Mně připadá, že zásadní je, že tady nefunguje ekonomika, že máme v této chvíli historicky největší nezaměstnanost, jaké jsme dosáhli prozatím, 10%. Že vláda na to reaguje tím, že změní metodiku a z 10% udělá osm.
Aktuální nezaměstnanost (k lednu 2013) podle dříve užívané metodiky činí 10,1 %, podle nové metodiky výpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí, která vyjadřuje "podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku", se jedná o přibližně 8 %. V roce 2004 nezaměstnanost činila 10,2 %, podle metodiky, která se v tomto roce začala nově používat a používala se do konce roku 2012, však činila 9,2%. (Průměrná míra nezaměstnanosti od roku 1997 do roku 2012 . xls)
MPSV:"Údaje počínaje měsícem říjnem 2012 jsou zveřejněny podle stávající i nové metodiky paralelně, od ledna 2013 pouze podle nového výpočtu." Na výše uvedeném odkazu lze mj. nalézt také oficiální důvody pro změnu metodického postupu.
Dřívější metodika fungovala od druhé poloviny roku 2004: "za nezaměstnané považují všechny osoby od 15 let, které nejsou zaměstnané, jsou pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů a v průběhu posledních čtyř týdnů hledaly aktivně práci, a to prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce či přímo v podnicích, využíváním inzerce a podnikáním kroků pro založení vlastní firmy." I tehdy se očekávalo snížení "přibližně o 1,5 až 2 procenta" oproti původní metodice.
Ke zrušení akcií má dojít právě od 1. ledna, bude-li účinný ten zákon o obchodních korporacích, tak ty nové společnosti už nebudou moci mít anonymní akcie.
Návrh zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů byl schválen Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení dne 19. února 2013. 25. února byl postoupen Senátu. První část paragrafu 2, odst. 1 návrhu, postoupeného Senátu, zní: "K 1. lednu 2014 se mění listinné akcie na majitele, které nejsou imobilizovány, na listinné akcie na jméno; k tomuto dni rovněž dochází k odpovídající změně stanov společnosti." Výrok Pavla Blažka hodnotíme s odkazem na výše uvedený citát sněmovního tisku jako pravdivý.
Pojistná kapacita pojišťovny EGAP, která pojišťuje úvěrová rizika při exportu českých investic, je textová část zákona. A teď je tam v tom zákoně uvedeno 270 miliard.
Ve státním rozpočtu na rok 2013 je pojistná kapacita EGAP skutečně stanovena na 270 mld. Kč.
EGAP: "Exportní pojišťovna nesmí přijmout k pojištění vývozní úvěrová rizika přesahující její pojistnou kapacitu. Pojistnou kapacitou se rozumí horní limit pojistné angažovanosti z uzavřených pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění, jimiž se na období do konce daného kalendářního roku může exportní pojišťovna smluvně vázat. Ve státním rozpočtu na daný rok se stanoví výše pojistné kapacity exportní pojišťovny..."
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 č. 504/2012 Sb. (. pdf - str. 1): "Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši270 000 000 000 Kč..."
My tady máme zákon o státní službě, který už dlouho let je schválen, akorát se pořád odkládá účinnost.
Podle dohledaných informací hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera o odkládání účinnosti služebního zákona jako pravdivý.
Jedná se o zákon č. 218/2002 o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) ze dne 26. dubna 2002.
Podle Transparency International(.pdf, strana 12)"uvedená norma ovšem do dnešního dne nenabyla plně účinnosti a vztah státních zaměstnanců a státu se nadále řídí zákoníkem práce. Česká republiky je tak de facto jedinou zemí EU, která nemá postavení státních úředníků upraveno zvláštním zákonem."
Podle Aktuálně.cz byla účinnost služebního zákona, který byl přijat již za Zemanovy vlády, odsunuta za Špidlovy vlády v roce 2003. Dále byla účinnost posunuta za vlády Mirka Topolánka a to na dvakrát - poprvé na roky 2009 - 2011, poté znovu až na léta 2014 - 2015. Současná vláda Petra Nečase odložila účinnost služebního zákona na léta 2017 - 2018.
Pane redaktore, o čem já hovořím, to je minimální mzda kolem 40% k průměrnýmu výdělku a to je nejnižší minimální mzda ve světě. To je prostě, i země, který jsou ekonomicky daleko pod námi, tak takovýto poměr minimální mzdy k průměrné mzdě v národním hospodářství prostě mají.
Vycházíme-li z aktuálních dat OECD, kde nejnovější dostupné údaje jsou za rok 2011, vypadá poměr mezi minimální a průměrnou (mean) mzdou skutečně jako jeden z nejhorších na světě. Podle těchto údajů dosahuje minimální mzda 29 % průměrné mzdy. Hůře jsou na tom jen v Mexiku (18 %) a v USA (28 %), kde však platí pro každý stát jiná minimální mzda.
Lépe jsou na tom jak naši sousedé (Slovensko – 36 %, Polsko 36 %), tak i výše zmíněné Turecko (38 %) nebo Řecko (35 %).
Porovnání s mediánem (tzv. střední hodnota, vyjadřuje statisticky nejběžnější příjem, kdy přesně polovina populace má nižší příjem a polovina vyšší; je přesnější než průměr, protože ji tolik neovlivňují extrémní hodnoty) vyznívá ještě hůře, zde minimální mzda v ČR dosahuje 35 % mediánu, zatímco na Slovensku 46 %, v Polsku 45 % a například v Turecku dokonce 71 %.
