Počet odborářů dramatickým způsobem klesá.
Dle serverů České noviny a Impuls počet odborářů vskutku klesá. V článku Českých novin z června 2012 je konstatováno, že "...z atímco v roce 2004 bylo evidováno 800.000 odborářů, tak v roce 2006 jich bylo 610.000 a nyní se jejich počet pohybuje pod hranicí půl milionu... " Pro rádio Impuls to v rozhovoru s Václavem Moravcem přiznal i šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil s tím, pokles je ročně průměrně o 7 %.. Je samozřejmě otázka, co je dramatický způsob poklesu. Výrok však hodnotíme jako pravdivý.
Z těch 585 tisíc lidí je 42 % dlouhodobě nezaměstnaných.
Dle nejnovějších statistik (soubor "stat-2013-01.zip" a následně soubor "2.Nez 2011_2013.xls") Ministerstva práce a sociálních věcí bylo v ČR je konci ledna 585,8 tis. nezaměstnaných osob. Poměr dlouhodobě nezaměstnaných vůči všem nezaměstnaným za leden nelze dohledat, nejaktuálnější data Českého statistického úřadu za poslední čtvrtletí roku 2012 hovoří ale o Bohuslavem Sobotkou zmiňovaných 42%, přesněji o 42,7%. Bohuslav Sobotka vychází z nejaktuálnějších dostupných údajů, proto hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.
Za předchozího režimu byly některé trestné činy, které se týkaly podle mě toho nejzásadnějšího, což je ochrana života a zdraví. Třeba za vraždu, to je vlastně do patnácti let, ale za některé daňové záležitosti nebo majetkové vůči státu byly tresty vlastně velice obdobné. (Reakce na dotaz moderátora: "Přijde vám vzhledem k fenoménu korupce, klientelismu, pane ministře, ta výše trestů úměrná, respektive ta spodní hranice pěti let, kterou převážně judikují české soudy?")
Obecné shrnutí vývoje (rekodifikace, novelizace atd.) v oblasti trestního práva hmotného v období let 1948-1989 nabízí např. text Tomáše Gřivny Trestní právo hmotné (.pdf), který je součástí sborníku Komunistické právo v Československu.
Jedním ze základních pramenů trestního práva ve sledovaném období je "nový" Trestní zákon z roku 1950 (.pdf), který ve své zvláštní části v jednotlivých hlavách vymezuje ve výroku uvedené skutkové podstaty a sankce (uvedeny vždy ty "základní") následovně: "Vražda § 216. (1) ... patnáct až pětadvacet let, Zkrácení a ohrožení daně § 148. (1) ... dvě léta a trestem peněžitým a Rozkrádání a poškozováni majetku národního a majetku lidových družstev § 245. (1) ... až pět let."
Následné novelizace tohoto předpisu dle textu Tomáše Gřivny nepřináší změnu ve sledovaných oblastech.
Po přijetí Ústavy v roce 1960 byl přijat i nový Trestní zákon z roku 1961 (.pdf). Ten ve výroku uvedené skutkové podstaty a sankce (opět uvedeny vždy ty "základní") mění následovně: "Vražda § 216. (1) .. deset až patnáct let nebo trestem smrti., Zkrácení daně § 148 (1) .. až na tři léta nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem a Rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví § 132 (1) ... na šest měsíců až pět let nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem."
Následné novelizace tohoto předpisu (do roku 1989), a to konkrétně Zákon č. 45/1973 Sb., dle textu Tomáše Gřivny přináší změnu v jedné ze sledovaných skutkových podstat. Tento zákon totiž umožnil ukládat místo trestu smrti trest odnětí svobody od patnáct do dvaceti pěti let věku (zákon je účinný ještě v roce 1973).
Obecně lze konstatovat, že výrok ministra Blažka je zavádějící.
Uvedená sankce maximálně "do patnácti let" za trestný čin vraždy byla v "minulém režimu" (1948-89) specifická pouze pro období 1961-1973 (nezapomínejme však také na možnost udělení trestu smrti). Sankce za "daňové záležitosti" (viz výše) se místo v moderátorově dotazu uváděných pěti let pohybují v intencích do dvou a tří let. Za pravdu ministrovi dávají jím uvedené "majetkové činy vůči státu", kde se sazba pohybovala skutečně do maximální výše diskutovaných pěti let (avšak moderátor upozorňoval na praxi udělování nižší trestní sazby za jiný trestný čin, a to úplatkářství, konkrétně § 331 (Přijetí úplatku) odst. 4 písm. a) a b) trestního zákona, kde se sankce pohybují od pěti do dvanácti let).
...hlavním zdrojem příjmu rakouské Erste je Česká spořitelna a ostatní investice toho tolik nenesou.
Podle tiskové zprávy (.pdf) Erste Group z 28. února tohoto roku byl čistý zisk z České republiky za poslední dva roky nejvyšší z celého segmentu Střední a východní Evropa. Částky vám přinášíme v přiložené tabulce.
