Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť lze dohledat vyjádření Jany Bobošíkové v této věci.

Podařilo se nám dohledat tvrzení Jany Bobošíkové z rozhovoru pro Český rozhlas 23. 11. 2012, kde říká: „My jsme vždy říkali, že od chvíle, kdy jsme odevzdali ty archy, tak jsme se stali rukojmím ministerstva vnitra bez jakékoliv veřejné kontroly. Ona možná by se nám teď všem mluvilo lehčeji, kdyby z každého týmu, každého kandidáta tam u toho mohli být lidé a jenom se dívat, jenom se dívat, co se tam děje, ale žádná taková veřejná kontrola nebyla a my jsme se stali rukojmími ministerstva, které bez výběrového řízení vybralo nějakou firmu technologickou a poté najalo šedesát brigádníků."
Ve stejný den pak poskytl České televizi rozhovor ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych. V rozhovoru tvrdil, že metoda přepočtu hlasů byla známa dlouho dopředu a žádná kritika k ní vznesena nebyla.

„My toto stanovisko říkáme dva měsíce, takže kdyby vznikla nějaká pochybnost, samozřejmě bychom o ní okamžitě diskutovali," řekl Henych.

Nepodařilo se nám dohledat nic o politice, která by byla pojmenována Deregulation s velkým D. Před Ronaldem Reaganem deregulativní politiku v určitých oblastech prováděli i prezidenti Ford a Carter (.pdf; str. 413) a proto je nesprávné tvrdit, že tuto politiku zahájil R. Reagan.

Reaganova administrativa však prováděla politiku deregulace ve velké míře. V roce 1981 byl založen tzv. ,, Task Force on Regulatory Relief ”, který měl za úkol prověřovat nově navrhované regulace, ale i ty, které již byly v minulosti přijaty. Kroky Reaganovy administrativy měly skutečně významný dopad na navrhovanou legislativu, která byla ve velké míře vracena, měněna či stahována.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, Ronald Reagan politiku deregulace nezahájil, ale je pravda, že byla za jeho administrativy ve velké míře aplikována.

Slovensko sa zaviazalo udržať deficit štátneho deficitu na úrovni 3 % HDP tzv. Fiškálnym paktom (Treaty on Stability, Coordination and Governance in the Economic and Monetary Union, . pdf), z ktorého vychádza aj Program stability Slovenskej Republiky pre roky 2012 - 2015 (. pdf, p. 6). Fiškálny pakt podpísalo 25 štátov EU 2. marca 2012 (okrem Veľkej Británie a Českej republiky) a vstúpil do platnosti 1. januára 2013 ratifikáciou v 12 z 17 krajín eurozóny (BBC). Slovensko ratifikovalo fiškálny pakt 18. decembra 2012.

Táto fiškálna zmluva stanovuje sankcie za porušenie týchto kritérií až do výšky 0,2% HDP (sme.sk).

Otevřené koalice s KSČM měla sociální demokracie po krajských volbách v roce 2008 v kraji Moravskoslezském a Karlovarském. Po krajských volbách 2012 bylo uzavřeno devět otevřených koalic ČSSD a KSČM.

Topolánek i Nečas každý v minimálně jednom případě jednal o reformách i s opozicí, a i když to třeba nebylo stoprocentní pravidlo, je od Bohuslava Sobotky zavádějící to paušalizovat.

Topolánkova vláda při přípravě některých svých reforem širší shodu hledala. Tehdejší ministr zdravotnictví Tomáš Julínek založil expertní komisi, která se měla podílet na přípravě reformy zdravotnictví. Julínek konkrétně uvedl, že "plán o financování je možný jenom po široké politické shodě," v komisi tedy měli být přítomni vedle odborníků i zástupci parlamentních stran. ČSSD sice nakonec žádné zástupce nedelegovala, v komisi ale zasedli vedle vládních stran zástupci komunistů.

Zástupci opozice byli součásti i tzv. druhé Bezděkovy komise (např. Jiří Rusnok), která sice byla ustanovena až za vlády premiéra Fischera, vláda Petra Nečase z ní ale měla vycházet (nakonec z ní ale čerpala pouze částečně). Nečas pak na začátku svého funkčního období diskusi s ČSSD ohledně reformy penzí deklaroval a se zástupci opozice se pak skutečně sešel.

Na základě uvedených informací hodnotíme výrok jako zavádějící.

