Protože tyto malé zakázky jsou v podstatě stylem oslovení, to znamená, že nějaké výběrové řízení se tam příliš nekoná, protože se vybere, osloví se 4-5 společností a ty mezi sebou soutěží.
U veřejných zakázek tzv. malého rozsahu, tedy těch jejichž hodnota nepřesáhne 1 mil. Kč bez DPH u dodávek a služeb a 3 mil. Kč bez DPH u stavebních prací (viz § 12), se skutečně výběrové řízení nekoná, neboť se na ně vztahuje obecná výjimka ze zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. (.pdf) podle § 18: "(5) Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu..." - byť musí dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Právě díky této výjimce může zadavatel obejít všechny zákonem vymezené druhy zadávacích řízení (např. otevřené, užší atd.), oslovit několik společností a "na oko" postupovat v souladu s výše uvedenými zásadami.
Koneckonců opozice říká hned, že zvedne daň z příjmu právnických i fyzických osob nepochybně.
Na základě dohledaných mediálních vystoupení špiček ČSSD v oblasti možných změn daní je výrok hodnocen jako pravdivý.
Co se týká daní z příjmů právnických osob, předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro týdeník Ekonom potvrdil, že strana plánuje zavést vyšší zdanění pro firmy, především pak pro firmy velké.
Stínový ministr financí sociální demokracie Jan Mládek v rozhovoru pro server Aktuálně.cz, který je dostupný také na webových stránkách strany, mluví o znovuzavedení progresivního zdanění, kdy by lidé s příjmy nad 100 tisíc Kč měsíčně platili daň ve výši 38%.
Ministerstvo ve svém rozhodnutí také informuje o tom, jakým způsobem přiřazovali jednotlivým archům číselné kódy.
Ministerstvo vnitra ve zprávě týkající se konkrétně Vladimíra Dlouhého uvádí konkrétní způsob, kterým označovalo jednotlivé archy. Konkrétně ve zprávě stojí: “Přijaté podpisové archy byly na místě polepeny štítkem s čárovým kódem kandidáta na funkci prezidenta republiky a sekvenčně rostoucím pořadovým číslem štítku. Ministerstvu vnitra bylo předáno celkem 6678 podpisových archů, které byly protokolárně předány skenovacímu pracovišti na Ministerstvu vnitra k pořízení digitálních obrazů petičních archů.”
Já jsem byl zodpovědný za financování ODA jen poslední dva roky od roku 1995 do roku 1997.
Vzhledem k nedostatku dostupných zdrojů označujeme výrok za neověřitelný. Faktem však je, že Vladimír Dlouhý v roce 1997 odešel ze všech svých politických funkcí. Jednou ze spekulací související s jeho odchodem bylo i financování ODA.
Elektronické aukce na léky už dávno byly proklamovány ministerstvem, ale přitom se ve skutečnosti, vlastně právě ministerstvo je blokuje.
Vyhlášení elektronických aukcí na léky bylo publikováno ministerstvem zdravotnictví v tiskové zprávě ze dne 19. května 2011. Již v listopadu roku 2011 pojišťovny žádaly ministerstvo o zřízení elektronických aukcí. To ale celý proces pozastavilo a chce, aby úhrady na léky před započetím vlastních aukcí ještě přehodnotil Státní ústav pro kontrolu léčiv.
O:Ale třeba sponzor Kamil Kolek, který ODA věnoval tři miliony korun, koupil opavský obchodní dům Breda za poloviční cenu, kterou zařídilo ministerstvo průmyslu, které jste v té době řídil. VD:S tím nesouhlasím. O:Takto to stojí v tisku, ze kterého jsem čerpala. Pan Kolek navíc přiznal, že byl donucen ODA zasponzorovat. Tak to vysvětlete. VD:Já jsem s panem Kolkem nikdy o žádném sponzoringu nejednal, pokud vím, tak pan Kolek měl spíše zájem kontaktovat ODA, a celé to rozhodování, které nešlo za mnou, ale za vrchním ředitelem ministerstva průmyslu, který se jmenoval inženýr Rulf, to soudní projednávání trvalo přes deset let a pan Rulf v době, kdy já už jsem nic nemohl ovlivnit, byl jednoznačně zproštěn jakékoliv viny. Rozhodování ministerstva průmyslu bylo dodatečně shledáno jako čisté.
