Přehled ověřených výroků

Výrok lze označit jako pravdivý. Ministr hovoří o statistice nezaměstnanosti za leden 2013 (.zip; uvnitř tabulka 2. Nez 2011_2013.xlsx). Z dostupných dat skutečně vyplývá, že absolutní hodnota počtu nezaměstnaných, tedy 585 809 osob, je nejvyšší v rámci sledovaného období 1995 až 2013 (viz tabulky o vývoji nezaměstnanosti do června 2004 a od července 2004). Problémem však je procentuální vyjádření míry nezaměstnanosti. Patrně nejpodrobnější statistiku o míře nezaměstnanosti poskytuje ministerstvo práce a sociálních věcí ve formě měsíčních přehledů. Vzájemně porovnatelná data jsou pak dostupná (.xls) v rozsahu leden 2005 až leden 2013. Pro leden 2013 míra nezaměstnanosti udávaná MPSV činila 8 %, což je opět nejvíce od roku 2005. Potřebná data pro porovnání v rámci delšího časového období nejsou, v důsledku změny metodiky MPSV pro výpočet míry nezaměstnanosti, dostupná.

Ministerstvo financí ČR provádí každým rokem tzv. Monitoring zadluženosti územních rozpočtů. Ze zprávy na stránkách ministerstva z 10.10. 2012, vyplývá, že k 31.12. 2011 (poslední dostupná data) činil celkový dluh krajů 22,3 mld. korun (viz. Tabulka č. 4). Zadluženost hl.m. Prahy činila dle databáze ministerstva ke stejnému datu 26 mld. korun (konkrétně 25, 962 528 mld.). Na základě těchto aktuálně nejdostupnějších dat hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera jako pravdivý.

Neplatí to pro všechny, dokonce ani pro některé z největších společností.

Mládek hovoří o velkých energetických, finančních a bankovních společnostech, když zdůvodňuje návrh ČSSD zavést zvýšenou sazbu korporátní daně pro velké firmy.

Podíly společností na energetickém trhu shrnuly (byť již v r. 2012) např. Lidovky, srovnatelné údaje uvádí Ihned či přímo skupina ČEZ. Najdeme však samozřejmě i podniky, které nejen krátkodobě mimořádných zisků nedosahují, např. petrochemický Unipetrol (Ihned).

Zvláště v energetickém sektoru s velkým podílem polostátního ČEZu je pak zřejmé, že podstatná část zisku ani nemůže odejít do zahraničí, jelikož se jako dividenda vyplácí státu (Ihned). Když naopak zahraniční skupina Erste vlastní většinu akcii České spořitelny, největší české banky (dle počtu klientů, jak sama uvádí), můžeme podle výroční zprávy (.pdf, r. 2012) banky zjistit, že Erste s cca 99 % akcií (str. 48) by mohla zisk ČS prostřednictvím dividendy odvést, dividenda však ze zisku banky představuje pouze 27 % v r. 2011, 33 % v r. 2012 (str. 68).

Že některé firmy odpovídají Mládkovu výroku, je zřejmé. Jeho tvrzení ovšem nemusíme ověřovat pro každou společnost, abychom viděli, že příliš zobecňuje a tudíž zavádí.

Dle tiskové zprávy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podalo rozklad nejen MPSV, ale i ostatní účastníci řízení (Ministerstvo vnitra, Fujitsu TS i Student agency s. r. o.). Tyto rozklady odkládají právní moc rozhodnutí ÚOHS ohledně ICT zakázky, kterou vysoutěžila firma Fujitsu Technology Solutions. Finální rozhodnutí přijde dle tiskové zprávy v řádu měsíců.

Vzhledem ke skutečnosti, že agentura SANEP na svých webových stránkách zveřejňuje pouze výsledky svých nejnovějších průzkumů, nelze zatím ověřit, zda se preference strany LEV 21, o nichž Jiří Paroubek hovoří, pohybovaly v druhé polovině minulého roku mezi zmíněnými hodnotami. O výsledky průzkumů z tohoto období jsme proto prostřednictvím kontaktního formuláře agentury dne 29. dubna požádaly, a hodnocení tak na základě získaných informací zaktualizujeme.

Z dosud dostupných grafů vyplývají pro určité měsíce tyto hodnoty: červenec 2012 - strana LEV 21 má 3.3% hlasů; (výsledky tohoto průzkumu jsou dostupné na oficiálních stránkách strany ČSSD) listopad 2012 - strana LEV 21 má 3.8% hlasů prosinec 2012 - strana LEV 21 není na grafu znázorněna

Co se týče zmíněné druhé hodnoty, strana LEV 21 by dle průzkumu agentury SANEP opravdu získala 2.9% hlasů. Výsledky tohoto průzkumu, prováděného ve dnech 4.-8. dubna 2013, byly na internetových stránkách agentury publikované 11. dubna 2013, pro pozdější doložení pravdivosti tak raději připojujeme i agenturou SANEP vytvořený graf.

