Tomio Okamura
Já jsem nikdy nebyl členem žádné politické strany.
O tom, že Okamura není členem žádné politické strany se můžeme dočíst na několika jeho osobních stránkách (např. na jeho prezidentském webu). Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.
Václav Klaus
Ministr spravedlnosti o tom byl informován a různé věci se konzultovaly s někým, koho i on doporučil.
Na tiskové konferenci z 1. ledna 2013 se ministr spravedlnosti Pavel Blažek vyjádřil takto: "O amnestii jsem věděl, protože se mnou byla předběžně konzultována jak ze strany prezidenta republiky, tak ze strany předsedy vlády. Podle příslušných zákonů i podle přání pana prezidenta jsem o tom nemohl nikoho informovat, takže pro orgány činné v trestním řízení je to informace nová." Z tohoto tvrzení tedy vyplývá, že byl o amnestii informován.
Nicméně nepodařilo se nám dohledat nic o tom, že probíhaly konzultace i s nějakou další osobou doporučenou ministrem spravedlnosti a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
Miroslav Kalousek
Ekonomika České republiky není na úrovni produktivity německé ekonomiky.
Výrok ověřujeme jako tvrzení o produktivitě práce. Ta se zpravidla měří jako poměr HDP dle kupní síly k celkovému počtu hodin práce v ekonomice. Eurostat sbírá údaje o produktivitě práce v jednotlivých evropských zemích. Zatím jsou k dispozici do r. 2011, i tak ovšem jednoznačně podporují tvrzení ministra Kalouska:
(hodnoty představují podíl z průměru EU v %)
2001 2003 2005 2007 2009 2011 Průměr EU 100 100 100 100 100 100 Česko 67,9 71,2 73,1 76,3 75,9 74,1 Německo 106,2 107,9 108,6 108,4 104,3 106,6
Přestože se česká ekonomika co do produktivity postupně spíše přibližuje evropskému průměru, na německé úrovni skutečně zatím není.
Zuzana Roithová
Ta úloha pacienta přece, který musí být vztažen do toho systému, je o to, aby se staral o své zdraví a věděl, že když se o ně dobře stará od mládí, například tolik nekouří a podobně, a chodí na preventivní prohlídky, tak že z toho něco má. Nejenom ten stát, ale i on. A to je třeba systém, které mají v Německu, kdy dostává vlastně jakési bonusy, kdy ta jeho spoluúčast případně na některých těch doplatcích se snižuje, vlastně se odčítá jakoby z těch bonusů.
Podstatným rozdílem, mezi systémem zdravotního pojištění v Německu a v ČR je, že v Německu je tzn. dvojí - zákonného a soukromého. Od určité výše příjmů je možno si v Německu vybrat, zda-li člověk bude přispívat odvodem ze mzdy do zákonného systému, či se mu více vyplatí soukromé. Podstatným rysem soukromého pojištění je, že zde je legální zohledňovat rizikovost pojištěnce, tudíž už rovnou může pojištěnec dostat slevu, je-li například nekuřák. Nicméně většina lidí je ve státním pojištění. Odvod do něj činí 15,5% z příjmu pojištěnce, přičemž 7,3% platí zaměstnavatel a 8,2% zaměstnanec. Tyto peníze putují do centrálního fondu - "GKV" - ze kterého jsou potom vypláceny pojišťovnám. Klíčovým faktem je, že pojišťovny ve státním systému nesmí odmítnout pojištěnce kvůli jeho větší rizikovosti. Tudíž na centrální úrovni není tvořena motivace pro lidi, aby se chovali ohleduplněji ke svému zdraví. Tento úkol spočívá na pojišťovnách, které mají možnost své pojištěnce motivovat různými bonusy či slevami. Odvody to stáního systému GKV (ze kterého jsou placeny příspěvky pojišťovnám) jsou tedy dány procentuálním odvodem ze mzdy (stejně jako v ČR) avšak rozdíl spočívá v tom, že pojišťovny mají možnost motivovat své pojištěnce k zodpovědnějšímu chování. A jelikož je v Německu na trhu opravdu hodně pojišťoven a lidé mají možnost si mezi nimi vybírat podle toho, co která nabízí - některé nabízejí slevy (dostanete nějaké peníze zpět), dotace na pobyty, proplácení nadstandardu atd.
Chováte-li se tedy zodpovědně, tak si můžete na trhu najít takovou pojišťovnu, která Vás za to odmění, tudíž výrok hodnotíme jako pravdivý.
Zdroje:
Miloslav Ransdorf
Samozřejmě těch, mluví se o řeckých, mluví se o ruských miliardářích, kteří tam uložili svoje zisky (na Kypru - pozn. Demagog.cz), to je, uvádí se, že to je asi 31, podle některých údajů až 31 miliard eur, jsou teda vklady ruských zbohatlíků.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož přesná struktura ruských vkladů u kyperských bank není známa. V médiích se sice objevilo několik odhadů uvádějící přibližný objem těchto prostředků, nicméně z nich nelze určit, jakou část tvoří zisky ruských miliardářů. Podle webu Českého rozhlasu se vklady ruských společností a občanů na Kypru mohou pohybovat mezi 20 a 40 miliardami eur. Česká televize ve svém článku uvádí dva údaje. Podle jednoho mají mít Rusové v kyperských bankách uloženo 30 miliard eur, v závěrečné shrnující tabulce se pak objevuje částka odhadující vklady ruských firem a ruských občanů na 20 miliard eur. Pokud jde o korporátní sféru, podrobnější analýzu dané problematiky přináší agentura Moody´s, která odhaduje výši vkladů ruských bank a společností na Kypru na 31 mld. amerických dolarů (přibližně 24,1 mld. eur), tato suma však nezahrnuje vklady soukromých střadatelů.