Celkový přehled výdajů státního rozpočtu (.pdf - na rok 2012) uvádí v kapitole Kancelář prezidenta republiky výši 334 238 000 Kč, výrok Jany Bobošíkové je tak pravdivý.

O tom, že vláda chce peníze z vyššího výnosu DPH přesměrovat na stabilizaci důchodového účtu se hovořilo například v únoru 2012. V poslední době se takovéto informace v médiích nereflektovaly a také členové vládní koalice v poslední době spojují růst DPH s rozpočtovou politikou a ne přímo se stabilizací důchodového účtu.

Při projednávání tohoto návrhu v Poslanecké sněmovně 19. prosince 2012 vystoupil jako předkladatel ministr financí Kalousek a návrh odůvodnil (celé vyjádření): "Dámy a pánové, se souborem těchto daňových změn, které jsou součástí fiskální strategie vlády a strategie snižování deficitu ve střednědobém výhledu, předstupuji před vás již poosmé. Dosavadní skóre je 6:1 ve prospěch tohoto návrhu, a já si vás dovolím požádat, abyste skóre zvýšili na 7:1. Děkuji."

Na základě dohledaných informací o průběhu schvalování důchodové reformy hodnotíme výrok Přemysla Sobotky jako zavádějící. Prezident Klaus sice zákony nevetoval, nicméně je ani nepodepsal. Tak mohly sice vstoupit v platnost, nicméně nelze mluvit o "normálním schválení".

Na webu Senátu ČR či Poslanecké sněmovny naleznete stránky věnované Návrhu zákona o důchodovém spoření (PS) a Návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření (PS). Oba dva zákony byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a jsou tedy platné, přičemž jejich platnost je od 1. ledna 2013, jak se můžete dočíst v Senátním tisku č. 190 popř. 191, které jsou dostupné na výše odkazovaných stránkách.

Na webových stránkách kanceláře prezidenta se můžeme v tiskové zprávě ze dne 24. září 2012 dočíst, že: " Loni jsem k předcházejícím zákonům týkajícím se změny důchodového systému, tedy k zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o důchodovém spoření, později vyhlášenému pod č. 426/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o doplňkovém penzijním spoření, později vyhlášenému pod č. 427/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření, vyhlášenému později pod č. 428/2011 Sb., svůj podpis nepřipojil. Vzhledem k tehdejším obstrukcím opozice jsem ale tyto zákony Poslanecké sněmovně přímo nevrátil. Dnes však nastala situace, kdy svůj postoj k navrhovaným změnám musím vyjádřit zcela jednoznačně."

Ve zprávě Důchodová reforma: Potopí ji veto prezidenta? na serveru duchodovareforma.cz se uvádí, co prezident vetoval: " Václav Klaus vytknul důchodové reformě absenci širšího konsenzu v odborné i politické sféře a vetoval dílčí část reformy, která technicky upravovala výběr pojistného do fondů II. pilíře. Veto tedy nemá vliv na důchodovou reformu jako celek, nedotkne se třeba vůbec reformy penzijního připojištění."

Samotné veto prezidenta Klause poslanci přehlasovali 7. listopadu 2012.

V čele Legislativní rady vlády je od 13. prosince 2012 Petr Mlsna. Karolina Peake zastávala tuto pozici před ním od 1. července 2011.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož byl vyřčen 16. prosince, kdy už Karolina Peake nebyla v čele legislativní rady, ale předtím byla v této funkci po celou dobu existence současné vlády.

Na základě dohledaných informacích o politické situaci v jmenovaných zemích je výrok hodnocen jako pravdivý.

Co se týká pádů vlád (resp. změn vlád ve zmíněných zemích z levicových na pravicové a naopak) v době krize, můžeme jmenovat následující:

Velká Británie - do roku 2010 zde vládla Labour party (G. Brown), po volbách koaliční vláda Konzervativců (premiér D. Cameron) a Liberálních demokratů.

Španělsko - do roku 2011 vládli Socialisté premiéra Zapatera, po volbách vítězná Lidová strana (současný premiér Rajoy).

Itálie - v Itálii padla vláda Silvia Berlusconiho v 12. listopadu 2011, kdy premiér sám odstoupil. Zemi dále vedl úřednický kabinet Maria Montiho, ten ovšem již rezignoval také a zemi čekají předčasné volby.

Francie - ve Francii byl v prezidentských volbách poražen Nicolas Sarkozy a vystřídal jej v čele země François Hollande.