Jan Fischer
Ono moment, jo. My můžeme spěchat jakkoliv, dokonce i Senát, ale u zákonné, zákonné opatření má takové, řekněme pravidla hry, že musí být na první schůzi nově vzniklé sněmovny takzvaně, teď použiju to hrozné slovo, než jsem ho naučil, musí být ratihabováno. To znamená osvojeno tou, osvojeno sněmovnou. Na první schůzi, podotýkám. Jindy už to nejde, jinak prostě padá pod stůl.
Výrok hodnotíme na základě dostupných faktů jako pravdivý.
Zákonná opatření, která může Senát ČR přijímat v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny, musí být skutečně následně schválena, neboli ratihabována, nově ustanovenou Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi. Pokud se tak nestane, pozbývají tato opatření další platnosti.
Zdeněk Škromach
Pan Kalousek byl za lidovce, pan Schwarzenberg za Zelené v Topolánkově vládě, oba seděli na stejných ministerstvech jako dnes.
Výrok se vztahuje k druhé Topolánkově vládě, která fungovala od 9. ledna 2007 do 26. března 2009, přičemž v demisi pokračovala až do 8. května 2009.
V rámci této vlády zastával Miroslav Kalousek, v té době člen KDU-ČSL, post ministra financí a Karel Schwarzenberg post ministra zahraničních věcí, kam byl nominován Stranou zelených. Ve stejných funkcích pak oba ministři působili i v Nečasově vládě po sněmovních volbách 2010.
Nepatříme k nějakým evropským lídrům, pokud jde o nezaměstnanost. Známe země mnohem dramatičtější nezaměstnaností.
Podle Českého statistického úřadu (pdf., str. 5) byla nezaměstnanost v České republice za druhé čtvrtletí letošního roku na úrovni 6,8 %. V rámci Evropské unie je Česká republika na 22. místě, co se nezaměstnanosti týče. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Země
Nezaměstnanost za 2. čtvrtletí 2012 (v %)
Španělsko
24,8
Řecko
23,8
Lotyšsko
16,4
Portugalsko
15,7
Irsko
15,0
Slovensko
13,7
Litva
13,6
Bulharsko
12,4
Kypr
11,5
Maďarsko
10,9
Itálie
10,6
Estonsko
10,5
Polsko
10,0
Francie
9,4
Finsko
8,8
Švédsko
8,5
Slovinsko
8,3
Spojené království
8,0
Dánsko
7,9
Rumunsko
7,2
Belgie
7,0
Česká republika
6,8
Malta
6,6
Německo
5,5
Nizozemsko
5,1
Rakousko
4,3
Lucembursko
4,0
Jiří Dolejš
Pardon, sněmovna dává návrh na rozpuštění, ale ten klíčový akt provádí prezident.
Výrok hodnotíme na základě textu Ústavy České republiky jako pravdivý.
Článek 35/2 uvádí:
"Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců."
Andrej Babiš
Byl kauza kosatka, to vyšetřovali policajti, byla uzavřena v roce 2005. A Švýcaři začali psát v roce 2006.
Spis ,,Kosatka” vypracovaný českou policií k případu privatizace Mostecké uhelné byl skutečně uzavřen v roce 2005 s tím, že se nepodařilo prokázat žádný trestný čin.
Švýcarská strana se pak snažila Českou republiku kontaktovat od roku 2006. Výrok Andreje Babiše tedy na základě výše zmíněných informací hodnotíme jako pravdivý.
Bohuslav Svoboda
A to naše zadlužení je nižší než zadlužení do roku 2008. 2009, 2010, 2011 dluhy Prahy byly nižší.
Rozvahy, účetní uzávěrky a zprávy o plnění rozpočtu města výrok Bohuslava Svobody potvrzují.
V hodnocení vycházíme z výročních údajů o závazcích hl. m Prahy za roky 2007 (.xls, list Závazky 2007), 2008 (podobně), 2009 (podobně), 2010 (.doc, s. 4), 2011 (.pdf, s. 4) a 2012 (podobně). Konec roku 2012 je přitom poslední období, ke kterému máme přesné údaje.
Zastupitel Svoboda tvrdí, že zadlužení Prahy činí 30,5 mld. korun. Počítá tedy mezi "zadlužení" pouze dlouhodobé dluhopisy a bankovní úvěry města (nikoli např. přijaté zálohy a závazky dodavatelům). Výše takto počítaného dluhu se přitom vyvíjela následovně:
Dluhopisy Úvěry Součet 2007 14 849 16 555 31 404 2008 14 964 16 217 31 181 2009 9 499 15 838 25 337 2010 9 260 17 289 26 549 2011 9 386 16 524 25 910 2012 9 274 21 264 30 538
Je vidět, že dokonce i bez započítání vlivu inflace je celkový objem těchto dlouhodobých závazků Prahy stále nižší, než před rokem 2008.
