Tak my se teď pohybujeme, řekněme, na nule. Česká národní banka prognózuje letos dvě tři desetinky propadu. Ministerstvo financí, dokonce i Evropská komise se domnívá, že v druhé polovině roku by již k jistému oživení dojít mohlo (mluví o ekonomickém růstu, pozn.).
Poslední data k vývoji HDP zveřejněná ČSÚ pro třetí čtvrtletí hovoří o poklesu -1,3%. Předběžný odhad ČSÚ pro 4. čtvrtletí uvádí pokles ve srovnání s předchozím čtvrtletím o -0.2%. Tvrdá data k aktuálnímu růstu HDP nejsou k dispozici.
Česká národní banka predikuje pro rok 2013 meziroční růst reálného HDP ve výši -0.3%.
Ministerstvo financí ve své predikci (.pdf) z ledna 2013 uvádí růst HDP pro letošní rok o 0.1%.
Evropská komise ve své zprávě (Aj.) z 1. února 2013 přisuzuje České republice stagnaci, tedy 0.0% pro rok 2013, leč v podrobném dokumentu (.pdf, Aj.), zaměřeném na hospodářství České republiky hovoří o oživení zahraniční poptávky v druhé polovině roku 2013.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Jediná politická strana v Parlamentu zastoupená, která má transparentní účet, to znamená, vidíte všechny pohyby na jejím účtu, je strana LIDEM.
Ze všech politických stran, které mají zastoupení v poslanecké sněmovně má pouze strana LIDEM plně transparentní účet s jasně dohledatelnými finančními transakcemi. Strana TOP 09 zpřístupňuje na svých webových stránkách měsíční výpisy z účtu a seznamy dárců, což však za transparentní účet považovat nelze. KSČM, ODS či ČSSD žádný podobný účet nemají, ani své účetnictví nezveřejňují.
V horní komoře parlamentu však zasedají senátoři Strany Zelených a České pirátské strany (Eliška Wagnerová a Libor Michálek), které obě transparentním účetnictvím disponují. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Karolíny Peake jako nepravdivý.
Podobný výrok jsme u Karolíny Peake hodnotili i nedávno, jako pravdivý. Z kontextu minulé debaty totiž bylo zřejmé, že Karolína Peake hovořila o stranách zastoupených v Poslanecké sněmovně. Tentokrát se však diskuze točila kolem politických stran obecně, a jelikož Parlament má dvě komory, zohlednili jsme v tomto výroku i strany, jejichž kandidáti byli zvoleni do Senátu.
Od mého příchodu v roce 2007 na ministerstvo financí jsme neprohráli žádnou arbitráž.
Na konci roku 2010 prohrálo Ministerstvo financí (Česká republika) mezinárodní arbitráž s ČSOB a Miroslav Kalousek jako ministr financí byl nucen zaplatit pohledávku ČSOB ve výši 1,6 miliardy korun spolu s úroky. Výrok hodnotíme tedy jako nepravdivý.
Okolnosti arbitráže: Stát zažaloval ČSOB kvůli tomu, že podle něj bývalá banka IPB měla v době prodeje do rukou ČSOB podstatně větší hodnotu, než se dosud vědělo, a chtěl proto tuto sumu zpět. ČSOB zase požadovala po státu zaplatit 1,6 miliardy korun jako dluh firmy J.Ring Jaroslava Roušala vůči IPB, který ČSOB zdědila. Obě žaloby řešila jedna arbitráž. zdroj: ČT24
...nicméně samozřejmě nejdůležitější v tom druhým pilíři je, že je dobrovolný, což jsme, což jsme vyjednali ještě v koalici.
Výrok hodnotíme podle dohledaných informací ze zpravodajských článků jako pravdivý.
Strana Věci veřejné se na svých oficiálních stránkách, v sekci Co VV prosadily ve vládě, hlásí k úspěšnému prosazení dobrovolného druhého důchodového pilíře, významnou roli Věcí veřejných v této věci ale také potvrzují zprávy ze serveru Hospodářských novin, České televize nebo serveru Česká pozice.
Od začátku roku 2013 se tedy lidé mohou rozhodnout, zda místo 28 % budou na sociální pojištění odvádět o 3 % méně, nebo místo toho posílat tuto částku společně s dalšími 2 % do soukromých fondů. Tato varianta byla, dle informací idnes.cz, vedle strany Věci veřejné, také preferována levicovou opozicí, odbory a premiérem vlády, Petrem Nečasem.
My (pražský magistrát, pozn.) máme všechny smlouvy vyvěšené na internetu. My jsme zahájili proces elektronických aukcí, který se rozebíhá.
