KDU-ČSL přichází s velmi zajímavým inovativním návrhem, kdy se inspirovala americkou zkušeností a to je jednotný elektronický doklad. To my navrhujeme jako jakousi čipovou občanku.
KDU-ČSL ve svém programu (.pdf) v části Efektivní správa státu a regionální rozvoj skutečně navrhuje zavedení čipového občanského průkazu, který propojí všechny běžné registry průkazu.
Nicméně není pravda, že by ve Spojených státech fungoval jednotný elektronický doklad. V současné době v USA neexistuje jednotný národní identifikační průkaz. Jediné národní identifikační dokumenty, které se v USA v současné době vydávají jsou pasy. Většina lidí tak používá řidičské průkazy vydávané jednotlivými státy.
Dle serveru DMV.org, který se zabývá otázkami spojenými s americkou veřejnou správou, něco jako jednotný elektronický doklad nefunguje ani na úrovni jednotlivých států.
Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.
Na druhé straně postupně ubýval počet zastupitelů za ODS tak, že na konci už hlasovali pouze ti uvolnění zastupitelé, kteří jsou placeni téměř sto tisíci korunami hrubého.
Na základě Nařízení vlády o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev jsme vypočítali platy uvolněných členů rady hlavního města Prahy, ty se skutečně mohou blížit až ke 100 tisícům korun hrubého (konkrétně necelých 92 tisíc Kč pro náměstka primátora, 85 tisíc Kč pro člena rady). Tématu vysokých absencí pražských zastupitelů se již věnovala značná část pozornosti, například server Aktuálně.cz sestavil 8. srpna 2012 žebříček 10 největších „lajdáků“ (pět bylo členů ODS, dalších pět bylo z ČSSD) a „vzorňáků“ (také bylo 5 členů ODS, dalších pět bylo z TOP 09). Na základě informací z portálu Hlavního města Prahy (v sekci Záznamy z jednání Zastupitelstva HMP), na kterém jsou uvedeny údaje o tom, jak zastupitelé hlasovali či kdy byli přítomni, od 26. ledna 2012 do dnešního dne chyběli na zasedání Zastupitelstva hlavního města Prahy v průměru pět zastupitelů ODS.
datum zasedání 26. 1. 201223. 2. 201229. 3. 2012 26. 4. 201224. 5. 201221. 6. 201220. 9. 2012 25. 10. 201229. 11. 201213. 12. 201224. 1. 201328.2. 201321. 3. 201325. 4. 2013počet chybějících členů ODS na začátku zasedání233553115535563
Není nám jasné, jaký časový úsek myslel Tomáš Hudeček výrazem „na konci“, vycházíme však ze zatím posledních dostupných přehledů hlasování na dubnové schůzi zastupitelstva. Jak se ale dá vyčíst z těchto přehledů, finanční odměna uvolněné radní nezavazuje k povinnosti hlasovat.
Například Ivan Kabický, bývalý uvolněný radní za ODS, se zdržel či nehlasoval hned v několika případech. Stejně tak se několikrát zdržel například Petr Hána, místopředseda klubu ODS. Konkrétně však hlasoval ve většině hlasování i přesto, že nebyl uvolněným radním. Podobně je tomu například v případě Andrei Vlásenkové, další místopředsedkyni klubu, nebo u Dalibora Mlejnského, řadového zastupitele.
Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, nezdá se totiž, že by výše odměny měla vliv na účast při hlasování.
...pan Bakala skutečně naprosto transparentním způsobem veřejně podpořil ODS, TOP 09 i Věci veřejné (v roce 2010 - pozn. Demagog.cz), (...) nejvíce dostala ODS, my a Věci veřejné jsme dostali zhruba o polovinu méně.
Na základě mediálních zpráv o zmíněném sponzorském daru hodnotíme výrok jako pravdivý.
ČTK informovala (Týden.cz; Novinky.cz) 2. června 2010 o sponzorském daru Zdeňka Bakaly stranám ODS, TOP 09 a VV. Konkrétně věnoval 15 milionů ODS, 7,5 milionu TOP 09 a 6 milionů VV.
Transparentnost tohoto kroku dokládá veřejné prohlášení Bakaly, které je obsaženo ve zprávě ČTK.
V některých zemích máte, a ty taky prožívají ekonomickou krizi, máte DPH na potraviny 5 %, v jedné zemi, tuším, že je to Velká Británie, je dokonce nulová sazba DPH na potraviny.
Výši DPH pro jednotlivé druhy zboží v zemích EU shrnuje zpráva Evropské komise (.pdf, s.4, položka "foodstuffs") z ledna 2013. Nulovou daň na některé potraviny najdeme ve Velké Británii, v Irsku a na Maltě. Sazba 5 % pak platí např. v sousedním Polsku (byť toho se krize nedotkla stejně jako ČR - Patria.cz).
Ten návod je prosím vás úplně jednoduchý, můžeme se podívat i do zahraničí, můj návrh je, aby soudci pravidelně například jednou za 5 let veřejně obhajovali mandát.
