Hospodářský výbor přesně tak funguje. To znamená, hlasuje na tom plénu jen o pozměňovacích návrzích, který prošly hospodářským výborem, (byly pečlivě zanalyzovány, byly pečlivě vyčísleny). A nehlasuje, poslanci hospodářského výboru nehlasují potom na plénu o pozměňovacích návrzích, které zazněly od jednotlivých poslanců, protože výbor je neprojednal.
Členové Hospodářského výboru dle webu Poslanecké sněmovny takovouto disciplínu nedodržují.
Poslanec Urban zřejmě tvrdí, že členové Hospodářského výboru (HV) se na plénu sněmovny neúčastní hlasování o návrzích, které neprošly HV.
Již při prvním hlasování, na kterém jsme výrok ověřovali, jsme našli rozpor: 13.března 2012 jednal HV o návrhu změny zákona o poštovních službách (zápis zde, .doc, str. 3-4). O tři dny později sněmovna návrh projednala sněmovna ve druhém čtení, tj. jednala o pozměňovacích návrzích. K již předloženým pozměňovacím návrhům HV, které zahrnovaly dokonce i "disentní" návrhy menšiny členů výboru, zde pak poslanec Hojda (sám člen HV) předložil sadu pozměňovacích návrhů (.pdf, body D), které se setkaly s odporem vládních poslanců. Šlo tedy o individuální návrhy, neprojednané ve výboru. Když se pak jednalo např. o Hojdově bodech D7-D9, nezdržel se hlasování ani poslanec Urban.
Zjevně tedy není pravda, že poslanci na jednání sněmovny dodržují Urbanem popsanou disciplínu jako členové hospodářského výboru. Výrok neplatí ani pro jeho autora.
Dodejme, že pokud bychom poslancův výrok výkládali tak, že se vztahuje k hlasování na plénu samotného HV, byl by rovněž nepravdivý. I tam se hlasuje o předem neprojednaných pozměňovacích návrzích. Příkladem je zápis (zde, doc, str. 3-4) uvedený výše z jednání o zákoně o poštovních službách. V tom byl předložen návrh na poslední chvíli a poslanec Hojda v zápise o svých kolezích říká "PN ale dosud neviděli – i když s ním obecně souhlasí".
Úvěr 4 miliardy korun byl podepsán panem Bendlem.
Dle informací Komerční banky byl zmiňovaný úvěr až do výše čtyř miliard korun podepsán 12. září 2007, tedy v době, kdy byl hejtmanem Středočeského kraje skutečně Petr Bendl. Z uvedené zprávy Komerční banky ale vyplývá, že smlouvu nepodepsal sám hejtman, nýbrž radní Středočeského kraje pro finance Antonín Podzimek. Zastupitelstvo kraje zmocnilo usnesením (.zip; .doc - str. 4; bod 4a) právě Podzimka k podepsání příslušného úvěru a to 13. srpna 2007.
Jestli povídáme o tom, že tam (na Slovensku, pozn.) měli do systému se zapojilo téměř milion lidí a když se to otevřelo, to znamená, když lidé se mohli zpět vrátit do toho průběžného systému prvního pilíře, tak se jich vrátilo pouze 70 tisíc a ostatní zůstali v tom druhém pilíři ..
Podle údajů Konfederace odborových svazů SR (.ppt, slide 7) vstoupilo při startu důchodové reformy v květnu 2005 do systému 0,933 milionu lidí, v současné dobějiž spoří ve druhém pilíři 1,461 milionu lidí (údaj k 31.10.2012).
Jak rekapituluje server pravda.sk, II. pilíř důchodového spoření byl na Slovensku otevřen již třikrát
Tyto údaje potvrzuje i deník sme.sk a hnonline.sk. Celkový úbytek je tedy mnohem více než 70 tisíc střadatelů a výrok ministryně Müllerové tedy hodnotíme jako nepravdivý.
A protože na mých propagačních materiálech už je číslo účtu uvedeno a já nemám dostatek peněz, abych všechno měnila, tak zveřejňujeme každý den – resp. je to fotokopie účtu.
Na internetových stránkách Zuzany Roithové k prezidentské kandidatuře lze nalézt pouze tabulku, do které je průběžně (otázkou je, zda každý den - poslední zaznamenaný údaj je z 28. listopadu) doplňován pohyb na účtu, nejedná se však o zmiňované fotokopie výpisů z účtu, proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Když jsem pracovala v roce 2002 na ministerstvu práce a sociálních věcí jako náměstkyně, tak v té době byla nezaměstnanost v takové úrovni, že bylo bez práce více než 550 tisíc lidí.
Výrok Ludmily Müllerové je nepravdivý, o čemž vypovídá níže uvedená tabulka čtvrtletního vývoje nezaměstnanosti v roce 2002:
31.12.200131.3.200230.6.200230.9.200231.12.2002Uchazeči o zaměstnání (tis. osob)461,9471,7454,3492,9514,4Zdroj: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2002 (pdf - str. 12)
Průměr za rok 2002 poté činil 477,5 tisíc nezaměstnaných lidí.