Čistý zisk/ztráta k za účetní období
20112012Rakousko296,5340,1Česká republika465,5520,5Rumunsko-31,2313,3Slovensko173,2169,6Maďarsko-566,6-55,1Chorvatsko73,145,7Srbsko5,010,0Ukrajina-23,1-44,3*v mil EUR
Za těch sedm let nezvýšení minimální mzdy za vlády pravice jsme se dostali pod úroveň všech okolních zemí. Dokonce pod úroveň Turecka.
K zatím poslednímu mírnému zvýšení minimální mzdy došlo na základě Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ze dne 6. prosince 2006, které vstoupilo v platnost od 1. ledna 2007. Již sedmým rokem tedy minimální mzda činí 8 000 Kč.
Podle přehledu Eurostatu (.pdf) aktualizovaného 19. 2. 2013 je česká minimální mzda na 16. místě mezi zeměmi EU, vyšší je jak v sousedním Slovensku či Polsku, tak i ve zmiňovaném Turecku, a to jak v nominálních cenách (strana 1), tak i při přepočtu na paritu kupních sil (strana 2).
Při srovnání se sousedními státy však musíme vynechat Rakousko a Německo, které patří mezi 7 evropských zemí, kde institut minimální mzdy není zaveden. Například v Německu je minimální mzda definovaná pouze pro některá odvětví a obvykle závisí na kolektivních smlouvách.
I přesto však výrok hodnotíme jako pravdivý.
(..) číslo, co tvoří prostředky přímo státního rozpočtu (pro letošní rok, pozn.) a to je 122,6 miliard (..)
Podle zákona o státním rozpočtu na rok 2013 (.pdf, strana 24) dosahuje rozsah kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy výše 140 411 693 000 Kč. Ministr Fiala hovoří o části rozpočtu, který jde přímo ze státní pokladny, od celkové výše tedy odečteme prostředky z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů.
Celkový rozpočet140 411 693 000 KčProstředky z rozpočtu EU17 645 813 000 KčProstředky z finančních mechanismů106 000 000 KčČistě státní finance 122 659 880 000 Kč
Petr Fiala tedy přesně pojmenovává výši prostředků plynoucích přímo ze státní pokladny a jeho výrok hodnotíme jako pravdivý.
Gesčním výborem je jiný výbor, pro zdravotnictví (v otázce směrnice boje proti kouření v EP). Já jsem ve výboru pro vnitřní ochranu spotřebitele...
Směrnice (2012/0366 COD - Aj.) upravující mimo jiné výrobu, prezentaci a prodej tabákových produktů spadá (Key players - committee responsible) pod výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Zuzana Roithová je členkou výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO).
Zmíněná směrnice má doplnit již existující směrnici Evropského parlamentu a Rady (2001/37/ES) ze dne 5. června 2001. Momentálně čeká v Parlamentu na první čtení.
V Královéhradeckém kraji jsou čtyři klíčové bývalé okresní nemocnice a dvě z těch nemocnic hospodaří dobře, dlouhodobě. To je věc, která se táhne deset let. A dvě hospodaří špatně.
Dvě nemocnice v Královéhradeckém kraji skutečně dlouhodobě hospodaří "dobře".
Nemůžeme s jistotou určit, které zařízení Heger myslí jako klíčové. Vzali jsme proto data z nemocnic ve všech bývalých okresních městech v kraji, tj. Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov a samotný Hradec Králové.
Následující tabulka uvádí výsledek hospodaření (v tis. Kč) tak, jak je uveden ve výročních a auditorských zprávách daných zařízení (data pro oblastní nemocnice pocházejí z obchodního rejstříku, data z královéhradecké fakultní nemocnice z webových stránek zařízení; údaje za rok 2012 nejsou k dispozici):
Rok
Jičín
Náchod
Rychnov n. Kněžnou
Trutnov
Hradec Králové
2011
-5097
-7310
-10495
-954
12633
2010
-4144
-25267
1225
6490
542
2009
124
19086
2932
423
17087
2008
-10568
-39185
-16104
312
55254
2007
-4839
-18235
-18061
2349
27955
2006
-11196
-21182
-14782
133
14648
2005
444
-2050
-7771
77
4926
2004
NA
3066
-207
63
38029
2003
-18
-10
-12
7145
Jak tedy vidíme z tabulky, dlouhodobě v černých číslech hospodaří skutečně dvě nemocnice, a to Trutnov a Hradec Králové. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Už rok není obsazena funkce prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.
Dle stránek NKÚ není funkce prezidenta obsazena od 21. února 2012, což je k 3. únoru 2013, tedy datu výroku Karolíny Peake opravdu skoro rok.
Co se týče hmotné a trestní odpovědnosti, je to běžné u vedení jakékoli firmy.
Zákon č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim upravuje podmínky trestní odpovědnosti právnických osob.
Paragraf 7 tohoto zákona taxativně vymezuje možné trestné činy, jejichž skutková podstata je dále definována v trestním zákoníku.
Paragraf 8, odst. 1 poté specifikuje, co se rozumí trestným činem spáchaným právnickou osobou. Jde o čin, který spáchá mimo jiné “a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat, b) ten, kdo u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou v písmenu a)” čili vedení firmy. Za trestný čin mohou být uloženy specifické tresty, definované v paragrafu 15 zákona (zrušení právnické osoby, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz činnosti, zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, zákaz přijímání dotací a subvencí, uveřejnění rozsudku).