Tomáš Jirsa
Je signifikantní, že při poslední volbě v Senátu nebyl zvolen hlavní iniciátor vzniku ÚSTR, emeritní senátor a dnešní starosta Jičína Jiří Liška.
Výrok je na základě dostupných zpráv o volbě členů Rady ÚSTR v Senátu hodnocen jako pravdivý.
Na úvod poznamenáváme, že nakolik "je signifikantní" nezvolení Jiřího Lišky do Rady ÚSTR, není součástí hodnocení. Soustředíme se pouze na fakta, která jsou ve výroku senátory Jirsy obsažena.
Jiří Liška, bývalý místopředseda Senátu, byl kandidátem do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, kterého nominovala Poslanecká sněmovna. Nicméně zvolen nebyl, jak dokládají mediální výstupy (ČT) z této volby, tak i stenozáznam (vystoupení senátorky Hany Doupovcové) z jednání Senátu, kdy výsledky volby, které se Liška účastnil, oznámila senátorka Doupovcová:
"...Druhá volba. První volba, druhé kolo – návrh Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR do Rady ÚSTR. Počet vydaných lístků 65, počet odevzdaných platných i neplatných lístků 65. Z toho neplatných lístků 5. Pro Jiřího Lišku bylo odevzdáno 23 hlasů. V druhém kole I. volby nebyl pan Jiří Liška zvolen. Děkuji." Tomáš Jirsa také zmiňuje politické aktivity Jiřího Lišky. Ten je skutečně bývalým senátorem (do roku 2010) a současným starostou Jičína.
Role Lišky při vzniku ÚSTR je taková, že byl jedním z předkladatelů zákona o Ústavu paměti národa (.pdf - 1. snahy o založení podobné instituce), tento návrh také v Senátu obhajoval. Informace o dalším vývoji, který směřoval k založení ÚSTR, lze dohledat na webu této instituce (chronologie vzniku), a to včetně podílu tehdejšího senátora Lišky.
Petr Bendl
Státní pozemkový úřad není oprávněn, a to jen cituji: tyto informace zveřejňovat s ohledem na zákon číslo 106, kde je, a to cituji: Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou již takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytováním informace souhlasí.
Zákonč. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím - aktuální znění, paragraf 11:
(2) Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud: a) jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí, b) ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období,nebo c) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského.
Pokud sociální demokracie považovala před pěti lety vznik ÚSTR a výběr první rady za zpolitizovaný (připomeňme, že v ní nezasedl žádný aktivní člen jakékoliv strany)...
Jak lze soudit z chronologie na webu Ústavu pro studium totalitních režimů, z medailonků jednotlivých bývalých a současných členů a z informací dostupných na internetu, v první Radě ÚSTR opravdu nebyl nikdo aktivním členem jakékoli politické strany. Ivan Dejmal byl členem Strany Zelených, kvůli nominaci do ÚSTR ale svoje členství pozastavil.
Sociální demokracie se skutečně vyjadřovala proti ÚSTR a označila jej za zpolitizovanou instituci. Pro ilustraci uvádíme slova Davida Ratha, pronesená ve sněmovně 2. května 2007: " Tedy je smutné, že Občanská demokratická strana se poučila z těch nejtemnějších stránek české historie a snaží se z historie udělat svoji služku a snaží se, aby historie byla vykládána tak, jak se to hodí ODS (..) My odmítáme vytvoření politického ústavu marxismu-leninismu pro pana Langera... "
O něco později, v roce 2010, dokonce Jiří Paroubek nařknul ÚSTR z podílení se na volební kampani ODS: " Ukazuje se stále více, že Ústav pro studium totalitních režimů řídí osobně pan (Ivan) Langer, šéf kampaně ODS. "
Petr Fiala
Máme už jen něco nad 20 % učitelů do 35 let, nad 50 % nebo téměř 50 % jsou učitelé starší 46 let.
Data podle Analýzy ÚIV (Ústav pro informace ve vzdělávání) za rok 2010 (. pdf) potvrzující výrok ministra Petra Fialy.
do 25 let26 - 3536 - 4546 - 5556 - 6566 a více let3,2 %19,1 %26,9 %33,8 %15,5 %1,5 %
tzn.
do 35 letnad 46 let22,350,8
Jan Mládek
...hlavním zdrojem příjmu rakouské Erste je Česká spořitelna a ostatní investice toho tolik nenesou.
Podle tiskové zprávy (.pdf) Erste Group z 28. února tohoto roku byl čistý zisk z České republiky za poslední dva roky nejvyšší z celého segmentu Střední a východní Evropa. Částky vám přinášíme v přiložené tabulce.
Čistý zisk/ztráta k za účetní období
20112012Rakousko296,5340,1Česká republika465,5520,5Rumunsko-31,2313,3Slovensko173,2169,6Maďarsko-566,6-55,1Chorvatsko73,145,7Srbsko5,010,0Ukrajina-23,1-44,3*v mil EUR