Prezident Klaus tehdy vracel zákony v době, kdy bylo před volbami a kdy nebylo možné tyto veta přehlasovat.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože o prezidentem vetovaných zákonech poslanecká sněmovna hlasovala ještě bezprostředně před volbami. . Poslední zasedání poslanecké sněmovny proběhlo 23.5.2006 a v jeho rámci byl např. opětovně navržen prezidentem vrácený zákoník práce (Sněmovní tisk 1153), který byl posléze i schválen. Na oficiálních webových stránkách Prezidenta Čr jsou uvedeny všechny zákony vrácené parlamentu, níže uvádíme výčet zákonů za měsíc květen vrácených bezprostředně před volbami v roce 2006(2.-3.6.2006): 12.5.2006 prezident vetoval zákon o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie 11.5.2006 prezident vetoval zákoník práce 5.5.2006 prezident vetoval zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních 2.5.2006 prezident vetoval zákon o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době O všech výše uvedených zákonech bylo opětovně hlasováno na poslední schůzi poslanecké sněmovny, na konkrétní výsledky hlasování se můžete podívat níže. zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (schválen) zákon o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době (schválen) zákon o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie (zamítnut) Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Máme Všeobecnou zdravotní pojišťovnu krátce před nucenou správou.
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť dne 16. října se ministr zdravotnictví Heger nechal pro server aktuálně.cz slyšet, že ministerstvo "opravdu o nucené správě [ve VZP] neuvažuje."
Já mám zkušenost ze Slovenska, když Dzurindova vláda udělala všechny reformy, zvýšila DPH, a levice křičela, že to zruší. Nezrušili nic.
Mikuláš Dzurinda vedl dvě slovenské vlády (první 1998-2002, druhá 2002-2006) Za doby těchto vlád byly zaváděny reformy, mimo jiné i daňová reforma, tedy sjednocení DPH z předchozích 14% a 20% na 19% od 1. ledna 2004.
V roce 2006 se k vládě dostala tehdejší opozice v čele s Robertem Ficem a vláda levice (SMERu) je ve funkci i v současné době.
Podle článku (.pdf, str. 22) Slovensko: příběh reforem od Ivana Mikloše byly vládní reformy skutečně terčem kritiky opozice (např. strana SMER). Údajně byla daňová reforma jedním z hlavních terčů kritiky a opozice slibovala její úplnou revizi. Nakonec měla zůstat po vítězství opozice a nástupu vlády Fica téměř nedotknutá a nezrušená. To ale od 4. prosince 2012 není pravda, protože poslanci SMERu schválili konec rovné daně (hlasování 80 pro, 60 proti). Stejně tak například druhý důchodový pilíř byl předmětem změn.
Přemysl Sobotka má nicméně pravdu v tom, že výše DPH se změnami prakticky nezměnila a proto výrok hodnotíme jako zavádějící.
Proč současný kabinet více nekomunikuje s levicovými stranami, proč se nesnažíte o větší konsenzus? Jde mi o to, zda politiku opravdu děláte pro lidi, protože když se podíváme např. na důchodovou reformu, tak dnes ten, kdo vstoupí do druhého pilíře, nemá jistotu, že ČSSD, která s důchodovou reformou nesouhlasí, tento pilíř nezruší. Sobotka: Byli pozváni k debatě, akorát se ji neúčastnily…
Vláda se v červenci 2011 dohodla s ČSSD na vytvoření expertní skupiny k důchodové reformě, která se prokazatelně (.pdf) sešla k jednání. Žádný další výstup z jednání této skupiny se však nepodařilo dohledat a nenašli jsme ani zprávu o tom, že by ČSSD z této skupiny vystoupila.
Přípravě důchodové reformy se již dříve věnovaly i takzvané Bezděkovy komise. První zasedala v letech 2004-2005 za vlád ČSSD a druhá působila v rámci tzv. NERVu v roce 2010 v době úřednické vlády Jana Fischera. V obou případech byla komise složená z odborníků a propočítávala varianty koalice i opozice.
Ono je to koneckonců poprvé za 20 let, kdy ministr financí navrhl sněmovně, aby vrátila jeho rozpočet.
V roce 1998, kdy byl ministrem financí Ivo Svoboda za ČSSD, navrhoval právě Svoboda vrácení návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 1999 (1. čtení).
Viz jeho vyjádření na 5. schůzi (volební období 1998 - 2002) 14. října 1998: "Jménem vlády podávám návrh na schválení návrhu zákona o státním rozpočtu v prvním čtení, čímž se ztotožňuji s návrhem podle oponentní zprávy rozpočtového výboru, přednesené v rozpravě panem poslancem Václavkem a obsažené v bodě I. jeho návrhu." A doporučení vládě: "Rozpočet sestavit na základě skutečně očekávaných příjmů, tj. do příjmové části rozpočtu nezahrnovat příjmy ze zákonů dosud neschválených Poslaneckou sněmovnou." Tzn., že jde o podobnou situaci. Ministr sám požádal o vrácení návrhu rozpočtu, neboť dosud nebyly přijaty potřebné legislativní úpravy, se kterými návrh státního rozpočtu počítal.
Kontext výroku: Jedná se o návrh usnesení ministra Kalouska na 47. schůzi 24. října 2012: "Poslanecká sněmovna neschvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2013 a doporučuje vládě České republiky změnit je tak, aby odpovídaly platné rozpočtové legislativě." - Hlasování
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2013.Seznam všech ministrů financí RČS, ČSSR, ČSFR a ČR najdete zde.
