Mimochodem za sociálnědemokratických vlád jsme se pohybovali až na 17. místě, to znamená, měli jsme tehdy jednu z nejvyšších nezaměstnaností v rámci Evropské unie.
Data Eurostatu ukazují, že ani v ročních průměrech, ani v hodnotách za čtvrtletí se nezaměstnanost v ČR nedostala za 15. místo v EU.
Výrok Petra Nečase ověřujeme s pomocí údajů Eurostatu, který shrnuje sezónně očištěné hodnoty nezaměstanosti za čtvrtletí, stejně jako celoroční průměry pro všechny země EU, které pro ČR odpovídají údajům ČSÚ (.pdf). Srovnatelnost mezi zeměmi zajišťuje jednotná forma sběru dat (více na webu Eurostat, angl.).
Užíváme přitom data za období, kdy ČR byla v EU (dle premiérova "v rámci Evropské unie") a ve vládě byli zástupci ČSSD, tedy od vstupu do EU v květnu 2004 do nástupu Topolánkovy vlády v srpnu 2006.
Pro přehlednost neuvádíme všechny údaje v tomto hodnocení, najdete je však v souhrnné tabulce zde (.xls). Níže uvádíme pořadí ČR mezi tehdejší evropskou pětadvacítkou. V případě shody hodnot ČR s jinou zemí je zobrazeno nejhorší možné pořadí Česka.
Rok / kvartál
pořadí ČR v EU
2004Q2 15 2004Q3 14 2004Q4 14 2004
14 2005Q1 13 2005Q2 14 2005Q3 15 2005Q4 15 2005 14 2006Q1 15 2006Q2 13 2006Q3 15 2006 14
ČR tedy v uvedeném období nebyla níže než na 15. místě. V případě jednoho údaje - prvního čtvrtletí roku 2006 - nás od 17. místa dělí cca 0,3 %, zpravidla jsou však rozdíly podstatnější.
Zároveň vidíme, že Česko se s nezaměstnaností mezi 7 a 8,5 % pohybuje spíše ve středu "pole", nežli mezi zeměmi s nejvyšší nezaměstnaností. Premiérův výrok je proto v obou částech nepravdivý.
Nám půjčují na desetileté dluhopisy pod dvě procenta, což je údaj z ledna 2013, a Polsko a Slovensko mají dvakrát větší úroky. My máme 1,9, jsme srovnatelní (z našich sousedů, pozn.) s Rakouskem, které má také 1,9. A lépe už jsou na tom jenom Němci, ti mají 1,5.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Podle statistiky Evropské centrální banky (harmonizované dlouhodobé úroky pro účely srovnání, data za leden 2013) je situace následující: Zeměúrok v %Česká republiky1,96Slovensko3,93Polsko3,91Rakousko1,92Německo1,51
Výnos z českých dluhopisů je tedy opravdu pod 2 %, u slovenských i polských je zhruba dvojnásobný, rakouské jsou zhruba na stejné úrovni a lépe je na tom z našich sousedů opravdu jenom Německo.
Chtěl bych velice ocenit, že odborná veřejnost, jak jsem měl možnost sledovat, tento výběr rovněž ocenila.
Čtveřici (ihned.cz) Milošem Zemanem navržených kandidátů na post ústavního soudce ocenil mimo jiné předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, Jan Kudrna či Jaroslav Bureš (pro novinky.cz)
Josef Baxa: "Každý z nich reprezentuje určitou hodnotu a kvalitu a určitě budou posílením ÚS"
Ve stejném duchu se pro novinky.cz vyjádřil Jan Kudrna, odborník na ústavní právo z Univerzity Karlovy v Praze :
"Skvělá volba. Prezident měl rozhodně šťastnou ruku, jak erudované lidi navrhl."
Jaroslav Bureš, předseda Vrchního soudu v Praze uvedl, že zná dva z navrhovaných - Jaroslava Fenyka a Jana Filipa. Pro server novinky.cz okomentoval pouze druhého z nich, o kterém prohlásil
"Ten na Ústavní soud patří". Ná základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok prezidenta Zemana jako pravdivý .
Pošta svými aliančními smlouvami s partnery vydělává 2 miliardy korun ročně.
Výrok lze na základě dat z účetních uzávěrek České pošty hodnotit jako pravdivý. Zmiňované výnosy z aliančních smluv jsou v účetních uzáverkách kategorizovány jako výnosy z obstaravatelské činnosti. Přiložená tabulka předkládá vývoj těchto výnosů v čase. Pro rok 2012 prozatím nebyla účetní uzávěrka zveřejněna, avšak podle tiskové zprávy České pošty ze 3. dubna 2013 se výnosy z obstaravatelské činnosti v roce 2012 zvýšily o 299 milionů korun.
