Přehled ověřených výroků

Návrh Zákona o národním parku Šumava je vyvěšen (.pdf) na stránkách Ministerstva životního prostředí. V současné době je zákon před druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Členěním národního parku do zón ochrany přírody se zabývá paragraf 4. Ministrovi životního prostředí dle tohoto paragrafu skutečně nepřísluší pravomoc měnit zonaci parku.

Na základě návrhu zákona, který uvádí na svých stránkách Ministerstvo životního prostředí, hodnotíme výrok Tomáše Chalupy jako pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.

Co se týče tzv. fondů solidarity, takové iniciativy na Západě můžeme opravdu nalézt.

Lze například zmínit kanadský Fonds de solidarité FTQ (oficiální stránka organizace v angličtině), jehož účelem je do určité míry podporovat a chránit pracovní místa v různých ekonomických sektorech (včetně těžebního průmyslu). Tento fond také cíleně vede své členy a podporované organizace k vytváření rezerv pro důchody. Nejedná se však o iniciativu přímo ze strany těžařských firem.

Okamura také ve svém textu (Okamura: Bakala vytáhl miliardy, zbyla bída. Je to hnus) popisuje stručně řešení, o kterém mluvil také v tomto výroku. Konkrétně píše: "Majoritní vlastník OKD Zdeněk Bakala by se měl podle mého názoru finančně podílet na zmírnění sociálního napětí zapříčiněného krizí OKD a na sanaci podniku. V civilizovaném světe vytváří takto velké firmy fondy pro případ krizí, ze kterých podporují své propouštěné zaměstnance."

S výrokem jsme oslovili všechny strany (samozřejmě kromě ODS), které by se podle volebního průzkumu TNS Aisa (období sběru dat: 2. 9. 2013 – 5. 9. 2013) realizovaného pro ČT dostaly do PSP ČR (ČSSD, KSČM, TOP 09, ANO 2011, Úsvit, SPOZ, Strana zelených, doplněno o KDU-ČSL, která je na hranici překonání volební klauzule).

Na základě získaných odpovědí (viz dále) jej hodnotíme jako nepravdivý.

Ke komunikaci jsme použili dva kanály: klasický e-mail a také facebookové stránky (pokusili jsme se zjistit, jak strany komunikují se svými fanoušky) uvedených politických stran.

Z emailových odpovědí (tak, jak postupně přicházely) citujeme následující:

KDU-ČSL: "Dobrý den,

volební program vznikal v několika fázích. Nejprve byl na krajské organizace poslán starý volební program, členové strany posílali připomínky. Pak předsedové odborných komisí zpracovali a navrhli hlavní priority nového volebního programu ve své oblasti. Pak zasedala dvakrát Programová rada KDU-ČSL (Předsednictvo a předsedové odborných komisí). Na druhém zasedání byl program schválen.

S pozdravem

Miriam Farská

asistentka předsedy"

TOP 09: "Hezký den,

strana TOP 09 vytvářela svůj program pro předčasné sněmovní volby právě v expertních komisích strany.

Jejich členové podle své specializace zpracovávali první verze volebního programu - dokonce už předtím, než byly vyhlášeny předčasné volby (neboť TOP 09 si stanovila termíny pro přípravu programu pro běžný termín voleb). V každé expertní komisi jsou zástupci ze všech krajů. Tento návrh poté převzala programová rada strany, která vytvořila konečný návrh programu, který potvrdil schválením Výkonný výbor TOP 09.

Děkujeme za váš zájem.
S pozdravem
Martina Macková
mediální analytik"

ANO: "Dobrý den.

Hnutí Ano pracuje na programu ve čtrnácti pracovních skupinách, které sestávají z
více než 120 resortních odborníků od svého vzniku. Náš program zohledňuje
připomínky členů (viz níže), ale určitě nevznikl pouze na základě komisí
vzešlých z členské základny. To považujeme za zcela neprofesionální, resortní a
odborný program mají tvořit odborníci, nikoliv politici.

S ohledem na to, že prosazujeme profesionalitu, jsou garanty našich resortních témat
vysoce hodnocení odborníci s morálním kreditem a odbornou zdatností, prokázanou v minimálně desetileté praxi, vzděláním a prokazatelnými úspěchy v oboru.

