Přehled ověřených výroků

Jiří Rusnok v komunálních volbách kandidoval za stranu SPOZ a vedl její kandidátku v městské části Praha - Vinoř. Nebyl ovšem v té době členem zmiňované strany, stejně jako téměř všichni ostatní na kandidátní listině. Jedinou kandidátka na zastupitelský post, která byla členkou Strany práv občanů při této kandidatuře, byla Vlasta Janková. Jiří Rusnok tedy tuto událost popisuje zcela korektně.

Jak dokazují data MPSV, k zatím poslední úpravě (před aktuální úpravou vládou J. Rusnoka) minimální mzdy došlo v lednu 2007 za vlády Mirka Topolánka, jednalo se však pouze o zaokrouhlení částky ze 7 955 korun na rovných 8 tisíc. Poslední výraznější zvýšení proběhlo v červenci 2006 za vlády Jiřího Paroubka.

Není tedy pravda, že by se za koaličních vlád pod vedením ODS minimální mzda vůbec nezvyšovala. I když se jednalo jen o velmi mírnou úpravu, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

ObdobíVýše minimální mzdy v Kč za měsícv Kč za hodinu 1991 únor2 00010,80 1992 leden2 20012,00 1996 leden2 50013,60 1998 leden2 65014,80 1999 leden3 25018,00 1999 červenec3 60020,00 2000 leden4 00022,30 2000 červenec4 50025,00 2001 leden5 00030,00 2002 leden5 70033,90 2003 leden6 20036,90 2004 leden6 70039,60 2005 leden7 18542,50 2006 leden7 57044,70 2006 červenec7 95548,10 2007 leden8 00048,10 2013 srpen8 50050,60

V červnu 2004 premiér a předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla požádal o důvěru své spolustraníky potom, co jeho strana propadla u voleb do Evropského parlamentu. Hlasování o důvěřeŠpidla přežil jen o vlas. Nedůvěru mu vyslovilo 103 členů Ústředního výkonného výboru. Pro odvolání by bylo podle stanov (pdf.str.16) potřeba 108 hlasů. Špidla po takovém výsledku tedy rezignovat nemusel.

Rozhodl se ovšem rezignovat na obě své funkce i přesto, že ho sociální demokraté přemlouvali aby premiérem zůstal. Tvrzení Bohuslava Sobotky tedy hodnotíme jako zavádějící, protože hlasování výkonného výboru i situace v sociální demokracii byla jiná než popisuje.

Na okraj uvádíme, že již měsíc po svém odchodu byl Vladimír Špidla nominován na funkci eurokomisaře.

Výrok předsedy KSČM je hodnocen jako pravdivý, a to na základě dohledaného vyjádření Miloše Zemana z listopadu 2012.

Miloš Zeman se v duchu Filipova výroku skutečně vyjádřil již před prvním kolem prezidentské volby. Mluvil o tom např. v pořadu Partie 4. listopadu 2012, kdy se konkrétně vyjádřil:

"Moderátor: je dost možné, že příští prezident bude jmenovat vládu, která by se nějak opírala o komunistickou stranu, ať už přímou účastí nebo tichou podporou, je to věc, která je pro vás i při tom, co jste říkal, co jste vzpomínal o své vlastní předlistopadové minulosti, je to pro vás představitelné?
Miloš ZEMAN, kandidát na prezidenta České republiky /SPOZ/:
Samozřejmě, je to pro mě naprosto představitelné, protože každý rozumný politik musí respektovat vůli voličů."

Informuje o tom také článek serveru iDnes ze stejného dne.

Mezi předkladateli zákona o registru smluv byl opravdu i Jeroným Tejc. Jan Farský, zástupce navrhovatele ("první předkladatel") nedávno popsal cestu tohoto návrhu legislativním procesem: původní návrh (.pdf), který měl podobu zákona o změně zákonů. se v průběhu zapracování připomínek proměnil na krátký text (.doc) o 11 paragrafech, který má původní návrh nahradit ve druhém čtení jako komplexní pozměňovací návrh. Tento návrh přitom vytváří samostatný zákon o registru smluv a velká část jeho textu je zcela odlišná od návrhu, pod kterým byl podepsán i Jeroným Tejc.

Tejc však zavádí, když říká, že jde o přílepek. Přílepek (jak jej vidí např. Ústavní soud v rozhodnutí Pl. ÚS 77/06, .doc) je pozměňovacím návrhem, jehož obsah se nevztahuje k materii původního zákona a který má zacíl pouze obejít legislativní proces. Komplexní pozměňovací návrh k registru smluv je sice rozsáhlá změna původního textu, věnuje se však stejné věci. Nová podoba zákona pouze jiným způsobem zavádí povinnost zveřejňovat smlouvy, případně i objednávky a faktury veřejných institucí.

Jednou ze součástí systému Czech POINT jsou také datové schránky. Společnost Telefónica O2 (bývalý Český telecom) je dodavatelem těchto datových schránek a jistým způsobem se podílí na jejich provozu (.pdf).

Oficiálním provozovatelem systému datových schránek je Česká pošta, se kterou je oficiálně podepsána smlouva do roku 2017.

