Přehled ověřených výroků

Pravda

Otevřené koalice s KSČM měla sociální demokracie po krajských volbách v roce 2008 v kraji Moravskoslezském a Karlovarském. Po krajských volbách 2012 bylo uzavřeno devět otevřených koalic ČSSD a KSČM.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť lze dohledat vyjádření Jany Bobošíkové v této věci.

Podařilo se nám dohledat tvrzení Jany Bobošíkové z rozhovoru pro Český rozhlas 23. 11. 2012, kde říká: „My jsme vždy říkali, že od chvíle, kdy jsme odevzdali ty archy, tak jsme se stali rukojmím ministerstva vnitra bez jakékoliv veřejné kontroly. Ona možná by se nám teď všem mluvilo lehčeji, kdyby z každého týmu, každého kandidáta tam u toho mohli být lidé a jenom se dívat, jenom se dívat, co se tam děje, ale žádná taková veřejná kontrola nebyla a my jsme se stali rukojmími ministerstva, které bez výběrového řízení vybralo nějakou firmu technologickou a poté najalo šedesát brigádníků."
Ve stejný den pak poskytl České televizi rozhovor ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych. V rozhovoru tvrdil, že metoda přepočtu hlasů byla známa dlouho dopředu a žádná kritika k ní vznesena nebyla.

„My toto stanovisko říkáme dva měsíce, takže kdyby vznikla nějaká pochybnost, samozřejmě bychom o ní okamžitě diskutovali," řekl Henych.

Pravda

Ke změnám došlo např. schválením novely zákona o veřejném zdravotním pojištění a zákona o zdravotních službách.

Novela zákona o veř. zdr. pojištění změnila ministrem zmíněná pravidla např. tím, že úhrady za péči nově se poskytují (§ 15) dle "ceny zdravotnického prostředku v ekonomicky nejméně náročném provedení". Jak uvádí Oborová zdr. pojišťovna, "Dosud zdravotní pojišťovna hradila 75 % z ceny jakéhokoliv prostředku, který lékař předepsal". Dochází tedy ke standardizaci péče a změně pravidel, jak tvrdí ministr.

Oproti původnímu zákonu o péči o zdraví lidu nese zákon o zdravotních službách řadu ustanovení o právech pacienta (§28-40). Prezentace ministra Hegera, která přibližně odpovídá zákonné úpravě, stručně shrnuje legislativní změny. Pro zákon s účinností od 1.dubna 2012 zatím nelze hodnotit faktické dopady na práva pacientů, v legislativě ale k jejich posílení došlo.

Neověřitelné

Programové prohlášení vlády ze dne 4. srpna 2010 se výslovně o veřejné službě, tedy povinnosti vykonávat veřejnou službu (není definována) v případě, že je člověk více než dva měsíce nepřetržitě vedený v evidenci uchazečů o zaměstnání, výslovně nezmiňuje. Klade si pouze za cíl zpřísnit “ podmínky v oblasti podpory v nezaměstnanosti, která bude vázána na aktivitu nezaměstnaného” (.pdf - str. 7) Nicméně vzhledem k tomu, že na webu není dostupná žádná verze Programového prohlášení, ze které by bylo zřejmé, kdo jej podepisoval, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý ."Návrh zákona o podpoře obnovitelných zdrojů vypracovala již v roce 2003 vláda vedená premiérem Vladimírem Špidlou. Sněmovna zákon schválila až v roce 2005, navíc jej částečně pozměnila.. Zákon tehdy odhlasovali poslanci vládní koalice (ČSSD, KDU–ČSL a US–DEU) a komunisté". Vláda P. Nečase přehodnotila svůj původní plán na snížení kompenzace zdražování výkonným energie z původních 11,7 miliard Kč na 9,7 miliardy a rozhodla se setrvat při původní částce - dodatečně tedy přidali zdroje. Částka 44 miliard představuje souhrnné náklady, ze kterých jsou podporováne obnovitelné zdroje energií.

Neověřitelné

Jana Bobošíková se na zmíněnou ústavu odvolává v jednom z online rozhovorů, nicméně samotný materiál není dohledatelný, výrok je tak hodnocen jako neověřitelný.

Na internetových stránkách strany Suverenita v části Politický program není návrh ústavy, který by měl řešit odvolatelnost politiků, k dohledání. Nicméně na to tomto webu lze najít online rozhovor Jany Bobošíkové z 31. března 2010, kde předsedkyně strany doslova uvádí: "Pokud politik změní po volbách politický program a hlasuje za jinou politickou vizi, měl by být odvolatelný. V návrhu ústavy, který máme připravený, odvolatelnost politiků je."

