Ve stínové vládě KSČM mám na starosti dva resorty, a to je zahraniční politika a věda a výzkum.
Ve stínové vládě KSČM zastává Miloslav Ransdorf pozici místopředsedy pro zahraniční politiku. Dále má na starosti "resort zahraničních věcí a průřezový resort vědy a výzkumu."
Já jsem se ničeho nevzdal (Jiří Dienstbier reaguje na poznámku Bohuslava Svobody, že se vzdal možnosti zasahovat do pražské politiky, pozn.). Já jsem tam byl, já jsem tam byl opoziční člen zastupitelstva. (..) Jediným mým právem, které jsem měl, bylo vystoupit na zastupitelstvu. To byla jediná možnost. (..) Navíc já jako senátor jsem si udržel tu samou možnost, kterou jsem měl jako zastupitel. I jako senátor můžu kdykoliv přijít a vystoupit.
Jiří Dienstbier skutečně získal v komunálních volbách 2010 mandát pražského zastupitele, v roce 2012 na něj pak rezignoval.
Podle zákona o obcích (§ 82) má člen zastupitelstva při výkonu své funkce právo:
"a) předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání, b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů, c) požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů."
Zákon přitom v tomto smyslu nijak nerozlišuje mezi opozičními a "koaličními" (např. v radě zastoupenými) zastupiteli. Podle jednacího řádu pražského zastupitelstva (čl. 9, č. 9) musí být senátorovi na požádání uděleno během jednání zastupitelstva slovo.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, Dienstbier měl ze zákona širší pravomoc, než přiznává a rezignací na svůj mandát řadu těchto pravomocí ztratil. O možnost vystoupit na zastupitelstvu ale opravdu nepřišel.
...co hlavně sněmovna již odhlasovala, doporučen o odstoupení od smlouvy, respektive zrušení sKaret na základě Kateřiny Klasnové, odhlasovala usnesení, který v tuto chvíli samozřejmě pan premiér si to pravděpodobně uvědomuje, že sněmovna, respektive vláda je podřízená sněmovně.
Poslanecká sněmovna se skutečně nedávno vyjádřila k projektu tzv. s-Karet negativně.
V usnesení (.doc) dolní komory č. 1 598 poslanci žádají vládu, aby jednak připravila legislativní návrhy, které by zamezily používání s-Karet a rovněž požadují zastavení distribuce těchto karet.
Český právní řád pak nezná pojem podřízenosti vlády sněmovně, dá se pouze hovořit o vládní odpovědnosti, a to na základě čl. 68, odst. 1) Ústavy ČR. Rovněž není jasné, zda toto znamená, že usnesení zákonodárného sboru jsou pro exekutivu skutečně závazná (zvlášť, když jsou formulována v podobě, kdy parlament vládu "žádá", jako v tomto případě). Kateřina Klasnová sice tvrdí, že tomu tak je, v minulosti ovšem premiér usnesení sněmovny nerespektoval, když např. odmítl v roce 2011 odvolat z postu ministra Alexandra Vondru.
Vzhledem k výše uvedenému hodnotíme pouze první část výroku. Ta odpovídá veřejně dostupným zdrojům a výrok je tedy pravdivý.
My jsme se dostali do poklesu. Slovensko roste, Rakousko roste, Polsko roste.
Podle údajů eurostatu klesl HDP České republiky za rok 2012 o 1,3%. Hrubý domácí produkt Polska naopak meziročně vzrostl o 1,9%, Rakouska o 0,8% a Slovenska o 2,0%. Výrok Jiřího Paroubka proto hodnotíme jako pravdivý.
Stát
Růst HDP za rok 2012
Česká republika
- 1,3%
Polsko
+ 1,9%
Slovensko
+ 2,0%
Rakousko
+ 0,8%
Zdroj: eurostat
Co se týká výběrového řízení, tak tam já musím říct naprosto jasně, že to výběrové řízení bylo naprosto transparentní, od prvního dne zadávací dokumentace byla veřejná, celý soutěžní dialog byl veřejný, ta zakázka byla přezkoumaná Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže s pozitivním výsledkem a já jsem hrdý na to, že jsme udělali tak jasné a transparentní výběrové řízení, kterého se zúčastnily tři největší banky v České republice.
