Přehled ověřených výroků

Konkrétně se jednalo o 41. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, na které v 513. hlasování dne 23. února 2005 rozhodovalo o Vládním návrhu zákona o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie. Bylo přítomno 166 poslanců, 44 bylo proti návrhu (z toho 42 z ODS, dalšími dvěma proti byl po jednom poslanec za KDU-ČSL a KSČM) a 106 pro. Vzhledem k následné specifikaci, jsou uvedená data vztažená pouze z Poslanecké sněmovny.

Výrok Petra Nečase hodnotíme jako neověřitelný. Zmínka o možném nestranickém ministrovi obrany přijatelném pro všechny tři koaliční strany se objevila v médiích v souvislosti se jménem Rudolfa Jindráka (Finanční noviny, Insider). Nepodařilo se nám však nalézt znění žádné politické dohody ohledně jmenování tohoto nového ministra.

Počet živnostenských oprávnění v roce 2012 dle zprávy (.doc) Svazu obchodu a cestovního ruchu dosáhl 3 225 372 (viz. tabulka na s. 2).

Informace o reálném počtu živnostníků v ČR však zachycují např. data ČSÚ z posledního sčítání domů, lidu a bytů z roku 2011. Jako OSVČ se k 26.3. 2011 označilo 589 168 osob.

Z Výběrového šetření (.xls) pracovních sil, které realizuje ČSÚ, vyplynulo, že 692,9 tisíc osob má jako své hlavní zaměstnanání podnikání bez zaměstnanců, tj. OSVČ.

Na základě těchto dostupných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Jak je uvedeno na webu Víta Bárty a v článcích na serverech iHNED.cz a Lidovky.cz, slíbil, že věnuje na dobročinné účely svůj poslanecký plat, na který ovšem po přijetí ministerského křesla nemá nárok. V této otázce bylo prohlášeno, že částku odpovídající poslaneckému platu a poslaneckým náhradám bude na dobročinné účely věnovat nadále. Je však nutné podotknout, že ministerský plat s náhradami (112 512 17 100), který Bártovi náležel v době jeho činnosti na Ministerstvu dopravy ČR (červenec 2010 - duben 2011), je vyšší než plat poslance s náhradami (58 944 43 300 Kč).

Kam směřovaly přebývající peníze se nepovedlo dohledat. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako zavádějící, a to na základě informací ze stránek vlády, Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR, stránek Ministerstva práce a sociálních věcí, oficiálních stránek ODS a zpravodajských článků.

Problematika, týkající se karty sociálních systémů, tzv. sKarty, je poněkud složitější, než uvádí Jiří Pospíšil. Tato karta byla zaváděna v souvislosti se sociální reformou vlády již v roce 2011 za bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka.

Karta sociálních systémů byla zmíněna již v návrhu (.doc, str. 21) novely zákona o pomoci v hmotné nouzi předloženého 25. května 2011. Uvádí mj., že " příspěvek se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, " a to využitím platební funkce karty, převodem na účet nebo v hotovosti. V legislativním procesu lze vidět, že tento návrh byl přijat Poslaneckou sněmovnou (žádný poslanec z ODS nehlasoval proti), odmítnut Senátem a následně opět přijat v původní verzi PS (za ODS tři nepřihlášení poslanci a 50 hlasujících pro). Bývalý předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura uvedl, že strana měla hlasovat pro sKarty na základě podmínky dobrovolnosti jejího využití při vyplácení dávek s výjimkou lidí zneužívajících sociální dávky.

Problém nastal následně v souvislosti s dodatkem (resp. přílepkem) k zákonu o sociálně-právní ochraně dětí, kde se mění také vyplácení dávek podpory v nezaměstnanosti, což premiér Petr Nečas označil, za " podfuk " na vládu a koalici. Také on označil dobrovolnost za dohodnutou podmínku. Projekt sKaret se dostal pod kritiku opozice, odborů, ombudsmana i koaličních poslanců.

