Občanský zákoník je platný dva roky a má být účinný v roce 2014.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, ačkoli Nový občanský zákoník (NOZ) skutečně nabývá účinnosti k 1. lednu 2014, jeho platnost je v současné době teprve jeden rok.
Právní předpisy nabývají platnosti v den svého vyhlášení ve Sbírce zákonů, v případě NOZ tomu bylo dne 22. března 2012. NOZ tedy ještě není platný dva roky.
Právě EU se rozhodla, že tyto OZE jsou hodné veřejné podpory (...) a nařídila členským státům, aby tuto politiku v praxi zavedly. Tato politika je PRÁVNĚ ZÁVAZNÁ.
Poslanec Evropského parlamentu Fajmon hovoří o směrnici (.pdf) Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna roku 2009:
"O podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů." Zmíněná směrnice navazuje na tzv. " Zelenou knihu " (.pdf) (Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii) z 8. března 2006, ve které je rovněž kladen důraz na podporu obnovitelných zdrojů energie.
Směrnice je ze své podstaty právně závazný dokument pro státy, kterým je určena.
"Směrnice jsou závazné pro členské státy, kterým jsou určeny, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo." (Prameny a působnost práva Evropské unie)
Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok poslance Fajmona jako pravdivý.
Já jsem nikdy nebyl členem žádné politické strany.
O tom, že Okamura není členem žádné politické strany se můžeme dočíst na několika jeho osobních stránkách (např. na jeho prezidentském webu). Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.
Česko je poměrně liberální ke švarcsystému a nezaměstnanost je tu 8,1 procenta. Slovensko už míň a má nezaměstnanost 14,8 nebo Polsko 14,2. Nemluví ta čísla jasně? Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/ No, tak to by, to by mluvila, kdybyste se nepodívala do minulosti a zjistila byste, že ty země historicky dlouhodobě měly tu nezaměstnanost vyšší než, než české země.
Výrok hodnotíme na základě veřejně dostupných informací z webu Eurostat jako pravdivý. Stránka nabízí přehledně zpracovanou tabulku nezaměstnanosti pro evropskou sedmadvacítku od roku 2003 po rok 2012. Z ní pro Vás Demagog.cz vytáhl data pro Polsko, Českou a Slovenskou republiku.
Nezaměstnanost v %
2003
20042005
2006
20072008
2009
2010
2011
2012
Polsko19.7
19
17.8
13.9
9.6
7.1
8.2
9.9
10.6
Slovensko
17.6
18.2
16.3
13.4
11.1
9.5
12
14.4
14.7
Česká republika
7.8
8.3
7.9
7.2
5.3
4.4
6.7
7.3
Ve sledovaném období měly obě země vyšší procento nezaměstnanosti než ČR, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
České potraviny jsou páté nejlevnější v Evropě po Polsku, Bulharsku, Rumunsku, Litvě, a to se berou jenom oficiální ceny podle Eurostatu Evropské unie.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky Eurostatu (v liště označené "AGGREG95" je potřeba nastavit kategorii "Food", případně jinou požadovanou kategorii, a v liště označené "INDIC_NA" je potřeba zvolit Prices levels indices (EU27=100). Podotýkáme však, že při srovnání cen potravin v rámci členských zemí EU se za Českou republikou nachází také Maďarsko, které Andrej Babiš neuvedl a které je dle statistiky na pátém místě, Česká republika je tím pádem šestá. Pořadí jednotlivých zemí se může mírně proměňovat v závislosti na tom, jaké položky jsou do statistiky započítávány(např. nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje etc.). V odkazu na statistiku, která je uvedena výše, si můžete zvolit konkrétní skupinu spotřebitelských produktů a porovnat jejich cenové hladiny napříč členskými zeměmi EU. Níže uvádíme výňatek ze statistiky, kde je index cenové hladiny potravin jednotlivých členských zemí definován vůči průměru cenové hladiny potravin v rámci celé EU, který je roven 100. V tabulce je uvedeno pouze posledních šest zemích s nejnižším indexem, odkaz na celkový přehled všech zemí naleznete zde.
Polsko63,2Bulharsko68,8Rumunsko70,1Litva77,7Maďarsko85,0Česká republika85,9 ("index Comparative price level indices 2009, EU27=100")
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Občanský zákoník je zákon, který má tři tisíce paragrafů.
Nová verze (pdf.) občanského zákoníku z roku 2012 obsahuje přesně 3081 paragrafů, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Podle mnou zjištěných údajů byl podíl OZE na české spotřebě energie v roce 2011 již 10,5 % a lze předpokládat, že letos tento ukazatel dosáhne 13 %.
Nejprve je nutné upozornit na existenci dvou metodik v oblasti stanovení výše podílů OZE. První z nich, kterou používá Eurostat (v souladu se Směrnicí 2009/28/ES a dalších nařízení) mluví o podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Druhá (.pdf) používaná Energetickým regulačním úřadem (odkaz na Zákon č. 165/2012 Sb.), pak hovoří o podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny.
