Přehled ověřených výroků

Výrok ministra Mlsny hodnotíme jako pravdivý, neboť popisuje korektně jak finanční zátěž zákona o státní službě v roce 2002, tak i důvody, proč jej tehdejší vláda ČSSD pod vedením Vladimíra Špidly odložila.

Zákon o státní službě byl skutečně přijat již v roce 2002. Účinnosti měl nabýt 1. 1. 2004. Ještě před tímto datem byl však vládou Vladimíra Špidla odložen na pozdější datum novelou č. 426/2003 Sb. právě kvůli vysokým finančním nákladům.

Z důvodové zprávy (.doc - str. 109) přiložené k vládnímu návrhu služebního zákona vyplývá, že zatížení pro státní rozpočet bylo odvozeno od toho, nakolik se změní výše platů ve státní správě. Výdaje spojené pouze s platy byly skutečně vyčísleny na 5 a půl miliardy korun - při zachování tehdejší výše mezd ve státní správě.

Účinnost tohoto zákona byla, jak uvádí Mlsna, již v roce 2003 odložena a to na rok 2005. Konkrétně se tak stalo novelou tohoto zákona. Toto opatření navrhovala vláda Vladimíra Špidly, v Poslanecké sněmovně jej předkládal tehdejší ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach. Ten odložení účinnosti této legislativy odůvodnil při 1. čtení následovně: "Důvodem pro změnu služebního zákona je výlučně ekonomická povaha, to znamená v podstatě situace, kdy je potřeba řešit stabilitu veřejných financí." Podrobněji viz stenozáznam z 22. července 2003.

Výrok hodnotíme na základě dat z webu Eurostat jako pravdivý.

V červenci 2013 (aktuální data) byla míra nezaměstnanosti mladých lidí od 15 do 25 let v České republice ve výši 18,3 %. Nezaměstnanost mladých lidí ve Španělsku pak dosáhla 56,1 % a v Itálii 39,5 %.

Data ve výroku Jiřího Pospíšila jsou lehce podhodnocená, nicméně v kontextu debaty, kdy popisoval fenomén nezaměstnanosti mladých jako hlavní problém současné EU, svůj výrok "oslabil" a nijak si nepomohl. Z tohoto důvodu je tedy hodnocen jako pravdivý.

V přehledové tabulce (kontrolní výpočty viz zde, .xls) zastupitelů na webových stránkách Strany zelených nalezneme celkový počet 245 zastupitelů, a to včetně kandidátů bez politické příslušnosti navržených touto stranou. Pokud se zaměříme výhradně na počet straníků, který by mohl být, vzhledem ke kontextu argumentace, považován za více vypovídající, dojdeme k hodnotě 121 zastupitele.

Podle internetových stránek volby.cz k 24. září 2013 strana disponuje 221 zastupitelem (součet údajů pro Stranu zelených zde a zde), přičemž 133 (součet údajů pro Stranu zelených zde a zde) z nich je politicky příslušných ke Straně zelených. Ani v jednom případě se však počty zastupitelů neblíží hranici uváděné Ondřejem Liškou.

Vnitřní fungování politických stran se, vedle dalších interních předpisů, musí ze zákona (§4 424/1991 sb.) řídit stanovami dodržujícími demokratické principy. Strana zelených též pravidelně zveřejňuje výroční zprávy o hospodaření a má zřízeny transparentní účty.

Vzhledem k výrazně nadhodnocenému počtu zastupitelů hodnotíme faktickou část výroku jako nepravdivou. Hodnocení tedy nikterak neposuzuje "zralost" ani nerozporuje "demokratičnost" Strany zelených.

Aktuální volební období sice lze považovat za turbulentní vzhledem k množství přestupů a přeběhnutí poslanců, vzniku nových formací či různě vyobchodovaných vzdání se mandátů, nejnestálejší však byla Poslanecká sněmovna během svého vůbec nejkratšího volebního období, tj. v letech 1996 až 1998.

Bylo tomu tak především z důvodu rozkolu v největší sněmovní i vládní straně, ODS. Takřka polovina jejího poslaneckého klubu z něj vystoupila, většina z nich zamířila do nově založené Unie svobody. Různé přestupy se týkaly i jiných stran, celkově změnilo svůj klub 38 poslanců. V současném volebním období jsme nepočítali “jen” 22 “přeběhlých” poslanců.

