Přehled ověřených výroků

Karel Schwarzenberg je dlouholetým obhájcem jaderné energie (např. zde, zde, zde, zde a zde), za což si mimo jiné vysloužil u rakouských sousedů i označení "atomový kníže".

1.července uvedl Jan Kohout (ve funkci ministra zahraničních věcí ČR od 10.července) v rozhovoru pro Deník.cz, že odblokování střídání velvyslanců bude jeho prioritou. Jmenování velvyslanců brzdil do té doby spor prezidenta Miloše Zemana a nynějšího exministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Schwarzenberg nesouhlasil se jmenováním bývalé první dámy Livie Klausové na Slovensko a někdejšího kosmonauta a současného europoslance Vladimíra Remka do Ruska.

25.července se prezident setkal s Janem Kohoutem a podepsal 15 pověřovacích dekretů. Do zahraničí se tak dostalo 13 nových velvyslanců, z nichž dva budou působit i v další zemi.

Ve středu 7.srpna nezískala vláda Jiřího Rusnoka důvěru v Poslanecké sněmovně a podala demisi. 9.srpna premiér Jiří Rusnok uvedl, že nynější vláda (od 13.srpna v demisi) již nebude rozhodovat o jmenování nových velvyslanců, pokud to nebude někde vynuceno situací.

15.srpna již ale potvrdil kancléř Miloše Zemana Vratislav Mynář, že dojde ke jmenování dalších velvyslanců, mezi nimiž bude již zmiňovaná Livie Klausová a Vladimír Remek. Termín, kdy budou jmenováni ale neprozradil.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, a to z důvodu, že se nám podařilo dohledat prohlášení Jiřího Rusnoka o nejmenování dalších velvyslanců z 9.srpna, nikoliv samotného Jana Kohouta.

Prohlášení místopředsedkyně ODS je složeno z několika faktických výroků, které hodnotíme jako pravdivé a to s následujícím zdůvodněním:

Prezident Miloš Zeman dne 10. 7. 2013 jmenoval vládu Jiřího Rusnoka, která 7. 8. 2013 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR nezískala důvěru. Do jmenování vlády nové vládne jako vláda v demisi (.pdf - str. 10).

Senát Parlamentu České republiky schválil celkem sedm z osmi kandidátů prezidenta Miloše Zemana na členy Ústavního soudu. Nejmenován byl pouze bývalý ústavní soudce Miloslav Výborný (neprošel pouze o jeden hlas).

Splněná přání členů sociální demokracie ve vztahu k novému složení Ústavního soudu lze potvrdit např. na základě následujícího prohlášení předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jaromíra Tejce pro ČT z 3. 2. 2013: "Očekávám, že soudci, kteří budou navrženi levicovým prezidentem a schváleni levicovým Senátem, budou přístupnější argumentům."

Slova člena výkonné rady ODS Skopečka potvrdil premiér Nečas v rozhovoru pro server idnes.cz z 22. dubna letošního roku, ve kterém uvádí :

"Vstup do eurozóny musí být pro Českou ekonomiku výhodný a především by o něm měli rozhodnout voliči v referendu".

V témže rozhovoru předseda vlády Nečas dále hovoří o tom, že stanovení pevného termínu pro přijetí společné evropské měny by v této chvíli považoval za chybu.

V podobném duchu se vyjádřil i 25. dubna letošního roku na Národním fóru o budoucnosti EU, kde ve svém proslovu říká :

"Členství v měnové unii se spojilo s povinností vstoupit do Evropského stabilizačního mechanismu, do Fiskálního paktu, ale také s povinností přijmout celou řadu závazků, o kterých v roce 2003 ještě nikdo nemohl ani tušit. Eurozóna se zkrátka substantivně proměnila a tento proces není zdaleka u konce. To samozřejmě neznamená, že bychom si našeho závazku neměli být vědomi. Naskýtá se však otázka, jakým způsobem v budoucnu rozhodovat o určení data přijetí eura." Celý projev premiéra Nečase je k dispozici na webových stránkách vlády.

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý.

Nejprve se zaměříme na porovnání sazeb korporátních daní (daní z příjmů právnických osob) u zmíněných zemí, které nám nastíní následující tabulka, jejíž zdrojem jsou údaje OECD (.xlsx) z letošního roku.