Jelikož v první polovině roku 2012 publikoval Vladimír Dlouhý alespoň jeden článek, ve kterém se vyjadřoval proti příliš rychlému snižování rozpočtového schodku ČR, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Vzhledem k tomu, že zápisy ze zasedání Národní ekonomické rady vlády (NERV) nejsou veřejně dostupné, spoléháme při hodnocení tohoto výroku na vyjádření Vladimíra Dlouhého v médiích. V článku ze dne 13. 4. 2012 se Vladimír Dlouhý vyjádřil v reakci na dotaz "Neškrtá vláda v investicích příliš tvrdě a nepodvazuje tím hospodářský růst?" následovně: "Domnívám se, že tak rychle snižovat deficit nemusíme a že při výsledku roku 2011 nám pomalejší tempo ani nezhorší pozici ČR, ani nezvýší v krátké době úroková rozpětí." (Vláda.cz, střední část článku)

V rozhovoru ze dne 2. 5. 2012 s Václavem Moravcem pro Rádio Impuls prohlásil Vladimír Dlouhý velmi obdobně: " Jedna věc jsou ty škrty, kde jsem přesvědčen, že bychom si mohli jako země dovolit náš dluh snižovat pomaleji, i ty deficity." (Vláda.cz, první třetina rozhovoru)

Výrok Bohuslava Svobody je hodnocen jako zavádějící, neboť i když přesně popisuje konkrétní počty poslanců i vládní zastoupení, není již pravdou, že by od roku 2007 existoval blok "Kalousek-kníže", který by ovládal 19 poslanců. Schwarzenberg v té době nebyl členem žádné politické strany, nebyl ani poslancem.

Počty poslanců i vládní zastoupení na první pohled Bohuslavu Svobodovi sedí, neboť ODS v roce 2007, kdy byla druhá Topolánkova vláda jmenována, měla skutečně 81 poslanců a KDU-ČSL a Strana zelených dohromady 19 poslanců.

Ministři byli dále rozděleni mezi koaliční partnery následovně: ODS devět a KDU-ČSL pět křesel a Strana zelených čtyři ministry. Ovšem v té době se nedá hovořit o "tandemu Kalousek-kníže".

Karel Schwarzenberg v době, kdy byl jmenován ministrem zahraničí, nebyl členem Strany zelených, natož pak aby vedl jednání o složení nové vlády. Osobně v tomto volebním období nebyl ani členem Poslanecké sněmovny, ve volbách v roce 2006 nekandidoval. Od roku 2004 zastával za Prahu 6 post senátora.

Miroslav Kalousek, při vstupu do druhé vlády Mirka Topolánka v roce 2006, již nebyl předsedou KDU-ČSL. Byl po podzimních komunálních a senátních volbách nahrazen starostou Vsetína a nově zvoleným senátorem Jiřím Čunkem. Jeho vliv dovnitř strany byl ovšem bezpochyby významnější, než pokud šlo o vliv Schwarzenberga na Stranu zelených.

Nedá se tedy říci, že by už tehdy tvořili Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg nějaký mocenský blok v koalici premiéra Miroslava Topolánka.

Každopádně zastoupení stran ve vládě vzniklo svobodnou dohodou mezi nimi a odráželo jako realitu v Poslanecké sněmovně, tak i vyjednávají schopnosti a potenciál všech zastoupených partnerů.

Výrok hodnotíme jako zavádějící na základě informací zaslaných policejním prezidiem. Plánovaný počet policistů v době, kdy byl Ivan Langer ministrem vnitra (2006 - 2009 v první i druhé vládě Mirka Topolánka), měl činit rámcově přes 47 tisíc (počet se v jednotlivých letech měnil v řádu stovek).
Martin Pecina byl ministr vnitra Fisherovy vlády od 8. května 2009 do 13. července 2010. Dle údajů zaslaných policejním prezidiem byl reálný počet policistů k 1.6. 2009: 43 118, tedy cca o tisíc více než uvádí Pecina.
Níže uvádíme přehled počtu policistů v jednotlivých letech (data jsou uvedena k 1.1. daného roku) , další tabulka obsahuje srovnání plánovaného a reálného počtu policistů v současnosti.

200744 101200842 117200943 472201043 100201140 500201238 776201338 966(plán)

Zdroj:Eurostat,MVCR,

2013Plánovaný početReálný početk 1.1.38, 99638,291k 1.2.38, 99638,267k 1.3.38, 99638,239

Zdroj: Policejní prezidium

Vzhledem ke skutečnosti, že poslední dostupné srovnání reálného a plánovaného počtu policistů je k březnu tohoto roku, nemůžeme s jistotou říci, zda odpovídá aktuální počet policistů uváděný Martinem Pecinou realitě. Nicméně část výroku týkající se reálného počtu policistů v době příchodu Martina Peciny na Ministerstvo vnitra je dle údajů policejního prezidia nepravdivá, a proto hodnotíme výrok jako zavádějící.

Jan Korytář zde poukazuje na aktivity Lucie Hoškové, kandidátky politického hnutí Změna v Olomouckém kraji, která se zabývá organizací farmářských trhů v Šumperku. Na kandidátní listině figuruje Lucie Hošková na třetím místě.

Obě části výroku jsou tedy postaveny na reálném základě, a proto jej hodnotíme jako pravdivý.