Postup při zadávání zakázky k takzvaným sKartám je skutečně velmi podrobně zdokumentován na webu MPSV, včetně Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Bohužel se nyní nedá dohledat, kdy byly jednotlivé dokumenty zveřejněny. Demagog.cz již dříve ověřoval ministrovo prohlášení, že „smlouva od ledna visí na webu“ (byla uzavřena v lednu 2012) a ani tehdy se nám nepodařilo dokázat zda je to pravda. V té době (leden, únor 2012) se totiž média v souvislosti s MPSV věnovala převážně kolapsu systému pro vyplácení dávek.
Jak vyplývá z dokumentu Protokol o otevírání obálek (.pdf) z této veřejné soutěže, tendru se účastnily následující subjekty: Česká spořitelna.; Komerční banka; Československá obchodní banka a Česká pošta.
Vzhledem k tomu, že v současnosti je veškeré dokumentace k zakázce dostupná a poměrně transparentní, hodnotíme výrok jako pravdivý.
My jsme zvýšili počet kontrol za poslední zhruba rok a půl opravdu významně, o 30% v průměru.
Na základě informací ze Souhrnných zpráv SZPI, informací získaných přímo od SZPI a nejednoznačného tvrzení hodnotíme výrok jako zavádějící.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce každoročně publikuje na svých stránkách (v sekci Činnost SZPI – Souhrnné zprávy) podrobnou zprávu o svých činnostech za uplynulý rok a právě v těchto dokumentech (většinou v sekci 2.1 Kontrolní činnost – Celkové přehledy výsledků kontroly) jsou také uvedeny počty provedených vstupů inspektory SZPI. Petr Bendl uvedl, že počet těchto kontrol se od roku 2012 zvýšil průměrně o 30 %, není ale jasné, vůči jakému datu toto procento vztahuje.
Počet kontrol SZPI za určitý rok, či jeho části, je následující: 2003200420052006200720082009201020112012 201319966 23076 23645257372967232459 3480637536 (od 1. července roku 2010: 17905)3587170195* 12971 (do 20. května 2013)
* SZPI nás informovala, že v roce 2012 bylo provedeno v rámci tzv. metanolové kauzy zhruba 35 tisíc mimořádných kontrol lihovin, které se do běžných statistik nepromítly. Tedy: v roce 2012 byl celkový počet vstupů do provozoven (tzv. kontrol) 35 136 - tento údaj je k nalezení ve výroční zprávě z roku 2012 a dále SZPI uskutečnila dalších 35 059 mimořádných kontrol lihovin v souvislosti s řešením tzv. metanolové kauzy.
Pro lepší představu jsme nejprve porovnali počet kontrol za poslední rok a půl (za rok 2012 až první polovinu roku 2013) s průměrným počtem kontrol od založení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (od roku 2003, zákonem č. 146/2002 Sb. (.pdf)), navýšení kontrol v tomto případě ale činilo až 184 %. Při porovnání počtu kontrol za poslední rok a půl s předcházejícím stejně dlouhým obdobím (od druhé poloviny roku 2010 do konce roku 2011), se počet kontrol zvýšil o 54 %. V ani jednom z nejlogičtěji znějících případů se tak procentuální vzrůst nepohybuje okolo zmiňovaných 30 %; na druhou stranu je možné, že v jednu danou chvíli, ovšem Petrem Bendlem blíže nijak nespecifikovaným obdobím, rozdíl hodnot opravdu činil 30 %.
Tak podívejte se, členů vlády je 14 nebo 15. Většinu mají strany TOP 09 a ODS. My jsme za stranu LIDEM dva ministři plus předseda Legislativní rady vlády.
Výrok hodnotíme na základě informací oficiálního webu vlada.cz o aktuálním složení vlády České republiky jako zavádějící.
