Tomio Okamura
Takže dá se dohromady petice a v případě odvolání senátora navrhujeme, přesně švýcarský model, odvolání hlasováním vždy větším počtem hlasů, než byl ten senátor zvolen a nejčastěji jednou za rok, aby nedocházelo k permanentnímu odvolání.
Odvolatelnost politikůve Švýcarsku (ang.) funguje pouze na úrovni kantonálních parlamentů, a to v šesti kantonech z celkových 26: v Bernu, Schaffhausenu, Solothurnu, Ticinu, Thurgau a Uri. Ve všech těchto kantonech funguje odvolání na základě petice. Petici za odvolání musí podepsat předepsaný počet voličů, toto číslo je založeno na procentuálním počtu obyvatel a liší se kanton od kantonu. Nejedná se však o příliš využívaný ani úspěšný nástroj a v některých kantonech (Aargau, Baselland, Lucerne) došlo v minulosti k jeho zrušení.
Zdroje k tématu odvolatelnosti politiků ve Švýcarsku jsou velmi omezené, a proto se nám nepodařilo dohledat, zda tento institut může být využíván pouze jednou za rok.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože podmínkou pro odvolání není shromáždění většího počtu hlasů, než kterými byl určitý politik zvolen. Neexistuje navíc žádný jednotný "švýcarský model", jak o něm mluví Tomio Okamura, podmínky pro odvolání politiků se v jednotlivých kantonech liší.
Miloš Zeman
V dnešním teletextu jsem v přehledu tisku zjistil, že novou ministryní vnitra má být paní Karolína Peake...
V teletextu České televize v sekci „Z TISKU“ (str. 152, trvalý odkaz) byla 7. srpna 2013 publikována informace, že předsedkyni politické strany LIDEM Karolíně Peake byl výměnou za příslib podpory nabídnut post ministryně vnitra v případné vládě sestavované Miroslavou Němcovou. Jako zdroj této zprávy je uveden deník Mladá fronta DNES.
Dodáváme však, že tuto informaci Karolína Peake následně veřejně popřela.
Miroslava Němcová
V Senátu je ústavní většina komunistů a socialistů.
Výrok Miroslavy Němcové je hodnocen jako pravdivý, neboť v Senátu existuje ústavní většina senátorů stran ČSSD, SPOZ (exČSSD), KSČM.
Ústavní většina je kvantifikována jako třípětinová většina. Pro přijímání ústavních zákonů v Senátu je zapotřebí dosáhnout třípětinové většiny přítomných senátorů (čl. 39 Ústavy). Nicméně vyjdeme-li z toho, že zpravidla se počítá s třípětinovou většinou všech, tak v případě Senátu ČR jde o 49 senátorů (z celkových 81).
ČSSD má v Senátu v současnosti klub o síle 45 členů. Připočteme-li klub SPOZ+KSČM+Severočech (který má 5 členů), získáme onu ústavní většinu.
V tomto klubu jsou 2 senátoři KSČM (Bayerová, Homolka) senátoři Dryml i Palas zvoleni za ČSSD, lze je tedy řadit k "socialistům". Dryml přešel v průběhu svého mandátu k SPOZ. Posledním senátorem v tomto klubu je Jaroslav Doubrava ze strany Severočeši.cz.
První riziko, které hrozí, je například to, že skutečně zákony, které tady byly jmenovány, možná někdo by měl jiné preference, (...) byly projednány i v Senátu tak, aby nespadly pod stůl. Protože pokud je Senát bude chtít vrátit, my budeme rozpuštěni, nemá je komu vrátit a ty zákony končí.
Jak jsme uvedli již u výroku Jiřího Rusnoka výše, v době, kdy je rozpuštěna Poslanecká sněmovna má Senát právo"přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu"(článek 33 Ústavy ČR). Tato opatření se však týkají pouze nových vládních návrhů.