ZeměZákladní či specifická sazba daně z příjmů právnických osobBelgium*33.99 (33.0) %Czech Republic19 %Luxembourg*22,47 (21,0) %Netherlands*25 %Zdroj: OECD 2013

*všechny z uvedených zemích mají v této oblasti různá specifika. Např. výše obratu právnické osoby atd. (viz zdroj dat).

Česká kapitálová informační agentura (ČEKIA) dlouhodobě sleduje počet českých společností s vlastníkem z daňového ráje. Dle údajů této společnosti patří Nizozemí (vůbec nejvyšší počet firem) a Lucembursko (čtvrtá v pořadí) mezi země s nejvyššími podíly sídel českých firem v zahraničí. Belgie mezi tzv. "daňové ráje" vůbec zařazena není.

Důvodem, proč si České firmy vybírají (vybíraly) dvě výše zmíněné země byla původně "daňová optimalizace" (čti: nižší daňové odvody). Dnes však vzhledem k vyššímu tamějšímu zdanění (viz údaje výše) jsou především lepší podmínky pro podnikání a jednoduchá daňová administrativa.

Výrok vzhled k výše uvedenému označujeme jako nepravdivý, neboť i přesto, že dvě z uvedených zemí (Belgie nikoliv) jsou země s nejvyššími podíly sídel českých firem v zahraničí, je příčinnou tohoto stavu nikoliv výše daní (jsou vyšší než v ČR), ale např. jednoduchost daňové administrativy či stabilita právního prostředí.

V tomto výroku předpokládáme, že Andrej Babiš hovoří o veřejných zakázkách. Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož jsme nedohledali přehled veřejných zakázek bez výběrového řízení.

Podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o veřejných zakázkách") má zadavatel veřejné zakázky povinnost tuto zakázku zadat v zadávacím řízení podle tohoto zákona, avšak z této zásady existují mnohé výjimky. Za nejpodstatnější z nich je považována výjimka stanovená ustanovením § 18 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách, která vyjímá z působnosti zákona zakázky malého rozsahu, přičemž takovou zakázkou "se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty." (§ 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách). Zákon však v § 18 a 19 stanoví mnohé další výjimky.

Podle statistiky veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj (přehledné tabulky dostupné v Deníku veřejné správy) byly v roce 2012 zahájeny veřejné zakázky (v režimu zákona o veřejných zakázkách, tj. bez veřejných zakázek malého rozsahu) v celkové předběžné ceně 294 074 mil. Kč a v roce 2011 v celkové předběžné ceně 269 420 mil. Kč.

Zavedení trestu smrti ve svém programu (část II.) požaduje také Dělnická strana sociální spravedlnosti. Konkrétně se zde uvádí:
"Požadujeme trest smrti pro masové vrahy a za těžké zločiny na dětech a starých lidech. Požadujeme znovuobnovení trestu smrti za zvlášť závažné a brutální zločiny, mezi které patří především násilí na dětech. Jsme toho názoru, že vrahové nemají ve slušné společnosti místo a žádné polehčující okolnosti v rámci falešné humanity nejsou přípustné."

Suverenita tedy není jediná strana, která by deklarovala tento záměr, jak tvrdí Petr Hannig.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webu EPP jako pravdivý a samotné TOP09 jako pravdivý.

TOP 09 je členem Evropské lidové strany (EPP) od 10. února 2011. TOP 09 sice nemá své zástupce přímo na půdě Evropského parlamentu, dva její členové jsou ale ve skupině EPP při Radě Evropy a dva jsou také členy Politického shromáždění EPP,které stanovuje politické priority nebo rozhoduje o přihláškách nových členů.

Že je TOP09 pro evropská strana se můžeme přesvědčit například v jejím programu k letošním volbám - v bodu 9. Zahraniční a obranná politika mimo jiné stojí: "TOP 09 je přesvědčena, že české národní zájmy obhájíme mnohem lépe v těsném partnerství u společného evropského stolu než politikou, která se společné diskusi vzdaluje a má pro ni pouze slova kritiky."