Počet členů vlády ČR je šestnáct plus premiér, dohromady tedy 17 členů vlády. Vzhledem k tomu, že Karolína Peake je sama členkou vlády a nejaktuálnější rozšíření počtu členů proběhlo kvůli požadavkům strany LIDEM, je tato nepřesnost již výrazná.
Zbytek výroku je již pravdivý, strany ODS a TOP09 mají dohromady 11 vládních postů, z toho 6 ministrů má ODS a 5 TOP09, což dohromady představuje většinu.
Členové vlády za stranu LIDEM jsou Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj a Karolína Peaka jako místopředsedkyně vlády. Předseda Legislativní rady vlády a ministr bez portfeje Petr Mlsna vystupuje jako nestranník ale de facto jedná se o nominanta strany LIDEM.
Zbytek ministrů jsou nestraníci, které do vlády nominoval premiér, ale nejsou spojováni s žádnou jednou konkrétní politickou stranou (ministr školství Petr Fiala, ministr vnitra Jan Kubice a ministr obrany Vlastimil Picek).
60 % lidí nejde ani k volbám.
Výrok hodnotíme na základě informací z webu volby.cz jako zavádějící, neboť volební účast/resp. neúčast v této výši neplatí pro všechny volby, které se v ČR konají.
Volební účast v prezidentských volbách 2013 byla v 1.kole 61% a ve 2.kole 59%.
Účast ve volbách do do Poslanecké Sněmovny také překračovala ve výroku uvedenou 40% účast.
Volby do PS
1996
1998
2002
2006
2010
Účast v %
76
74
58
64
62
Výjimkou, která potvrzuje výrok Okamury jsou senátní volby a krajské volby, které jsou dlouhodobě typické svou nízkou účastí.
Volby do Senátu
2000
20022004
20082010
2012
1.kolo
35
42
33
2428
39
44342.kolo
30
20
213218
29
2418
Krajské volby
200020042008
40
36
Volby do Evropského parlamentu měly v roce 2004 účast jen 28% a v roce 2009 také 28%. Výrok Tomia Okamury je tedy platný pro volby senátní, krajské a volby do Evropského parlamentu. V případě voleb do PS a prezidentské volby jeho výrok neplatí. Dopouští se tak značné generalizace a jeho výrok je tak hodnocen jako zavádějící.
Německo, dokonce Německo rostlo v posledních 3 letech výtečným způsobem 3,7 procenta, 3 procenta, téměř i procento loni.
Dle dat na Eurostatu byl reálný růst Německa (jeho HDP):
Roky
2010 2011 2012 Růst HDP ( v %) 4,2 3 0,7
Vzhledem k tomu, že pro rok 2010 Jiří Paroubek uvedl konkrétní hodnotu 3,7%, která neodpovídá skutečnému růstu, hodnotíme výrok jako zavádějící.
Zákon z roku 2002 v tehdejších cenách, tehdejších cenách měl stát asi 8 miliard 300 milionů ...
Dle důvodové zprávy k návrhu zákona o úřednících, kterou lze nalézt v Knihovně připravované legislativy jako Přílohu k návrhu zákona pod názvem "zd_korn8xfd46ra.doc", by realizace služebního zákona z roku 2002 (resp. jeho uvedení v účinnost) vyžadovala finanční obnos 8 mld. korun ročně (viz. str. 70 uvedeného dokumentu).
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, na tuto částku byly náklady skutečně vyčísleny. Pro zajímavost uvádíme i způsob, jakým způsobem k tomuto číslu ministerstvo došlo.
Na konkrétní výpočet této částky se Ministerstva vnitra dotázal politolog Kamil Gregor. Odpověď ministerstva je možné dohledat zde. Z odpovědi vyplývá, že Ministerstvo vnitra pouze upravilo částku, uvedenou v důvodové zprávě k původnímu zákonu z roku 2002 (který tehdy připravovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí), o inflaci a nevycházelo z podrobnější analýzy současného stavu veřejné správy.
