme v tom období v našem případě 2014 až 2020, to tady nikdy bohužel jaksi nikdy nebylo.
Ministerstvo zemědělství v minulosti přijalo několik strategických plánů týkající se zejména rozvoje venkova, rybářství a potravinářství v letech 2004-2013, respektive 2007-2013. Ucelená koncepce zemědělské politiky byla přijata v roce 2004 s ohledem na vstup do Evropské Unie s platností až do roku 2013. Nahrazená má být právě zmiňovanou strategií ministra Bendla v návaznosti na novou unijní Společnou zemědělskou politiku, která má začít platit od roku 2014.
Z výše uvedených důvodů výrok ministra Petra Bendla hodnotíme jako nepravdivý.
Na druhou stranu nesouhlasím s tím, že jaksi neklesá kuřáctví, naopak klesá v České republice.
Na základě vyjádření Zuzany Roithové přehodnocujeme výrok na neověřitelný, ukázalo se, že není jednotný pohled na to, co představuje "kuřáctví".
Zuzana Roithová měla podle svého vyjádření na mysli spotřebu cigaret na jednoho obyvatele - podrobněji v jejím vyjádření (.doc).
Naše původní hodnocení pravuje s počtem kůřáků:
Podíl kuřáků v ČR se dlouhodobě pohybuje kolem třetiny dospělé populace a nezdá se, že by se na tom něco v posledních letech změnilo. To potvrzuje i zpráva Státního zdravotního ústavu.
Vývoj prevalence kuřáctví - zpráva 2011 (. pdf - str. 43): "...v období let 1997 - 2011 nedochází k výraznějším změnám a mírné snížení podílu pravidelných kuřáků v roce 2011 se pohybuje v rozmezí statistické chyby a nelze je ještě považovat za pozitivní trend. V posledních letech se podíl kuřáků (včetně příležitostných) pohybuje v populaci 15 - 64 let v rozmezí 28 - 32 %..." Navíc platí, že více kouří mladší lidé než starší (nejvíce věková skupina 15 - 24 let, str. 18) a muži více než ženy - 26,9 % ku 21,3 % za rok 2011 (str. 16).
Já, když se dneska podívám na úroveň té minimální mzdy, která je u nás, tak musím tedy souhlasit s panem předsedou, že ta minimální mzda je nižší pouze v pobaltských státech, v Rumunsku a v Bulharsku.
Na základě veřejně dostupných dat (poslední aktualizace: 19. 2. 2013; grafické vyjádření viz zde) poskytovaných Eurostatem hodnotíme výrok jako zavádějící. Ze srovnání úrovně minimální mzdy v jednotlivých členských státech EU, Chorvatsku, Turecku a USA vyplývá, že minimální mzda v České republice je pátá nejnižší ze všech hodnocených zemí. Nižší úroveň minimální mzdy je uzákoněna pouze Rumunsku, Bulharsku, Litvě a Lotyšsku. Ludmila Müllerová však hovořila o pobaltských státech, kam se vedle zmiňované Litvy a Lotyšska řadí také Estonsko, kde v roce 2013 došlo k navýšení (ang.) minimální mzdy. Stav uváděný ministryní Müllerovou tedy platil pouze do konce roku 2012, ale současnému stavu již neodpovídá.
Ta nezaměstnanost roste prakticky v celé Evropě.
Nejprve je nutné zdůraznit, že v kontextu diskuze (viz předchozí premiérovo vyjádření: "Já chci připomenout, že pořád, v rámci celé Evropské unie se pohybujeme zhruba okolo 7. místa nejnižší nezaměstnanosti.") bude část výroku "v celé Evropě" chápán jako "ve všech státech EU".
Cílem našeho ověřování bude snaha zmapovat vývoj nezaměstnanosti ve sledovaných zemích na základě dále stanovených kritérií. Jako problematické se jeví především slovo "prakticky", které automaticky zařazuje sledovaný výrok do kategorie neověřitelných. Každé takové hodnocení totiž sklouzává do kategorie subjektivity.
Nejprve srovnáme celková průměrná data za poslední dva roky. Z údajů vyplývá, že pro sedm zemí EU (Estonsko, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Rakousko a Velkou Británii) úplné údaje za rok 2012 nejsou k dispozici. Celkem tedy sledujeme 20 zemí, z nichž patnáctka vykazuje nárůst celkové průměrné nezaměstnanosti vzhledem k předchozímu roku. Ve čtyřech dalších případech pak nezaměstnanost klesala a u jednoho státu stagnovala.
Dále je možné porovnat tzv. očištěná data (zbavená sezónních vlivů) nezaměstnanosti v jednotlivých kvartálech minulého roku. Abychom se, stejně jako v předchozím případe, vyhnuli opětovnému vyřazení zemí, u kterých údaje za 4. čtvrtletí nejsou kompletní, porovnáme údaje za 1. a 3. kvartál roku 2012. Z nich vyplývá, že 18 z 27 sledovaných zemí ve třetím kvartálu vzhledem k začátku roku vykazuje nárůst, 8 z 27 pokles a jedna země stagnaci.
Vidíme tedy, že trend růstu či poklesu nezaměstnanosti není v jednotlivých zemích EU zcela jednoznačný a díky často chybějícím údajům i obtížně určitelný. Obecně však počty Evropanů bez práce rostou. Posouzení, zda je tomu tak "prakticky v celé Evropě", je vzhledem k nejasnému významu tohoto slovního spojení nutné (v kontextu předložených dat) nechat na čtenáři (více o tomto výroku na našem blogu).
Podobně je to s těmi policisty. 47 tisíc v roce 2005, dneska 38500, možná 39 tisíc. To znamená pokles zhruba někde kolem patnácti, osmnácti procent.
Dle dat Eurostatu bylo v roce 2005 v ČR 45 498 policistů. (plánovaný počet měl být dle informací získaných od Oddělení mediální komunikace a PR Policie ČR 47 543). Zatímco v roce 2012 byl odsouhlasen plán (na stránkách Ministerstva vnitra České republiky) počítající se snížením stavu mužstva na 38 996. Za předpokladu, že rok 2005 je 100%, pak je pokles cca 14,2%.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k faktu, že nadsazením počtu policistů v roce 2005 a nadsazením procent, o které jejich počet poklesl, Jeroným Tejc přidal váhu svému argumentu, že počet policistů výrazně poklesl.