Kromě více než 120 odborníků na příslušné resorty, kteří přispívali svými
odbornými vstupy do resortního znění, proběhlo ve fázi přípravy programových
východisek i online připomínkování od všech členů ANO prostřednictvím online
formuláře na našich stránkách.

Není tedy pravda, že by "žádná jiná politická strana nevytvářela volební
program tak, že by ho vytvářely jednotlivé odborné komise složené z členské
základny".

Bohužel nejsme schopni prokázat žádným odkazem, že diskuze proběhly, protože web jsem již od té doby změnili.

Na druhou stranu, pokud by to demagog.cz vyžádal, jsme schopni dohledat z offline archivu důkazy, že příprava programu takto probíhala.

S pozdravem
Radka Burketová
tisková mluvčíP.S. Členem odborné komise na resort se mohl stát jakýkoliv člen, pokud o topožádal a v desítkách případů se tak stalo."

SPOZ: "Dobrý den,citovaný výrok Jiřího Pospíšila lze interpretovat jako směs neznalosti a
demagogie. Rozhodně přinejmenším některé strany sestavují své volební
programy prostřednictvím svých odborných komisí (ty si ostatně
nevymyslela ODS, ale přejala je od ČSSD).

V naší straně ( SPOZ ) od počátku pracují odborné komise nejen na
centrální, ale i na krajské úrovni - a pokrývají obvyklým způsobem
oblasti jednotlivých resortů. Komise mají početnou základnu, vedle členů
strany se na jejich činnosti podílejí i odborníci z řad nestraníků.

Tvorba programu má obvykle stanovený postup (časový harmonogram, garanty
sekcí, procedury schvalování...). Mimořádné volby poněkud narušily
procedurální část (schvalování volebního programu sjezdem). Zdroje
můžete sledovat v materiálech předchozích voleb (naše stránky,
sjezdové dokumenty a jiné).

Pěkný den,
Vladimír Kruliš
místopředseda strany"

ČSSD:"Dobrý den.

Posílám vám odpověď na Váš dotaz:

Program ČSSD vychází z výstupů jejího odborného zázemí. Během posledních 3 let
jsme zpracovali tzv. zelené a bílé knihy na jednotlivá programová témata. Na jejich
tvorbě se podílelo mnoho mimostranických odborníků. Tyto tzv. zelené a bílé knihy
můžete najít na webu ČSSD.

Volební program pro sněmovní volby byl připraven programovou radou, kterou vedl
místopředseda Lubomír Zaorálek. Aktivně se ho účastnili i předsedové a garanti
odborných komisí a stínoví ministři. Jména garantů odborných komisí můžete
najít na našem webu v sekci odborné komise.

Odborné zázemí ČSSD tvoří nejen členové strany, ale i mimostraničtí odborníci,
kteří se ve straně jiným způsobem než účastí na diskusích o jejím programu
neangažují. To považujeme za výhodu. V současné chvíli tvoří odborné zázemí
ČSSD 24 komisí, ve kterých pracuje přes 500 odborníků.

Odborné komise v české sociální demokracii existují již od roku 1930.

S pozdravem

MgA.Martin Ayrer
tiskový mluvčí ČSSD"

Z facebookových odpovědí citujeme následující:

Strana zelených: "Na tvorbě programu se podílí jednotlivé odborné sekce (např. sekce pro sociální politiku), které jsou v drtivé většině tvořeny členy strany a sympatizanty. Podívejte se například na vedoucí v přehledu sekcí, kteří jsou všichni naši straníci více na http://old.zeleni.cz/.../index.html."

Hnutí Úsvit: "Hezký den,

tady pan Pospíšil výjimečně lhal nevědomky - asi nemohl tušit, že ministrana jako je Úsvit má zatím jen 9 členů, přičemž každý tam má své odborné místo - právník, ekonom, lékař a gesci a každý se podílel jak na části svého odborného programu, tak na celkové koncepci.

S tím že program nám ale pomáhali dotvořit naši sympatizanti -kteří měli čas a chuť programové priority diskutovat a podávat podněty - takže na programu se podílelo 100 procent členů plus řádově okolo stovky nečlenů - sympatizantů.

Je správné říct, že naším programem je několik bodů k systémovým změnám ústavy. Pak máme programové priority, které chceme podporovat v jednotlivých oblastech s tím, že samozřejmě vzhledem k tomu, že nechceme vstupovat do vlády, nelze to mít za plnohodnotný program..