Jeroným Tejc
Například pan kolega Pospíšil hlasoval pro vlády, které byly založeny na přeběhlících.
Výrok Jeronýma Tejce je hodnocen jako pravdivý, neboť poslanec Pospíšil skutečně podporoval vládu Mirka Topolánka (druhá), která byla postavena na 2 "přeběhlících" ČSSD.
Ve volebním období 2006-2010 byla sestavena druhá vláda Mirka Topolánka, která vznikla při rozložení sil 100:100 v Poslanecké sněmovně. To bylo možné díky tomu, že 2 poslanci zvolení za ČSSD (Melčák - Pohanka) vystoupili z klubu ČSSD a při hlasování o důvěře vládě opustili sál. Snížilo se tak kvórum potřebné pro zisk důvěry a kabinet ODS - KDU-ČSL - SZ tak získal důvěru.
V tomto konkrétním hlasování vládu podpořil i tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Stejně tak podporoval vládu v dalších hlasováních, která byla namířena směrem k vyjádření nedůvěry vládě.
Eliška Wagnerová
Zákon o Ústavním soudu říká, že tedy každý soud může přerušit řízení při svém jednání a předložit Ústavnímu soudu k posouzení ovšem to ustanovení, které aplikuje.
Zákon č. 182/1993 Sb. Zákon o Ústavním soudu v Hlavě druhé, § 64, odst. 3 explicitně říká, že: "Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy".
Zmíněný čl. 95 odst. 2 Ústavy zní následovně: "Dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu".
Karolína Peake
Vláda skutečně jenom, že uvolnila ruce orgánům činným v trestním řízení, ale i vytvořila nástroje. Nástroj typicky posílení institutu spolupracujícího obviněného je využíván zjevně, jak v této kauze, tak v kauze Davida Ratha. To jsou všechno věci, které skutečně rozplétat korupci pomáhají významně a s tím přišla tato vláda.
Výrok předsedkyně LIDEM hodnotíme na základě dohledaných informací o institutu spolupracujícího obviněného a jeho využívání jako pravdivý.
Co se týká uvolnění rukou orgánům činným v trestním řízení, bývá tohle konstatování spojováno zejména se jmenováním Pavla Zemana nejvyšším státním zástupcem. Karolína Peake mluví dále mimo jiné o posílení institutu spolupracujícího obviněného. Je pravdou, že tento bod prosadila vláda Petra Nečase, v účinnost vstoupil 1. září 2012. To dokládá shrnutí plnění (.pdf - str. 92) jednotlivých bodů z vládní protikorupční strategie.
Co se týká kauzy Davida Ratha, skutečně v ní jedna z obviněných vystupuje se statutem spolupracující obviněné. Jak informuje Česká televize, "Ivana Salačová - Ředitelka a do loňského léta jednatelka stavební společnosti Fisa ze Slaného. Má statut spolupracující obviněné, který získala díky přiznání a pomoci vyšetřovatelům při rozkrývání korupčních mechanismů". V aktuální kauze kolem Jany Nagyové jde o šéfa Vojenského zpravodajství Milana Kovandu. Česká televize k tomu uvádí: "Ostravský soud nakonec Kovandu propustil na svobodu. "Jmenovaný obviněný se ke svému jednání opakovaně doznal a i sám státní zástupce navrhl jeho propuštění ze zadržení právě s ohledem na tuto skutečnost," informoval mluvčí soudu Alexandr Dadam s tím, že stíhání Kovandy tedy pokračuje na svobodě."
Ivan Bartoš
Ministři tehdy naslibovali, že lidem, kteří na zhroucení registru vozidel tratili finance, ministři slíbili, že těm lidem budou kompenzovat peníze. Pak je odkázali na soudy. Zatím asi 8 lidí to vysoudilo.
Ministerstvo dopravy vydalo hned v červenci 2012 prohlášení, že “v zniklou škodu mohou žadatelé uplatnit přímo u ministerstva dopravy, případně prostřednictvím registračního místa, které mělo vozidlo registrovat. Každým takovým případem se MD bude individuálně zabývat a posuzovat jeho oprávněnost.”
Škoda měla být posuzována podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Tehdejší ministr dopravy Pavel Dobeš také v médiích sliboval, že “ministerstvo bude k žádostem občanů o náhradu škody vstřícné. Každou žádost o odškodnění budeme posuzovat individuálně a řešit v nejkratším možném termínu”.
Již v září 2012 pak ministerstvo oznamovalo, že některé žádosti budou zamítnuty, protože žadatelé “nedokáží přesně doložit, jaká škoda jim vznikla”. Pokud bude žádost o zamítnutí zamítnuta, “mohou se proti němu [občané] odvolat, respektive podat takzvaný rozklad. Dalším krokem je vymáhání způsobené škody u soudu,” píše aktuálně.cz dále.
Jak informoval minulý týden (11. října 2013) server týden.cz, odškodnění se zatím dočkalo pouhých 8 žadatelů.
