Přehled ověřených výroků

Neověřitelné

Výrok Michala Babáka hodnotíme z důvodu nedoložitelných tvrzení, týkajících se průběhu aktuálního vyšetřování, „transformování“ společnosti iDTAX či anonymity akcií, jako neověřitelný. Že se jedná o značně rozporuplný výrok dokládá i tisková zpráva ze dne 9. května 2013, v níž Vítkovice Machinery Group podala na Michala Babáka, kvůli mimo jiné výše pronesenému výroku, žalobu na ochranu dobré pověsti právnické osoby.

Firma iDTAX Česká republika s.r.o, na základě informací z výpisu (.pdf) z

obchodního rejstříku, skutečně byla dne 26. května 2009 spoluzaložena

Jaromírem Drábkem a jako její společník je bývalý ministr uveden až do 2. listopadu 2009. Vzhledem k nejasnému významu „přetransformace“ však dál není zcela možné určit, jaký proces měl Michal Babák na mysli. Jednoznačné ovšem je, že Společnost iDTAX byla 24. ledna 2011 prodána akciové společnosti Vítkovice, pod kterou Vítkovice Solution IT také spadá. Jak jsme ale byli upozorněni, z veřejných zdrojů není možné zjistit bližší informace o možných interních postupech probíhajících ve společnostech zaintegrovaných do Vítkovice Holding.

Co se dále týče anonymních akcií Vítkovic, i tato část tvrzení je složitě ověřitelná z důvodu nejasné definice "anonymních akcií“, a jakékoliv jednoznačné odůvodnění je tak lehce vyvratitelné. Na základě informací (.pdf) z obchodního rejstříku jsou akci Vítkovice a.s. „na majitele“, vlastníci akcií tedy nejsou zcela evidentní. Vítkovice Machinery Group se k této věci vyjádřila prostřednictvím tiskové zprávy explicitně věnované redakcím. Uvádí v ní, že Vítkovice a.s. nemá anonymní akcie, neboť je od roku 2003 vlastněna společností Vítkovice Holding, a.s. a akcionáři této společnosti jsou známi: VTK Group (s 50 %), Ing. Jan Světlík (s 45 %) a skupina KKCG Industry (s 5 %). Nutné je ale podotknout, že bez přístupu k informacím z Centrálního depozitáře cenných papírů není možné doložit vlastnickou strukturu společnosti. Ve veřejně dostupných službách možnost nástroje pro tento účel není.

Poslední část výroku týkající se společnosti iDTAX a její roli v subdodavatelském řetězci je již poněkud jasnější. Jak Michal Babák správně uvádí, firma iDTAX měla České spořitelně dodávat subdodávky pro elektronické účtenky, neboť, jak uvedl například server eurozprávy.cz, iDTAX byla jediná firma v České republice, která se této oblasti na trhu věnovala. Vztah mezi společnostmi iDTAX, Vítkovice Solution IT a jejich rolemi v provozování aplikací na výplatu sociálních dávek pro ministerstvo práce a sociálních věcí blíže objasňuje další tisková zpráva Vítkovice Machinery Group.

Po přiblížení jednotlivých částí tvrzení je ale závěrem nutné upozornit, že hlavní argument Michala Babáka o spojitosti aktuálně vyšetřovaných kauz s firmou iDTAX, je opět nejednoznačný. Tisková zpráva od Vítkovice IT Solutions ze dne 1. března 2013 spojitost s kauzami vyvrací, zpravodajské servery lidovky.cz či idnes.cz informující o právě probíhajícím vyšetřování také ve svých článcích o

propojení mezi společnostmi iDTAX a dalšími subjekty explicitně nepíší. Jak tyto servery uvádí, právě se prošetřující kauzy se týkají především korupce

a mezi obžalovanými jsou nejvyšší jednatelé společnosti Fujitsu

Technology a členové managementu firem Vítkovice IT Solutions, Digi

Trade, Skill a Techniserv. Ačkoliv tedy Vítkovice IT Solutions

spolupracovaly s Českou spořitelnou, nelze říci, že by se vyšetřování, tak jak je prezentováno médii, jednoznačně týkala společnosti iDTAX. Bližší informace o vyšetřování však nejsou veřejně dostupná, a proto nedisponujeme informacemi, které mohl Jan Babák v této věci případně mít.