Ale i tento "program" jednohlasně odsouhlasilo 100 procent našich členů. Přece jen jsme stranou přímé demokracie a každý hlas má u nás skutečně stejnou váhu."

ČSSD: Na svém facebookovém profilu odpověděla stejným textem jako v emailové komunikaci.

KSČM: Odpověď od Komunistické strany Čech a Moravy se nám získat nepodařilo. Její předseda Vojtěch Filip však výrok Jiřího Pospíšila odmítl již v samotném pořadu Partie cit: "Pane místopředsedo, takže v tomto ohledu mi dovolte říct, že samozřejmě KSČM jako demokratická politická strana ho tvoří taky, tak neříkejte, že jste jedinou politickou stranou, která ho snad vytvářela demokraticky. To urážíte ostatní politické strany."

Od 1.1. 2011 se porodné vyplácí jen na první narozené dítě. Do té doby měla na porodné nárok jakákoliv rodina, které se narodilo dítě a činilo 13 000 Kč. Na porodné navíc nyní mají nárok pouze rodiče, jejichž čistý příjem byl v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte nižší než 2,4násobek životního minima. Porodné činí 13 000 Kč, v případě dvojčat či vícerčat je to 19 500 Kč.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Dle informací ministerstva zahraničních věcí odstoupil bývalý velvyslanec v Moskvě, Petr Kolář, k 1. lednu letošního roku.V současné době spravuje chod velvyslanectví jeho zástupce, Martin Klučar.

Výrok ministra zahraničí Schwarzenberga proto hodnotíme jako pravdivý.

Na základě dostupných informací hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Mgr. Petr Pokorný, PhD., člen centra pro teoretická studia UK zabývající se kvartérní paleoekologií, sice zmiňuje ve své knize Neklidné časy větší výskyt povodní v 19. století:

Industrializace a nárůst populace v devatenáctém století vedly k výraznému snížení plochy lesů. To znamenalo pokles retenční schopnosti krajiny a povodně z této doby jsou v české historii nejextrémnější a nejčastější. Avšak nelze zároveň jednoznačně říct, že by se u nás ve 20. století povodně v nějakém větším měřítku nevyskytovaly, jak ukazuje i následující přehled největších povodní v 19. a 20. století.

Největší povodně v 19. století (.pdf, str. 49-61):

Březen 1830 Září 1831 Březen 1845 Srpen 1854 Červen 1879 Srpen 1880 Březen 1888 Červenec/srpen 1897

Největší povodně ve 20. století (.pdf, str. 65-89):

Červenec 1903 Srpen/září 1938 Březen 1941 Březen 1947 Červenec 1997

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako neověřitelný z důvodu problematického určení celkových investic do protipovodňových opatření v jednotlivých letech na základě zákonů o státním rozpočtu a informací z Ministerstva zemědělství. Níže v tomto komentáři jsou uvedeny alespoň veškeré dohledané informace.

V zákonech o rozpočtu ČR v letech 1998-2006 můžeme nalézt následující finanční prostředky vyhrazené explicitně pro protipovodňová opatření ve výši:

Rok Finanční prostředky vyhrazené explicitně pro protipovodňová opatření 1998 23 mil. Kč (+ 200 000 000 Kč investiční program Protipovodňová opatření) 1999 30 mil. Kč (+ 230 650 000 Kč) 2000 50 mil. Kč (+ 201 332 000 Kč) 2001 28,2 mil. Kč 2002 990 mil. Kč 2003 890 mil. Kč 2004 721,37 mil. Kč 2005 250 mil. Kč 2006 5 mld. Kč (zde jsou finanční prostředky ovšem spojeny s prostředky na odstraňování povodňových škod. V podrobnější zprávě (.pdf, str. 161) jsou jednotlivé údaje rozepsány podrobněji v tabulce, po vypuštění nesouvisejících výdajů a výdajů na odstranění škod po povodních dostaneme sumu 145,8 mil. Kč)

Dále rozmezí let 2010-2013:

Rok Finanční prostředky vyhrazené explicitně pro protipovodňová opatření 2010 940 mil. Kč 2011 530 mil. Kč 2012 1 390 mil. Kč 2013 uvádí pouze prostředky na odstraňování důsledků povodní a následnou obnovu - 139 mil. Kč Dále je možné dohledat v souvislosti s ochranou před povodněmi od r. 2002 program s názvem Prevence před povodněmi. Jeho průběh je rozdělen celkem do tří etap (viz např. prezentace (.pdf) Naděždy Kozlové, vedoucí oddělení protipovodňových opatření, nebo informace (.pdf) o přípravě III.etapy realizace protipovodňových opatření).

