Miloš Zeman
...institut soudních úředníků. To existuje už dnes.
Vyšší soudní úředník je administrativní pracovník soudu, který se podílí na jeho rozhodovací a jiné činnosti. Jeho obdobou u státního zastupitelství je vyšší úředník státního zastupitelství. V České republice se úprava vyšších soudních úředníků vyskytla poprvé zákonem č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících. Nová a současně účinná úprava je provedená zákonem č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů.
Jana Bobošíková
Miloš Zeman několikrát velmi jasně deklaroval, že je eurofederalista.
Na základě informací z různých médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
Přímo se za eurofederalistu Miloš Zeman označil v rozhovoru pro Euractive ("Jsem eurofederalista, .."), na stejném serveru přiřkl tento postoj i celé Straně práv občanů Zemanovci.
Že je Miloš Zeman zastáncem evropské federace se můžeme dočíst i v článku České pozice, shrnujícím postoje všech kandidátů (v sekci Integrace do EU), nebo v profilovém článku ČT24 (v části Vytvořit prostor pro dialog).
Petr Nečas
Například Česká republika je více urbanizovanou zemí, to znamená větší proporce obyvatel žije v městech střední a větší velikosti.
Míru urbanizace lze číselně vyjádřit jako podíl obyvatelstva žijícího ve městech oproti celkovému počtu obyvatel. Podle údajů Organizace spojených národů byla celková míra urbanizace (k metodologii výpočtu více zde) v České republice v roce 2010 na úrovni 73.5 procent (na odkazované webové stránce je nutné zadat požadovaná data, neboť odkaz s výsledkem nelze zkopírovat). V případě Slovenska to bylo 54.8 procenta (na odkazované webové stránce je opět nutné zadat požadovaná data). Koncentrovaná data pro 2008 nabízí dále také např. server zemepis.com. Na základě těchto údajů označujeme výrok premiéra Nečase za pravdivý.
Robert Fico
Priemerný najčastejší plat na Slovensku je 550 eur.
R. Fico uvádza mzdu, ktorá sa nachádza v platovom pásme (500,01 až 600€), ktorý zarába najvyšší podiel zamestnancov na Slovensku, výrok preto hodnotíme ako pravdivý.
Tvrdenie o najčastejšej mzde na Slovensku použil predseda vlády R. Fico už v minulosti (Na telo, 30. septembra 2012). Vtedy R. Fico uvádzal ako najčastejšiu mzdu medzi 400 až 500 eur. Tak ako aj v minulosti ani tento raz neupresnil, či hovorí o čistej alebo hrubej mzde.
Podľa analýzy Štatistickýho úradu SR Štruktúra miezd v SR (.pdf) z júna 2012 nie je možné presne určiť koľko percent zamestnancov zarába mzdu vo výške 550 eur. Podľa tejto analýzy, zohľadňujúcej mzdy v roku 2011 (str.1) sa v platovom pásme od 500,01 do 550€ v hrubom nachádza 6,4 % zamestnaných. V platovom pásme 550,01 až 600€ sa nachádza tiež 6,4% zamestnaných. Keďže premiér hovorí o plate 550€, za smerodajné možno považovať platové pásmo 500,01 - 600€. R. Ficom uvedená suma sa nachádza v strede tohoto intervalu, v ktorom sa nachádza 12,8% zamestnancov na Slovensku, čo je o 0,1% viac než v nasledujúcom platovom pásme 600,01-700€. Inými slovami, najväčší podiel zamestnancov na Slovensku zarába 500 až 600€.
Uvedená analýza Štruktúra miezd v SR zohľadňovala mzdy v roku 2011 a v tomto meraní sa nezohľadňovala celá populácia, ale len zamestnanci.
"Chci citovat prohlášení Roberta Fica, který vyjádřil podiv nad tím, že český ministr zahraničí zpochybňuje Benešovy dekrety."
Slovenský předseda vlády v rozhovoru pro Právo řekl: “Přiznám, že toto nás znepokojilo, protože dekrety jsou součástí právního řádu jak Slovenské republiky, tak i České republiky. Podle vlády Slovenské republiky jsou dekrety nezměnitelné a nezrušitelné, protože jsou reakcí na výsledky druhé světové války. A proto jakékoli pokusy zrušit je nebo korigovat vyvolávají vážné zpochybnění výsledků druhé světové války. A proto nás vyjádření úřadujícího ministra zahraničí ČR mimořádně zaskočila. My to vnímáme jako destabilizující prvek.”