Pro přiblížení souvislostí ještě dodáváme, že vztah mezi Jaromírem Drábkem, projektem sKaret a firmou iDTAX musel bývalý ministr práce a sociálních věcí v minulosti vysvětlovat například v televizním pořadu Hyde Park. Bližší informace na toto téma přinesly například zpravodajské servery cn.cz nebo již zmiňované

eurozpravy.cz.

Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Na základě veřejně dostupných informací se nám nepodařilo výrok ověřit. Dostupné informace o autorech amnestie jsou protichůdné. Václav Klaus 2. března 2013 pro deník Právo uvedl: "Autorem jsem já. Není žádný jiný autor. Samozřejmě se o tom bavím s nejužším kroužkem spolupracovníků, ale žádný jiný autor neexistuje. To je pořád ta hloupá mediální nebo politická hra".

O podání informací na základě zákona o svobodném přístupu k informacím žádal místopředseda ČSSD L. Zaorálek a místopředseda České pirátské strany J. Michálek či občanské sdružení Lepší Kladno. Podle nich text amnestie naznačuje konzultaci s právníkem, což koliduje s tvrzením prezidentské kanceláře a V. Klause.

Pro neuspokojivou odpověď prezidentské kanceláře a nemožnost se vůči ní odvolat J. Michálek podal správnou žalobu (pdf.) na V. Klause. Podle dostupných informací žalobu zvažuje i občanské sdružení Lepší Kladno a L. Zaorálek.

Pravda

Lesy České republiky patří pod státní podniky podřízené Ministerstvu zemědělství a byl založen na základně zákona č. 77/1997 Sb. V tomto zákoně nalezneme toto ustanovení:

§ 12

...

(2) Ředitele jmenuje a odvolává ministr, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí.

K tomu jakým způsobem má ředitele ministr jmenovat se zákon nevyjadřuje.

Pravda

Na základě dohledaných informací o projednávání zákona, který by uzákonil povinnost nosit helmy při lyžování, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Skupina poslanců (napříč politickým spektrem) předložila 27. března 2012 do Poslanecké sněmovny návrh zákona (.pdf - celý návrh) o bezpečném pohybu při lyžování, snowboardingu a jízdě na jízdním kole. 26. března 2013 proběhlo ve sněmovně 1. čtení, kdy byla poslanci diskutována i otázka regulací obecně. Tento přístup hájil poslanec ODS Boris Šťastný, když doslova uvedl: "Je svobodným rozhodnutím člověka, pokud je způsobilý k právním úkonům, zletilý, zda se rozhodne, jestli bude lyžovat, nebo nebude lyžovat. K tomu doufám tady žádný zákon nebudeme přijímat. Stejně tak jako je jeho svobodným rozhodnutím, jestli se rozhodne hrát třeba squash nebo tenis nebo běhat. Každý sport s sebou nese rizika. A je zodpovědností každého člověka, který se rozhodne takový sport provozovat, aby si rizika uvědomil a podle toho se zařídil.Jestli chce tato sněmovna u každého sportu nařizovat ochranné pomůcky, dámy a pánové, tak to už zavání naprostou šíleností levicového typu. Jinak řečeno, můžeme se zítra rozhodnout, že budeme regulovat život občanů této země levicovým způsobem tím, že v rámci hry zvané squash nařídíme povinné ochranné brýle. Já třeba hraju squash a vím, že když si nevezmu brýle, můžu dostati míčkem obrovskou rychlostí do oka. A znám spoustu případů, kdy ti lidé o oko přišli. Stejně tak hrozí obrovské riziko na tenisu, že vás někdo nastřelí na síti, způsobí vám nějaký úraz. Čili tato věc přeci je zcela logická. Naopak ten levicový přístup je regulovat člověka, co vlastně při tom sportu ještě musí používat, a nařídit mu to. A já si uvědomuju, že v tomhle případě to nařizujeme dětem.