První etapa probíhala mezi lety 2002-2007 s celkovými náklady 4,043 mld. Kč. Druhé etapě, probíhající v současnosti (roky 2007-2013), je přidělen celkový objem financí ve výši 11,55 mld. Kč. 380 z 397 projektů je v současnosti (tisková zpráva z 22. března 2013) již dokončená nebo rozestavěná. Pro třetí etapu v období 2014-2020 je podle koncepčních návrhů odhadovaná výše 10-12 mld. Kč, což představuje 1,7 mld. Kč ročně. Výrok hodnotíme jako neověřitelný vzhledem k tomu, že kromě jasně stanovených investic dohledatelných přímo ve státním rozpočtu, existují nebo existovaly i další programy, kde není zcela jasné, jaký poměr financí šel z národního rozpočtu a jakým dílem to byly "peníze z Evropské unie". Vzhledem k tomu, že Miroslav Kalousek hovoří o investicích BEZ "Evropských peněz", hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Vláda Miloše Zemana trvala od roku 1998 až do roku 2002. Konkrétně za jednotlivé roky bylo vyhrazeno na protipovodňová opatření:

- 1998: Ministerstvo zemědělství (Příloha č. 5) - 23 mil. Kč; Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 8: Výdaje státního rozpočtu České republiky na financování investičních programů) - 200 mil. Kč.

- 1999: Ministerstvo zemědělství (Příloha č. 4) - 30 mil. Kč (+ 5 mil. Kč v rámci Programu studií odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření); Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 7: Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce investičního majetku) - 230,65 mil. Kč.

- 2000: Ministerstvo zemědělství (Příloha č. 4) - 50 mil. Kč. (+ 20 mil. Kč Programu studií odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření); Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 7: Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce investičního majetku) - 201,332 mil. Kč.

- 2001: Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 5: Výdaje na financování programů) - 28,2 mil. Kč.

- 2002: Operace státních finančních aktiv (Příloha č. 4) - 990 mil. Kč (jedná se o program Výdaje na obnovu koryt vodních toků a vodohospodářských děl a protipovodňová opatření).

Pokud vše shrneme, investice do protipovodňových opatření za vlády Miloše Zemana v každém roce (krom roku 2001) přesáhly 200 mil. Kč, o kterých mluví Miroslav Kalousek (za předpokladu, že v roce 2002 bylo na tyto opatření využito 200 mil. Kč a více z celkové částky 990 mil. Kč v dané výdajové kategorii, která byla ještě využita pro obnovou koryt vodních toků a vodohospodářských děl). Každopádně jsou ale roky, kdy na protipovodňová opatření bylo určeno více než 200 milionů ze státního rozpoču.

K poklesu příjmů Hlavního města Prahy pro rok 2013 došlo zejména v důsledku změny v rozpočtovém určení daní, která platí od ledna 2013. Celkové rozpočtované příjmy pro tento rok činí přibližně 35 miliard Kč.

2013 35 735 174 2012 37 247 051 2011 37 399 705 2010 38 469 147 2009 40 320 401 2008 37 203 115 (příjmy Hlavního města Prahy, v tisících Kč)

Podle návrhu rozpočtu na rok 2013 putuje největší objem prostředků (téměř 20 z rozpočtovaných 44 miliard) do dopravy. Převážná většina investičních výdajů (téměř 5 miliard) souvisí se stavbou městského okruhu, jehož součástí je i tunel Blanka.

Současné příjmy nestačí Hlavnímu městu Praze na krytí výdajů, plánovaný schodek pro rok 2013 činí 8,5 miliardy Kč, současná výše dluhu u Evropské investiční banky, největšího věřitele města, činí více než 20 miliard korun.

Stanislav Gross „vzpomínal“ na svého strýce Františka Vika podle serveru iDNES 17. ledna 2005. Podle výzkumu agentury STEM měla ČSSD v lednu roku 2005 podporu 13,9 % voličů. Podle výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR se v lednu roku 2005 pohybovaly volební preference ČSSD kolem 14,5 %, v únoru téhož roku pak přesně 14 %. V době odstoupení Stanislava Grosse (25. dubna 2005) byly volební preference ČSSD 10,5%.