Vemte si, jsou země, kde je třeba povolen alkohol za volantem v určité malé míře a není tam taková nehodovost jako u nás
Výrok Vladimíra Franze hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat zcela aktuální a přesná čísla, která by jeho výrok potvrzovala. Našli jsme pouze srovnání s jinými zeměmi v úžeji profilovaných statistikách.
Co se týká povolení alkoholu za volantem, srovnání ČR, Rakouska a Německa nabízí web Ministerstva vnitra, další země pak popisuje web pojišťovny Generali.
V roce 2007 (.doc) pak byl počet usmrcených v Německu a Rakousku nižší (na milion obyvatel) než v ČR.
ČR - 118,8 Německo - 60,1 Rakousko - 83,3
"Byla to právě moje vláda, která v roce 2002 navrhla zákon o profesionální státní službě, zatímco všechny ostatní vlády tento zákon (...) neustále odkládají."
Zákon č. 218/2002 Sb., byl uveřejněn ve Sbírce zákonů 28. května 2002. Dosud nenabyl (až na některé jeho části) účinnosti - té by měl nabýt v plném znění 1. ledna 2015. Účinnost tohoto zákona byla odkládána celkově pětkrát s tím, že poslední odložení bylo podepsáno prezidentem Klausem na konci roku 2011. Na druhou stranu je nutné dodat, že vláda připravuje zcela novou verzi služebního zákona, která by měla zákon č. 218/2002 Sb., nahradit.
... prezidenta Masaryka, který za první republiky kvůli takzvané lihové aféře odmítl podat ruku senátoru Práškovi. Nic víc, nic míň. Odmítl veřejně podat ruku. A ten senátor odešel.
Karel Prášek byl předseda Senátu a dříve i ministr zemědělství. Byl zapleten do lihové aféry a na znamení neúcty ho prezident Masaryk nepozval jako představitele Senátu na tradiční novoroční oběd. Hovoří se o tom například v přepisu pořadu Historie.cs České televize, stejnou informaci najdeme i v dobovém tisku, konkrétně týdeníku Přítomnost z 24.1.1924 (strana 13). Ve vydání z dalšího týdne se již píše, že senátor ostranil své tělo z předsednického křesla senátu (strana 14).
Je dohledatelná ovšem i informace, že Masaryk odmítl Práškovi demonstrativně podat ruku.
K odstoupení však nevedlo "pouhé" nepodání ruky, bylo to silnější vyjádření nesouhlasu. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.
Já bych chtěla říci, že vy sice říkáte politička, fajn, vážím si toho, ale já se neživím politikou. Já pracuji jako manažerka a každý den jdu do práce, pracuju jako marketingová manažerka našich rodinných firem.
Na oficiálních stránkách strany Suverenita je možné nalézt strukturovaný životopis Jany Bobošíkové. V současnosti zastává Jana Bobošíková pozici marketingové ředitelky distribuční společnosti.
Na základě těchto informací hodnotíme její výrok jako pravdivý.
Chci připomenout, že v letošním roce v porovnání s loňským rokem o 8 miliard zvyšujeme výdaje na dopravní infrastrukturu.
Na základě údajů uvedených v Zákoně o státním rozpočtu na rok 2012 (pdf, strana 21) a Zákoně o státním rozpočtu na rok 2013 (pdf, strana 20) označujeme výrok jako pravdivý.
V roce 2012 bylo na dopravní infrastrukturu poskytnuto 25 160 003 000 Kč, zatímco na rok 2013 je plánováno uvolnit 33 692 947 000 Kč, tedy o 8 532 944 000 Kč více.
A navíc Česká republika a ještě tak trochu je někde na hranici mezi jednou třetinou a dvěma třetinami těch lepších zemí, pokud jde o její hospodářskou situaci a my jsme nebyli v situaci Řecka.
Pokud se podíváme na relativní postavení České republiky, zjistíme, že dle absolutní velikosti hospodářství (HDP, parita kupní síly) je na 45. místě na světě, při přepočtu HDP na obyvatele je pak 51. nejbohatší zemí. Podle poměru zadlužení vzhledem k HDP (41,2 %) jsou méně zadlužené země z EU pouze Estonsko, Bulharsko, Litva a Rumunsko. Výše inflace ČR posunuje na 25. zemi na světě, ale z hlediska hospodářského růstu, deficitu rozpočtů a nezaměstnanosti se Česká republika pohybuje (spolu s většinou EU) spíše ve skupině zemí s horšími výsledky.
Vyšla jakási fatwa, kde se Chameneí zavázal, že Irán jadernou bombu budovat nebude.
Dle informací ČTK či online vydání TIME (aj.) vydal v úterý 15. ledna 2013 nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí fatwu zakazující výrobu jaderných zbraní.
Můžeme vycházet ze studia OECD, kterou jsme si nechali zpracovat, která taky pracovala na základě nějakých celosvětových zkušeností. A kde předpokládáme nějakou náběhovou křivku. Kde během několika let se očekává, že může vstoupit až polovina populace (do druhého pilíře penzijního systému, pozn.)
Stránky Ministerstva financí ČR ke zmíněné studii nic bližšího neuvádí a ani z jiných zdrojů jsme nezískali potřebné informace.
Volební zákon nemusí být nezbytně součástí Ústavy, ale musí ho schválit obě komory parlamentu, takže má do jisté míry charakter změny Ústavy.
Výrok Miloše Zemana hodnotíme na základě článků Ústavy ČR týkajících se parlamentních voleb jako pravdivý.
Článek 20 Ústavy ČR stanovuje, že: “Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon.” Článek 40 Ústavy ČR pak stanovuje: “K přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem.” Volební zákon je změně Ústavy skutečně podobný, rozdílem je však například to, že jeho schválení nevyžaduje kvalifikovanou (tzn. třípětinovou) většinu. Odstavec 4 článku 39 Ústavy: “K přijetí ústavního zákona (…) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.”
Plyn dostáváme většinou, skoro výlučně, z Ruska, taktéž velkou část nafty.
Výrok potvrzuje Státní energetická koncepce.
Aktualizace Státní energetické koncepce z roku 2012 (.doc, str. 9) uvádí, že "dominantním dodavatelem (plynu - pozn.) zůstává Ruská federace." To samé se na str. 10 uvádí u dodávek ropy (kterou pravděpodobně Karel Schwarzenberg myslí, když hovoří o naftě). Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.