Chápání výroku senátora Okamury se může různit. Pokud "mandátem" myslel soudcovský mandát obecně, toto nemůžeme potvrdit, protože se nám nepodařilo najít zemi, kde by soudci byli jmenováni jen na dobu určitou a poté museli znovu obhajovat že jsou pro soudcovskou funkci způsobilí.
Pokud je však mandátem myšleno přidělení k určitému soudu, pak toto funguje například u Nejvyššího soudu státu Wisconsin, USA, kde se soudci ucházejí o desetiletý mandát v obecných volbách.
Na dobu určitou jsou také jmenování soudci specializovaných soudů, například Evropského soudu pro lidská práva (9 let), některých specializovaných amerických soudů nebo třeba českého Ústavního soudu.
V některých zemích navíc existuje institut tzv. laických soudců, kteří jsou jmenováni na dobu určitou. Tento institut najdeme například v Německu.
...Ústavní soud je na pokraji kolapsu. Z toho prostého důvodu, že tam chybějí 3, a v nejbližší době dokonce 4 ústavní soudci, takže by ani potom nemohlo zasedat plénum.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webu ústavního soudu a médií jako pravdivý. Ústavní soud již 28. ledna 2013 po vypršení funkčního období Jiřího Muchy zasedal v neúplném složení 12 soudců z Ústavou daných 15 soudců.
Deník aktualne.cz k tomu tehdy uvádí: "Kvůli chybějícím soudcům a nárůstu počtu stížností se prodlužuje rozhodování Ústavního soudu a počet nevyřešených spisů dosáhl historického maxima."
Českénoviny.cz ještě doplňují: "Letos skončí ještě dalších sedm soudců včetně předsedy soudu Pavla Rychetského a místopředsedy Pavla Holländera." Dalšími jsou Miloslav Výborný, Vojen Güttler, Dagmar Lastovecká, Jan Musil a Jiří Nikodým. Všichni výše uvedený byli jmenován do funkce v průběhu roku 2003, tedy v roce 2013 jim končí funkční období
Pane Moravče, já bych s dovolením přečetl nejdřív jednu větu z volebního programu Věcí veřejných, jo. Obchodní řetězce ty nastavují nepřijatelné nízké ceny, čímž se snižuje kvalita prodávané produkce.
V politickém programu (2. odstavec - "Snížení závislosti zemědělců na obchodních řetězcích") strany Věci veřejné je uvedeno následující :
"Zemědělci závisí na vůli zpracovatelů a hlavně obchodních řetězců. Ty nastavují nepřijatelně nízké ceny, čímž se snižuje kvalita prodávané produkce."
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Kraj vlastně není zřizovatelem té právnické osoby, kterou je Regionální rada. Regionální rada jako taková vlastně spadá, je to právnická osoba státu.
Regionální rady jsou zřízeny jako právnické osoby zákonem č. 248/2000 Sb., konkrétně se jedná o § 16. Vztah státu a Regionální rady je upraven ve stejném zákoně § 16, odstavec 5, ve kterém je řečeno, že na tento vztah budou uplatňovány ustanovení obdobně jako v případě přenesené působnosti krajů (zákon č. 129/2000 Sb.), z čehož můžeme usuzovat, že jsou Regionální rady na stejné úrovni jako kraje v jejich zákonem vymezené působnosti.
(..) pan inženýr Jaromír Novotný, který dlouhá léta byl náměstkem ministra obrany, pak dokonce prvním náměstkem, vedl tu vojenskou část jednání o vstupu republiky do NATO, byl 5 let velvyslancem v Japonsku, 5 let v Indii, (..)
Výrok na základě informací ze životopisu Jaromíra Novotného na jeho soukromých webových stránkách hodnotíme jako pravdivý. Jako náměstek, později první náměstek, ministra obrany pracoval Jaromír Novotný od září 1997 do června 2001. Během vyjednávání o vstupu České republiky do NATO spolu-předsedal vládnímu vyjednávacímu týmu při pěti kolech jednání se zástupci NATO v Bruselu. Jako velvyslanec v Indii působil od října 2001 do dubna 2006 a následně, v období mezi květnem 2006 a říjnem 2010, se též stal velvyslancem v Japonsku.
My budeme postupovat důsledně tak jak jsme hlasovali v minulosti, to znamená ve směru co největšího rozkrytý, co největší transparentnosti společností, které dnes schovávají své vlastníky za anonymní akcie.
Výrok označujeme jako pravdivý, neboť při obou dvou hlasování o novele zákona o zrušení listinných akcií na majitele v roce 2010 hlasovali poslanci ČSSD v drtivé většině souladu se slovy Bohuslava Sobotky.
Pouze poslanec Jan Látka (ČSSD) hlasoval 25. února 2010 pro vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, čímž sice nemusel být principiálně proti návrhu zákona, ale fakticky přispěl vládní koalici svým hlasem k jeho navrácení a v konečném důsledku k jeho konci.
Česká televize: "První vážný pokus o jejich zrušení si přičítají sociální demokraté spolu se Stranou zelených. Ve stejné době, tedy v roce 2009, je chtěli rušit i lidovci.
Sněmovní tisky: heslo akciová společnost / akcie
Hlasování:
