Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat, zda T. G. Masaryk ve svých pravomocech rámec Ústavy překračoval či nikoliv.

T. G. Masarykovi byl skutečně prezidentský model USA blízký. Po návratu z emigrace v r. 1918 se jeho představy o silném prezidentovi dostali do střetu s některými představiteli domácí politiky. Masaryk nesouhlasil mj. s návrhem prozatímní Ústavy, který prezidentovi přiřknul pouze malé reprezentativní pravomoci. Již v r. 1919 tak došlo k jistým modifikacím (.pdf, s. 15-17) prozatímní Ústavy ve prospěch prezidenta. Ústava z r. 1920 byla pak do jisté míry kompromisem mezi stanoviskem T. G. Masaryka a zastánců omezené role prezidenta.

Dle Ústavy tedy prezident nehrál v politickém systému dominantní roli, kdy např. odpovědnost za něj měla vláda, ale zároveň nesla i prvky ústavy USA. Dle politologa Josefa Mlejnka si Masaryk: ,, Také ústavu si často interpretoval dost volně, a nikdo si mu nedovolil příliš oponovat. ”. Avšak autor již nezmiňuje konkrétní projevy.

Petr Mlsna pak tvrdí, že T. G. Masaryk soustavně Ústavu porušoval tím, že si nenechal kontrasignovat své úkony a projevy, avšak toto tvrzení se nám nepodařilo potvrdit ani vyvrátit.

Záznam ze samotného jednání výkonné rady ODS se nepořizuje, takže není možné výrok s jistotou ověřit.

Dostupný je pouze záznam z následné tiskové konference po jednání výkonné rady z 9. 8. 2013, kde se vedoucí představitelé vyjadřovali k možnosti sblížení ODS s Václavem Klausem. Současný úřadující předseda ODS Martin Kuba se vyjádřil takto: „Myslím, že na výkonné radě jsme se shodli na tom, že Václav Klaus je bezesporu jako zakladatel ODS a tvůrce její ideové podstaty a výrazný politik na pravici někým, s kým ODS komunikovat chce, chceme opravit ty vztahy,(...) my chceme mít dobré vztahy s Václavem Klausem. (...)Shodli jsme se na výkonné radě, že je třeba diskutovat o té formě, hledat jí a především se na ní také zeptat pana prezidenta Klause, což určitě při našem nejbližším setkání udělám. (...)"

Podle článku 62 Ústavy prezident republiky jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, jakožto i odvolává a přijímá demisi vlády jako celku. Konkrétní proces jmenování vlády upravuje článek 68.

Pokud nedojde ani při třetím pokusu k úspěšnému sestavení vlády a získání důvěry (vláda jmenována na návrh předsedy či předsedkyně Poslanecké sněmovny), postupuje se dle článku 35, kdy prezident republiky v tomto případě může dolní komoru rozpustit. K rozpuštění zákonodárného sboru může rovněž dojít, jak zmiňuje poslanec Filip, podle téhož článku, kdy je o to prezident republiky požádán návrhem (usnesením) Poslanecké sněmovny, se kterým vyslovila souhlas třípětinová (ústavní) většina všech poslanců. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Strana svobodných občanů ve svém programu uvádí následující: "Cílem Svobodných je v součinnosti s dalšími evropskými státy prosadit dohodu, která by EU přeměnila ve sdružení svrchovaných států spolupracujících na principu dobrovolnosti.Nebude-li možné nalézt shodu na podobném uspořádání evropských poměrů, budouSvobodní navrhovat, aby za určitých podmínek Česká republika opustila Evropskou uniia aby se stala členem EFTA, to znamená, že by nebyl narušen volný obchod ČR se zeměmi EU."

Samotný předseda strany Petr Mach potom nepodmiňuje vystoupení ČR nějakou konkrétní reformou EU a vidí jej jako nevyhnutelné : "Ačkoliv pozorujeme řadu příznaků blížícího se rozpadu EU, může tento proces trvat déle, než bychom si přáli, a rozpad nemusí být pokojný.Z obou důvodů je nejen legitimní, ale i odpovědné a rozumné navrhovat jednostranné vystoupení z EU."

Mezi majetkové daně v České republice patří dle českých právních předpisů daně silniční, daně z nemovitostí, daně dědické, darovací a z převodu nemovitosti.

