...naše celkové dluhová nebo celkové dluhy, které máme, ještě nejsou tak katastrofální (...) Problémem je, že samozřejmě to naše zadlužení narůstá.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dat z Ministerstva financí České republiky a z dat statistického úřadu Evropské unie Eurostat.
Jak je patrné z údajů Ministerstva financí ČR, přehledně znázorňující rozložení celkového státního dluhu od vzniku České republiky, růst státního dluhu se nezastavil od roku 1995. Co se týká několika posledních let, tak zatímco v roce 2010 státní dluh činil 1 344 mld. Kč, v roce 2011 vzrostl na 1 499 mld. Kč, a v roce 2012 dosahoval již 1 667 mld. Kč. Graficky znázorněný vývoj růstu zadlužení země je možné zhlédnout zde.
V porovnání se zeměmi Evropské unie lze také říci, že zadlužení České republiky není "tak katastrofální“. Dle údajů z Eurostatu patřil Česku společně s Dánskem v roce 2012 osmý nejnižší dluh v poměru k hrubému domácímu produktu v Evropské unii. Jak ale například informuje server idnes.cz, české zadlužení roste rychleji než ve většině unijních zemí. Oproti stejnému kvartálu roku 2012 se v tomto roce zvýšilo zadlužení České republiky o 4,1 %, v celé EU ale činil nárůst pouze 2,6 %. Ke konci prvního čtvrtletí tohoto roku se tak Česká republika stala zemí s devátým nejnižším dluhem v Evropské unii. V porovnání s Českem se v lepší dluhové situaci nachází především Estonsko, Bulharsko a Lucembursko, nejhůře je na tom naopak Řecko, Portugalsko a Itálie.
Já bych ráda připomněla, že například pan Topolánek přijímal předsedkyni této strany u sebe na vládě (Bobošíková mluví o Národní straně - pozn. Demagog.cz).
Jana Bobošíková má patrně na mysli bývalou předsedkyni Národní strany Petru Edelmannovou. Ta se v médiích vyjádřila, že se s ní v roce 2005 sešel tehdejší předseda ODS Mirek Topolánek a jednal s ní o možné povolební spolupráci, tuto tezi zopakovala pak i v rozhovoru pro server Atlas.cz.
Ke schůzce však došlo v srpnu 2005, za vlády Jiřího Paroubka, ODS tedy byla v opozici a Mirek Topolánek nemohl mít žádné schůzky "u sebe na vládě", výrok tedy považujeme za zavádějící.
My jsme tady na začátku viděli, jak vypadá Poslanecká sněmovna. Tam jsou dneska strany, které nikdo nevolil. Tam je dneska celá skupina nezařazených poslanců,..
Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý, v Poslanecké sněmovně skutečně jsou strany, které ve volbách v roce 2010 nekandidovaly. Je zde i skupina nezařazených poslanců.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 překročily 5% hranici následující strany - Česká strana sociálně demokratická, Občanská demokratická strana, TOP 09, Komunistická strana Čech a Moravy a Věci veřejné.
V současnosti jsou někteří poslanci členy jiných stran, než za jaké byli do Poslanecké sněmovny zvoleni - LIDEM nebo Národní socialisté - LEV 21
K 17. červnu 2013 bylo v Poslanecké sněmovně 17 nezařazených poslanců (Lenka Andrýsová, Josef Dobeš, MIchal Doktor, Radim Fiala, Kristýna Kočí, Dagmar Navrátilová, Viktor Paggio, Jiří Paroubek, Karolína Peake, Roman Pekárek, David Rath, Jiří Rusnok, Jana Suchá, Jaroslav Škárka, Jiří Šlégr, Martin Vacek, Radim Vysloužil).
...vždyť i renomovaná světová firma Ernest Young vyhodnotila ten prodej jako mnohonásobně podhodnocená, co tady předvedl pan Bohuslav Sobotka z ČSSD v případě dolu OKD.
Proces a okolnosti privatizace OKD, a.s., shrnuje např. Česká televize. Státní podíl na akciích OKD (45,9 %) byl v rpce 2004 na základě rozhodnutí vlády (přesněji zde, .doc) prodán společnosti Karbon Invest za 4,1 mld. korun. To znamená, že OKD byla v tomto prodeji ohodnocena přibližně na 8,9 mld. korun.
Agentura Ernst & Young přitom ve svém pozdějším posudku OKD ohodnotila až na 52,3 mld. korun (ČT). Opravdu tedy mělo jít o téměř šestinásobně podhodnocený prodej, ačkoli pozdější šetření ze strany Evropské komise takovéto pochybení neodhalilo (iHNed.cz).
...když jsem byl náměstkem ministra průmyslu, tak se tímto způsobem měl uzavírat Důl Rožínka, protože cena uranové rudy tenkrát byla velmi nízká. Ten důl byl neperspektivní, ale během 4 let, my jsme tenkrát posunuli ten útlum o 2 roky, potom ještě o 2 roky, během 4 let cena té uranové rudy vzrostla natolik, že dnes se na Rožínce těží a ten podnik je rentabilní.
Ministr vnitra v demisi Martin Pecina byl v pozici náměstka ministra průmyslu a obchodu v letech 2003 – 2005.
