Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webu europe.eu jako pravdivý. Evropská unie se definitivně přihlásila k boji proti klimatickým změnám v roce 2005 dokumentem "Jak zvítězit v boji proti celosvětové změně klimatu." (pdf.)

Klíčovým přístupem pro dosažení toho cíle je dlouhodobá strategie"Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050,“ (pdf.) v rámci které se EU podle europe.eu zavázala k:

"- snížení emisí skleníkových plynů, které EU vypouští, na úroveň alespoň o 20 % nižší, než jaká byla v 90. letech 20.století;

- navýšení podílu energie, která se vyrábí z obnovitelných zdrojů – mělo by to být 20 % veškeré spotřebované energie;

- snížení spotřeby o 20 % oproti předpokládaným hodnotám, a to prostřednictvím větší energetické účinnosti."
Je tedy pravdou, že EU prosazuje podporu OZE v rámci boje proti klimatickým změnám, zejména globálnímu oteplování.

Nepodařilo se nám ve veřejně dostupných zdrojích najít statistiky o rozdaných pokutách za rok 2012.

Od 1. ledna 2013 došlo k reorganizaci systému policejních škol v tom smyslu, že původně šest samostatných institucí (vyšší policejní školy v Praze, Brně, Jihlavě, Holešově a školské účelové zařízení v Praze - Ruzyni) bylo administrativně sloučeno na tři vyšší policejní školy (v Praze s odloučeným pracovištěm v Jihlavě, Opatovicích s odloučeným pracovištěm v Praze Ruzyni, Holešově s odloučeným pracovištěm v Brně).

Problematickou částí výroku je však odhad výše úspor. Konkrétní analýzu dopadů tohoto opatření se nepodařilo dohledat. Podle vyjádření tiskové mluvčí ministerstva vnitra z 24. července 2012 byl odhad úspor vyčíslen zhruba na 144 milionů korun. Nicméně v září 2012, tedy období přijetí nové koncepce vládou, byla ministerstvem vnitra výše úspor odhadována na 115 milionů korun ročně.

Jelikož poslední dostupné odhady finančního dopadu těchto úsporných opatření uvádějí znatelně nižší částku, hodnotíme výrok jako zavádějící.

V archivu ČT, konkrétně relací pořadu Otázky Václava Moravce, je nejnovějším dílem (cca 57:25 a dále), kdy je poslanec Paroubek zmiňován jako host toho pořadu je 5. června 2011, což je více než rok a půl.

S ohledem na zmiňované datum hodnotíme výrok jako pravdivý.

Společnost Agrofert Holding koupila v dubnu 2009 Agropol Group, čímž získala mj. také společnost Vodňanské kuře, která se zabývá zpracováním drůbeže. Co se týká zaměření, obě společnosti se pohybovaly v zemědělském, respektive potravinářském sektoru: od výkupu obilovin, olejnin nebo průmyslových hnojiv až např. po zpracovatelský průmysl jako jsou mlékárny, pekárny apod. Jednalo se tedy v zásadě o konkurenční společnosti. (viz ČT)

Podíl na trhu zpracování a obchodu drůbeže se měl podle očekávání Andreje Babiše po fúzi v roce 2009 pohybovat až kolem 40 %. Reálným výsledkem za rok 2011 bylo však podle Agrofertu 24 %. Do jaké míry za to může masivní nákup řetězců u Polských výrobců, se nám bohužel nepodařilo zjistit.

Nepodařilo se nám bohužel dohledat, jakou kampaň měl ministr Heger na mysli, Dánsko je nicméně dáváno za příklad země s nejnižší kazivostí zubů u malých dětí. Velký vliv na tom patrně mají povinné pravidelné preventivní prohlídky a bezplatná péče pro děti do 18 let.

Na zubní péči pro dopělé pak stát přispívá jen minimálně. Používání běžných amalgánových plomb, o kterých byla řeč, Dánsko úplně zakázalo v roce 2008, pacienti tedy nemůžou volit tuto levnější variantu.

