Přehled ověřených výroků

Dle stránek OECD či přímo životopisu umístěného na stránkách poslance Drábka, je pravdivá informace ohledně jeho působení jako předsedy Národního výboru Mezinárodní obchodní komory v ČR během let 2008 až 2010. Dle informacích o firmě na serveru justice.cz - oficiálního serveru českého soudnictví, je firma iDTAX založena roku 2009 a vedená u Krajského soudu v Ostravě. Jaromír Drábek je zde veden jako společník od 26. května 2009 do 2. listopadu 2009.

Jelikož se doba jeho působení jako předseda v Národním výboru Mezinárodní obchodní komory v ČR kryje s dobou působení jako společník ve firmě iDTAX, tak výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Karolíny Peake je nepravdivý, neboť k ústavní většině v Senátu chybí ČSSD čtyři poslanci.

Ústavní většina je definována jako nejméně tři pětiny zákonodárců v dané parlamentní komoře. Z 81 křesel v Senátu je tedy třeba 49 křesel k tomu, aby byla dosažena ústavní většina. Dle záznamu hlasování z poslední schůze Senátu ze dne 31. ledna 2013 ma senátorský klub ČSSD 45 zástupců.

Dle nalezených novinových článků k odchodu poslanců Pohanky, Melčáka a Snítilého, můžeme dojít k závěru, že se jednalo o nečekané události, kdy například v případě odchodu poslance Melčáka o jeho odchodu nevěděla ani manželka, která byla zastižena reportéry v místě svého bydliště ve Zlíně.

Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný, jelikož se podařilo dohledat pouze projednávání zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a Senátu ČR.

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, na jejímž základě především byla sKarta zavedena, byla v PSP ČR v prvním a druhém čtení řádně prodiskutována. V rámci prvního čtení se jí zabýval i Výbor pro sociální politiku. Ve třetím čtení byl pak návrh schválen a postoupen Senátu.

V Senátu byl tento návrh posouzen Ústavně-právním výborem a Výborem pro zdravotnictví a sociální politiku a po dalším projednání byl návrh Senátem zamítnut.Celý legislativní proces trval od 25. 5. 2011 do 6. 12. 2011, tedy skutečně několik měsíců.

Lze tedy konstatovat, že návrh zákona byl v obou komorách parlamentu řádně prodiskutován, avšak o přípravě legislativního vymezení sKaret se nepodařilo nalézt žádné informace.

Nejaktuálnější dohledatelné informace o počtu akciových společností v České republice nabízí analýza agentury ČEKIA , která se zabývá poskytováním ekonomických informací (překvapivě tyto údaje nejsou k dispozici ze statistik veřejných institucí typu ministerstva spravedlnosti - spravuje obchodní rejstřík, Ministerstva průmyslu a obchodu či ČSÚ).

Podle údajů ČEKIA, vztažených k prosinci roku 2012, je v České republice celkem 25 081 akciových společností, z nichž 24 151 má své akcie v listinné podobě (zahrnuty jsou firmy, které mají své akcie jak na jméno, tak na majitele - popř. doručitele, tak i ty, které mají akcie obojího druhu). Z těchto společností s akciemi v listinné podobě pak celkem 13 411 subjektů má akcie na doručitele (tzv. anonymní akcie).

I přes mírné odlišnosti (je nutné říci, že Pavel Bém hovoří v termínech "zhruba" či "téměř") a v kontextu debaty (zjištěnými čísly by síle svého argumentu spíše přidal), výrok hodnotíme jako pravdivý.

Na základě vyjádření Zuzany Roithové přehodnocujeme výrok na neověřitelný, ukázalo se, že není jednotný pohled na to, co představuje "kuřáctví".

Zuzana Roithová měla podle svého vyjádření na mysli spotřebu cigaret na jednoho obyvatele - podrobněji v jejím vyjádření (.doc).

Naše původní hodnocení pravuje s počtem kůřáků:

Podíl kuřáků v ČR se dlouhodobě pohybuje kolem třetiny dospělé populace a nezdá se, že by se na tom něco v posledních letech změnilo. To potvrzuje i zpráva Státního zdravotního ústavu.