Ke zmiňované privatizaci obchodního domu Breda došlo v roce 1994, kdy byl Vladimír Dlouhý ministrem průmyslu a obchodu. Konečné rozhodnutí soudu v této kauze padlo v roce 2001, kdy soud Ivana Rulfa, úředníka zmíněného ministerstva, osvobodil. Byl však odsouzen likvidátor společnosti Leoš Nechvátal.
V souvislosti s podezřele nízkou cenou, za kterou byl obchodní dům privatizován do rukou Kamila Kolka, čelila ODA podezření z nečistého financování. Tata podezřelá privatizace byla také předmětem interpelací na Ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiřího Skalického a i v této interpelaci je zpochybňována prodejní cena.
Ivan Rulf se posléze soudil o odškodnění za ušlý zisk, přiznané odškodnění mu však bylo vyšším soudem zase v roce 2007 odebráno.
Takže ten úvěr, tuším, že podepsal Tonda Podzimek, bývalý radní, kterýho zplnomocnil kdysi hejtman, hejtman Bendl.
Výrok Josefa Řiháka je hodnocen jako zavádějící, neboť úvěr sice podepsal Antonín Podzimek, jeho zmocnění k podpisu však schválilo zastupitelstvo, nikoli pouze hejtman Bendl.
Dle informací Komerční banky byl zmiňovaný úvěr až do výše čtyř miliard korun podepsán 12. září 2007, tedy v době, kdy byl hejtmanem Středočeského kraje skutečně Petr Bendl. Z uvedené zprávy Komerční banky vyplývá, že smlouvu skutečně podepsal radní Středočeského kraje pro finance Antonín Podzimek. Antonína Podzimka zmocnilo k podpisu příslušného úvěru zastupitelstvo, nikoli hejtman a to na jednání (.zip; .doc - str. 4; bod 4a) 13. srpna 2007.
Zatím jsme utratili 16 milionů – za inzerci, politický marketing, ale také za mzdy spolupracovníků, je v tom zahrnuto vše.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Jak uvádí web prezidentského kandidáta Jana Fischera, dosavadní celkové výdaje jeho kampaně dosáhly hodnoty 16 027 657,- Kč. Jednotlivé položky výdajů přibližuje tabulka (pdf.).
Otázka: jak do toho všeho zapadá fakt, že internetem proběhly videa, kdy jste v roce 1986 předávala kytici rudých růží Gustavu Husákovi? Bobošíková: To neproběhlo internetem, ale českou televizí před 2 a půl lety.
Video, ve kterém Jana Bobošíková předává kytici růží G. Husákovi bylo odvysíláno v pořadu Před 25 lety, 25.6.2010, dostupné je stále ve videoarchivu ČT. Jana Bobošíková tedy správně uvádí i časové období - zhruba 2 a půl roku, i fakt, že video bylo odvysíláno v České televizi, odkud se předunulo například na server Youtube.
(Vycházíme ze zkušeností Janotova balíčku v roce 2009, pro který hlasovali i sociální demokraté, kdy se zvýšila jak základní, tak snížená sazba o 1 %.) Máme čísla, co to udělalo s výběrem daní, když se zvýšila základní i snížená sazba o 1 %. Šlo zhruba o těch zhruba 16 miliard nahoru, je to zkušenost z let 2010 a 2011.
Podle Státního závěrečného účtu ČR z roku 2011 (.pdf - str. 23) se na spotřební dani v letech 2009 až 2011 vybralo:
Rok200920102011Příjem ze spotřební
daně (mld. Kč)131,1138,3146,8
Jelikož rozdíl mezi příjmy ze spotřební daně v letech 2009 a 2011 činí 15,7 mld. Kč, tedy "zhruba 16 miliard", hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
