Přehled ověřených výroků

Výrok Jany Bobošíkové hodnotíme jako pravdivý, neboť závazek ČR přijmout euro je skutečně platný, byť pro zavedení eura není žádná nejzazší hranice.

Internetový portál zavedenieura.cz k tomuto problému uvádí: " Česká republika se zavázala přijmout euro podpisem přístupové smlouvy k EU. Souhlas se zněním přístupové smlouvy vyjádřili občané v referendu. V článku 4 Aktu o přistoupení ČR k EU je novým členským zemím udělena dočasná výjimka na zavedení eura, což znamená závazek v budoucnu euro zavést."

Zmíněný článek 4 Aktu o podmínkách přistoupení ČR k EU zní: " Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES."

Od 1. januára 2013 je v platnosti zákon o obmedzení platieb v hotovosti, ktorý obmedzuje hotovostné transakcie pre právnické osoby a živnostníkov na 5 000 €.

§ 41) Zakazuje sa platba v hotovosti, ktorej hodnota prevyšuje 5 000 eur, ak odsek 2 neustanovuje inak.

2) Zakazuje sa platba v hotovosti, ktorej hodnota prevyšuje 15 000 eur, medzi fyzickými osobami nepodnikateľmi.

Miloš Zeman v pořadu (čas 12:04) ČT24 o kuponové privatizaci potvrzuje, že ji označoval jako podvod století a vymezil se v tomto ohledu proti Václavu Klausovi. Je pravda, že Miloš Zeman se profiluje jako proevropský politik - naproti tomu je Václav Klaus známým kritikem Evropské unie. Ve volebním programu ČSSD (které tehdy předsedal Miloš Zeman) schváleném v roce 1997 pak můžeme najít (str. 3-4) kritiku přehnané důvěry v neviditelnou ruku trhu a nerozlišování čistých a špinavých peněz. V tomto programu najdeme dále na straně 14 rovněž kritiku spekulantů a zbohatlíků na kuponové privatizaci, což dokazuje odmítavý postoj k lidem jako byl Viktor Kožený.

Na základě údajů uvedených v Zákoně o státním rozpočtu na rok 2012 (pdf, strana 21) a Zákoně o státním rozpočtu na rok 2013 (pdf, strana 20) označujeme výrok jako pravdivý.

V roce 2012 bylo na dopravní infrastrukturu poskytnuto 25 160 003 000 Kč, zatímco na rok 2013 je plánováno uvolnit 33 692 947 000 Kč, tedy o 8 532 944 000 Kč více.

Výrok Miloše Zemana hodnotíme na základě článků Ústavy ČR týkajících se parlamentních voleb jako pravdivý.

Článek 20 Ústavy ČR stanovuje, že: “Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon.” Článek 40 Ústavy ČR pak stanovuje: “K přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem.” Volební zákon je změně Ústavy skutečně podobný, rozdílem je však například to, že jeho schválení nevyžaduje kvalifikovanou (tzn. třípětinovou) většinu. Odstavec 4 článku 39 Ústavy: “K přijetí ústavního zákona (…) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.”

Podle zákona o volbě prezidenta (z. č. 275/2012 Sb., .pdf, §24 odst. 3) platí, že “veškeré finanční operace, jimiž se financuje volební kampaň, se uskutečňují prostřednictvím volebního účtu”.

Na transparentním účtu M. Zemana bychom tedy měli najít veškeré příjmy jeho kampaně, vč. vkladu Martina Nejedlého. Ten ale na účtu nenajdeme, snad proto, že téměř za celý první měsíc jeho existence na účtu nejsou uvedeny žádné transakce (podle kampaňě měla být “na vině technika”, uvedly Lidové noviny). Nejedlého dar jednoznačně nepotvrzují ani mediální zprávy k tématu.

Nelze tedy fakt, že Nejedlý dal zmíněnou částku na kampaň Miloše Zemana, potvdit ani vyvrátit. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Wagnerová byla opravdu zpravodajkou pro nález I.ÚS 554/04, spojující délku řízení a trestu.

Je pravda, že Ústavní soud slovy soudkyně Wagnerové mnohokrát upozorňoval na nepřípustnost průtahů i v případech, kdy jsou způsobeny "objektivními" příčinami, např. přetížením daného soudu (I. ÚS 543/03, I. ÚS 660/03 či I. ÚS 296/04).

V citovaném nálezu I.ÚS 554/04 pak mj. uvádí:

"Doba mezi trestným jednáním stěžovatele a vynesením konečného rozhodnutí má bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétního trestu dosaženo."
a zpochybňuje účelnost trestu, uloženého s velkým odstupem pro průtahy řízení nezpůsobené obviněným.

Nepodařilo se nám sice ověřit, zda tento nález je první, který říká, že "délka řízení musí mít vliv na délku trestu", obsah výroku soudkyně Wagnerové je však obecně pravdivý.

V zásadě můžeme rozdělit výdaje na zdravotnictví na veřejné a soukromé. Z hlediska veřejných se jedná zvláště o výdaje zdravotních pojišťoven a pak dále veřejných rozpočtů. V průměru se tyto dle ČSÚ (.pdf) výdaje zvyšovaly o 6,01 % ročně mezi léty 2000 a 2010 a nejrychlejší nárůst dosáhl 11,4 % mezi léty 2008 a 2009. Soukromé výdaje rostly ještě rychlejším tempem (ač z mnohem nižšího základu) a jejich průměrný roční nárůst dosáhl hodnoty 12,67 %, pokud se na výdaje podíváme souhrnně, průměrný roční nárůst odpovídá 6,82 %. Absolutní nárůst mezi rokem 2000 a 2010 je u veřejných výdajů 79,3 %, u soukromých 230 % a souhrnně o 93,5 %.

Zmíněný propad (.pdf, str. 42) se vztahuje k rozdílům mezi vybraným pojistným a výdaji zdravotních pojišťoven, který v roce 2010 dosáhl 6,89 mld. a v roce následujícím 5,16 mld. Rozdíl mezi výslednými hodnotami obou let je tvořen mírnějším růstem nákladů a růstem inkasa pojistného po rozdělení o 4,86 mld.

Růst snížené sazby DPH z 10 % na 14 % od počátku tohoto roku měl dle předběžných odhadů zvýšit náklady ve zdravotnictví o 4-5 mld. Kč, podobně růstu mezd ve zdravotnictví byl odhadován na 4-5 mld. Kč s dalším možným zvýšením.

Zmiňovaná smlouva (.pdf) byla podepsána 14. září 2005 za vlády Jiřího Paroubka, ministrem dopravy byl Milan Šimonovský. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Volební účast v krajských volbách 2012 byla přesně 36.89 % a ČSSD vyhrála v devíti krajích a KSČM ve dvou. Tyto dvě strany tedy získaly většinu z 13 krajů a celkem 387 mandátů z celkových 675.