Vývoj prevalence kuřáctví - zpráva 2011 (. pdf - str. 43): "...v období let 1997 - 2011 nedochází k výraznějším změnám a mírné snížení podílu pravidelných kuřáků v roce 2011 se pohybuje v rozmezí statistické chyby a nelze je ještě považovat za pozitivní trend. V posledních letech se podíl kuřáků (včetně příležitostných) pohybuje v populaci 15 - 64 let v rozmezí 28 - 32 %..." Navíc platí, že více kouří mladší lidé než starší (nejvíce věková skupina 15 - 24 let, str. 18) a muži více než ženy - 26,9 % ku 21,3 % za rok 2011 (str. 16).

Výrok Milana Štěcha hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo nalézt dokument s daným bodem 9), který by potvrdil toto tvrzení.

V rámci ověřování tohoto výroku jsme důkladně prošli webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí, informační stránky sociální reformy, stránky České spořitelny či informační stránky sKarty. Zmíněný text se "všeobecnými informacemi" nepředstavovala ani důvodová zpráva k Návrhu zákona ve vztahu ke kartě sociálních systému (.doc) či Podmínky České spořitelny, a. s., pro vydání a používání sKarty (.pdf).

Jelikož námi tento dokument s daným bodem 9) nebyl nalezen, nemůžeme tvrzení Milana Štěcha označit jako nepravdivé, avšak zároveň nemůžeme potvrdit ani jeho pravdivost.

Podobný výrok jsme ověřovali již dříve, a znovu musíme konstatovat, že policejní statistiky pojem bagatelní trestní činnost činnost neznají a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný - nemůžeme mít jistotu, co přesně měl Jan Kubice na mysli.

Dřívější emailové vyjádření Dagmar Bednarčíkové, vrchní komisařky, Policejní prezidium České republiky: " Naše statistiky pojem bagatelní trestná činnost neznají. Přesná definice termínu bagatelní trestná činnost neexistuje. Hovoří-li se o snižování administrativy u policie, ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti tak označují trestné činy s horní trestní sazbou tři roky. "

Pro lepší představu uvádíme alespoň nejbližší aproximaci tohoto termínu, kategorii tzv. krádeží prostých (kapesní, mezi zaměstnanci na pracovišti, věcí z automobilů, jízdních kol, domácího zvířectva atd.). Za rok 2012 bylo takovýchto krádeží dle statistiky (.xls) Policie ČR zjištěno 119 367.

Senátor Okamura hovoří o případu série přepadení poštovních doručovatelek, které policie na Znojemsku vyšetřovala v letech 2003 a 2004.

Policie zadržela a soud následně shledal vinnými dvojici mladíku, Tomáše Čepuru a Jaroslava Schindlera. Otázka pádnosti důkazů není součástí hodnocení, neboť není možné dohledat konkrétní spis, který by potvrzoval nebo vyvracel tuto věc.

Tomáš Čepura byl odsouzen za více trestných činů k odnětí svobody v délce šesti let. Soud mu posléze udělený trest o rok zkrátil.

Jaroslav Schindler strávil půl roku ve vazbě a od soudu odešel s tříletou podmínkou.

V únoru roku 2010 podal Jaroslav Schindler žádost o obnovení procesu. Tato jeho žádost byla ovšem zamítnuta.

Senátor Okamura ve svém vyjádření situaci mírně zjednodušuje. I přes to však hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Pokutu od úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) dostalo Ministerstvo financí.Podle webu ouuo.cz: " Úřad ukončil správní řízení s Ministerstvem financí ve věci zveřejněných osobních údajů jednatelů firmy PROMOPRO a uložil pokutu ve výši 80 000 Kč. Rozklad, který podalo MF po uplynutí zákonné lhůty, byl jako opožděný zamítnut a rozhodnutí nabylo dne 29. 7. 2011 právní moci."

Jak uvádi web idnes.cz: "Ministerstvo podle úřadu porušilo zákon, Když zveřejnilo jména, Bydliště a informace o pohybu na bankovních účtech majitelů firmy ProMoPro, aniž by k tomu melo jejich souhlas."

Výrok hodnotíme jako pravdivý protože ke zveřejnění daných informací došlo na pokyn ministra Kalouska, ten se také rozhodl zaplatit pokutu sám - daroval ministerstvu 80 tisíc Kč, což představuje výši uložené pokuty.