Rakousko, Německo je na tom lepší (s nezaměstnaností, pozn.).
Na základě nejnovějších dat Eurostatu je výrok hodnocen jako pravdivý.
ZeměMíra nezaměstnanosti (Eurostat - leden 2013)Česká republika 7,0% Německo 5,3% Rakousko 4,9%
Dopravní podnik je stoprocentní dceřiná společnosti hlavního města Prahy.
Jak uvádí Dopravní podnik hlavního města Prahy na svých webových stránkách, opravdu je stoprocentně vlastněn hlavním městem Prahou.
Mimo jiné mezi nimi (všemi lidmi na pracovním trhu, pozn.) je 700 tisíc osob samostatně výdělečně činných, čili živnostníků.
Počet živnostenských oprávnění v roce 2012 dle zprávy (.doc) Svazu obchodu a cestovního ruchu dosáhl 3 225 372 (viz. tabulka na s. 2).
Informace o reálném počtu živnostníků v ČR však zachycují např. data ČSÚ z posledního sčítání domů, lidu a bytů z roku 2011. Jako OSVČ se k 26.3. 2011 označilo 589 168 osob.
Z Výběrového šetření (.xls) pracovních sil, které realizuje ČSÚ, vyplynulo, že 692,9 tisíc osob má jako své hlavní zaměstnanání podnikání bez zaměstnanců, tj. OSVČ.
Na základě těchto dostupných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
A já se omlouvám, opět opakuji, viz třeba ten občanský zákoník, na kterém se pracovalo deset let a který, pokud se nedokončí doprovodná legislativa v tomto roce, tak je výrazně ohrožen, protože sociální demokraté už deklarovali například ústy pana Dienstbiera, že se s ním neztotožňují a že není tedy jisté, zda vůbec nakonec bude účinný.
Na základě dohledaných informací o občanském zákoníku, vývoji jeho tvorby a postoji stínového ministra spravedlnosti ČSSD je výrok hodnocen jako pravdivý.
Dle oficiální webové prezentace nového občanského kodexu dal impulz k jeho vytvoření tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl v roce 2000, s tím, že v následujících letech byly představeny pracovní verze pod vedením profesora Karla Eliáše.
Doprovodnou legislativu tvoří pět zákonů: 1. Zákon o zvláštních řízeních soudních (tj. zejména nespory, které se po 63 letech vydělují z OSŘ do samostatného procesního předpisu s 512 paragrafy).
2. Novela OSŘ s 392 novelizačními body a s doprovodnými novelami zákona o soudních poplatcích, zákona o státním zastupitelství, soudního řádu správního a zákona o vyšších soudních úřednících.
3. Novela insolvenčního zákona s 357 novelizačními body a s doprovodnou novelou zákona o insolvenčních správcích.
4. Nový rejstříkový zákon, který upravuje veřejné rejstříky právnických (a podnikajících fyzických) osob ve vazbě na § 120 NOZ.
5. Velký doprovodný zákon, který novelizuje dalších 124 zákonů.
Jiří Pospíšil ve svém výroku, zdá se, předpokládá, že po dalších volbách již bude vládnout ČSSD. Podle této logiky je tedy nezbytné brát ohled na názor jejích představitelů nebo stihnout zákoník protlačit co nejdříve. Senátor Dienstbier skutečně dne 10. listopadu 2011 v rádiu Impuls vyřkl, že "[bude] navrhovat, abychom [občanský zákoník] v této podobě neschválili." Výrok Jiřího Pospíšila je tak přesný ve všech svých částech a je hodnocen jako pravdivý.
A vyjádřil se k tomu ombudsman, že to není úplně v pořádku, ale když si pročtete i ústavu, tak tam také narazíte, že by zrovna neměly používat osobní údaje komerční subjekty.
Vyjádření Michala Babáka označujeme na základě informací ze stránek veřejného ochránce práv a Listiny základních práv a svobod jako pravdivý. Výrok Michala Babáka byl vyřčen v souvislosti s kartou sociálních systémů a shromažďováním a zpracováváním osobních údajů Českou spořitelnou, tedy komerční akciovou společností. Ombudsman Pavel Varvařovský své výhrady ke kartě sociálních systémů skutečně vyjádřil již několikrát. Ve svém podrobném stanovisku (.pdf, str. 4) z 22. května 2012 se odkazuje v souvislosti s prací s těmito osobními údaji na rozpor s požadavky na ochranu práva na soukromí, konkrétně na právo na " informační sebeurčení ", vyjádřeného článkem č. 10, odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku České republiky. Tento odstavec zní: " Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. " O svých výhradách informoval ombudsman rovněž Poslaneckou sněmovnu ve své zprávě (.pdf, str. 8) o činnosti a veřejnost tiskovou zprávou z 8. srpna 2012. Celkem má ombudsman Pavel Varvařovský sedm výhrad ke kartě sociálních systémů:
Michal Babák svým odkazem na ústavu s největší pravděpodobností myslí výše popsanou pasáž Listiny základních práv a svobod. Explicitně se zde ovšem o použití osobních údajů komerčními subjekty nehovoří, nicméně z logiky tohoto bodu vyplývá, že se týká případného zneužití osobních údajů i ze strany komerčních subjektů.
(Návrh zákona o potravinách, pozn.) V Poslanecké sněmovně je.
Výrok hodnotíme na základě informací z Sněmovního tisku 1017/0, část č. 1/8 jako pravdivý. Vládní návrh zákona o potravinách a tabákových výrobcích byl Poslanecké Sněmovně predložen 9. května 2013.
