Přehled ověřených výroků

Neověřitelné

Paní Benešovou jsme nalezli v živnostenském rejstříku, v obchodním rejstříku však již zapsaná není (ani ze zákona být nemusí). Není tedy jasné, jak Andrej Babiš přišel na výši jmění a výsledky jejího hospodaření. Výrok proto musíme hodnotit jako neověřitelný.

Pravda

Výrok je na základě dohledané volební historie Bohuslava Sobotky jako pravdivý.

Poslední dvoje parlamentní volby se uskutečnily v letech 2006 a 2010. V obou těchto kláních stál v čele kandidátky ČSSD v Jihomoravském kraji současný předseda strany Sobotka a oboje tyto volby zde sociální demokraté skutečně vyhráli.

VolbyZisk ČSSD/ umístění v kraji Pref. hlasy pro Sobotku 2006 32,95 % - 1. místo24 4482010 23,35 % - 1. místo23 962

Zavádějící

Po volbách do Senátu Parlamentu České republiky, konaných 15. a 16. října 2010, byla KDU-ČSL zastoupena 5 senátory, a skutečně tak obnovila svůj senátorský klub. O novém složení Senátu informoval například server lidovky.cz, o bližším „úspěchu“ lidovců například server denikreferendum.cz.

Co se týká krajských voleb, které se konaly ve dnech 12. října a 13 října 2012, na základě údajů ze serveru volby.cz strana KDU-ČSL opravdu získala 9 % krajských mandátů. V porovnání s vládními stranami je však zřejmé, že ačkoliv lidovci porazili TOP 09 (s 2,81 %) a VV (nezískaly žádný mandát), ODS získala větší počet krajských mandátů - konkrétně 15,11 %.

Vzhledem ke skutečnosti, že strana KDU-ČSL celkově neporazila v krajských volbách vládní stranu ODS, hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako zavádějící.

Pravda

Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku v § 4 odst. 1. uvádí, že se státní podnik zakládá zakládací listinou, kterou jménem státu vydává příslušné ministerstvo (řízené ministrem viz Článek 68 Ústavy ČR). V této listitě je pak uvedeno, jak jméno ředitele, tak i počet a jména členů dozorčí rady. § 12 sledovaného zákona ve vztahu k řediteli státního podniku dále uvádí, že jej jmenuje a odvolává ministr, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí. Ředitel je pak statutárním orgánem podniku, který řídí činnosti podniku a rozhoduje o všech jeho záležitostech, pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele (ministerstva). Ředitel tedy např. jmenuje a odvolává zástupce ředitele podniku či vydává organizační řád podniku (tj. má personální pravomoci). Ve vztahu k dozorčí radě je pak v § 13 uvedeno, že jednu třetinu členů dozorčí rady tvoří zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci podniku na základě výsledků voleb. Dvě třetiny členů dozorčí rady do funkce jmenuje a odvolává zakladatel (ministerstvo tj. ministr).

Na základě výše uvedeného tedy hodnotíme výrok jako pravdivý i přes to, že ne ve všech případech jmenuje ředitele státního podniku ministr, ale může tak ve vybraných situacích činit i vláda.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací uvedených ve volebním programu KSČM (viz. bod III - Změnu daňové soustavy).

Konkrétně je v něm potom uvedeno následující: " KSČM prosazuje zavést dvě daňová pásma u právnických osob podle ročního zisku (24 % do 10 mil. Kč ročního zisku, 32 % nad 10 mil. Kč ročního zisku). "

Pravda

Slova člena výkonné rady ODS Skopečka potvrdil premiér Nečas v rozhovoru pro server idnes.cz z 22. dubna letošního roku, ve kterém uvádí :

"Vstup do eurozóny musí být pro Českou ekonomiku výhodný a především by o něm měli rozhodnout voliči v referendu".

V témže rozhovoru předseda vlády Nečas dále hovoří o tom, že stanovení pevného termínu pro přijetí společné evropské měny by v této chvíli považoval za chybu.

V podobném duchu se vyjádřil i 25. dubna letošního roku na Národním fóru o budoucnosti EU, kde ve svém proslovu říká :

"Členství v měnové unii se spojilo s povinností vstoupit do Evropského stabilizačního mechanismu, do Fiskálního paktu, ale také s povinností přijmout celou řadu závazků, o kterých v roce 2003 ještě nikdo nemohl ani tušit. Eurozóna se zkrátka substantivně proměnila a tento proces není zdaleka u konce. To samozřejmě neznamená, že bychom si našeho závazku neměli být vědomi. Naskýtá se však otázka, jakým způsobem v budoucnu rozhodovat o určení data přijetí eura." Celý projev premiéra Nečase je k dispozici na webových stránkách vlády.

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pravda

Na základě informací ze stránek ministerstev zahraničí států Evropské unie hodnotíme výrok Jana Kohouta jako pravdivý s výhradou.