Co se počtu zubařů týká, podle Eurostatu (.pdf) mírně klesl počet praktikujících zubařů v poměru k celkové populaci (z necelých 85 zubařů na 100 tisíc obyvatel v roce 1992 na téměř 78 v roce 2009). I přesto v Dánsku na 100 tisíc obyvatel připadá více zubařů než v České republice. V naší zemi připadlo v roce 2009 67,6 praktikujích zubařů na 100 tisíc obyvatel (strana 2). V absolutních číslech se počet zubařů v Dánsku od roku 1992 prakticky nezměnil (strana 1).

Z této statistiky ovšem nelze dovozovat vytíženosti či počet zákroků zubních lékařů.

Kvůli nedostatku dostupných relevantních informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Jiří Dienstbier společně se skupinou senátorů předložil 10. prosince 2011 návrh (.pdf) na změnu zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.

Tento návrh zákona mimo jiné upravuje pravidla pro financování politických stran a volebních kampaní.

Na své 23. schůzi 14. června Senát návrh zákona schválil a 21. června jej předložil Poslanecké sněmovně. 23. července vyslovila Vláda s tímto návrhem nesouhlas. Celý proces je k dispozici na webových stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Přikládáme také aktuální znění zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. (předpis č. 424/1991 Sb.)

Na základě těchto skutečností hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera jako pravdivý.

Tento Klausův výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat informace, které by výrok buďto potvrzovaly, nebo vyvracely. O amnestii jako takové se však vyjadřoval.

Například podle serveru iDNES.cz krátce po svém prvním zvolení Václav Klaus prohlásil, že institut amnestie je důležitý a správný, zároveň ale již před zvolením tvrdil, že amnestiemi bude šetřit.

Při projevu 15. ledna 2003 na Pražském hradě Klaus řekl: "Podobně je tomu i s tolik diskutovanými milostmi a amnestiemi. I s nimi je třeba šetřit a v žádném případě se nesmí dopustit jejich zpochybňování skrýváním důvodů jejich udělení či argumentováním úředníků prezidentské kanceláře, že prezident důvody těchto výjimečných aktů nemusí uvádět." Podle serveru Týden.cz v červnu 2011 tlumočil pro Lidové noviny Klausův názor jeho tajemník Jakl: "Přeplněnost věznic nemůže být důvodem pro amnestii."

Je pravdou, že v porovnání s rokem 2010 se podařilo v roce 2011 snížit deficitzdravotních pojišťoven o 1.7 miliardy. V roce 2011 také hospodaření tohoto odvětví státního rozpočtu ovlivnilo plošné zvýšení platů lékařu, na které musel ministr Leoš Heger vyčlenit dvě miliardy korun. Ovšem ke zvýšení dolní sazby DPH došlo až v roce 2012.

Z kontextu celé diskuze však vyplývá, že Leoš Heger hovoří hlavně o hospodaření v roce 2012. Z tohoto roku ale nejsou data o hospodaření zdravotních pojišťoven dostupná a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok Michala Babáka hodnotíme z důvodu nedoložitelných tvrzení, týkajících se průběhu aktuálního vyšetřování, „transformování“ společnosti iDTAX či anonymity akcií, jako neověřitelný. Že se jedná o značně rozporuplný výrok dokládá i tisková zpráva ze dne 9. května 2013, v níž Vítkovice Machinery Group podala na Michala Babáka, kvůli mimo jiné výše pronesenému výroku, žalobu na ochranu dobré pověsti právnické osoby.