Rok
Výnosy z obstaravatelské činnosti (mld. Kč; zaokrouhleno)
20112,4720102,52
20092,6120082,5120072,5920062,37
20052,17
20042,17
Data 2010-2011 (.pdf str. 101); 2008-2009 (.pdf str. 112); 2006-2007 (.pdf str. 72); 2004-2005 (.pdf str. 74).
Gesčním výborem je jiný výbor, pro zdravotnictví (v otázce směrnice boje proti kouření v EP). Já jsem ve výboru pro vnitřní ochranu spotřebitele...
Směrnice (2012/0366 COD - anglicky.) upravující mimo jiné výrobu, prezentaci a prodej tabákových produktů spadá (Key players - committee responsible) pod výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Zuzana Roithová je členkou výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO).
Zmíněná směrnice má doplnit již existující směrnici Evropského parlamentu a Rady (2001/37/ES) ze dne 5. června 2001. Momentálně čeká v Parlamentu na první čtení.
Velmi bolestivý problém je zaměstnanost mladých lidí do 25 let. Česká republika má v této věkové kategorii nezaměstnanost něco přes 20 %, patříme zhruba na 11. místo v Evropské unii.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože podle posledních údajů Českého statistického úřadu představují přibližně 20 % nezaměstnaných lidé ve věku do 25 let. To nás podle údajů Eurostatu však staví na 9. místo v rámci EU. S výhradou tak hodnotíme premiérův výrok jako pravdivý, vzhledem k formulaci výroku - "zhruba 11. místo".
(A z tohoto pohledu bylo velmi dobré, kdyby proběhlo i jednání a rozhodnutí Ústavního soudu), kde je náš návrh skupiny senátorů na zrušení sKaret.
Podle tiskové zprávy ČSSD a informací ČTK byla skutečně předsedou Senátu Milanem Štěchem podána ústavní stížnost (přiloženo její znění), pod níž se podepsalo 51 senátorů Stížností by se mělo dle informací ČTK zabývat celé plénum Ústavního soudu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Prezident je členem, a myslím si, že to není příliš vhodné, strany SPOZ.
Miloš Zeman je čestným předsedou Strany práv občanu Zemanovi. Na základě informací z webu SPOZ tedy hodnotíme výrok Jiřího Paroubka jako pravdivý.
Já chci připomenout, že pořád, v rámci celé Evropské unie se pohybuje zhruba okolo 7. místa nejnižší nezaměstnanosti.
Výrok označujeme na základě údajů Eurostatu za pravdivý. Zveřejněná data statistického úřadu Evropské unie o nezaměstnanosti jsou pro všechny země sedmadvacítky kompletní od měsíce září 2012, kdy se skutečně Česká republika umísťuje na 7. místě. Nejaktuálnější data z prosince 2012 řadí ČR na 8. místo (scházejí ovšem údaje z Estonska, Lotyšska, Maďarska, Řecka a Velké Británie).
Pro doplnění kontextu je nutné zdůraznit, že Eurostat využívá pro vykazování nezaměstnanosti metodiku tzv. " harmonizované nezaměstnanosti ". Ta se ve zkratce značí těmito charakteristikami: nezaměstnaní jsou osoby od 15 do 74 let, které 1) jsou bez práce během referenčního týdne (tj. nepracují ani jednu a více hodin jako zaměstnanec či OSVČ); 2) jsou schopni nastoupit do práce během následujících dvou týdnů; 3) aktivně hledali práci v posledních čtyřech měsících nebo již práci našli a nastoupí do ní až za následující tři měsíce (více o tématu viz např. tento dokument (.pdf, ang.)).
Řecko ze strachu před Tureckem dává 24 % hrubého domácího produktu na obranu. Drží armádu, která má 511 tisíc mužů a je to stejně, stát stejně velký, jako je Česká republika.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Ransdorf výrazně zveličuje jak výdaje Řecka na obranu, tak i velikost ozbrojených sil této země.
Podle mezinárodního institutu SIPRI, který monitoruje vojenské výdaje států, dalo Řecko v roce 2009 na obranu 7, 612 miliardy eur, což podle institutu činilo 3,2 % hrubého domácího produktu Řecka, jehož armáda čítala v roce 2011 podle serveru Global firepower 177 600 aktivních příslušníků a 280 tisíc v záloze, tedy celkem 457 600 vojáků, což rovněž neodpovídá slovům Miroslava Ransdorfa.
Jak vyplývá ze srovnání počtu obyvatel jednotlivých zemí světa, Řecko je s Českou republikou skutečně srovnatelné co se týče lidnatosti.
