Přehled ověřených výroků

Výrok Bohuslava Svobody hodnotíme na základě nalezených informací jako nepravdivý.

Tento výrok byl vyřčen v souvislosti s obnovením smlouvy o provozu Opencard na jaře roku 2012. Město Praha se dostalo do situace, kdy převzalo správu kartového centra, licence ke kartám ovšem zůstaly ve vlastnictví společnosti Haguess.

Výměna nebo prodloužení platnosti se nicméně z celkového počtu držitelů (viz předchozí výrok) týkala v roce 2012 pouze okolo 330 000 majitelů (podle DPP), kterým měla platnost karty vypršet v rozmezí 1. srpna 2012 - 31. července 2013.

V hodnocení vycházíme z loňské publikace (.pdf, str. 106) Evropské asociace fotovoltaického průmyslu, která shrnuje instalovaný výkon (jeho odhad) pro jednotlivé evropské země v r. 2012. Jde přitom o výkon fotovoltaických i solárně termálních elektráren. Údaje o HDP pak poskytuje Eurostat.

stát HDP

(mld. Euro) výkon

(MW) MW/mld. Euro Česko152,5195912,848 Německo 2643,9 24678 9,334 Itálie 1565,8 12754 8,146 Slovensko 72,9 468 6,421 Belgie 377,1 2018 5,352 Španělsko 1050,2 4400 4,190 Bulharsko 39,2 135 3,447 Řecko 195,0 631 3,236 Slovinsko 35,7 81 2,267 Malta 6,8 12 1,766 Francie 2033,7 2659 1,307 Portugalsko 166,5 183 1,099 Lucembursko 43,6 30 0,688 Rakousko 309,3 176 0,569 Kypr 17,8 9 0,504 Británie 1914,3 875 0,457 Nizozemsko 601,1 103 0,171 Dánsko 245,1 16 0,065 Maďarsko 99,6 4 0,040 Švédsko 410,7 15 0,037 Rumunsko 131,3 3 0,023 Irsko 162,3 3 0,018 Estonsko 16,9 0,2 0,012 Litva 32,5 0,3 0,009 Lotyšsko 21,9 0,2 0,009 Polsko 381,0 3 0,008 Finsko 194,8 1 0,005

Z tabulky je vidět, že premiérů výrok je pravdivý: v poměru k HDP má Česko opravdu nejvyšší výkon v EU, a to s podstatným náskokem.

Čtveřici (ihned.cz) Milošem Zemanem navržených kandidátů na post ústavního soudce ocenil mimo jiné předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, Jan Kudrna či Jaroslav Bureš (pro novinky.cz)

Josef Baxa: "Každý z nich reprezentuje určitou hodnotu a kvalitu a určitě budou posílením ÚS"

Ve stejném duchu se pro novinky.cz vyjádřil Jan Kudrna, odborník na ústavní právo z Univerzity Karlovy v Praze :

"Skvělá volba. Prezident měl rozhodně šťastnou ruku, jak erudované lidi navrhl."

Jaroslav Bureš, předseda Vrchního soudu v Praze uvedl, že zná dva z navrhovaných - Jaroslava Fenyka a Jana Filipa. Pro server novinky.cz okomentoval pouze druhého z nich, o kterém prohlásil

"Ten na Ústavní soud patří".
Ná základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok prezidenta Zemana jako pravdivý .

Zákon o NKÚ byl od svého přijetí v roce 1993 novelizován hned jedenadvacetkrát, přičemž v lednu 2013 senátoři skutečně "nepodpořiliústavní novelu, podle které měl mít NKÚ možnost prověřovat také obce, kraje a další instituce a rovněž některé firmy s majetkovou účastí státu, krajů a obcí." (ČT24)

Od roku 1993 bylo přijato celkem 7 ústavních zákonů (viz derogace pasivní), které novelizovaly Ústavu ČR, ale žádný z nich se netýkal postavení a působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. Ke změně části Ústavy týkající se NKÚ tedy nedošlo již od roku 1993.

Zákon o NKÚ byl od svého přijetí v roce 1993 novelizován hned jedenadvacetkrát. Vojtěch Filip hovoří o událostech v lednu 2013, kdy senátoři skutečně "nepodpořiliústavní novelu, podle které měl mít NKÚ možnost prověřovat také obce, kraje a další instituce a rovněž některé firmy s majetkovou účastí státu, krajů a obcí." (ČT24)

Vzhledem k tomu, že nebyla scvhálena ustávní novela, která by umožnila rozšířit pravomoci NKÚ, nebylo možné změnit ani samotný Zákon o NKÚ. Výrok Vojtěch FIlipa tedy pravdivě popisuje nastálou situaci.

• Zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu č. 166/1993 Sb. (.pdf)
• Ústava České republiky (.pdf)

Pro ověření tohoto výroku jsme kontaktovali Klientské centrum České spořitelny. V současnosti bylo dle informací klienského centra předáno více než 260 000 sKaret (viz. kopie emailu níže). S odkazem na toto vyjádření hodnotíme výrok ministryně Mullerové jako pravdivý.

Odpověď na námi zaslaný dotaz naleznete zde.

Slova ministra Hegera potvrzuje jeho náměstek Petr Nosek, který pro server idnes.cz uvedl:

"Chceme touto změnou ušetřit ročně až 1,5 miliardy korun" (Celý článek k nalezení zde.)

Zmíněná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění upravující problematiku poplatků za pobyt v nemocnici a zpoplatnění amalgámových zubních plomb v tuto chvíli (ke dni 20. dubna) není k dispozici.

Z toho důvodu hodnotíme výrok ministra Hegera pro tuto chvíli jako neověřitelný.

Zákonč. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím - aktuální znění, paragraf 11:

(2) Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud:
a) jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí,
b) ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období,nebo
c) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského.

Výrok hodnotíme na základě dohledaného zápisu z jednání rady ÚSTR jako pravdivý.

Zápis z 1. jednání (.pdf - Ad 3.) Rady ÚSTR popisuje, že ihned po zvolení vedení Rady, přijalo toto těleso změny v jednacím řádu, které umožnily jak otevření svých schůzí (" Jednání Rady je veřejné"), tak i pořizování audiozáznamů (na webu ÚSTR jsou dohledatelné audiozáznamy z dalších jednání Rady).

Z celkových 37 senátorů za ODS, hlasovalo dne 31. března 2005 na 4. schůzi Senátu pro daný zákon 18 (tedy necelá polovina) senátorů z této strany. Senátor Moldán poté (v roce 2010) vystoupil z ODS a kandidoval za stranu TOP 09. Při hlasování v Poslanecké sněmovně (konkrétně se jedná o 41. schůzi PSP ČR) č. 513 o daném návrhu nebyl žádný z poslanců ODS pro návrh a 42 jejích poslanců bylo proti (celkový počet ze 166 přítomných proti byl 44).

Výrok senátora Jirsy je hodnocen jako zavádějící. Přestože popisuje vcelku přesně reálie kolem novely volebního zákona v roce 2000, tak není pravda, že tato úprava prošla v obou komorách ústavní většinou, jak konkrétně tvrdí.

Co se týká zmíněného volebního zákona, tak v roce 2000 byl novelizován tak, že zaváděl některé nové prvky, které měly posilovat silnější strany ve volbách (např. zvýšení počtu volebních obvodů). Tato novela, která prošla zákonodárným procesem, byla prezidentem Havlem (ten nejprve zákon také vetoval) skutečně poslána k Ústavnímu soudu (.pdf - usnesení ÚS), jenž ji v roce 2001 zrušil (ne však celou).

Co se týká hlasování v obou komorách, senátor Jirsa mluví o ústavní většině. Ta je definována jako nejméně třípětinová podpora všech poslanců/přítomných senátorů. V Poslanecké sněmovně je tedy třeba pro ústavní většinu nejméně podpora 120 poslanců a v Senátu se počet mění v závislosti na počtu přítomných.

HlasováníPodpora návrhu novely vol. zákonaPoslanecká sněmovna - 3. čtení Pro 117Senát Pro 40 (ze 79 přítomných) Poslanecká sněmovna - po vetu prezidenta Pro 124

Jak vyplývá s výše přiložené tabulky, ústavní většinou novela volebního zákona prošla pouze v Poslanecké sněmovně, a to až po vetu prezidenta Havla. Klasicky ve třetím čtení nedosáhla podpora ústavní většiny ani zde. Pro doplnění uvádíme, že tento typ zákona automaticky k prosazení ústavní většinu nepotřebuje, senátor Jirsa se na ni ovšem explicitně odvolává.