Leoš Heger
My jsme pořád ještě jedna z nejméně zatěžujících zemí, pokud jde o naše pacienty a Evropu (v otázce zdravotnických poplatků, pozn.).
S odvoláním na analýzu OECD, která srovnává výdaje na zdravotnictví ve vybraných zemích, a která kromě České republiky zahruje většinu členských států EU hodnotíme výrok jako pravdivý.
OECD srovnává různé ukazatele ve zdravotnictví, výrok ministra Herega potvrzuje tabulka Public expenditure on health (Výdaje na zdravotnictví z veřejných rozpočtů), která ukazuje podíl výdajů z veřejných rozpočtů jako procento celkových výdajů. Tento podíl činil v Česku v roce 2010 (poslední dostupné srovnatelné údaje) 83,8%. Vyšší podíl už je jen v Dánsku (85,1%) a v Norsku (85,5%), to ale není součástí EU. Podobně vysoké hodnoty najdeme také ve Velké Británii a ve Švédsku.
Vysoký podíl veřejných výdajů znamená naopak nízké finanční nároky na pacienty, jak potvrzuje i interpretace těchto dat na idnes.cz.
Jiří Dienstbier
Česká republika se zavázala, že bude naopak zavádět bezplatné vysokoškolské vzdělání a je to ústavně garantované právo.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Česká republika se v mezinárodní smlouvě zavázala k zavádění bezplatného vzdělání a o ústavně garantované právo se jedná, i když pouze podmíněně.
Česká republika se skutečně zavázala v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech ve článku 13, že "vyšší vzdělání bude rovněž zpřístupněno pro všechny, a to podle schopností všemi vhodnými prostředky a zejména postupným zaváděním bezplatného vzdělání."
Listina základních práv a svobod (která je součástí tzv. ústavního pořádku ČR) pak v článku 33 uvádí, že "občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana amožností společnosti též na vysokých školách." Bezplatné vysokoškolské vzdělání tedy české ústavní právo garantuje za určitých podmínek, nicméně garantuje. Hodnotíme proto výrok jako pravdivý.
Jan Fischer
Já mám jeden billboard: "Každé slovo platí."
Mezi zprávami a fotografiemi Fischerovy kampaně, mediálními zmínkami o ní, ani jinde se nám nepodařilo nalézt billboard se slovy "Každé slovo platí".
Kandidát má zřejmě na mysli text "Slovo, které platí", který na billboardech (např. zde, foto Mediafax) můžeme vidět.
Karel Schwarzenberg
Návrh, který vyšel ministerstvem vnitra jakožto volební zákon, byl celkem rozumný. Nicméně v Poslanecké sněmovně lidovou tvořivostí našich poslanců byl tak změněn, že dopadl opravdu velice nešťastně. (volebním zákonem míní Schwarzenberg prováděcí zákon k přímé volbě prezidenta - pozn. Demagog.cz)
Jak lze vidět ve znázornění legislativního procesu ohledně Zákona 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky, původním předkladatelem je v návrhu (.pdf, sněmovní tisk 613/0, předložen 27. února 2012) ministr vnitra jako zástupce vlády. K tomuto návrhu bylo ve druhém čtení podáno 13 stran pozměňovacích návrhů (.pdf, sněmovní tisk 613/2) a s těmito návrhy byl 13. června 2012 zákon Poslaneckou sněmovnou přijat. Pro tento návrh bylo 171 ze 186 přítomných poslanců (hlasování), proti nehlasoval nikdo.
Jediná pravomoc prezidenta, co se týká soudnictví, je, že prezident jmenuje soudce - i nejvyšší i ústavní soudce.
Dle článku 62 Ústavy:
písm. e) prezident jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy
písm. f) prezident jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu
a dle článku následujícího (63):
odst. 1, písm. i) prezident dále jmenuje soudce (tento výkon je však podmíněn nutností kontrasignace předsedou vlády či jím pověřeným členem vlády - odst. 3)