Pražský magistrát disponuje na svých stránkách evidencí smluv, v roce 2011 vypsal poprvé elektronickou aukci (pilotním projektem byl nákup kancelářského papíru, za který oproti minulosti zaplatil cenu o třetinu nižší) a téhož roku přistoupil magistrát k elektronickému zadávání veřejných zakázek.
Jeho autor, zakladatel a současný šéf kanceláře ředitele ÚSTR Pavel Žáček přišel v uplynulém týdnu s další podobnou – řádně nepodloženou – bombou: Sověti prý v roce 1989 byli připraveni přijít se zbraněmi v ruce na pomoc protikomunistické opozici.
Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme jako zavádějící. Je sice pravda, že vyšla publikace, která obsahuje Zaorálkovo tvrzení, je ovšem problematické označit ji za "nepodloženou bombu".
Pavel Žáček v dokumentech (edice Vypovídat pravdu a nic nezamlčet) vyšetřovací komise Ústavu pro studium totalitních režimů pro objasnění událostí 17. listopadu uvedl konkrétně:" Pokud by v roce 1989 došlo v Československu k ozbrojeným střetům mezi komunisty a opozicí, byla sovětská armáda připravená zasáhnout. Na rozdíl od roku 1968 překvapivě na straně reformních sil."
Edice dokumentů není na internetu volně k dispozici. V rozhovoru pro ČT Pavel Žáček uvedl:" S poměrně dlouhým odstupem můžeme konstatovat, že informace zapadají do kontextu archivních materiálů, které už byly publikovány v Rusku. "
O nepodložený výrok, či "řádně nepodloženou bombu", tedy ze strany Pavla Žáčka nešlo. Jde totiž o historickou publikaci, která zmíněnou informaci obsahuje. Na webu Ústavu pro studium totalitních režimů, kde jsou o publikaci dohledatelné informace, je konkrétně uvedeno:
" Edice dokumentů Vypovídat pravdu a nic nezamlčet přináší úplný soubor svědeckých výslechů pořízených Parlamentní vyšetřovací komisí Federálního shromáždění ČSFR v období od listopadu 1990 do prosince 1991. Kniha obsahuje i výpovědi vybraných účastníků demonstrace na Národní třídě, představitelů opozičních iniciativ, tzv. šedé zóny, funkcionářů KSČ a jejích centrálních i regionálních mocenských orgánů a společenských organizací včetně médií. Publikaci doplňuje CD s dalšími dokumenty včetně tzv. autentizovaných sešitů vysokých funkcionářů Státní bezpečnosti, záznamu radioprovozu útvarů SNB zasahujících na Národní třídě nebo závěrečné zprávy parlamentní vyšetřovací komise."
(Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor Dobře, pojďme si tu míru ohrožení chudobou trochu rozebrat. To číslo, které jste uváděl, to je procento lidí, kteří jsou ohroženi.) Ano, to je oficiální statistický údaj, který se sleduje v celé Evropě a my jsme v tomto ohledu na prvním místě v Evropě, tedy nejnižší, máme nejnižší míru ohrožení chudobou ze všech zemí Evropské unie.
Dle oficiálních údajů eurostatu aktualizovaných v říjnu 2012 (data jsou ovšem z roku 2010) je Česká republika skutečně státem s nejnižší mírou ohrožení chudobou ze všech zemí Evropské unie a jako jediná unijní země nepřekročila hranici 10%. Celkový průměr v zemích EU činil přibližně 16,4 %.
Výrok poslance Jaromíra Drábka proto hodnotíme jako pravdivý.
(Návrh zákona o potravinách, pozn.) V Poslanecké sněmovně je.
Výrok hodnotíme na základě informací z Sněmovního tisku 1017/0, část č. 1/8 jako pravdivý. Vládní návrh zákona o potravinách a tabákových výrobcích byl Poslanecké Sněmovně predložen 9. května 2013.
Když nás vyhodili z Aholdu, byl rohlík za 1,50 korun a potom byl za 1,70 korun.
Agrofert přestal dodávat do prodejen společnosti Ahold k 10. říjnu 2012. Není možné dohledat historicky ceny rohlíku v řetězcích společnosti Ahold a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Pro zajímavost dodáváme statistiku ČSÚ, která uvádí cenu rohlíků (.xls) za kilo, nikoli za kus.
Já jsem párkrát pozvedl obočí nad tím či oním ministrem a jsou památné mé výroky, jestli ministra obchodu může dělat někdo, kdo neumí žádný cizí jazyk atd.
Václav Klaus skutečně nejednou "pozvedl obočí" nad ministerskými kandidáty. Zde přikládáme několik příkladů:
