Tak takhle, je pravdou, že my máme ústřední výbor, z každého regionu máme tři lidi v ústřední výboru, my jsme v neděli měli zasedání ústředního výboru, to byl první sjezd, byli tam významní lidi jako prostě z Ostravska, pan Malar tam byl. Den předtím tam byl pan Lučanský.
Na oficiálních stránkách Romské demokratické strany není o zasedání ústředního výboru z minulého týdne žádná zmínka. Jedinou oficiální akcí, o které se na stránkách této strany píše a která se týkala ústředního výboru, je Předvolební sjezd strany, který se konal 1.9. 2013.
Položka Stranický výbor je také prázdná a nebylo tudíž možné dohledat, zda je struktura strany taková, jak popisuje Miroslav Tancoš či jestli se prvního sjezdu zúčastnili pan Malar nebo pan Lučanský.
Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Ani v roce 1998, ani později, jsem nebyl ve vládě.
V životopise Jaroslava Zavadila se dočteme, že v roce 1990 zasedal v zastupitelstvu Nového Města nad Metují jako nezávislý kandidát za ČSSD, žádnou vládní funkci však nikdy nevykonával.
Toto potvrzuje i server nasipolitici.cz, stejně jako kompletní přehled jednotlivých vlád od roku 1993.
V tom posledním návrhu schází generální ředitelství státní služby.
Dnes platný Služební zákon z roku 2002 (jehož účinnost byla zatím odložena na rok 2015) ustanovuje (v § 11) tzv. Generální ředitelství státní služby jako složku úřadu vlády, která má mj. koordinovat státní správu a podílet se na přípravě služebních předpisů.
Aktuální vládní návrh (.pdf) zákona o úřednících pak upravuje systematizaci státní správy, služební poměr a vzdělávání úředníků, žádný srovnatelný vedoucí orgán nicméně nevytváří.
Byť TOP 09 kupříkladu tady systematicky zvyšovala daně a přitom říkala, že je pravicovou stranou.
TOP 09 byla členem vládní koalice tzv. “vlády rozpočtové odpovědnosti” Petra Nečase, která daně několikrát zvýšila. Zvyšování daní ovšem nepodporovala jen TOP 09, ale i další politické strany - ODS nebo Věci Veřejné.
Pokud se podíváme na DPH, to bylo zvýšeno hned dvakrát. Od 1. ledna 2012 vzrostla snížená sazba DPH z 10 na 14 %. Od ledna 2013 došlo ke zvýšení DPH o jeden procentní bod, a to u obou sazeb - tedy ze 14 na 15 % a z 20 na 21 %. (Aktualne.cz)
TOP 09 také navrhla a prosazovala tzv. daňový balíček, který obsahuje také zvýšení dalších daní.
Miroslav Kalousek stál rovněž za návrhem na tzv. povodňovou daň, známou také jako “povodňová stokoruna”. V tomto případě nešlo přímo o zvýšení daně, ale o snížení daňové slevy z daně z příjmu, a to o sto korun měsíčně na poplatníka této daně. Tato daň měla platit v letech 2011, 2012 a 2013 a sloužit na pokrytí škod způsobených povodněmi. (Aktualne.cz) Proti této dani se ale postavila ODS v čele s Petrem Nečasem a nakonec platila pouze v roce 2011. (viz. internetové stránky TOP 09 a server iDnes.cz)
Vracíme se ke standardnímu systému zdaňování hrubé mzdy a v tomto systému navrhujeme skutečně dvě pásma. A pro příjem nad 100 tisíc korun hrubého měsíčně druhou sazbu ve výši 30 procent. My nechceme zvýšením daně z příjmů fyzických osob jakýmkoli způsobem zasáhnout negativně střední vrstvy nebo nízkopříjmové skupiny a soustředíme se na skutečně zhruba 10 procent poplatníků s nejvyššími příjmy.
ČSSD ve svém programu v sekci Spravedlivá daňová politika slibuje „Daň z příjmu fyzických osob nastavíme jako progresivní se dvěma sazbami ve výši 15 % a 27,5 % ze stávající superhrubé mzdy, což odpovídá 20 % do 100 000 Kč a 30 % nad 100 000 Kč z hrubé mzdy.”. Nepodařilo se nám však zjistit, kolik poplatníků by tato progrese zasáhla. Podle dat ČSÚ mělo v roce 2012 měsíční hrubou mzdu vyšší než 80 tisíc korun 1,75 % zaměstnanců. Podobná data však nejsou k dispozici pro živnostníky, kterých je téměř v České republice kolem milionu.
I přesto jsme se rozhodli výrok hodnotit jako pravdivý.
Spousta, spousta živnostníků do dneška neví, že od 1. 1. 2015 se na ně řítí povinnost datových schránek.
Povinnost zřídit si datovou schránku bude pro OSVČ platit opravdu od roku 2015, tedy v roce jež zmínil Rostislav Senjuk. Zda o této povinnosti spousta živnostníků neví, není v hodnocení výroku zahrnuto.
Takže oni opravdu mají (hnutí Pro sport a zdraví - pozn. Demagog.cz) ve svém programu prevenci, mají tam podporu sportu, rekreačního sportu pro děti...
Výrok hodnotíme na základě programu hnutí Pro sport a mládež jako pravdivý.
Hnutí Pro sport a mládež kandiduje do Poslanecké Sněmovny v rámci volebního bloku Hlavu vzhůru! . Kapitola programu hnutí Sport (pdf.) se na dvanácti stranách věnuje všem oblastem zmíněných J. Bobošíkovou, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jak dobře víte, prezident republiky ani vláda nemá právo rozpustit Poslaneckou sněmovnu. Toto právo má pouze Poslanecká sněmovna sama.
Podle Ústavy České republiky lze k rozpuštění Poslanecké sněmovny dojít dvěma způsoby. První (čl. 35 odst. 1 Ústavy) je především pojistkou pro případ dlouhodobé nečinnosti Sněmovny či její zablokování. Podmínky pro takový krok jsou vyjmenovány pod písmeny a) až d). Tento zmiňovaný článek Ústavy začíná slovy “ Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže.. ”.
Stejně tak druhý způsob podle odst. 2 stejného článku Ústavy vkládá rozpuštění Sněmovny do rukou prezidenta, pokud mu to navrhne Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.
V obou případech Poslaneckou sněmovnu rozpouští prezident, nikoliv však z vlastní iniciativy, ale pouze v reakci na předešlou a v Ústavě pamatovanou činnost či nečinnost Sněmovny. V odborné literatuře však panuje nejednotnost v názoru na to, zda má prezident v případě splnění ústavních podmínek pouze právo anebo přímo povinnost Sněmovnu rozpustit. (např. Man, V. a K. Schelle. Základy ústavního práva. 2009, str. 64: „Prezident republiky není povinen tuto pravomoc vykonat.” Tento spor však dosud zůstává spíše teoretickým).
Pokud se budeme držet ústavní terminologie, Poslanecká sněmovna se tak nemůže sama rozpustit, maximálně může tento krok navrhnout usnesením prezidentovi. Ten může Sněmovnu rozpustit také při naplnění některých objektivních skutečností (nevyslovení důvěry vládě ani na třetí pokus, neusnesení ohledně důvěry vládě, dlouhodobá nečinnost, nezpůsobilost se usnášet). Prezident republiky je tak naopak jediným oprávněným Poslaneckou sněmovnu rozpustit. V otázce rozpuštění Sněmovny nehraje vláda skutečně žádnou přímou ústavní roli.
Výrok Miloše Zemana tak hodnotíme jako nepravdivý.
OSVČ je 995 tisíc, pokud vím, je registrovaných živnostenských listů a činného obyvatelstva v tuto chvíli máme něco kolem 4 milionů 800.
Dle posledních údajů (pdf.) České správy sociálního zabezpečení za 2. čtvrtletí roku 2013 je počet OSVČ skutečně 995 tisíc. Činného obyvatelstva (dle kontextu diskuze má Rostislav Senjuk na mysli obyvatelstvo zaměstnané, nikoliv obyvatelstvo ekonomicky aktivní tj. pracovní sílu, které zahrnuje zaměstnané i nezaměstnané ve věku od 20-64 let), je dle posledních dat Českého statistického úřadu na 4 953 000 osob.
Výrok Rostislva Senjuka hodnotíme proto jako pravdivý.
...koneckonců pan místopředseda (myšlen Kalousek - pozn. Demagog.cz) byl 6 let ministrem financí.
Miroslav Kalousek byl ministrem financí ve druhé vládě Mirka Topolánka od 9. ledna 2007 do 8. května 2009 a ve vládě Petra Nečase od 13. července 2010 do 10. července 2013 (období vládnutí v demisi je v případě obou vlád započítáno). Místopředseda TOP 09 byl tedy ministrem financí cca pět a půl roku.