Zákony, které jsou nyní již v procesu projednávání, ať už v Poslanecké sněmovně, nebo v Senátu, mohou být schváleny v běžném legislativním postupu, pokud se však Senát rozhodne předlohu vrátit do sněmovny s okamžiku, kdy tato je již rozpuštěna, předloha takzvaně padá pod stůl.
Bohuslav Sobotka
Lenka PASTORČÁKOVÁ, moderátorka Ale Michal Hašek jich (pref. hlasů ve volbách 2010 v JMK - pozn. Demagog.cz) dostal podstatně víc, pane předsedo. Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/ Dostal možná o tisíc, o dva tisíce hlasů víc, já jsem patřil mezi tři politiky sociální demokracie, kteří dostali nejvíce preferenčních hlasů, ale to přece nerozhoduje.
Výrok je na základě dat z webu volby.cz hodnocen jako pravdivý.
Situaci v Jihomoravském kraji pojmenovává Sobotka přesně. Michal Hašek získal o zhruba 1200 preferenčních hlasů víc, tato část výroku je tedy pravdivá.
Preferenční hlasy (ČSSD - JMK 2010)B. Sobotka 23 962M. Hašek 25 181Rozdíl 1219
Co se týká postavení mezi třemi politiky ČSSD, kteří dostali nejvíce preferenčních hlasů, tak i tato část výroku Sobotky je pravdivá a to v případě, že preferenční hlasy pojmeme jak absolutně, tak i percentuálně.
Pořadí politiků ČSSDpref. hlasy absolutněpref. hlasy v % 1. HašekParoubek 2.Sobotka Hašek 3. Zaorálek Sobotka4. ParoubekPecina
Marek Benda
...jako byla operace pana ministra kultury, který nesmyslným způsobem jeden den vyhodí ředitele Národního divadla, aby to druhý den na přímý pokyn premiéra bral zpátky, a jenom způsobil absolutní rozvrat v Národním divadle.
Nehodnotíme smyslnost/nesmyslnost tohoto kroku, nicméně je pravdou, že ministr kultury Jiří Balvín skutečně ve čtvrtek 1. srpna odvolal ředitele Národního divadla Jana Buriana. Hned následující den však ministr kultury na základě nařízení premiéra Jiřího Rusnoka jmenoval Jana Buriana zpět do funkce, avšak ten si nyní klade podmínky.
Zda tento krok vyvolal ,, absolutní rozvrat ” v Národním divadle neověřujeme, nicméně několik herců v reakci na tento krok podalo výpověď. Umělečtí šéfové baletu a činohry pak požadují odvolání Jiřího Balvína z postu ministra kultury.
Tomáš Chalupa
V současnosti míří na skládky 55 procent z 32 milionů tun ročně vytvořeného komunálního odpadu v Česku. Podle Chalupy je Česko v Evropě výjimečné svým vysokým podílem skládkování na celkovém nakládání s odpadem.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, a to na základě dat České informační agentury životního prostředí a směrnic EU. Ministr sice korektně popisuje stav skládkování v České republice, nicméně v mezinárodním srovnání již jeho výrok přesný není.
Dle posledních dostupných dat České informační agentury životního prostředí (CENIA produkce a nakládání s komunálním odpadem, Tabulka 1) bylo v roce 2011 skládkováním odstraněno 55,4 % komunálního odpadu.
Pokud jde o nakládání s odpadem, podle dat Eurostatu z roku 2010, 38 % jeho celkového objemu směřuje v zemích EU na skládky, v České republice končí na skládkách 68 % odpadu.