ODS ve sněmovních volbách v roce 2002 obdržela 24,47 % hlasů. K tomu politologové Ladislav Cabada a Karel Vodička poznamenávají (str. 229), že"[v]zhledem k předvolební rétorice představitelů ODS v čele s předsedou strany, kdy Václav Klaus prohlašoval, že každý jiný výsledek než vítězství je prohrou, byl tento výsledek chápán jako neúspěch."I z toho částečně vyplývá, že samotný Václav Klaus viděl podmínky, za nichž probíhala volební kampaň, pro ODS spíše jako příznivé.

Následnou reflexi volebních výsledků provedl v rámci ODS speciální pracovní tým, v jehož analýze se objevily čtyři základní vysvětlení volebního neúspěchu. Prvním argumentem byl rozkol v rámci české pravice, kdy jednotlivé politické strany v daném období nebyly schopny vzájemně spolupracovat. Druhý argument se pak v podstatě shoduje s výrokem Pavla Béma, když jako příčinu uvádí špatné přijetí opoziční smlouvy veřejností i médii. Dva poslední body poukazují na některé chyby při formulaci programových tezí ODS a technickém provedení volební kampaně. Podobně nastalou situaci ve svém projevu před zástupci oblastí a regionů ODS zhodnotil i Václav Klaus.

Z povolební analýzy politologa Petra Fialy, který se věnoval přesunům voličů mezi volbami v roce 1998 a 2002, je patrné, že k přesunům mezi jednotlivými politickými stranami docházelo spíše na levici, tedy mezi ČSSD a KSČM. Naopak pravicové strany ztrácely voliče v důsledku snížené volební účasti v rámci jejich tradičního elektorátu. Je otázkou, nakolik k této nižší účasti přispěl sám Klaus vytvořením a držením opoziční smlouvy se (podle svých vlastních slov z kampaně 98) svým hlavním rivalem, ČSSD.

Z výše citovaných poznatků lze dojít k závěru, že volební výsledek ODS ve volbách 2002 byl zapříčiněn mnoha vnitřními i vnějšími faktory. Ačkoliv významným faktorem bylo i kritické přijetí opoziční smlouvy, důležitou roli sehrály například i problematické aspekty politického marketingu a volební strategie jenž nelze označit jako zcela náhodné. Ale chybná taktika ODS se projevila také v přístupu k opoziční smlouvě ve snaze o její zachování i pro následující volební období, čehož naopak dokázalo využít nové vedení ČSSD v čele s Vladimírem Špidlou.

V tomto smyslu je tedy výrok značně zjednodušující, a proto jej hodnotíme jako zavádějící.

Na základě dohledaných informací o návrzích, které předložila TOP 09 (náměstek Hudeček) během fungování koalice TOP 09 a ODS, a které nebyly přijaty, je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Bohuslav Svoboda hovoří o tom, že se nikdy nestalo, že by návrh TOP 09 spadl tzv. pod stůl. Nepravdivost tohoto tvrzení lze dokumentovat na situaci, která nastala na jednání zastupitelstva hl. města Prahy 25. října 2012.

Náměstek primátora Hudeček z TOP 09 na tomto zasedání předložil návrh (.pdf - str. 20) " k návrhu zadání celoměstsky významných změn I ÚP SÚ hl.m. Prahy (Z 2531/00) ". V praxi šlo o návrh zadání změny územního plánu v lokaci Bubny-Závory.

Nejprve byl předsedou klubu ODS Pechou předložen pozměňovací návrh (.pdf - viz. " P. Pecha "), který nepodpořil nikdo z TOP 09 (proti, zdržel se, chyběl), a který ve výsledku zachovával tehdejší aktuální stav, což šlo tedy logicky proti návrhu náměstka Hudečka.

Tento pozměňovací návrhz klubu ODSbyl hlasy z klubů ODS, ČSSD a KSČM zastupitelstvem v hlasováníschválen a změniltak původní Hudečkův návrh. Takto nově upravený návrh byl posléze hlasován v zastupitelstvu, a to dokonce dvakrát (první hlasování bylo prohlášeno za zmatečné). Ve druhém hlasovánínebyl pozměněný návrh schválen a slovy Bohuslava Svobody tak celý návrh prakticky spadl pod stůl. V tomto závěrečném hlasování došlo k na první pohled paradoxní situaci, kdy předkladatel Hudeček a jeho strana (TOP 09) byli proti tomuto návrhu, ale vzhledem k přijatému návrhu, který jej měnil, je tento postoj logický.