Procesy ukončování a následného obnovení těžby na dole Rožná popisuje doktor Adam Říčka své disertační práci z roku 2010 (ŘÍČKA, Adam. Proudění a geochemie podzemních vod v ložiskové oblasti Rožná. 2010). " V roce 1997 bylo usnesením vlády ČR č. 427 rozhodnuto o ukončení těžby na rok 2002. V následujících letech bylo ukončení těžby vládou ČR neustále posouváno (na rok 2004, 2006, 2008). Vzhledem k rostoucí ceně uranu na světových trzích byla nakonec v roce 2007 těžba na dole Rožná schválena až po dobu její ekonomické výhodnosti (usnesení č. 565)." Více o tématu viz články zde a zde.
Výrok tedy označujeme jako pravdivý, neboť dle výše uvedené citace bylo ukončení těžby během Pecinova působení na Ministerstvu průmyslu dvakrát odloženo a v roce 2008 bylo dokonce plánováno rozšíření těžby. V současné chvíli podnik stále těží a dle majitelů dolu je těžba rentabilní.
Ten zákon z roku 2002 (služební zákon), který dokonce vstoupil v platnost, to byl zákon, který předložila ještě vláda Miloše Zemana, tak on úplně celý neplatný není. Tam asi 8 nebo 9 docela důležitých paragrafů v platnost vstoupilo už v tom tehdejším období.
Lídryně ODS si pravděpodobně plete pojmy platnost a účinnost právní normy. Zákon o státní službě (.pdf) vstoupil v platnost (je platný jako celek) 28. května 2002, tedy ještě za vlády Miloše Zemana. Zákon však není dodnes účinný. Není tedy jako celek právně závazný.
Pokud se tedy bavíme o účinnosti (právní závaznosti a vymahatelnosti), tak zákon (původní znění z roku 2002) v paragrafu 254 uvádí následující: “Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004 s výjimkou ustanovení § 5 odst. 3, § 6 odst. 2, § 9 odst. 3 písm. d) a e) a odst. 4, § 11 až 13, § 32 až 34, § 135, § 136 odst. 2, § 235, § 236 odst. 1 a 2, § 237 odst. 1, 3 a 4, § 242, § 243 odst. 1 až 3, § 252 a přílohy č. 1, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.”
Z toho vyplývá, že vybraná ustanovení zákona jsou účinná (právně závazná) již ode dne vyhlášení, což odpovídá výroku volební lídryně ODS Němcové o “platnosti některých ustanovení zákona v době schválení normy.“ Důležitost těchto paragrafů samozřejmě hodnotit nemůžeme.
Z důvodů “zmatení pojmů” platnosti a účinnosti označujeme výrok Miroslavy Němcové jako zavádějící, protože zákon je jako celek platný již od roku 2002.
Co se týká státního rozpočtu, tak ten je předkládán do Poslanecké sněmovny do 30. září.
Návrh zákona o státním rozpočtu je podle stránek Poslanecké sněmovny potřeba předkládat nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového (kalendářního) roku, tedy skutečně do 30. září. Předkládat jej může pouze vláda. Přípravu státního rozpočtu upravuje zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech.
Mnoho let nebyla tato částka valorizována (platba za státní pojištěnce).
Pravidelnou každoroční valorizaci plateb za tzv. státní pojištěnce zastavil zákon č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, který vstoupil v účinnost 1. ledna 2008.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, který byl naposled novelizován v roce 2009, určuje vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem ve výši 5 355 Kč na kalendářní měsíc. Výše pojistného činní 13,5 %, tzn. 723 Kč. V poslední době k valorizaci nedošlo.
Pojistné za státní pojištěnce naposledy stouplo k 1. lednu 2010, tzn. ještě před parlamentními volbami 2010. Pokud tedy považujeme tři roky za mnoho (což pro rozpočet resortu může být), může být výrok hodnocen jako pravdivý.
Podívejme se, protože ve stejné době taky Evropská unie a eurozóna publikovala data za první čtvrtletí. Španělsko zase stejně první čtvrtletí, k poslednímu čtvrtletí roku 2012. Mínus 0,5 po mínus 0,8 ve čtvrtém čtvrtletí. Itálie mínus 0,5 po mínus 0,9 ve čtvrtém čtvrtletí 2012. Francie mínus 0,2 po mínus 0,2 v předcházejícím čtvrtletí. I Německo, které mělo propad 0,7% ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012, má pouze v podstatě nulu. Plus 0,1.
Výrok Vladimíra Dlouhého hodnotíme jako pravdivý, neboť údaje o čtvrtletním vývoji HDP jsou uvedeny přesně.
Vladimír Dlouhý používá data vydaná Eurostatem dne 15. května 2013 v publikaci ' Flash estimate for the first quarter of 2013 ' (.pdf). Statistika čtvrtletního vývoje je k dizpozici na straně 2. Pro úplnost dodáváme data zmiňovaných zemí v tabulce níže.
Q4 2012Q1 2013Španělsko-0,8 %-0,5 %Itálie-0,9 %-0,5 %Francie-0,2 %-0,2 %Německo-0,7%0,1%
Já jsem patřil mezi spolupředkladatele toho původního návrhu o registru smluv.
Poslanec Jeroným Tejc patřil mezi spolupředkladatele novely občanského zákoníku z 28. června 2013, která se týkala centrálního registru smluv. Viz sněmovní tisk č. 740.