V tabulce některé země a jejich nakládání s odpadem (hodnoty jsou uvedeny v %)
SkládkovánímSpalovánímRecyklovánoKompostovánoEU2738222515ČR6816142Slovensko811045Neměcko0384517Polsko731188Bulharsko100000Maďarsko6810184
Karel Schwarzenberg
Bylo to zajímavé tehdy (Schwarzenberg mluví o období “před Únorem” - pozn. Demagog.cz), neboť největší strana, nebudiž pochyby, naši předkové volili velkého prezidenta v opravdu svobodných ještě volbách, byť byla vyřazena v první republice nejsilnější strana, Československá republikánská strana agrární, a byl jenom omezený počet politických stran připuštěn, což už vrhlo stín na tyto volby . Ale volby ještě byly celkem svobodné. Vzešla z toho nejsilnější komunistická strana, a ta, jak známo, po únoru rychle vstřebala sociálně demokratickou stranu. Byl sjednocující sjezd a nebylo sociálních demokratů.
O volbách r. 1946 se hovoří často jako o relativně demokratických nebo o částečně svobodných. Volební soutěž byla deformována tím, že se jí mohl účastnit pouze omezený počet stran, přičemž do té doby velmi silná Agrární strana se voleb účastnit nesměla. Nelze je tedy považovat za úplně demokratické, jak ve svém výroku připouští i Karel Schwarzenberg.
Dalším nedemokratickým prvkem pak bylo sčítání hlasů KSČ* a KSS**, kdy obdobná možnost ostatním stranám dána nebyla. Nicméně ve srovnání s volbami r. 1948 se stále dá hovořit o jisté míře demokratičnosti.
Ve volbách nakonec zvítězila KSČ se 40,17 % hlasů.
Tehdejší Sociální demokracie (ČSD) byla stejně jako KSČ součástí tzv. Národní fronty. Po událostech z února 1948 se ČSD skutečně pod vedením pro-komunistického křídla v červnu 1948 po sjednocujícím shromáždění (.pdf) skutečně stává součástí KSČ.
* Komunistická strana Československa
** Komunistická strana Slovenska
A já jsem slyšel veřejná vyjádření pana Tluchoře, pana Šnajdra a dalších, slyšel jsem na vlastní oči v Poslanecké sněmovně, kdy oni říkali, že nic takového (církevní restituce, druhý pilíř důchodového systému, pozn.) nepodpoří, že budou hlasovat proti tomu, pan Šnajdr zpochybňoval druhý pilíř důchodové reformy, vystupoval tam veřejně, možná s na to kolegové také vzpomenou, a najednou potom změnili názor a z Poslanecké sněmovny zmizeli.
Na základě dohledaných mediálních informací a také záznamů jednání Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.
Je pravdou, že mediálně Tluchoř vyjádřil své pochybnosti k církevním restitucím i k důchodové reformě. Konkrétně pro ČTK (Ihned - 13. září 2012) řekl: " Považujeme (Tluchoř mluvil za všechny tzv. Rebely) za nezodpovědné, aby pravicová vláda schvalovala kroky, na které nemá peníze. Jsou to například důchodová reforma a církevní restituce".
Marek Šnajdr pak vystoupil na plénu Poslanecké sněmovny, kde podrobil kritice vládní důchodovou reformu. Konkrétně 7. září 2012 uvedl: "Co však považuji za nejzásadnější a hlavní, je to, že tento koncept je v přímém rozporu a v protikladu s tím, proč vlastně důchodovou reformu děláme, co jsme si slíbili a co máme v programovém prohlášení, a to je snižování deficitu veřejných financí a snižování deficitu důchodového účtu a státního rozpočtu.Musím konstatovat, že tento model tento cíl nenaplňuje a je objektivní pravdou, že se podílí na eskalaci deficitu, že ho prostě zvyšuje. Abych byl konkrétní, tak podle očekávání vlády, resp. Ministerstva financí, jen v letech 2013 a 2014 díky tomuto opatření dojde ke zvýšení deficitu o 26 mld. Kč."
...prosazuje to Úsvit přímé demokracie, že prosazujeme přímou volbu také poslanců, prezidenta a také hejtmanů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě údajů z programových bodů Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.
První z deseti programových bodů politického Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury stanoví požadavek na přímou volbu poslanců, hejtmanů a starostů, a také požadavek na přímo voleného a přímo odvolatelného prezidenta republiky ( viz program hnutí).