Nízký výnos majetkových daní je obecnou skutečností, která se vyskytuje ve všech zemích OECD. V případě České republiky se dle OECD statistik ( v kolonce "Tax" namísto "Total tax revenue" nutné zvolit "4000 Taxes on property") pohybuje podíl majetkových daní na HDP v posledních pěti letech mezi 0,4 - 0,5% , což jsou jedny z nejnižších hodnot (statistiky končí rokem 2011). Celkový průměr členských států OECD se pohybuje v rozmezí mezi 1,8 -1,9 %, a tak, jak uvádí Ondřej Liška, zvýšením podílu majetkových daní na HDP v České republice o jedno, dvě procenta by zhruba odpovídalo průměru zemí OECD. Z tohoto důvodu hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

(Pozn.)

Dle třídění (pdf.) OECD tvoří majetkové daně skupinu 4000, není k nim však zařazena daň silniční, naopak je jejich součástí daň z čistého bohatství, která se vyskytuje v některých státech. Český právní systém a OECD tedy rozdílně definují majetkové daně.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat konkrétní aktuální data o struktuře vlastníků německých solárních panelů.

Text na webu infojet.cz popisuje strukturu vlastníků následovně: " 42 % je v individuálním vlastnictví fyzických osob, 9 procent vlastní farmáři, komerční a průmyslové podniky mají 7 procent, banky a bankovní fondy 11 procent. Elektrárenské společnosti provozují 13 procent obnovitelných zdrojů."

Zmíněná data však odpovídají stavu v roce 2009, aktuálnější čísla již text ani web nenabízí.

Článek " Why Germany’s Solar Is Distributed " pak popisuje strukturu vlastnictví všech obnovitelných zdrojů energie, nikoli pouze fotovoltaiku.

Další konkrétní zdroj, který by popisoval aktuální strukturu vlastníků fotovoltaických zdrojů, se nám nepodařilo najít a výrok tím pádem hodnotíme jako neověřitelný.

Hlavním zdrojem investicí v souvislosti s ochranou před povodněmi je od roku 2002 program s názvem Podpora prevence před povodněmi (129 120). Jeho průběh je rozdělen do tří etap (viz např. prezentace (.pdf) Naděždy Kozlové, vedoucí oddělení protipovodňových opatření). První etapa probíhala mezi lety 2002-2007 s celkovými náklady 4,043 mld. Kč. Druhé etapě, probíhající v současnosti (roky 2007-2013), byl přidělen celkový objem financí ve výši 11,55 mld. Kč.

Dle zprávy s názvem Informace o realizaci protipovodňových opatření v České republice za rok 2012 v gesci Ministerstva zemědělství (.pdf, str. 3) bylo do konce roku 2012 skutečně vyčerpáno celkem 8,1 mld. Kč, s tím že předpoklad čerpání na rok 2013 činí dalších 2,2 mld. Kč. Celkem tedy Ministerstvo zemědělství počítá s tím, že celkové investice do protipovodňových opatření do konce roku 2013 dosáhnou částky 10,3 mld. Kč (str. 3). Tyto prostředky směřovaly zejména do: podpory protipovodňových opatření s retencí, podpory protipovodňových opatření podél vodních toků, podpory zvyšování bezpečnosti vodních děl, podpory vymezování záplavových území a studií odtokových poměrů a podpory zadržování vody v suchých nádržích na drobných vodních tocích (str. 2).

Tab. 1: Program 129 120: Přehled skutečného čerpání v letech 2007-2012 a předpoklad čerpání v roce 2013 (v mil. Kč) Rok2007200820092010201120122013CelkemInvestovaná částka297,8883,51 985,91 677,81 252,12 006,32 199,910 303,3

Druhým zásadním investičním plánem je program s názvem Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží (129 130). Na tento program bylo na období 2007-2013 vyčleněny dotační prostředky ve výši 4,2 mld. Kč (str. 6). Celková částka, která byla do konce roku 2012 skutečně vyčerpána činí 3,1 mld. Kč, s tím že předpoklad čerpání na rok 2013 činí dalších 323 mil. Kč. Celkem tedy Ministerstvo zemědělství počítá s tím, že celkové investice do protipovodňových opatření do konce roku 2013 dosáhnou částky 3,4 mld. Kč (str. 7). Tyto prostředky směřovaly zejména do: Oprav a rekonstrukcí rybničních hrází, vybudování a rekonstrukcí bezpečnostních zařízení, vybudování či obnovy výpustných zařízení, vytvoření zásobních prostorů a odbahnění a výstavby nových vodních nádrží (str. 7).

