Když odcházela Sociální demokracie, (snížená, pozn.) sazba byla 5%. Pak stoupala za vlád ODS na 9, na 14 a potom na 17,5.
Dle webových stránek Daňaři online a Berne.cz, které se zabývají daněmi se snížená sazba DPH postupně zvyšovala. Přesné údaje ukazuje následující tabulka: Datum platnosti DPH (od - do)Základní sazba DPHSnížená sazba DPH 01. 01. 1993 – 31. 12. 199423 %5 %01. 01. 1995 – 30. 04. 200422 %5 %01. 05. 2004 – 31. 12. 200719 %5 %01. 01. 2008 – 31. 12. 200919 %9 %01. 01. 2010 – 31. 12. 201120 %(10 %) zvýšeno vládou Jan Fishera01. 01. 2012 – 31. 12. 201220 %14 % Od 1. ledna 2013 má být v platnosti jednotná sazba DPH a to 17,5 %.
Z výše uvedených informací a zjištění z webu Vlády ČR vyplývá, že za vlády ČSSD pod vedením Jiřího Paroubka (v roce 2006) byla snížená sazba DPH 5%. Od té doby ČSSD nevládne a daň se zvyšovala s podporou ODS na výše zmíněné hodnoty.
15 milionů platí, je to suma, kterou mi přispěla sociální demokracie.
Sociální demokracie přislíbila celkově přispět Jiřímu Dienstbierovi částkou patnáct miliónů korun. Zatím mu z této sumy vyplatila pouze určitou část - konkrétně 6 900 000 Kč. Vzhledem k veřejnému příslibu strany a nastavení transparentních účtů v prezidentské kampani, kdy tento závazek bude moct být veřejně lehce kontrolován, je výrok hodnocen jako pravdivý.
Předpokládám, že tam existuje ústavně-právní výbor nebo výbor, kterému toto přísluší. (výbor Senátu, který řeší návrhy prezidenta na jmenování ústavních soudců)
Podle Ústavy ČR Senát vyslovuje (ne)souhlas se jmenováním ústavních soudců prezidentem republiky a tento proces se dále odvíjí od zákona č. 107/ 1999 Sb. (.pdf) o jednacím řádu Senátu.
§ 140: (1) “ Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu s jmenováním soudce Ústavního soudu postoupí předseda Senátu organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům. (2) Organizační výbor přikáže žádost podle odstavce 1 výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byla tato žádost zařazena na pořad schůze Senátu a projednána tak, aby Senát mohl ukončit hlasování o vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního soudu nejpozději do 60 dnů poté, kdy si prezident republiky souhlas vyžádal... ”
“ Z předchozí praxe jde o Ústavně-právní výbor, který se nachází v postavení garančního výboru a Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Oba výbory projednávají žádost samostatně za účasti zástupce navrhovatele (obvykle vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, výjimečně prezidentova tajemníka) a kandidáta. Výsledkem projednávání ve výborech je přijetí usnesení, které obsahuje doporučení Senátu pro vyřízení žádosti. ” Zdroj zde. (oddíl 3. 4.)
Já jsem dopředu řekla, že nikdy žádné funkce kumulovat nebudu, proto také pokud bych se stala hejtmankou, tak se vzdám i svého poslaneckého mandátu.
Nejen Helena Langšádlová, ale i ostatní kandidáti na hejtmana z koalice stran TOP 09 a Starostové slíbili, že v případě získání postu složí své senátorské či poslanecké mandáty. Tato informace je uvedena v tiskové zprávě TOP 09 z 31. května 2012.
(..) ty dva kraje, kde jsme po 4 roky měli naše představitele ve funkci vícehejtmanů a členů rad (..)
Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme jako pravdivý na základě údajů dostupných na webových stránkách krajů. Prvním krajem, kde byli komunisté v radě kraje, byl Karlovarský kraj. Zde měli komunisté 2 zástupce: Jaroslava Borku a Evu Valjentovou, přičemž Jaroslav Borka byl náměstkem hejtmana pro oblast majetkoprávní a vnitřních věcí.
Druhým krajem byl Moravskoslezský kraj, v jehož zastupitelstvu měla KSČM 3 zástupce: Karel Konečný, Svatomír Recman a Josef Babka. Karel Konečný je náměstkem hejtmana pro zdravotnictví a Svatomír Recman pro sociální věci a kulturu.
Už jsme podnikli kroky, které vedou k tomu, že veřejnou službu nenabízíme, že nebudou žádné sankce za to, když tedy lidé nenastoupí.