Varování týkající se pobytů v Egyptě se nám nepodařilo dohledat u Lotyšska, Portugalska a Řecka. Tyto země tedy buď žádné doporučení nevydaly, nebo se nám ho nepodařilo nalézt.

Nicméně pokud srovnáme námi nalezené informace s výrokem Jana Kohouta, dopouští se drobné nepřesnosti, když říká, že pouze Velká Británie, Portugalsko a jedna další země nevarují před pobytem v turistických letoviscích. U Velké Británie je to pravda, Portugalsko se nám nepodařilo najít, předpokládáme tedy, že je to také pravda. Kromě těchto zemí se nám podařilo najít ještě dvě další země, které mají doporučení podobného znění - Maltu a Kypr. Nejde tedy o Velkou Británii, Portugalsko a jednu další zemi, ale další dvě.

Nicméně ostatní státy vydaly prakticky stejná doporučení jako Česká republika. Všechna doporučení jsou vydaná v souvislosti s událostmi v Egyptě, opravdu tedy pochází zhruba ze stejné doby. I přes drobnou nepřesnost, opomenutí jedné země, hodnotíme výrok jako pravdivý.

V následující tabulce naleznete přehled stanovisek členských států EU (většinou v jejich úředních jazycích).

Čl. stát Evropské unieDoporučení ohledně cest do Egypta Belgie Necestovat Bulharsko Necestovat Česko Necestovat Dánsko Necestovat Estonsko Necestovat Finsko Necestovat Francie Necestovat Chorvatsko Necestovat Irsko Necestovat Itálie Necestovat Kypr Necestovat jen do některých oblastí Litva Necestovat Lotyšsko Nenalezeno Lucembursko Necestovat Maďarsko Necestovat Malta Necestovat, vyjma letovisek Německo Necestovat Nizozemí Necestovat Polsko Necestovat Portugalsko Nenalezeno Rakousko Necestovat Rumunsko Necestovat Řecko Nenalezeno Slovensko Necestovat Slovinsko Necestovat Velká Británie Různé stupně výstrahy podle oblasti Španělsko Necestovat Švédsko Necestovat

Nepravda

Ištvan pouze řekl, že má podezření, které se vyšetřuje.

Zeman zde odkazuje na rozhovor s Ivo Ištvanem, věnovaný kauze Jany Nagyové a tří zatčených poslanců a publikovaný v HN 12. července. Konkrétně jde o pasáž (zveřejnou také na Ihned.cz), kdy je Ištván tázán: “ Jak si vysvětlujete, že takové vyšetřování tady ještě nikdy nebylo? Co se změnilo“. Státní zástupce následně mj. říká: “ …Vím, proč k těmto věcem nemohlo docházet.”, “ mohla by to být senzace ” a “ Prověřujeme klientelistickou síť a z toho samozřejmě lze odvodit mnohé.”

Nic bližšího se však v rozhovoru od Ištvana nedovíme. Olomoucký státní zástupce podle svých slov pouze doufá, že své podezření bude moci převést do procesních úkonů (“Budu rád, pokud to budeme moci i procesně sdělit”). Není tedy pravdou, jak uvádí prezident Zeman, že Ištvan již v době rozhovoru měl “ dostatečné důkazy ” pro svá podezření. Zároveň, jelikož Ištvan nesdělil podrobnosti, nemůžeme vědět, že hovoří o “ propojení s kmotrovskými mafiemi ”, jak uvádí Zeman.

Michal Hašek

Pravda

ČSSD skutečně kritizovala některé změny ve firmách ovládaných státem. Předseda strany Bohuslav Sobotka vystupoval proti odvolání ředitele Národního divadla, které pokládal „za bezdůvodné a silně podivné.“ Změny ve vedení Českých Drah Sobotka považoval za signál, „že za Rusnokovou vládou existují konkrétní ekonomické zájmy a že tito lidé mohou podléhat pokušení ovládnout polostátní firmy a získat v nich vliv.“

Shodně se předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka i první místopředseda Michal Hašek stavěli proti zásadním personálním krokům, které proběhly před hlasováním o důvěře vládě. Vláda (respektive její členové) zejména obměnila členy dozorčí rady a představenstva Českých drah, jmenovala nového ředitele ČD Cargo, odvolala a následně znovu jmenovala ředitele Národního divadla, vyměnila generálního ředitele společnosti CzechInvest a přeobsadila některé pozice ve Fondu dalšího vzdělávání.

Neověřitelné

Část výroku týkající se opoziční smlouvy naleznete výše. Nedokážeme ověřit nakolik měla ODS vliv na privatizaci MUS. Z textu (.doc) opoziční smlouvy pak podíl na řízení státních podniků pro ODS nijak zjevně nevyplývá. S kontradiktorním tvrzením pak přichází server Česká pozice, který tvrdí, že: ,, Podle principů opoziční smlouvy muselo prodej odsouhlasit i nejvyšší vedení ODS.”Výrok ovšem stále musíme hodnotit jako neověřitelný.