Tab. 2: Program 129 130: Přehled skutečného čerpání v letech 2007-2012 a předpoklad čerpání v roce 2013 (v mil. Kč) Rok2007200820092010201120122013CelkemInvestovaná částka8,2518,1761,5673,0656,0481,9322,83 421,5

Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok Petra Nečase jako pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, a to s ohledem na účinný Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. Miroslav Kalousek bude kandidovat jako jednička TOP 09 ve Středočeském kraji. V případě volebního úspěchu získá TOP 09 takový počet mandátů, který odpovídá poměru získaných hlasů v tomto kraji (celkový počet přidělovaných mandátů pro Středočeský kraj je odvozen z mandátového čísla pro celou ČR).

Zákon však umožňuje voliči ovlivnit i pořadí kandidátky volební strany a to udělováním tzv. přednostních (preferenčních) hlasů - jedná se o 4 hlasy. Zákon doslova uvádí: "Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici v rámci volebního kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi."

Miroslav Kalousek tedy v případě volebního úspěchu TOP 09 nemusí získat mandát a může být "vykroužkován a přeskočen" svými spolustraníky či "spolukandidáty". Jeho "nezvolení" však mohou umožnit pouze voliči TOP 09 použitím preferenčních hlasů.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat aktuální informace o počtu odcházejících policistů. Níže uvádíme alespoň informace týkající se odchodu policistů v době Pecinova působení ve vládě. Martin Pecina byl ministr vnitra Fisherovy vlády od 8. května 2009 do 13. července 2010. Na webu Ministerstva vnitra je uvedené, že průměrná běžná roční fluktuace je cca 1 400 policistů (informace k roku 2010).

V tabulce jsou zaznamenány počty policistů v jednotlivých letech.

200744 101200842 117200943 472201043 100201140 500201238 776201338 966(plán)Zdroj: Eurostat, MVCR,

Níže jsou zaznamenány proměny kapacity policejního školství v době

RokVyšší a střední policejní školstvíPolicejní akademie Črcelková kapacita200835517362091200929914561755201038218822264 Zdroj: Ministerstvo vnitra Čr

Z výše uvedených informací vidíme, že v roce 2009 tedy skutečně došlo k významnému poklesu kapacity policejního školství o více než 300 míst.

Nejprve je nutné upřesnit, jakou část výroku budeme hodnotit. Konstatování toho, že Listina základních práv Evropské unie (pro Českou republiku závazná součást primárního práva EU) obsahuje "vágní a široké formulace", a dále také prohlášení, že Listina základních práv a svobod (součástí ústavního pořádku České republiky) "poskytuje občanům dostatečnou právní ochranu" ověřit nemůžeme, neboť zhodnocení těchto výroků je otázkou "politickou" (Debatu o výčtu "základních práv" je možné doložit různými právními rozbory. Jejich zhodnocení je však vždy otázkou ideového rámce a interpretace.).

Hodnotit tedy budeme zbylou část výroku. K tomu nám pomohou závěry analýzy Listina základních práv Evropské unie a česká. „výjimka“ z Listiny (.pdf) Mgr. Marka Chmela a JUDr. Jindříšky Syllové, Csc. z Parlamentního institutu, kde je konstatováno následující: "Protokol č. 30 Lisabonské smlouvy a tedy i "český" protokol, pokud bude začleněn do smluvního základu EU, vytvoří pro Soudní dvůr více explicitních překážek, pokud by snad chtěl rozšířit pravomoci EU i mimo dosud dané hranice a aplikovat Listinu základních práv EU jako obecně a přímo účinné právo EU. Zároveň je nutno konstatovat, že Česká republika začleněním do Protokolu č. 30 o žádná práva (ve srovnání s ostatními členskými státy EU) nepřichází. Vnitrostátní soudy i Soudní dvůr nebo další orgány budou moci použít všechny ustanovení Listiny základních práv EU pro interpretaci výkonu všech smluvních pravomocí Unie jako v České republice, tak ve shodném rozsahu v ostatních členských státech."Z dalších analýz s obdobnými závěry viz např. texty Mgr. Huberta Smekala, M.A., Ph.D. a Mgr. et Mgr. Heleny Bončkové, LL.M. zde (.pdf) a zde (.pdf).

Na základě uvedeného závěru analýzy Parlamentního institutu hodnotíme výrok jako pravdivý.