Já bych se nerad dočkal toho, abychom v této sněmovně rozhodovali, že například při sexuálním aktu musíme dodržovat určitou polohu, či dokonce nějakou hodnotu krevního tepu, aby nedošlo k nějakým zdravotním újmám (upozornění na čas), které by následně mohly zvýšit výdaje na zdravotní systém. Děkuji za pochopení této věci."
Poslanec Šťastný ve stejné debatě ještě tuto svou úvahu dále rozvinul, když pronesl:

" ...co uděláme zítra? Zítra tedy budeme přikazovat, aby všichni fotbalisté - to je, pane kolego (pohled na ministra Kalouska) prostřednictvím předsedajícího, také sport, kde nejsou jenom dva, abychom nezůstali tedy u toho squashe, na fotbalovém hřišti je mnoho sportovců - nosili suspenzor. (Potlesk poslanců ODS.) Tam je hrozné nebezpečí, tam je hrozné nebezpečí, že vás někdo napálí prostě ze dvou metrů míčem mezi nohy, a já si myslím, že tahle Poslanecká sněmovna v zájmu zachování varlat (smích a potlesk poslanců ODS) by měla udělat všechno pro to, aby zregulovala povinnost nosit suspenzor všem fotbalistům, a teď nevím, jestli mladším 18 nebo 21 let, to už je jedno, to musíme udělat nějakou statistiku." Z přiložených stenozáznamů je zřejmé, že poslanec Šťastný skutečně kritizoval tento návrh zákona z toho pohledu, že stát nemá vůbec tuto oblast lidského chování regulovat. Nicméně pro úplnost uvádíme, že byl v tomto svém postoji v rámci této konkrétní diskuze osamocen, což vyplývá i z přiložených stenozáznamů, a to i v rámci své politické strany. Návrh zákona byl nakonec postoupen výborům.

Pravda

Poslanec Babák hovoří o smlouvě (.pdf) mezi Českou republikou, zastoupenou Ministerstvem práce a sociálních věcí na straně jedné, a Českou spořitelnou na straně druhé ve věci

"Zajištění administrace výplaty nepojistných dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti a provozování karty sociálních systémů" lapidárně nazývanou "smlouva o sKartách".

Zmíněná smlouva byla skutečně za MPSV podepsána tehdejším I. náměstkem ministra Šiškou a za Českou spořitelnu předsedou představenstva Ing. Kysilkou (jehož jméno ve výroku poslanec Babák komolí) a místopředsedou představenstva Mgr. Baranem.

V bodě 12.1.7 této smlouvy (.pdf) je uvedeno :

"Ministerstvo bere na vědomí, že ČS při uzavírání této Smlouvy vycházela v dobré víře z Ministerstvem poskytnutých informací, že prostřednictvím Systému administrace dávek má být provedena výplata alespoň 98% objemu všech Dávek vyplacených v České republice s výjimkou Dávek vyplacených v souvislosti s živelnými pohromami..." Na základě výše zmíněných skutečností tedy hodnotíme výrok poslance Babáka jako pravdivý.

Pravda

Volební program ČSSD pro volby do Poslanecké sněmovny ČR pro rok 2010 se poměrně jasně vymezoval vůči zdravotnickým poplatkům. V rozsáhlém programovém dokumentu se píše například: „Zachováme charakter zdravotnictví jako veřejné služby a trváme na zrušení poplatků u lékaře a v lékárnách.” (str. 6) nebo „Nejsme proti rozumné motivační spoluúčasti, chceme pouze zrušit její neefektivní a asociální formy. Jsme pro spoluúčast pacientů formou dobrovolného pojištění." (str. 21).

Jednoznačné odmítnutí veškerých poplatků najdeme i v takzvané Oranžové knize pro zdravotnictví.