Firma iDTAX Česká republika s.r.o, na základě informací z výpisu (.pdf) z

obchodního rejstříku, skutečně byla dne 26. května 2009 spoluzaložena

Jaromírem Drábkem a jako její společník je bývalý ministr uveden až do 2. listopadu 2009. Vzhledem k nejasnému významu „přetransformace“ však dál není zcela možné určit, jaký proces měl Michal Babák na mysli. Jednoznačné ovšem je, že Společnost iDTAX byla 24. ledna 2011 prodána akciové společnosti Vítkovice, pod kterou Vítkovice Solution IT také spadá. Jak jsme ale byli upozorněni, z veřejných zdrojů není možné zjistit bližší informace o možných interních postupech probíhajících ve společnostech zaintegrovaných do Vítkovice Holding.

Co se dále týče anonymních akcií Vítkovic, i tato část tvrzení je složitě ověřitelná z důvodu nejasné definice "anonymních akcií“, a jakékoliv jednoznačné odůvodnění je tak lehce vyvratitelné. Na základě informací (.pdf) z obchodního rejstříku jsou akci Vítkovice a.s. „na majitele“, vlastníci akcií tedy nejsou zcela evidentní. Vítkovice Machinery Group se k této věci vyjádřila prostřednictvím tiskové zprávy explicitně věnované redakcím. Uvádí v ní, že Vítkovice a.s. nemá anonymní akcie, neboť je od roku 2003 vlastněna společností Vítkovice Holding, a.s. a akcionáři této společnosti jsou známi: VTK Group (s 50 %), Ing. Jan Světlík (s 45 %) a skupina KKCG Industry (s 5 %). Nutné je ale podotknout, že bez přístupu k informacím z Centrálního depozitáře cenných papírů není možné doložit vlastnickou strukturu společnosti. Ve veřejně dostupných službách možnost nástroje pro tento účel není.

Poslední část výroku týkající se společnosti iDTAX a její roli v subdodavatelském řetězci je již poněkud jasnější. Jak Michal Babák správně uvádí, firma iDTAX měla České spořitelně dodávat subdodávky pro elektronické účtenky, neboť, jak uvedl například server eurozprávy.cz, iDTAX byla jediná firma v České republice, která se této oblasti na trhu věnovala. Vztah mezi společnostmi iDTAX, Vítkovice Solution IT a jejich rolemi v provozování aplikací na výplatu sociálních dávek pro ministerstvo práce a sociálních věcí blíže objasňuje další tisková zpráva Vítkovice Machinery Group.

Po přiblížení jednotlivých částí tvrzení je ale závěrem nutné upozornit, že hlavní argument Michala Babáka o spojitosti aktuálně vyšetřovaných kauz s firmou iDTAX, je opět nejednoznačný. Tisková zpráva od Vítkovice IT Solutions ze dne 1. března 2013 spojitost s kauzami vyvrací, zpravodajské servery lidovky.cz či idnes.cz informující o právě probíhajícím vyšetřování také ve svých článcích o

propojení mezi společnostmi iDTAX a dalšími subjekty explicitně nepíší. Jak tyto servery uvádí, právě se prošetřující kauzy se týkají především korupce

a mezi obžalovanými jsou nejvyšší jednatelé společnosti Fujitsu

Technology a členové managementu firem Vítkovice IT Solutions, Digi

Trade, Skill a Techniserv. Ačkoliv tedy Vítkovice IT Solutions

spolupracovaly s Českou spořitelnou, nelze říci, že by se vyšetřování, tak jak je prezentováno médii, jednoznačně týkala společnosti iDTAX. Bližší informace o vyšetřování však nejsou veřejně dostupná, a proto nedisponujeme informacemi, které mohl Jan Babák v této věci případně mít.

Pro přiblížení souvislostí ještě dodáváme, že vztah mezi Jaromírem Drábkem, projektem sKaret a firmou iDTAX musel bývalý ministr práce a sociálních věcí v minulosti vysvětlovat například v televizním pořadu Hyde Park. Bližší informace na toto téma přinesly například zpravodajské servery cn.cz nebo již zmiňované

eurozpravy.cz.