Vladimír Dlouhý
...to znamená skrývají se tam ty obrovské regionální rozdíly. Zadruhé v mezinárodním srovnání to není tak hrozné, naopak je to jedno z nejlepších. (v otázce nezaměstnanosti - pozn. Demagog.cz)
Co se mezinárodního srovnání míry nezaměstnanosti (posuzujeme postavení ČR v rámci zemí Evropské unie) týče, data Eurostatu (str. 1, .pdf, Aj.) ČR k lednu letošního rok přisuzují 7. místo s mírou nezaměstnanosti 7.0 %.
Tatáž studie uvádí pro 27 členských států Evropské unie míru nezaměstnanosti v průměru 10.8 %. Pro země eurozóny potom hodnotu 11.9 %.
Podíváme-li se podrobněji na strukturu nezaměstnanosti v České republice, jsou patrné relativně velké regionální rozdíly. Dle dat Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) k 31. prosinci loňského roku byla nejvyšší procentuální míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (14 %). Nejlépe je na tom Praha s průměrem 4.5 %.
Pro úplnost přikládáme mapu (.pdf) nezaměstnanosti MPSV porovnávající jednotlivé okresy (s daty platnými k 31. prosinci 2011) a data (.pdf, tab1) Českého statistického úřadu, které mapují regionální nezaměstnanost v letech 2006 - 2010.
Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok Vladimíra Dlouhého jako pravdivý.
Tomio Okamura
Já jsem byl zvolen 17 tisíci hlasy a každý senátní obvod má přibližně 100 tisíc voličů.
V říjnu 2012 kandidoval Tomio Okamura jako nezávislý kandidát na senátora v obvodu Zlín, kde porazil Stanislava Mišáka (ČSSD). V prvním kole pro něj hlasovalo 11 772 voličů, a v druhém kole mu dalo hlas 17 401 lidí.
Volby do Senátu probíhají v 81 jednomandátových obvodech každé 2 roky v jedné třetině obvodů (ve 27).
Počet voličů v jednotlivých obvodech v 1. a 2. kole voleb do Senátu Parlamentu ČR se pohybuje zhruba kolem 100 tisíc voličů (viz. "voliči v seznamu"), jak je patrné z tohoto přehledu k senátním volbám 2012.
Okamura korektně popisuje obě faktické části svého výroku, proto jej hodnotíme jako pravdivý.
Bohuslav Sobotka
Tady přece bylo na začátku 118 hlasů a nakonec z toho zbyla s bídou stojednička. (vláda Nečase - pozn. Demagog.cz)
Vláda pod vedením premiéra Petra Nečase vznikla po řádných sněmovních volbách konaných 28. a 29 května 2010, a ačkoliv nejvíce hlasů a mandátů získala strana ČSSD (56), tak ostatní tři úspěšné strany – ODS (53), TOP 09 (41) a VV (24) – získaly dohromady 118 z celkových 200 mandátů, a sestavily tedy vítěznou koalici. Přehled zisků mandátů jednotlivých stran je uveřejněn na stránkách volby.cz.
Co se týče „stojedničky“, tak o té se v době (dne 7. srpna 2013) uvedení výroku jednalo, pravdou ale zůstává, že dle zástupců strany ODS, TOP 09 a LIDEM tato koalice disponovala podporou 101 hlasů – tedy nejmenším možným počtem hlasů, díky kterému by koalice mohla obvykle sestavit vládu s důvěrou parlamentu. O „stojedničce“ informuje například zpravodajské servery českátelevize.cz nebo ihned.cz.
Výrok Bohuslava Sobotky je tedy na základě výše uvedených oficiálních informací hodnocen jako pravdivý
Milan Cabrnoch
Jak připomíná europoslanec Milan Cabrnoch, Česká republika se podle dohody z roku 2009 měla připojit k Protokolu současně s ratifikací vstupu Chorvatska do EU, která už ale proběhla.
Výrok hodnotíme na základě veřejných informací z webu euroactiv.cz a iDnes.cz jako pravdivý. Summit EU 29. října 2009 odsouhlasil tzv. "Klausovu výjimku" z Lisabonské smlouvy. Ratifikace protokolu oddělující danou výjimku měla proběhnout paralelně s přístupovou smlouvou Chorvatska do EU. Ta, jak uvádí výrok, proběhla a Chorvatsko se od 1. července 2013 stane členem EU. Co se týče zapojení ČR do Protokolu, tuto otázku řeší výrok výše.
Andrej Babiš
Takže potřebujeme odpolitizovat státní správu, potřebujeme hlavně zavést zákon o státní službě. My jsme jediný v Evropě, kde tenhle zákon nemá účinnost.
Podle dostupných informací z médií je Česká republika skutečně jedinou zemí EU, která doposud nepřijala zákon o státní službě, ačkoliv se k tomu ve vstupních dohodách zavázala. Návrhy zákona připravila v roce 2002 Zemanova vláda a také v letošním roce kabinet Petra Nečase. Zákon však dosud stále nenabyl účinnosti.