Ve Volebním manifestu ČSSD ke krajským a senátním volbám v říjnu 2012 je již mírnější formulace „Zrušíme poplatky ve zdravotnictví, s výjimkou časově ohraničeného příspěvku na stravu v nemocnici." (str. 8).

Záměr poslanci ČSSD zopakovali v důvodové zprávě k novele zákona o zrušení povinnosti platit poplatek pro děti do 18 let, předložené 12. dubna 2013.

Na základě výše uvedeného hodoníme výrok jako pravdivý.

Pravda

Zákon o registračních pokladnách č. 215/2005 Sb. (. pdf) byl 3. 5. 2005 přijat poslanci ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a z části US-DEU. Poslanecká sněmovna však 24. 10. 2006 na návrh (6. schůze, 1. návrh) celé řady poslanců, včetně Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD), schválila odložení jejich zavedení.

Ve volebním období 2006-2010 pak ČSSD deklarovala, že od povinného zavedení registračních pokladen ustupuje. V dubnu 2008 Paroubek (ČTK) oznámil, že zavádění registračních pokladen již nebude strana navrhovat. Text konkrétně uvádí: "V případě registračních pokladen a minimální daně, které zrušila vláda Mirka Topolánka, šlo prý o správná ekonomická opatření, která ale symbolizovala útisk a odvedla ČSSD voliče. "Nebude se to opakovat," podotkl předseda sociálních demokratů." O záměru strany neusilovat o zavedení reg. pokladen informují také např. Idnes.

Zmínka o jejich zavedení není přítomna ani v programu strany (.pdf) pro volby do PSP 2010. Lze tedy pozorovat, že prvotní cíl zavést registrační pokladny byl ze strany ČSSD postupně utlumen a následně také zrušen. Lze také dohledat výroky tehdejšího předsedy ČSSD k této věci, které odpovídají Nečasově tvrzení.

Pravda

Na svém blogu Tomio vážně odkazuje na myšlenku francouzských komun, které dle jeho slov: “ ...budovali takzvaní komunardi v revoluční Paříži v 19.století”. Dále zde píše, že: “Komunismus v jejich pojetí spočíval ve svobodném federálním sdružení obecních komun, společenství svobodných a rovnoprávných lidí, kde už tehdy měli hlasovací právo všichni. Komun, v nichž žijí dodnes američtí indiáni, kde společně hospodaří a dělí se skutečně podle potřeb. A to pěkných pár tisíc let bez ohledu na Marxe. ”

Pravda

Informace ze stránek Vlády ČR a České spořitelny potvrzují pravdivost výroku Jaromíra Drábka. Ten byl ministrem práce a sociálních věcí ve vládě Petra Nečase od 13. července 2010 do 31. října 2012. Na tiskové konferenci 7. prosince 2012 k jednání Petra Nečase, Ludmily Müllerové, České spořitelny a České pošty uvedl premiér, že v dohodnuté změně smlouvy budou " vypuštěny nebo upraveny některé body, které vyvolávaly otazníky, např. výplata důchodů přes sKarty nebo stanovení 98 % výplat dávek prostřednictvím sKarty. " Tiskovou zprávu vlády na svých stránkách zveřejnila i Česká spořitelna.

Pravda

Výrok Ludmily Müllerové je pravdivý, neboť výběrové řízení na provozovatele sKaret proběhlo, a to za řádných podmínek, jak tomu konstatuje i zpráva ÚOHS.

Oznámení o vyhlášení obchodní veřejné soutěže na provozovatele sKaret bylo vypsáno dne 30. června 2011 a lze jej v současnosti nalézt na webu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se zabýval problematikou veřejné zakázky na tzv. sociální karty. Své původní rozhodnutí o zrušení možnosti uzavřít smlouvu na základny veřejných zakázek ze dne 27. září 2011 (č. j. ÚOHS-S451/2011/VZ-15224/2011/520/EMa), které se ale bohužel nepodařilo v původním znění dohledat, však antimonopolní úřad zrušil rozhodnutím (.pdf) ze dne 9. prosince 2011 a uznal, že ministerstvo při svém postupu nepochybilo.