Současnými členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (dále ÚSTR) jsou Petruška Šustrová, Mgr. Lukáš Jelínek, MUDr. Naděžda Kavalírová, PhDr. Emilie Benešová, PhDr. Jan Bureš, Ph.D. a Mgr. Michal Uhl.

Petruška Šustrová byla Senátem zvolena 30.října 2008 na návrh Poslanecké sněmovny.

Mgr. Lukáš Jelínek, PhDr. Emilie Benešová a Mgr. Michal Uhl byli do Rady zvoleni 5. prosince 2012 na návrh občanských sdružení nebo jiných právnických osob. MUDr. Naděžda Kavalírová byla zvolena na návrh prezidenta Václava Klause.

PhDr. Jan Bureš Ph.D. byl zvolen dle 21.března 2013 na návrh občanských sdružení či jiných právnických osob.

PhDr. Jan Bureš kandidoval za ČSSD v roce 2010 v komunálních volbách a Mgr. Lukáš Jelínek je členem představenstva Masarykovy demokratické akademie, čili think-tanku české demokratické levice.

Dle paragrafu 9 odst. (1) písm. b) Zákona č. 181/2007 Sb. o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů do působnosti Rady náleží jmenovat a odvolávat ředitele a dohlížet na jeho činnost.

Dle jednacího řádu je Rada " schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. K platnosti usnesení Rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů " (čl.5, odst. 3). Hlasování o odvolání ředitele není v jednacím řádu nijak zvláštně upraveno.

Při odvolání ředitele Hermana 10. dubna 2013 měla Rada šest členů, k odvolání tedy stačily čtyři hlasy. Ředitel Herman byl odvolán většinou pěti hlasů.

Na základě dostupných informací o volbě členů Rady ÚSTR a podmínkách odvolání ředitele ÚSTR hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako zavádějící.

Nejprve je nutné zmínit fakt, že pro výpočet nezaměstnanosti ve vybrané zemi používají jednotlivé (tamější i mezinárodní) instituce zaměřující se na sledovaná data různé metodiky (pro jejich celkový základní přehled viz zde). Níže uvedená data pracují s pojmy "registrované" a "harmonizované" nezaměstnanosti (k jejich charakteristice viz tento dokument (.pdf, ang.)). Výrok místopředsedy ČSSD však potvrzují obě série dostupných údajů (bez ohledu na užitou metodiku).

Nejzásadnější jsou údaje Statistisches Bundesamt (Spolkového statistického úřadu) shrnuté v následující tabulce. Pro výpočet je v tomto případě užita tzv. "registrovaná nezaměstnanost". Její přesná definice v německém případě zní: "Registered unemployed are persons who are temporarily without a job or who perform a job of less than 15 hours per week and who, at the same time, seek a job subject to social insurance contributions and comprising at least 15 hours a week and who are available for placement activities of an employment agency or of a municipal institution responsible for basic security benefits for job-seekers and who have registered as unemployed with such an agency or institution.").

Rok Celkový počet nezaměstnaných Míra nezaměstnanosti

(v %) 2012 2,896,985 6.8 2011 2,975,823 7.1 2010 3,238,421 7.7 2009 3,414,531 8.1 2008 3,258,453 7.8 2007 3,760,076 9.0 2006 4,487,305 10.8 2005 4,860,909 11.7 2004 4,381,281 10.5 2003 4,376,795 10.5 2002 4,061,345 9.8 2001 3,852,564 9.4 2000 3,889,695 9.6 1999 4,100,499 10.5 1998 4,280,630 11.1 1997 4,384,456 11.4 1996 3,965,064 10.4 1995 3,611,921 9.4 1994 3,698,057 9.6 1993 3,419,141 8.9 1992 2,978,570 7.7 1991 2,602,203 -

V další tabulce uvádíme údaje Eurostatu. Ten využívá pro vykazování nezaměstnanosti metodiku tzv. "harmonizované nezaměstnanosti". Ta se ve zkratce značí těmito charakteristikami: nezaměstnaní jsou osoby od 15 do 74 let, které: 1) jsou bez práce během referenčního týdne (tj. nepracují ani jednu a více hodin jako zaměstnanec či OSVČ); 2) jsou schopni nastoupit do práce během následujících dvou týdnů; 3) aktivně hledali práci v posledních čtyřech měsících nebo již práci našli a nastoupí do ní až za následující tři měsíce (viz dokument výše).