Hynek Fajmont ve svém výroku mluví o podílu OZE na české spotřebě energie (metodika Eurostatu) v roce 2011. Zde podle dat Eurostatu byl ve zmíněném roce podíl obnovitelných zdrojů 9,4 %, tedy číslo nižší než udává Hynek Fajmon. S ohledem na tento číselný nesoulad označujeme výrok za zavádějící, neboť (možná neúmyslně viz níže) přidává argumentu europoslance "na váze".
Je však nutné upozornit na možnost toho, že Fajmon pracoval právě s daty ERÚ (.pdf), které hovoří o podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny. Ty pro rok 2011 odpovídají podílu 10,28 % OZE. Tj. téměř číslu, se kterým operuje Fajmon. S ohledem na to, že europoslanec ve výroku mluví o spotřebě energie, však tuto svoji domněnku nemůžeme uplatnit. Musíme tedy pracovat s fakty a výrok hodnotit na základě výše uvedeného (Domněnku o předpokladu dosažení 13% podílu OZE na hrubé spotřebě elektřiny/energie, zde hodnotit nebudeme.).
A to, že ze stínové vlády, ze stínových plánů vypadl Zdeněk Škromach, Marie Benešová a na toho třetího si teď nemohu vzpomenout. Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/ Ale Zdeněk, Zdeněk Škromach předtím nebyl ve stínové vládě...
Svoji stínovou vládu pro toto volební období představil Bohuslav Sobotka poprvé v červenci roku 2010. V tomto původním uskupení figuroval Zdeněk Škromach na pozici ministra práce a sociálních věcí.
Zmíněná stínová vláda prošla od té doby řadou změn. Zdeněk Škromach podal demisi na svou funkci ve stínové vládě v březnu roku 2011. Už v květnu do ní byl ovšem znovu jmenován.
Další změna přišla v červnu loňského roku, kdy Zdeňka Škromacha na pozici ministra práce vystřídala Ivana Stráská, kterou 25. dubna letošního roku nahradil Roman Sklenák.
Aktuální složení stínové vlády ČSSD je k dispozici na stranických webových stránkách.
Z kontextu diskuze je patrné, že Jan Mládek měl svým výrokem na mysli složení stínové vlády před poslední změnou. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Ale on ve všech zemích samozřejmě institut minimální mzdy není.
Podle údajů eurostatu z ledna 2013 je zaveden institut minimální mzdy ve 20 z 27 členských států Evropské Unie. Minimální mzda není zákonem stanovena ve Finsku, Švédsku, Dánsku, Německu, Rakousku, Itálii a na Kypru. Výrok ministryně Ludmily Müllerové proto hodnotíme jako pravdivý.
V porovnání s jinými zeměmi Česká republika se drží docela skromně, pokud jde o výdaje na zdravotnictví. Těch 7,3% je pořád vlastně hranice, která nás staví sice do čela pelotonu těch postkomunistických zemí, ale vzhledem k dostupnosti péče, kvalitě, která je vyšší než těch postkomunistických zemí, Bulharsko, Rumunsko a tak dále, nemůžeme srovnávat, tak pořád tedy ty výdaje jsou relativně nízké (..).
Dle dat (a.j.) Světové banky činily v roce 2010 celkové výdaje na zdravotnictví v ČR 7,5% HDP. Do níže uvedeného grafu jsme na základě těchto dat zobrazili podíly zdravotnických výdajů na HDP pro státy OECD a postkomunistické státy (vyznačeny zeleně). ČR se v tomto srovnání nalézá na osmém místě z celkového počtu 29 postkomunistických států a je tedy "na čele pelotonu postkomunistických zemí". Z hlediska srovnání se zeměmi OECD (některé země spadají jak do skupiny postkomunistických států, tak do skupiny zemí OECD, stejně jako ČR) je procento výdajů v ČR spíše nižší.
Pro srovnání dostupnosti a kvality péče jsme využili komplexní přístup Světové zdravotnické organizace, která v roce 2000 publikovala dokument World health report: Health Systems: Improving performance (.pdf; a.j.). WHO hodnotila u každého státu úroveň zdraví populace (očekávanou délku života, kojeneckou úmrtnost), dostupnost služeb pro celou populaci, responsivitu systému (nakolik flexibilně, pohotově a citlivě systém reaguje na přání pacientů a respektuje jejich důstojnost a autonomii), distribuci této responsivity (nakolik zdravotníci činí v praxi rozdíly mezi lidmi podle jejich socioekonomického statusu) a konečně sociální spravedlnost ve financování zdravotní péče. Na základě těchto jednotlivých indikátorů pak WHO sestavila souhrnný indikátor, nazvaný "výkonnost zdravotního systému". ČR z celkového počtu 191 členských států WHO obsadila 48. pozici (viz. Tabulka 10, str. 200 uvedeného dokumentu). Jedinými postkomunistickými státy, které byly hodnoceny lépe než ČR bylo Slovinsko a Chorvatsko. Tvrzení, že česká péče je lepší než v jiných postkomunistických státech je tedy také pravdivé.
Na základě výše uvedených faktů tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