ZeměMM vs průměrMM vs mediánČR29 %35 %Slovensko36 %46 %Polsko36 %45 %Turecko38 %71 %Řecko35 %51 %Rumunsko33 %48 %Litva36 %48 %Lotyšsko43 %57 %
Z výše uvedeného je patrné, že minimální mzda v ČR rozhodně nedosahuje ani 40 % průměrné mzdy, tento poměr je však v celosvětovém měřítku velmi špatný a skutečně zaostáváme i za méně rozvinutými zeměmi, rozhodli jsme se tedy výrok hodnotit jako pravdivý.
Pro Českou republiku byl vládou Mirka Topolánka dojednán relativně mírný závazek do roku 2020 dosáhnout podílu OZE na celkové spotřebě energie ve výši 13 %.
Zmíněné dohody o zvýšení podílu využívání energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020 bylo dosaženo za vlády Mirka Topolánka na summitu EU v březnu roku 2007. Výsledkem této dohody je Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (.pdf), která pro Českou republiku stanovuje cílovou hodnotu podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 ve výši 13 %. (Příloha I. uvedené Směrnice)
V následujícím odkaze (Zdroj: Směrnice 2009/28/ES) jsou zobrazeny dva grafy ilustrující "mírnost" či "tvrdost" závazku pro ČR vzhledem k ostatním zemím.
Z obou grafů vyplývá, že závazek zvýšení podílu využívání energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020 pro ČR je vzhledem k ostatním zemím skutečně "mírný". Jak požadavky na celkový podíl těchto zdrojů (zmíněných 13 %), kde je ČR na 24 místě z 27 zemí, tak i požadavek na jejich navýšení oproti stavu z roku 2005 (6,9 %), kde se ČR nachází na 25 místě z 27 zemí, totiž řadí naši republiku mezi země, na které jsou vztaženy nejnižší nároky.
Nicméně přesto policie má v současné době necelých těch 39 tisíc policistů schválených vládou. Na to má pokrytý peníze.
Pro rok 2013 vláda schválila celkem 38 996 služebních míst u Policie ČR, tedy necelých 39 tisíc. Co se týče financování, "na služební příjmy policistů pak policie dostane 14,3 miliardy korun. Dohromady s dalšími výdaji, jako je například zdravotní a sociální pojištění, tak tato částka činí 19,3 miliardy korun."
Já jsem nikdy nevyslovil názor o 11. září blízký názoru pana Hájka.
Václav Klaus označil v roce 2009 knihu Petra Hájka, ve které prezentuje své radikální názory na 11. září, za podnětnou a vedoucí k zamyšlení. "Hájek primárně říká, že nános mediální manipulace nad 11. zářím, nad Usámou bin Ládinem i nad bombardováním Srbska je obrovský, to nutí každého k zamyšlení," uvedl Klaus.
Nedá se ovšem říct, že by s Petrem Hájkem v jeho postojích souhlasil. Například v roce 2011 podle dostupných informací zakázal Hájkovi se k této události do médií vyjadřovat.
V květnu 2011 se pak Václav Klaus distancoval od názoru svého mluvčího takto: "Jeho vyjádření považuji za nešťastné. Potenciální důsledky – včetně možných férových i neférových interpretací tohoto vyjádření – nebyly zřejmě autorem domyšleny."
České domácnosti zaplatí za elektriku pořád ještě relativně málo, když se podíváte, kolik se platí v Evropské unii. Němci a Dánové platí několikanásobně více, než platí české domácnosti.
Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o cenách elektřiny v zemích EU jako pravdivý.
Server Ekolist.cz s odvoláním na data Evropského energetického portálu (statistika Electricity households) zveřejnil statistiku cen elektřiny v jednotlivých zemích. Z tohoto přehledu je patrné, že ceny v České republice jsou 9. nejnižší v EU, šlo by tedy mluvit o "relativně nízkých cenách".
Co se týká srovnání České republiky s Německem a Dánskem, je patrné, že v obou zemích jsou ceny elektrické energie pro domácnosti skutečně vyšší.
ZeměCena elektrické energie pro domácnosti (MWh/Euro)Česká republika 148,70 Německo 259,83 Dánsko 302,17
Ministr Kalousek správně uvádí, že v kontextu celé EU jsou ceny elektřiny pro domácnosti v České republice relativně nízké, v případě Dánska a Německa jsou ceny pro domácnosti skutečně velmi výrazně vyšší. Je ovšem otázkou, zda je zcela vhodné srovnání ČR se zmíněnými zeměmi v této oblasti, neboť mají výrazně odlišnou kupní sílu či příjmy domácností.
Ale ten člověk (Mládek, který urážel živnostníky, pozn.) je tam dál v tom širším vedení, které představuje stínová vláda.
Výrok Jiřího Paroubka Hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. 25. dubna 2013 vydala ČSSD tiskovou zprávu s názvem Nová stínová vláda, podle které je součástí stínové vlády i Jan Mládek, a to za resort financí. O výroku Jana Mládka a reakcích na ně se můžete dočíst na zpravodajských serverech iDnes.cz či Novinky.cz.