Rok Míra nezaměstnanosti (v %) 2012 5,5 2011 5,9 2010 7,1 2009 7,8 2008 7,5 2007 8,7 2006 10,3 2005 11,3 2004 10,5 2003 9,8 2002 8,7 2001 7,9 2000 8 1999 8,6 1998 9,4 1997 9,7 1996 8,9 1995 8,3 1994 8,5

Úvodem nutno podotknout, že přirozeně nehodnotíme tvrzení o "nevolbě Václava Klause", nýbrž onu faktickou část ohledně propojení kandidátů se sociální demokracií.

V průběhu desetiletého funkčního období prezidenta Klause zamítl Senát 8 jeho nominantů na post ústavního soudce.

Jmenovitě se jednalo o JUDr. Aleše Pejchala (navržen dvakrát), JUDr. Vladimíra Balaše CSc. , prof. JUDr. Václava Pavlíčka CSc. , JUDr. Kláru Veselou-Samkovou, doc. JUDr. Milana Gavlase CSc. , JUDr. Jaroslavu Novotnou, JUDr. Jana Sváčka a doc. JUDr. Zdeňka Koudelku Ph.D.

(Podrobnosti kolem neschálení zmíněných kandidátů jsou přehledně shrnuty v práci Jany Richterové - "Jmenování soudců Ústavního soudu ČR - politika nebo právo?" , 5.3 - Jmenovací proces soudců Ústavního soudu ČR v období tzv. "personální krize".)

Z výše jmenovaných je se sociální demokracií "poměrně blízce spojen" pouze Zdeněk Koudelka, který byl mezi lety 1998 - 2006 poslancem (volební obovod Jihomoravský kraj) právě za ČSSD. Navržen prezidentem Klausem byl v době senátní většiny ČSSD.

Nepřesné vyjádření senátora Kubery proto hodnotíme jako zavádějící.

Jak uvádí Dopravní podnik hlavního města Prahy na svých webových stránkách, opravdu je stoprocentně vlastněn hlavním městem Prahou.

Posuzování kvality je často velmi subjektivní, skutečností ovšem je, že nově zvolení ústavní soudci, o nichž Milan Štech hovoří, konkrétně MiladaTomková, Vladimír Sládeček, Jan Filip a Jaroslav Fenyk, jsou mnohými kompetentními osobami považováni za uznávané odborníky. Jak uvádí zpravodajský server iDnes.cz, tři noví soudci jsou také dlouhou dobu profesory na českých vysokých školách:

Vladimír Sládeček je od roku 1991 profesorem na Katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jan Filip je také profesorem, od roku 1995 vedoucím Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jaroslav Fenyk ve svém životopise na stránkách vlastní advokátní kanceláře uvádí, že od roku 1997 působí jako vysokoškolský profesor, a to na Právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze, Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, Fakultě práva Panevropské vysoké školy v Bratislavě a na maďarské Univerzitě Miskolc. Milada Tomková byla v letech 1998 až 2003 členkou Legislativní rady vlády České republiky.

Co se týče renomé jednotlivých nových soudců, pozitivně se o jejich kvalitách vyjadřuje například Eliška Wagnerová, česká senátorka, právnička, bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu. Na základě informací ze zpravodajského serveru Aktuálně.cz například hovoří o Miladě Tomkové a Jaroslavovi Fenykovi jako o " osobnostech mezi soudci ". O celkové vysoké kvalitě navržených kandidátů ucházejících se o post ústavních soudců se vyjadřuje také na své internetové stránce.

Stručné představení kvalit nově jmenovaných ústavních soudců přináší na svých stránkách Česká televize. Vedle jejich krátkých profesních životopisů se ke kandidátům i na těchto stránkách kladně vyjadřuje řada osobností – například ministr spravedlnosti Pavel Blažek označil Jana Filipa za jednoho z nejlepších expertů na ústavní právo v Česku, dle Jana Wintra z Právnické fakulty Univerzity Karlovy je zase například Vladimír Sládeček považován za " kapacitu v oblasti správního práva ".

Co se týká Milady Tomkové a její velké praxe z Legislativní rady vlády, o které Štěch mluví, je v jejím životopise uvedeno, že členkou Legislativní rady vlády byla v letech 1998-2003.

Na základě výše zmíněných informací o nových ústavních soudcích považujeme výrok Milana Štěcha za pravdivý.