Dále, ačkoliv Vojtěch Filip hovoří o politických stranách vzniklých vládních krizích, fakticky lze takto popsat pouze stranu jedinou - LIDEM. V letech 1996 - 1998 i současném volebním období se tak jedna z vládních stran rozštěpila, což bylo provázeno řadou přestupů, k čemuž se přidaly další přestupu “individuální. Jelikož tento fenomén byl v prvním období masivnější, musíme výrok označit za nepravdivý.

1996 - 1998

- odchod z posl. klubu ODA: Navrátil (nezař., pak ODS)

- odchod z posl. klubu ČSSD: Wagner, Noveská, Teplík (nezařazený, pak ODS),

- odchod z posl. klubu ODS: celkově 33 poslanců zvolených původně za ODS následně vstoupilo do posl. klubu nově vzniklé Unie Svobody, Fójcin (KDU-ČSL)

1998 - 2002

- odchod z posl. klubu US: Machatá, Paulík (následně složil mandát)

2002 - 2006

- odchod z posl. klubu ODS: Kott

- odchod z posl. klubu US-DEU: Vrbík, Bielesz

2006 - 2010

- odchod z poslaneckého klubu ČSSD Snítilý, Melčák, Pohanka, Dimitrov, Wolf

- odchod z poslaneckého klubu KDU-ČSL: Husák, Kalousek, Parkanová, Severa,

- odchod z poslaneckého klubu SZ: Jakubková, Zubová

- odchod z poslaneckého klubu ODS: Raninec, Schwippel, Tlustý, Slámová (zvolena za ODS, nevstoupila do klubu)

2010 - 2013

- odchod z poslaneckého klubu Věcí veřejných: Andrýsová, Dobeš, Kočí, Navrátilová, Paggio, Peake, Rusnok, Suchá, Škárka, Vacek, Vysloužil, Huml (klub ČSSD), Šťovíček (TOP 09 a STAN)

- odchod z poslaneckého klubu ČSSD: Benda (zvolen za ČSSD, nenastoupil však do jejího klubu), Paroubek, Rath, Šlégr (po nějaké době se vzdal mandátu)

- odchod z poslaneckého klubu ODS: Doktor, Fiala, Pekárek

Výrok Bohuslava Sobotky jsme již ověřovali v rámci jeho diskuze v OVM s tehdejším ministrem financí Kalouskem, a to jako pravdivý.

V rámci volebního období 2002-2006 (vláda ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), byl schválen Zákon o registračních pokladnách, odkaz na projednávání v rámci Poslanecké sněmovny naleznete zde.

Dále je na webu Poslanecké sněmovny uvedeno, že schválení zákona, který pozastavil povinné používání registračních pokladen bylo realizováno v rámci volebního období 2006-2010, tedy vlády Mirka Topolánka.

Souhrn přijímání legislativy k registračním pokladnám, stejně jako i její rušení, lze dohledat na přiloženém odkaze.

Vláda 24. července 2013 schválila celkem až 735 mil. Kč na odstraňování škod na zemědělském majetku a z toho až 50 mil. pro chovatele ryb. Dotace pro včelaře by se v rámci tříletého programu měly pohybovat v částkách přes 60 mil. Kč ročně.

Server Demagog.cz k tomuto výroku kontaktoval přímo Ministerstvo zemědělství. Jeho odpověď zveřejňujeme v plném znění: "1/ Vláda ČR schválila v rámci usnesení č. 548 ze dne 24. července 2013 posílení výdajů kapitoly MZe v roce 2013 a v následujících letech, a to o 2 113 mil. Kč na odstraňování a kompenzace povodňových škod, a to

a) na státním vodohospodářském majetku v programu č. 129 270 Odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku II do výše 1 350 mil. Kč,

b) na zemědělském majetku do výše 735 mil. Kč, z toho do výše 50 mil. Kč na rybách,

c) na lesním majetku do výše 28 mil. Kč.

Pokud se týká výplaty peněz na úhradu škod způsobených na zemědělském majetku, v současnosti je program zaslán ke schválení Evropské komisi, po obdržení souhlasného stanoviska EK bude program předložen k podpisu ministrovi zemědělství a neprodleně pak bude přistoupeno k administraci.