Webové stránky ministerstva práce a sociálních věcí ani úřadů práce sice o této změně zatím neinformují, jak ale napsal server idnes.cz již ve čtvrtek 29. listopadu, ministryně v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu vydala pokyn úřadům práce dočasně pozastavit zadávání tzv. veřejné služby.
Platnost této změny potvrzuje v pondělním článku například aktualne.cz s odvoláním na tiskový odbor ministerstva práce a sociálních věcí.
On se nemá název náměstek hejtmana, ale je to radní, který je placen v podstatě ve stejných tabulkách, ve stejných tarifech jako náměstek.
Výrok náměstka hejtmana Nováka je zavádějící, neboť radní kraje a náměstek kraje nejsou placeni stejně, jejich plat se liší o 6 726 Kč.
Výše platu jednotlivých uvolněných představitelů krajů se vypočítává podle obyvatelstva dle přílohy č. 2 vládního nařízení č. 375/2010 Sb. (.pdf - str. 3) k nařízení vlády č. 37/2003 Sb. Platy jsou rozděleny podle počtu obyvatel jednotlivých krajů - do 600, do 900 a nad 900 tisíc obyvatel. Český statistický úřad uvádí, že Moravskoslezský kraj má v tuto chvíli asi 1,23 milionu obyvatel, patří tak do nejvyšší kategorie, což znamená, že i jednotlivé funkce v kraji získávají platové ohodnocení v nejvyšší míře.
FunkceNáměstek hejtmanaRadní krajePlat 81 45374 727
Miroslav Novák mluvil o této záležitosti v kontextu debaty, kde bylo diskutováno, jestli nemá kraj příliš mnoho náměstků hejtmana. Kraj má 6 náměstků hejtmana a další 4 radní (a hejtmana samozřejmě). Rozdíl v platu je u nich stanoven daným nařízením, není tak pravda, že by plat náměstka hejtmana a radního kraje byl totožný. Obě funkce jsou tak hodnoceny v rámci tabulky určující platy pro funkcionáře kraje, které mají více než 900 tisíc obyvatel, výše platu jsou však rozdílné.
Teď máme tedy dva naše senátory.
Na základě informací dostupných na webu senátu hodnotíme výrok jako pravdivý. KSČM má v současné době skutečně dva senátory, jsou jimi: Václav Homolka (Chomutov) a Marta Bayerová (Znojmo). Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Proto jsem už v únoru řekla, že budu vděčná za příspěvky, které budou pouze od fyzických osob, těch příspěvků přišlo skoro 200 tisíc, dalších 300 tisíc jsem do toho dala já.
Celkové příjmy na účet Zuzany Roithové na účet vedený u Equa bank činí podle přehledu na jejích oficiálních webových stránkách přibližně 440 tisíc korun (poslední zaznamenaný pohyb 28.11.2012), sama Zuzana Roithová vložila na účet téměř 200 tisíc korun jako počáteční vklad, dalších 100 tisíc, které - jak sama zmiňuje v interview - přispěl její manžel, se nepodařilo dohledat. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.
Z těch 56 vrácených věcí většinou pan prezident vracel ty, které byly přijaty těsně na hraně, koalice versus opozice. Ty, na kterých nebyla shoda nějaká úplně větší, než to koaliční a opoziční dělení v Poslanecké sněmovně. Ty zákony, které byly přijaty společně, koalice, opozice, tak nebyly panem prezidentem většinou vraceny vůbec.
Výrok Pavla Kováčika je na základě dohledaných konkrétních vrácených zákonů Poslanecké sněmovně prezidentem Klausem hodnocen jako zavádějící.
Vzhledem k nastavení výroku Pavla Kováčika je hodnocení postaveno následovně. 1. ze zmíněných vet je zjištěno, kolik zákonů bylo přijato tzv. na hraně - koalice vs. opozice. Následně je uvedeno, kolik vetovaných zákonů mělo širší sněmovní podporu - hranicí bude podpora alespoň ústavní většina pro zákon.
Celkem z přehledu prezidentských vet Václava Klause po dohledání vyplývá, že zákonů, které byly přijímány s menší sněmovní shodou, bylo skutečně většina. Konkrétně šlo o 41 zákonů.
Nicméně 14 zákonů, které prezident Klaus vetoval, bylo Sněmovnou přijato minimálně ústavní většinou. Šlo o tyto zákony:
Pavel Kováčik má tak pravdu, že většinu zákonů vrácených prezidentem nebyla přijata nijak širokou shodou, nicméně již se mýlí v tom, že ty zákony, které byly přijímány širším konsenzem (min. 120 hlasů), nebyly prezidentem vraceny vůbec. 14 zákonů z 55, které Václav Klaus vetoval (na nichž byla široká shoda), je již značné množství, proto je výrok hodnocen jako zavádějící.