Tak znovu říkám, na text té smlouvy se každý může podívat na webovských stránkách ministerstva práce a sociálních věcí a uvidí, že tam za prvé není možnost žádné přímé kompenzace, je možnost jednání o kompenzaci až po 6 letech, pokud by se po 6 letech ukázalo, že ten projekt je pro spořitelnu ztrátový, a zdůrazňuji, je tam možnost jednání a poté po neúspěšném jednáním možnost odstoupení od smlouvy ze strany České spořitelny, ale žádná jednorázová finanční kompenzace tam samozřejmě není.
Smlouva (.pdf) o zajištění administrace výplaty nepojistných dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti a provozování karty sociálních systémů je skutečně zveřejněna na internetových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Stejně tak je pravda, že smlouva automaticky nezaručuje nárok České spořitelny na přímé kompenzace, ale za stanovených podmínek pouze umožňuje zahájení jednání o kompenzaci pro Českou spořitelnu. Na druhou stranu se ministr Drábek dopustil faktické nepřesnosti, když odkazoval na lhůty, po nichž je možno k jednání přistoupit. K zahájení jednání totiž podle ustanovení 12.2.4 smlouvy může Česká spořitelna vyzvat ministerstvo " [v] případě, že plnění závazků, které ČS převzala na základě Smlouvy, bude pro niznamenat dlouhodobé a významné dotování Systému administrace dávek [...] ". Šestiletá lhůta se však vztahuje až k následujícímu bodu 12.2.5, který ale upravuje situaci jednostranného odstoupení od smlouvy, pokud by na základě předchozího jednání ke kompenzacím nedošlo. Smlouva pak stanoví, že " [t]akovýto důvod ukončení Smlouvynemůže ČS uplatnit dříve než po šesti (6) letech trvání této Smlouvy ". Výrok je na základě informací obsažených ve smlouvě hodnocen jako zavádějící. Důvodem je zejména nepřesné odkazování na smluvní časové lhůty, které ministr používá v pozměněném kontextu, čímž může vytvářet dojem, že daná problematika není v dohledném časovém horizontu aktuální.
Finančně analytický útvar není orgán činný v trestním řízení. Je to organizace zpravodajského charakteru, která dává informace celní správě, finanční správě a tam, kde detekuje trestnou činnost, nebo činnost, o které se domnívá, že mohl vzniknout závažný trestný čin, předává orgánům činným v trestním řízení.
Finanční analytický útvar (FAÚ) je organizační složkou Ministerstva financí, u které finanční instituce plní svou oznamovací povinnost. Byl zřízen vyhláškou Ministerstva financí č. 183/1996 Sb. na základě zákona č. 253/2008 Sb. (tzv. zákon proti praní špinavých peněz), nicméně FAÚ není orgánem činným v trestním řízení, ale může podat trestní oznámení. Charakteristika FAÚ a jeho činností je dostupná na webu MF nebo také ve Výroční zprávě 2011 (.pdf, str.4): " FAÚ je součástí celosvětové sítě Finančních zpravodajských jednotek, jejichž úkolem je zajistit uplatňování opatření proti praní peněz a financování terorismu vnitrostátně i v rámci mezinárodní spolupráce." Zaměřuje se na analytické a kontrolní činnosti a ve spolupráci se složkami státní správy doporučují opatření proti finanční kriminalitě v ČR. Na základě zjištěných údajů hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
(Byla jsem na semináři, kde teda vystupovali pánové z Účetního dvora), kde teda se hodnotily auditní orgány za rok 2011 a náš auditní orgán dopadl vlastně hůře než auditní orgán v Řecku neb na Sicílii.
Výrok se na základě veřejně dostupných informací nepodařilo ověřit. Mohlo se jednat například o seminář NKÚ věnovaný právě otázkám kvality kontrolní činnosti auditních orgánů. Nicméně žádný podrobnější výstup, který by přiblížil jednotlivé příspěvky a jejich závěry, nebyl doposud publikován.
Během ověřování se nepodařilo najít ani jiná hodnocení poskytující mezinárodní srovnání jednotlivých států. Ani na stránkách Evropského účetního dvora nejsou ať už ke zmiňovanému semináři nebo žebříčku států žádné informace.
Ty firmy, všechny tyhle ty obory fungují v oligopolním prostředí, dosahují mimořádných zisků a ten zisk odvádí do zahraničí.
Neplatí to pro všechny, dokonce ani pro některé z největších společností.
Mládek hovoří o velkých energetických, finančních a bankovních společnostech, když zdůvodňuje návrh ČSSD zavést zvýšenou sazbu korporátní daně pro velké firmy.
Podíly společností na energetickém trhu shrnuly (byť již v r. 2012) např. Lidovky, srovnatelné údaje uvádí Ihned či přímo skupina ČEZ. Najdeme však samozřejmě i podniky, které nejen krátkodobě mimořádných zisků nedosahují, např. petrochemický Unipetrol (Ihned).
Zvláště v energetickém sektoru s velkým podílem polostátního ČEZu je pak zřejmé, že podstatná část zisku ani nemůže odejít do zahraničí, jelikož se jako dividenda vyplácí státu (Ihned). Když naopak zahraniční skupina Erste vlastní většinu akcii České spořitelny, největší české banky (dle počtu klientů, jak sama uvádí), můžeme podle výroční zprávy (.pdf, r. 2012) banky zjistit, že Erste s cca 99 % akcií (str. 48) by mohla zisk ČS prostřednictvím dividendy odvést, dividenda však ze zisku banky představuje pouze 27 % v r. 2011, 33 % v r. 2012 (str. 68).
Že některé firmy odpovídají Mládkovu výroku, je zřejmé. Jeho tvrzení ovšem nemusíme ověřovat pro každou společnost, abychom viděli, že příliš zobecňuje a tudíž zavádí.