Petr Nečas
Územní plány a konkrétní vytyčení třeba katastru obcí, které jsou určeny pro zástavbu, jsou v rukou samosprávných orgánů.
Územní plány a konkrétní vytyčení katastru obcí jsou skutečně v rukou samosprávných orgánů. Vysvětlení postupu při tvorbě územního plánu najdete v příručce Ekologického právního servisu (.pdf).
Ústava České republiky (1/1993 Sb.) čl. 99: "Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky."
Pouze a jedině zastupitelstvu obce je vyhrazeno (mimo jiné):
(viz str. 69-70 in BALÍK, Stanislav. Komunální politika: obce, aktéři a cíle místní politiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 250 s. ISBN 9788024729084.)
Zákony, které souvisí s územním plánováním:
Jan Zahradil
Já, já vám na to musím odpovědět tak, že předmětem evropské legislativy, o které my hlasujeme v Evropském parlamentu, kterou připravuje Evropská komise, není primárně pracovní právo. To je v rukou národních legislativ a národních parlamentů. Tady má EU pouze, Evropský parlament pouze koordinační roli.
Podle webu Evropské komise se na úrovni EU přijímají „právní předpisy, které stanoví minimální požadavky na úrovni unie v oblastech pracovních podmínek a informování pracovníků a konzultace s nimi“. Byla přijata například směrnice upravující pracovní dobu, stanovuje mimo jiné minimálně čtyři týdny placené dovolené, nárok na přestávku či maximální pracovní dobu 48 hodin týdně.
Tedy i přesto, že ke schvalování některých základních principů na úrovni EP dochází, mají stále členské státy poměrně velký prostor pro vlastní politiku zaměstnanosti a role EU je na tomto poli opravdu především koordinační.
K té otázce, velmi jednoduše, já kandiduji na jižní Moravě proto, že jsem tam dvakrát volby vyhrál za sociální demokracii, mám tam silné zázemí a cítím tam velmi silnou podporu, a v minulých volbách jsem dostal něco kolem 25 tisíc preferenčních hlasů.
Výrok je na základě dohledané volební historie Bohuslava Sobotky jako pravdivý.
Poslední dvoje parlamentní volby se uskutečnily v letech 2006 a 2010. V obou těchto kláních stál v čele kandidátky ČSSD v Jihomoravském kraji současný předseda strany Sobotka a oboje tyto volby zde sociální demokraté skutečně vyhráli.
VolbyZisk ČSSD/ umístění v kraji Pref. hlasy pro Sobotku 2006 32,95 % - 1. místo24 4482010 23,35 % - 1. místo23 962
Karel Schwarzenberg
Pan prezident, jak známo, zakázal sociální demokracii s námi uzavřít koalici.
Prezident Miloš Zeman explicitně nezakázal straně ČSSD uzavřít koalici s TOP 09, avšak kategoricky odmítl koalici na takovémto půdorysu v budoucnu jmenovat do úřadu (což by v důsledku znamenalo stejný efekt). Koncem srpna na adresu této koaliční alternativy prohlásil: "Pokud by byla uzavřena koalice mezi ČSSD a TOP 09, nejmenuji předsedou vlády ani Miroslava Kalouska, ani Bohuslava Sobotku, protože bych takovou koalici považoval za zradu na voličích obou těchto stran."Možnou spolupráci obou stran jejich vysocí představitelé jako Bohuslav Sobotka, Michal Hašek či Petr Gazdík vzápětí odmítli.
Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme jako pravdivý.
Podívejme se, protože ve stejné době taky Evropská unie a eurozóna publikovala data za první čtvrtletí. Španělsko zase stejně první čtvrtletí, k poslednímu čtvrtletí roku 2012. Mínus 0,5 po mínus 0,8 ve čtvrtém čtvrtletí. Itálie mínus 0,5 po mínus 0,9 ve čtvrtém čtvrtletí 2012. Francie mínus 0,2 po mínus 0,2 v předcházejícím čtvrtletí. I Německo, které mělo propad 0,7% ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012, má pouze v podstatě nulu. Plus 0,1.
Výrok Vladimíra Dlouhého hodnotíme jako pravdivý, neboť údaje o čtvrtletním vývoji HDP jsou uvedeny přesně.
Vladimír Dlouhý používá data vydaná Eurostatem dne 15. května 2013 v publikaci ' Flash estimate for the first quarter of 2013 ' (.pdf). Statistika čtvrtletního vývoje je k dizpozici na straně 2. Pro úplnost dodáváme data zmiňovaných zemí v tabulce níže.
Q4 2012Q1 2013Španělsko-0,8 %-0,5 %Itálie-0,9 %-0,5 %Francie-0,2 %-0,2 %Německo-0,7%0,1%