Zmíněný návrh ústavy je dohledatelný pouze na starších webových stránkách strany Suverenita. Jde konkrétně o tento web. Návrh ústavy strany (který převzala od Politiky 21, jíž byla Bobošíková také předsedkyní) ovšem nelze dohledat ani přes přiložený odkaz v části V. Návrh nové Ústavy České republiky. Jelikož nelze dohledat jiný zdroj (ani aktuální webové stránky politické strany Suverenita tyto informace nenabízejí) než je vyjádření Jany Bobošíkové, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Nepravda

KSČM se skutečně dá označit za nereformovanou komunistickou stranu, která se nezřekla minulosti a nástupnictví KSČ. Avšak jako nereformované komunistické strany jsou označovány i některé další, které Zuzana Roithová nezmiňuje. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

PhDr. Stanislav Balík Ph.D. v textu (2004) KSČM a její vztah k vlastní minulosti přímo píše: „Postavení Komunistické strany Čech a Moravy – personální i právní nástupkyně Komunistické strany Československa – je v kontextu bývalých středo a východoevropských satelitů Svazu sovětských socialistických republik do značné míry výjimečné. Vedle České republiky již totiž jedině v Bělorusku a částečně na Ukrajině nedošlo k důsledné transformaci někdejší státostrany ve stranu socialistickou či sociálně demokratickou,.."

Problém reformace komunistických stran je v tom, že se dá dívat na tuto rovinu z užšího pohledu, tedy pouze na komunistické strany, které byly ve východním bloku u moci a reformovaly se směrem od revolučního komunismu spíše k socialismu nebo sociální demokracii, ale pak také je možno použít širšího pohledu, kde bychom museli vzít v potaz všechny nezakázané komunistické strany, které se hlásí k marxisticko-leninistické ideologii a používají i stejnou symboliku, i když se otevřeně nehlásí k násilí a revoluci. V takovémto případě bychom našli v Evropě mnoho příkladů různých radikálně komunistických stran například Dělnickou komunistickou stranu Francie nebo Stranu italských komunistů, která se odtrhla od Strany komunistické obnovy právě kvůli jejich reformovanosti.

Pokud ale budeme brát pouze v potaz státostrany východního bloku, který byl v područí sovětského svazu a jejich nástupnické strany, tak nám jako nejvýraznější zůstává pořád komunistické strana v Bělorusku, Ukrajině a Rusku. Tvrdit že tyto strany jsou více reformované, než KSČM je celkem relativní, jelikož prakticky zachovali veškerou symboliku stejně jako KSČM, ale stejně jako oni tvrdí, že chtějí zachovat demokratický systém, soukromé vlastnictví a základní práva a svobody, což je poněkud ambivalentní k k tomu jakým způsobem se prezentují před svými voliči. Pokud Ukrajinská komunistická strana například používá stále stejnou symboliku, ba dokonce oslavuje 95. výročí ustanovení sovětské moci nad ukrajinským územím jí staví do podobné pozice jako KSČM.

Stejně tak se mezi nereformované komunistické strany rovněž často počítá i Komunistická strana Ruské federace, která se neméně hlásí k sovětské minulosti a oslavuje její vůdce, jakožto se i nezřekla plně marxisticko-leninistické ideologie, k čemuž se hlásí i na svých stránkách, kde používá podobnou rétoriku jako KSČM, tedy velebení převratu v carském Rusku a obecně pozitivní smyšlení o státem řízeném hospodářství a Sovětském svazu.

Pravda

Na základě programu prezidentské kampaně Karla Schwarzenberga hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dne 14. prosince 2012 navštívil Karel Schwarzenberg Jihočeský kraj. V rámci této náštěvy byla naplánovaná i diskuze s demonstrujícími studenty: "Od 18:30 bude Karel Schwarzenberg rozmlouvat se studenty třeboňského gymnázia, kteří demonstrují proti obsazení postu krajské radní pro školství a kulturu členkou KSČM." Stejný odkaz obsahuje také fotografii (jedná se o 1. fotku zprava ve 2. řadě fotogalerie) s popiskem " Karel Schwarzenberg_ setkání se studenty protestujícími proti komunistické radní v Českých Budějovicích."

Zavádějící

Zmíněnou část organizace ČNB řídí §6 zákona o ČNB. Dle odst. 1, je rada opravdu sedmičlenná, odst. 5 potvrzuje období 6 let.

Guvernéra však nevybírá rada, nýbrž jmenuje prezident ČR (dle odst. 2. Tato nominace je ostatně často medializována (vizte lidovky či HN).

Pravda

Výrok Jana Fischera je na základě legislativní úpravy současné i minulé ve věci nutného minimálního věku soudců hodnocen jako pravdivý.

Bývalá právní úprava věku soudců byla opravdu 25 let. Konkrétní ustanovení vyplývá ze zákona o soudech a soudcích z roku 1991, konkrétně § 34 (1): "Soudcem nebo přísedícím může být ustanoven každý občan České republiky, který je způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude soudcovskou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku 25 let a souhlasí se svým ustanovením za soudce nebo přísedícího a s přidělením k určitému soudu."

Současná právní úprava (účinnost od 1. dubna 2002) pak vyplývá taktéž ze zákona o soudech a soudcích (.pdf) Hlava II, § 60 (1) doslova uvádí: "Soudcem nebo přísedícím může být ustanoven státní občan České republiky (dále jen "občan"), který je způsobilý k právním úkonům a bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku nejméně 30 let a souhlasí se svým ustanovením za soudce nebo přísedícího a s přidělením k určitému soudu."