Již 25. října 2012 byl v Senátu předložen návrh na zrušení těchto karet. Schválen byl usnesením až 31. ledna 2013 a předán 8. února 2013 k projednání do Poslanecké sněmovny. Pro tento návrh hlasovala i část senátorů za ODS.

ODS tedy v podstatě odmítá formu vyplácení dávek pouze prostřednictvím této sKarty (prosazuje dobrovolnost), neodmítá však kartu sociálních systémů jako celek, ačkoliv pro její zrušení hlasovala část senátorů ODS. Že s těmito kartami ODS počítá, ukazuje i tisková zpráva, ve které uvádí 10 priorit pro revizi koaliční smlouvy. Na základě těchto zmíněných důvodů hodnotíme výrok jako zavádějící.

Skupina Agrofert Holding podnikatele Anreje Babiše měla v roce 2012 nekonsolidované tržbyve výši 202 miliard korun. Nepodařilo se nám ovšem nalézt konkrétní rozdělení této částky podle divizí ve firmě (skupina podniká zejména v zemědělství, chemickém průmyslu a potravinářství, předloni vstoupila také do lesnictví a dřevařství).

Andrej Babiš sám k hospodaření v potravinářství uvedl, že výkonnost této části jeho skupiny je horší, než plánovali. Babiš v prosinci minulého roku také odhadoval, že marže v potravinářství nepřekročí jedno procento.

Výrok označujeme za neověřitelný, a to s ohledem na absenci jiných dostupných zdrojů nežli samotných prohlášení senátora Okamury (dále taktéž např. zde či zde) referujících o jeho činnosti a snaze o získání podpory pro uvedené návrhy. Dohledat nelze rovněž ani jejich zmíněnou písemnou podobu.

Z návrhu pražského rozpočtu na rok 2013 je zřejmé, že v jednotlivých kapitolách došlo ke vzniku rezerv. Pouze v kapitole Doprava (položka financování - doprava - MHMP-OMI) je úspora investičních prostředků 384 mil. Korun. Návrh přitom opravdu počítá s výdaji na další stavbu tunelu (položka výdaje - doprava - kapitálové výdaje - MHMP-OMI - MO Špejchar - Pelc/Tyrolka).

Nemůžeme však bohužel zjistit, jaké byly plánované výdaje na výstavbu tunelu v roce 2012. Původní návrh rozpočtu na loňský rok obsahuje namísto konkrétních výdajů na investice pouze obecnou rezervu (v návrhu je to položka výdaje - pokladní správa - kapitálové výdaje).

Nemůžeme proto ověřit, zda prostředky byly "v celém rozsahu převedené z loňského roku", nebo je město v roce 2012 využilo jinak než k tvorbě rezerv.

Výrok hodnotíme na základě veřejně dostupných informací z webu Eurostat jako pravdivý. Stránka nabízí přehledně zpracovanou tabulku nezaměstnanosti pro evropskou sedmadvacítku od roku 2003 po rok 2012. Z ní pro Vás Demagog.cz vytáhl data pro Polsko, Českou a Slovenskou republiku.

Nezaměstnanost v %

2003

20042005

2006

20072008

2009

2010

2011

2012

Polsko19.7

19

17.8

13.9

9.6

7.1

8.2

9.6

9.9

10.6

Slovensko

17.6

18.2

16.3

13.4

11.1

9.5

12

14.4

13.9

14.7

Česká republika

7.8

8.3

7.9

7.2

5.3

4.4

6.7

7.3

6.7

7.8

Ve sledovaném období měly obě země vyšší procento nezaměstnanosti než ČR, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Směrnice (2012/0366 COD - Aj.) upravující mimo jiné výrobu, prezentaci a prodej tabákových produktů spadá (Key players - committee responsible) pod výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Zuzana Roithová je členkou výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO).

Zmíněná směrnice má doplnit již existující směrnici Evropského parlamentu a Rady (2001/37/ES) ze dne 5. června 2001. Momentálně čeká v Parlamentu na první čtení.