2/ Dotace včelařů směřují z různých zdrojů. Například 1D – národní dotace nebo na základě včelařského programu. Český včelařský program byl schválený 17. 7. v EU, na jeho základě pak bylo schváleno, že v rámci tříletého programu bude ročně uvolněno přes 60 mil. Kč. Peníze by se měly začít vyplácet koncem roku."

Výrok hodnotíme z dostupných zdrojů parties-and-elections.eu a wikipedia.com jako pravdivý.

Komunistická strana Francie, Parti Communiste Français (PCF), byla součástí vládní koalice levicového bloku v letech 1981-1984 a 1997-2002. Volební výsledek z roku 1981 činil 16,2 %, přičemž v následujících volbách v roce 1986 strana dosáhla výsledku 9,8 % hlasů. Volební výsledek Komunistické strany v roce 1997 činil 9,9 % a v roce 2002 už pouze 4,8 % hlasů.

Komunistická strana Řecka, Kommounistikó Kómma Elládas (KKE), v květnových volbách 2012 získala 8,5 % a v následujících volbách červnu 2012 pouze 4,5 % hlasů.

Volby do Evropského parlamentu dosud skutečně vzbuzují poměrně vlažný zájem u českých voličů, nikoliv však na politické scéně, kdy počet kandidujících subjektů je srovnatelný s volbami do českých zastupitelských sborů. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Při srovnání vycházíme z údajů ČSÚ zveřejňovaných na serveru volby.cz. Volby do Evropského parlamentu u nás zatím proběhly dvakrát – do historicky prvních voleb v roce 2004 se přihlásilo 32 stran a uskupení, k urnám přišlo 28,32 % oprávněných voličů. Účast u voleb v roce 2009 se pak prakticky nelišila, k volbám přišlo 28,22 % voličů, kandidátku podalo 33 subjektů.

V zatím posledních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2010 kandidovalo 27 stran a volební účast se vyšplhala na 62,6 % oprávněných voličů. Například v roce 2002 dosáhla účast ve volbách do PS 58 % a kandidovalo 29 subjektů.

Volby do Senátu mají jinou periodicitu i volební systém, kdy se volí většinově ve dvou kolech. Každé dva roky se volí ve třetině volebních obvodů. První kolo navíc tradičné bývá spojeno s dalšími volbami - krajskými či komunálními. Jiná je tedy i účast – například řádné volby do jedné třetiny obvodů v roce 2010 přilákaly 44,59 % oprávněných voličů v prvním kole a 24,64 % ve druhém, voliči vybírali z kandidátů z 36 různých stran a hnutí (celkově za všechny obvody).

Ze srovnání vynecháváme krajské a komunální volby, protože ty se vyznačují značným množstvím lokálních uskupení.

Úroky za dlouhodobé státní dluhopisy byly v posledním roce převážně více než 2 %.

Česká Republika se letos skutečně umístila kolem desátého místa v žebříčku států s nejnižšími úroky za státní dluhopisy (konkrétně na jedenáctém).

V porovnání s Německem jsou pak naše úrokové sazby za poslední dva roky skutečně vyšší.

V posledním roce (období září 2012 až září 2013) ovšem podle Evropské centrální banky byla ovšem úroková sazba dluhopisů převážně (v sedmi sledovaných měsících) nad úrovní 2 %, není tedy pravda, že by se úrok pohyboval v rozpětí 1,5 až 2 %, jak tvrdí Němcová.

Je sice pravda, že koalice disponuje podpisy 101 poslanců, nicméně s tímto prohlášením přišla 25. června, tedy den po demisi expremiéra Petra Nečase.

Prezident Zeman však již v pondělí 24. června potvrdil, že má v plánu jmenovat úřednický kabinet. Kancléř prezidenta Vratislav Mynář pak tvrdí, že oznámení koalice o podpoře 101 poslanců přišlo pozdě a prezident Zeman nechtěl na poslední chvíli měnit plán sestavení úřednické vlády.

Nebylo to tedy tak, že by Miloš Zeman ,,najednou” oznámil záměr jmenovat úřednickou vládu proti existující podpoře 101 hlasů pro Miroslavu Němcovou, jak tvrdí Martin Kuba. Tato podpora byla ve skutečnosti oznámena koalicí až den poté, co prezident Zeman deklaroval záměr jmenovat úřednický kabinet.